Vznik Československa – maturitní otázka z dějepisu (2)

 

   Otázka: Vznik Československa

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Terezie Chiara

 

1.počátek 1. světové války – postoj české politiky
2. zahraniční akce TGM
3. českoslovenští legionáři
4. vývoj situace od roku 1917 – Manifest českých spisovatelů, varianty řešení “československé otázky”
5. konec války a 28. říjen 1918

 

1.     počátek 1. světové války a český postoj politiky

důsledkem vyhlášení první světové války 28. července 1914 byly odsunuty národností otázky v R-U do pozadí

odsunutí národností otázky vedlo některé české politiky k upřednostnění k požadavku samostatnosti před federálním uspořádáním monarchie

pasivnost českých politiků; nulové nadšení pro mobilizaci, Češi projevovali velikou nechuť bojovat za R-U  – často utíkali do zahraničních legií nebo se nechali dobrovolně zajmout

Rakousko stále více tíhne k Německu, neboť mu výrazně docházejí vojenské i finanční prostředky – germanizace

česká politika se ocitla v bezradné situaci – Rakušané vyhrožovali perzekucemi, jakákoliv protirakouská aktivita byla trestána vězením nebo popravami

říšská rada nepracuje – spíše loajální, podporují R-U, sociální demokraté – pro zachování R-U

 

2.     Masarykovy zahraniční akce – „československá akce“

1914 T. G. Masaryk odešel do Francie, poté ho následovali i Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik

Masaryk po emigraci prvně zamířil do Švýcarska, kde poprvé vznáší myšlenku nezávislého samostatného Československa

chtěli samostatný stát – T. G. Masaryk – orientace na VB a Francii, Karel Kramář – orientace na Rusko

doma byl podporován tajnou organizací Mafie – cílem získat špionážní informace pro západní spojence, informace co se děje s armádou, informace o vnitřních problémech R-U; domnívali se, že by nám velmoci mohli pomoci

v čele Přemysl Šámal a Edvard Beneš, který ale v roce 1915 emigroval

1916 Československá národní rada – propagace samostatnosti – hlavní oporou rady byli Češi a Slováci žijící v cizině a to především ve Spojených státech amerických

listopad 1916 uzavřena tzv. Clevelandská dohoda – myšlenkou bylo vytvoření společného československého státu, přičemž by byla zachována slovenská autonomie v rámci ČSR

 

Dalšími cíli dohody bylo:

– přimět Dohodu, aby donutila Rakousko – Uhersko k rozpadu

– přesvědčit veřejné mínění na západě

 

Masaryk dále pokračuje v aktivní činnosti, jezdí po Anglii i Francii, vede besedy a dohody,

nezůstává ale pouze u slov a buduje československou armádu, nejpočetnější skupina byla

v Rusku (Česká družina – bitva u Zborova 1917, u Bachmače 1918), další pak ve Francii – rota Nazdar, Itálii a pár vojáků bylo vysláno rovněž do Anglie

 

3.      československé legie

= vojenské jednotky, které byly vytvořeny z Čechů a Slováků žijící v zahraničí nebo čeští a slovenští zajatci a uprchlíci

bojovali proti R-U a Německu; nejvíce jich bylo v Rusku (70 000, první byli ve Francii 10 000, Itálii 20 000)

za 1. republiky legionáři ctěni, ve vysokých úřednických funkcích, ale za komunistů po 2. světové válce byli souzeni, vězněni (bojovali ve Francii a Anglii)

Martin Svoboda, generál Syrový, Rudolf Medek, Jaroslav Hašek, František Langer

 

4.     vývoj situace po roce 1917

1916 umřel František Josef I. – nástup Karla I. – uvažoval o federalizaci země, uvolnění, mnoho českým politikům amnestii (Karel Kramář), snažil se zmírnění nastoleného politického režimu

v Rusku mezitím dochází k bolševické revoluci  – Masaryk tam přijíždí a snaží se obhájit fakt, že legie jsou v tomto boji neutrální a naopak se je snaží navést k bojů, do Francie  – tam jsou po dlouhé a vyčerpávající cestě Transsibiřskou magistrálou přes Vladivostok (anabáze) deportování

květen 1917 manifest českých spisovatelů  – první veřejný protest (Jaroslav Kvapil), vyzýval poslance říšské rady, ať dělají to, co chtějí voliči (říšská rada obnovena v roce 1917)

obhajoba českých zájmů, demokratická Evropa

6. ledna 1918 Tříkrálová deklarace – Čeští poslanci se odkloňují od Rakouska, snaha se vymanit z vlivu Rakouska a založit svůj vlastní stát, snaha prosadit národní zájmy – vyzdvihla právo na svobodný národní život

 

dochází k rozsáhlým stávkám, demonstracím, vzpourám v armádě – R-U to považuje za velezradu

dochází také k hospodářskému a rozvratu a celkově i k rozpadu vojska

30. květen 1918 Pittburská dohoda – politický program, ne zákon

jednání českých a slovenských orgánů v USA s T. G. Masarykem o uspořádání nového státu, ale Slovensku ideu uznána autonomie

 

červenec ustanovení národního výboru  – sdružení nejvýznamnějších domácích politiků

v čele Karel Kramář

připravovali se na převzetí moci a první zákony, postupná příprava státního aparátu, měnová reforma

14. říjen 1918 protestní akce proti vývozu potravin z českých zemí – generální stávka

26. 9. 1918 prozatímní vláda (v čele s Masarykem, za Slovensko Vavro Šrobár)

 17. října 1918 bylo T. G. Masarykem zasláno prezidentu Wilsonovi “Prohlášení nezávislosti československého národa“, tedy text později označen jako Washingtonská deklarace

dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného

československého státu

 

5.     konec války a 28. říjen

28. 10. 1918 vyhlášeno samostatné Československo (Slováci se přidali až 30. 10. na základě Martinské deklarace)

poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru R-U

podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů R-U, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti

tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly R-U

na večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon, „zákon o zřízení samostatného státu československého“

 

MUŽI 28. ŘÍJNA = přední členové národního výboru, podepsali zákon o zřízení samostatného Československého státu

Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár

14. května zasedání Národního shromáždění

14. 11. 1918 T. G. Masaryk prezidentem / Karel Kramář v čele ČS vlády, ministr financí Alois Rašín, vojenství Rastislav Štefánik, ministr zahraničí Edvard Beneš

nejvýznamnější vzpoury v SV Čechách – Rumburk, Boka kotorská (vzpoura námořníků zorganizovaná Čechy)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: