Vznik USA, vývoj a občanská válka – maturitní otázka

 

   Otázka: Vznik USA, vývoj a občanská válka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Lukáš

 

 

Amerika v době předkolumbovské

Nejvyspělejší civilizace se vytvořily v Jižní Americe: Inkové v Peru, Mayové a Aztékové ve Střední Americe. Byly to zemědělské společnosti (kukuřice), měli vyspělou řemeslnou výrobu (tavení z rud kovy Sn, Cu, Pb, Ag – výroba bronzu). Neznali princip kola.

 

Incká říše (Peru)

  • nejstarší oblast (od 10 st. př. n. l.)
  • od 4. st. př. n. l. se v údolí Nazca, Ica a Mocha rozvíjely dvě kultury – nazcánská a močická, které se spojily inckou kulturu – vznik malého státu Cuzco (12. století), který rozšiřovali, v 15. století největší americký stát
  • náboženství: kult Slunce
  • struktura státu: v čele stál zbožštělý neomezený vládce = sapa inka
  • dovednost léčit řadu nemocí, náročné chirurgické zákroky
  • používali uzlové písmo
  • říše zničena Franciscem Pizzarem v letech 1531 – 1535 (poslední Inka Atahulpa)

 

Mayové (Yukatán – mayské městské státy Salvador a Guatemala)

  • v 9. století se přemístili z jihu poloostrova do jeho severní poloviny
  • neznalost tavby a zpracování kovů, bronz až od 9. st.
  • vynikající matematika a astronomie
  • v 10. století přišli do styku s Toltéky, kteří si je podmanili

 

Aztékové (Mexiko)

  • těžili z kulturního odkazu Mayů (obecná vzdělanost, znalost písma i kalendáře)
  • vyspělé zemědělství, široká škála plodin, chov domácích zvířat
  • stavba zavlažovacího zařízení
  • centrem kulturního dění byl Tenochtitlán
  • používali své vlastní hieroglyfické a piktografické písmo
  • stavěli chrámové pyramidy s obětními oltáři
  • říše zničena Hernandem Cortézem v letech 1519 – 1521

 

Asiaté přišli již dříve do Ameriky přes Beringův průliv.

R. 1000 Švéd Leif Ericsson (Vikingové) doplul do Ameriky.

 

Objevné plavby Španělů

Kryštof Kolumbus z Janova (1451 – 1506) se plavil ve službách španělské královny Isabely. Věřil v kulatost Země. V srpnu 1492 vyplul se třemi karavelami (Santa Maria, Pinta a Niňa) se 100člennou posádkou z přístavu Palos, aby našel novou cestu do Indie. V říjnu přistál u ostrova San Salvador na Bahamách, pak objevil ostrovy Kuba, Haiti a Santo Domingo. Kolumbus až do konce svého života věřil, že doplul do Indie – domorodce pojmenoval Indios (Indové – Indiáni), Antily nazval Západní Indií. Neuvědomoval si, že pro Evropany objevil nový kontinent (a jeho objev nebyl králem příliš doceněn, pouze díky zlatu).

Díky nově objevenému kontinentu a zlatu španělský král získal nesmírné bohatství, Ameriku Španělé nazvali Novým Španělskem; zakládali zde plantáže, otevírali doly na těžbu drahých kovů – zde pracovalo původní obyvatelstvo (Indiáni) v nelidských podmínkách.

Poznámka: Díky nemocem z Evropy byla vyvražděna téměř celá populace původního obyvatelstva (z 50 mil. na 6. mil.), ale také z Ameriky byly do Evropy dovezeny nové nemoci, např. syfilis, který se objevil r. 1494 ve francouzském vojsku.

Amerigo Vespucci (1454 – 1512) popsal nově objevený kontinent, nazval ho Novým světem, později pojmenována podle jeho křestního jména Amerika.

 

Amerika v 16. – 18. století

Jižní Amerika byla kolonizována Španělskem a Portugalskem, Střední Amerika byla pod nadvládou Španělska, Severní Amerika od počátku 15. století kolonizována Francií a později Velkou Británií. Francouzi se zde živili jako lovci kožešin a založili zde oblast Quebec a Luisianu (francouzský stát nazvaný podle králů Ludvíků).

Velká Británie se snažila omezit francouzské koloniální snahy, proto je neustále vytlačovala na sever, až byl r. 1763 uzavřen mezi oběma státy mír a Kanada se tak stal dominiem Velké Británie = „Britská Severní Amerika“ (Francouzi odešli nebo zůstali v oblasti Quebec).

Od 16. století sem přicházeli z Velké Británie také zchudlí šlechtici a ožebračení rolníci, kteří odpluli z Evropy kvůli nepříznivým politickým, náboženským a hospodářským podmínkám (ohrazování v Anglii = stát odkoupil od rolníků jejich pozemky, takže se z nich stali bezzemci, ale s penězi; mor v Irsku díky neúrodě brambor). Od 16. do 1. poloviny 18. století zde vzniklo 13 anglických osad (Georgie, Jižní Karolína, Severní Karolína, Virginie, Pensylvánie, New York, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island, Connecticut, New Jersey, Delaware, Maryland); nejdůležitější osadou byla Virginie. Každá osada měla svou vlastní samosprávu, každá vznikla na půdě původních indiánských obyvatel, kteří se sice bránili, ale byli vytlačeni z V na Z do vnitrozemí (rezervace).

Již v této době se projevily rozdíly mezi oblastmi Ameriky:

  • drsný sever: drobní farmáři, těžba dřeva, rybolov, zpracování surového železa vedlo ke vzniku hutí = kapitalistický způsob výroby
  • úrodný jih: plantáže bavlníku, cukrové třtiny a tabáku; dříve na nich pracovalo původní obyvatelstvo, po jeho vyhubení sem Evropané přiváželi levnou pracovní sílu z Afriky

VB sledovala tento vývoj a chtěla, aby byly osady pod dozorem a platily vysoké daně (vysoké cla na dovážené zboží, tzv. kolkové daně…), a zakázala osadníkům kolonizovat území na Západ (m. Coellige). Zástupci osad se vzbouřili, takže VB daně naoko zrušila, ale zavedla tzv. Townshendovy zákony – nepřímé daně na spotřební zboží a vyhlásila svůj monopol na dovoz čaje do Ameriky z Asie. Následovalo tzv. Bostonské pití čaje (1773) – osadníci převlečení za Indiány vtrhli na loď Východoindické společnosti, která kotvila v Bostonu, a vyházeli všech 342 pytlů s čajem do moře (trvalo to 3 hodiny). Poté byl přístav uzavřen.

  • Prvním prezidentem USA byl zvolen G. Washington, třetím byl T. Jefferson.
  • 1787 byla přijata ústava USA (rovnost, volnost, bratrství).
  • 1783 byl svolán kongres ve Versailles. Kde byla podepsána smlouva (dohoda), jíž VB uznala nezávislost Konfederace 13 amerických osad (USA).
  • 1781 proběhla bitva u Yorktownu, kde opět zvítězili osadníci = kapitulace armády VB
  • 1777 se VB vylodila na V pobřeží a slavila úspěchy v „osvobozování“, ale ještě téhož roku byly vojska VB poraženy v bitvě u Saratogy.
  • 1776 proběhl tzv. třetí kontinentální kongres v Philadelphii, kde vzniklo a bylo vydáno Prohlášení o nezávislosti, jehož autorem je Thomas Jefferson, které uzákoňovalo nezávislost 13 osad, lidská práva (rovnost všech lidí, odboj proti otroctví a kolonizaci) a vznik Unie (USA). Nezávislost bylo vyhlášena 4. 7. 1776 (státní svátek).
  • 1775 zaútočila VB na městečko Lexington, ale neuspěla. Také proběhl tzv. druhý kontinentální kongres v Philadelphii, kde se rozhodlo o povolání dobrovolnických armád v čele s bohatým statkářem z Virginie Georgem Washingtonem.
  • 1774 proběhla tzv. kontinentální kongres v Philadelphii, kde vznikla myšlenka plného rozchodu s VB (bojkotování přivezeného zboží).
  • 1790 bylo založeno město Washington, které se r. 1800 stalo hlavním městem USA.

V USA po tomto období následovala hospodářská krize.

 

USA v 19. století

USA byly agrární zemí (od řeky Mississippi po Skalisté hory), zaměřili se na dobytkářství, chov ovcí a těžbu surovin.

1793 byly objeveny 2 mil. km2 (31 mil obyv.), v r. 1910 9, 3 mil km2 (92 mil obyv.) díky přistěhovalcům z Evropy, kteří osídlovali území směrem na západ, ale mírová smlouva VB jim to zakazovala (jen po řeku Mississippi). Vznikly boje, ve kterých USA získaly Floridu, Aljašku, Texas a Louisianu. Kolem stého poledníku bylo vybudováno tzv. obilnicové pásmo, ve kterém se ale usadili Indiáni, kteří teď byli donuceni odejít – zřizování rezervací, dnes spíše v Kanadě).

V 19. století nastal rozvoj průmyslu: těžba železné rudy (Pensylvánie, Hořejší jezero), těžba antracitu (Transylvánie) = budování těžkého průmyslu (strojírenství a hutě), stavba silnic a železnic (vybudování železniční sítě spojující V a Z). Tímto se zvýraznil rozdíl mezi SV a Jihem USA, kde bylo vše zaměřeno na plantážnictví – pěstování obilí, kukuřice, rýže, cukrové třtiny, tabáku… Na plantážích pracovali otroci z Afriky (levná pracovní síla) = otrokářský Jih v oblasti obilnicového pásu.

Na území USA se zformovaly dvě politické strany: Republikánská strana, která požadovala částečné zrušení obchodu s otroky, a Demokratická strana, která toto obchodování podporovala. Na Severu se prosazovalo hnutí tzv. abolicionismus (v Republikánské straně) = hnutí za úplné zrušení obchodu s otroky. Na Jihu se oproti tomu prosazovala rasistická organizace Ku – Klux – Klan.

Od počátku 18. století probíhala územní expanze a vznikl zde spor o území mezi řekou Missouri a Skalistými horami (o Nebrasku a Kansas), proto byl r. 1820 přijat tzv. misourijský kompromis, který toto území rozděloval mezi Sever a Jih. V Kansasu proběhlo povstání proti otroctví (v čele John Brown, pak byl odsouzena oběšen).

Spor mezi vyspělým Severem a zemědělským Jihem vyvrcholil r. 1860, kdy ve volbách vyhráli republikáni a prezidentem se stal Abraham Lincoln, který byl kritikem otrokářství. Jedenáct jižních států vystoupilo z Unie a vytvořilo samostatný politický celek – tzv. Konfederaci s hlavním městem Richmond a novým prezidentem Jeffersonem Davisem. Jižní vojska zahájila r. 1861 občanskou válku = Válka Sever proti Jihu 1861 – 1865. Zpočátku vítězila vojska Jihu v šedých uniformách pod vedením generála Roberta Edwarda Leea, ale nakonec válku vyhrálo vojsko Severu v modrých uniformách s generálem Ulyssesem Simpsonem Grantem – rozhodující bitva u Gettysburgu.

Pět dnů po kapitulaci byl prezident Lincoln zastřelen v divadelní lóži ve Washingtonu  najatým vrahem (herec J. W. Both)

  • 1863 vyhlásil prezident Lincoln otroky z jižních zemí za svobodné občany.
  • 1862/3 byl vydán Homestead Act = zákon o volném prodeji pozemků.

Plantážníci i nadále odmítali plnit mírové podmínky, Sever proto zahájil politiku tzv. rekonstrukce (1865 – 1877), která demokratizovala místní poměry a snažila se o vyrovnání Jihu a Severu.

  • 1867 odkoupily USA od Ruska Aljašku za 5 milionů dolarů.
  • 1869 se započala stavba Panamského průplavu: stavbu začala stavět Francie, poté to převzaly USA – bylo na ale na území Kolumbie = spor mezi USA a Kolumbií, nakonec zde vznikl nový stát Panama.

Díky válce se vyřešil ekonomický problém. Do popředí se dostala tzv. Monroeova doktrína (vytvořená prezidentem Jamesem Monroem), která tvrdila „Amerika patří Američanům“ – hrozila, že vyšle do Jižní Ameriky vojenské oddíly, aby zabránily veškerým snahám Evropanů o udržení své moci a aby nebránili občanským válkám.

Od r. 1901 byl prezidentem USA Theodor Roosevelt, který podporoval hnutí tzv. progresivistů, které tvrdilo, že vláda musí vykonávat větší dozor nad ekonomikou státu a průmyslem – proto vzniklo Ministerstvo pro obchod a práci. Jeho pokračovatelem byl prezident Woodrow Wilson.

 

USA v 20. století

Během 1. světové války USA vyznávali politiku izolacionizmu (snaha zůstat stranou světového konfliktu). Vstoupily do ní až 6. 4. 1917, kdy vyhlásili válku Německu, které jim potopilo parník a další lodě zásobující VB.

Po 1. světové válce podporovaly vznik nástupnických státu z Rakouska – Uherska.

Versaillské konference: 14. 2. 1919 vznikla Společnost národů (zakladatelem jsou USA), která byla r. 1945 přejmenována na OSN.

Účast na Washingtonské konferenci 1921 – 1922, které se zúčastnilo 9 zemí (USA, VB, FR, IT, JAP…). Výsledkem jednání byly 3 smlouvy, které platily do r. 1936.

  • Traktát 4 mocností (USA, VB, FR, JAP): potvrzení nedotknutelnosti ostrovních držav na Dálném Východě a v Pacifiku
  • Traktát 5 mocnosti (USA, VB, JAP, FR, IT): stanovení poměru velikosti a množství námořních loďstev
  • Traktát 9 mocností (všech 9 zemí): vyhlášení „politiky otevřených dveří“ v Číně

24. 10. 1929 = černý pátek: pád akcií na NY burze na WallStreet, vyřešeno prezidentem F. D. Rooseveltem díky programu New Deal (Nový úděl) – veškeré strádání převezme stát

Pomoc Německu během růrské krize v lednu 1923, ve které Francie obsadila území Porůří, protože Německo neplatilo válečné reparace – na pomoc přispěchaly USA s tzv. Dawesovým plánem (Ch. G. Dawes), který měl stabilizovat německé hospodářství (Německo získalo peníze).

V 2. světové válce USA provozovaly opět svou politiku izolacionizmu až do r. 1941, kdy se prezidentu Theodoru Rooseveltovi podařilo 11. 3. 1941 prolomit tuto politiku zákonem o půjčce a pronájmu Lend and Lease Act = USA prodávaly a půjčovaly spojencům potřebné věci pro válku. Německo díky tomuto zahájilo ponorkovou válku proti USA.

USA vstoupily oficiálně do války 8. 12. 1942 po japonském útoku na americký námořní přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech.

USA po rozluštění japonského kódu zaútočila na Japonsko – bitva u ostrova Midway.

Americký prezident Roosevelt se zúčastnil několika konferencí – dokument Atlantická charta (1941), Velká aliance (1942), Casablanca (1943), Velká trojka (1943), Quebec (1944), Krymská konference (1945)…

  • 8. 8. 1944 „den D“ – vylodění v Normandii, odkud osvobozovali Evropu až po Labi (Západní Čechy)
  • 1945 se do čela USA dostal nový prezident Harry S. Truman, který odsouhlasil svržení atomové bomby na Japonské ostrovy.

Po 2. světové válce USA zvolily novou politiku – Trumanova doktrína, vyhlášená 12. 3. 1947 – zachránit Evropu od komunismu (navazovala na Churchillův projev ve Fultonu v r. 1947) . Tuto politiku posílil i tzv. Marshallův plán (pomoc USA evropským zemím). USA se snažily o zabránění pronikání komunismu na americký kontinent, což se jim nepodařilo (totalitní režimy v Chile a v Argentině).

  • 4.4. 1949 smlouva o založení Severoatlantického paktu (NATO)
  • 1950 – 1953: korejská válka
  • 1962 vyvrcholil spor mezi USA (J. F. Kennedy) a SSSR (N. S. Chruščov) – tzv. karibská krize (spor o Kubu).
  • 70. léta: vietnamská válka
  • 17.1. 1991 operace Pouštní bouře v Irácko – iránské válce (ohledně ropy)

V nynější době je 43. prezidentem George Bush mladší, který se od r. 2001 pokouší bojovat proti terorismu (zatím ne moc úspěšně).






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: