Vznik nejstarších civilizací v Egyptě a na Blízkém východě

 

   Otázka: Vznik a vývoj nejstarších civilizací

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Smrť

 

 

Starověk (4 000 př. n. l. – 476 let n. l.)

  • ½ 4 000 př. n.l – vznik a vývoj písma
  • 3 000 př. n. l. – vznik prvních států
  • státy vznikají tam, kde je vhodné podnebí, v povodí velkých řek- nutná spolupráce- (za)odvodňovací zařízení
  • dobré podmínky- nadbytek- krok k dělbě práce – specializace (řemeslná výroba- zbraně, nádoby; obchodní stezky)
  • typy hospodářství- chrámové, palácové
  • politika- neomezená moc panovníka, despocie
  • rozdělení obyvatelstva- panovník, aristokracie, kněží, vojáci, státní úředníci, řemeslníci, zemědělci, otroci
  • náboženství- převládá polyteismus

 

2 typy států:

  • staroorientální– povodí velkých řek, půda patří panovníkovi nebo rodové občině, panovník vládne neomezenou mocí- Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína
  • klasické (antické)– otrokářský stát, půda patří jednotlivci, panovník považován za boha- Řecko, Řím

 

Proces vzniku státu:

  • proces vzniku států byl velmi pomalý, vznik městských států, později celky států
  • předpoklady k vzniku státu:
    • – usedlý způsob života
    • – zemědělská výroba
    • rozvoj železa – vliv na hospodářský rozvoj lidstva
    • – skupina vládnoucích a skupina ovládaných
    • – potřeba písma

 

Mezopotámie

– oblast mezi řekami Eufrat a Tigris– dobré podmínky pro život

Sumerové– první obyvatelé této oblasti

– chrámové, palácové hospodářství- úroda se shromažďuje do sýpek a rozděluje se mezi lid

vesnická občina– ohrazená (ochrana vesnice)- vzájemné boje mezi vesnicemi- vznik městských států– do čela se postaví vojevůdce, který se následně stane panovníkem

 

Akkadská říše

– první despotický stát

– Kiš- Sargon- úředník ve službách sumerského vládce, kterého svrhl a postupně dobýval jiná území

– centralizovaný stát s neomezenou mocí panovníka

– rozvrstvení obyvatelstva

  • panovník
  • privilegované vrstvy- kněží, úředníci, vojáci
  • vesnická občina- hlavní pracovní síla
  • otroci- zajatci z válek, není hlavní pracovní silou, neměli všechna práva, život podobný životu vesničanů

 

Sumersko-akkadská kultura

– 3000 př. n. l. obrázkové písmo- piktogramy– umožňují chrámové hospodářství

– 2800 př. n. l.- klínové písmo– hospodářské účely- hliněné destičky/ rákosem (vypálené/seříznutý)

– s písmem vzniká krásná literatura- báje, pověsti, přísloví, zaříkadla- nejznámější text- Epos o Gilgamešovi

– počátek některých věd– matematika, astronomie

– všechny stavby se stavěly z hlíny z důvodu nedostatku kamene a dřeva, domy neměly okna na ulici

 

Starobabylonská říše

– nejvýznamnější panovník- Chamurapi

– zavedení prvních mincí

Chamurapiho zákoník– vytesán do sloupu- 262 článků- ochrana proti majetku, různé postavení občanů, ochrana před podvody, rodinné právo

 

Novobabylonská říše

– poslední stát na území Mezopotámie

– značný rozsah do Perského zálivu až ke středomoří

– shromážděno veliké bohatství

– přestavění Babylonské věže- zikkurat (do výše se pnoucí)- stupňovité pyramidy-90m

Nabukadnesar II.- trojitý systém hradeb

– Babylonská věž a Visuté zahrady královny Semiramis- divy světa

– NB. Říše byla dobyta Peršany

 

Chetité

– Indoevropané

– území dnešního Středního Turecka- rozrůstání- jádro Chatutaš (hlavní město)

– pěstitelé koní, zpracování kovů

– chetitština- první písemně zaznamenaný indoevropský jazyk (= klínopis)

– 1200 př. n. l. zničení říše náporem mořských národů

 

Asyřané

– semitský národ

– horní tok Eufratu a Tigridu

 

Novoasyrská říše

– největší říše na území Mezopotámie- až ke Středozemnímu moři

– na čas ovládli Egypt

– vážili si a převzali Sumersko- akkadskou kulturu- rozvoj této kultury

klínové písmo

– krásné reliéfy

– nejvýznamnější panovník- Ašurbanipal

– vytvoření veliké knihovny v Ninive– 25000 hliněných destiček

– dobrá organizace armády- pěšáci (zbraně), jezdci s vozíky

– vlastní státní správa- úředníci s posádkou vysíláni do dobytých území (klid, daně, žádné vzpoury), byli často vyměňováni, aby nedošlo k ovládnutí dobytého území tímto úředníkem

– vybudování zpevněných silnic, zachování směrovek, na silnicích byli umístěny stanice na výměnu koní- umožnění rychlého přesunu zpráv z města do města a rychlý přesun vojska

– 721 př. n. l.- vyvrácení Izraele a přemístění židů k sobě- deportace (= násilné přemístění obyvatelstva na jiné území)

 

Palestina

– byla původně pod nadvládou Egypta- 13. století př. n. l.- průnik hebrejsko- izraelských kmenů na toto území

– 1200 př. n. l.- usazení pelištejců

– v čele kmenů stálo 12 soudců (funkce vojenských náčelníků a kněží)- DOBA SOUDCŮ

Saul– vyznamenal se v bojích proti Pelištejcům- proto se stal prvním hebrejským

králem- DOBA KRÁLOVSKÁ

David– zakladatel dynastie vládnoucí do doby dobytí říše Nabukadnesarem

Šalamoun– vybudování jeruzalémského chrámu, nejvýznamnější král; za jeho vlády došlo k zániku zbytků kmenového zřízení, říší rozdělil na správní oblasti

– po smrti Šalamouna se židovský stát rozpadl a vznikla dvě království- Izraelské (sever) a Judské (jih)

 

Izraelské království

– Samaří- nejvýznamnější město, hlavní

– 721 př. n. l.- dobytí království Asyřany- deportace Palestinců

 

Judské království

– tzv. „nárazníkový stát“ mezi Egyptem a Asýrií

– 587 př. n. l.- Nabukadnesar- dobytí Jeruzaléma- babylonské zajetí- odvlečení izraelitů do Palestiny

– 539 př. n. l.- Kyr Veliký– vyvrácení Babylonu a umožnění návratu Izraelitů

– postupně vzniká nový stát, který nebyl plně samostatný, ale byl jen provincí perské říše

– 64. př. l.- ovládnutí Judei Římany

Herodes veliký– bezohledný krutovládce- vraždění neviňátek v době Ježíšova narození

– po Herodově smrti- rozpad říše a říše byla pod správou prokurátorů- židé se čas od času vzbouřili

židovská válka– největší vzpoura (66-70)- vyvolaná náboženským útlakem a vysokými daněmi- židé byli poraženi

– poslední velké povstání vedl Šimon bar Kochba– poražen- židé- diaspora– rozptýlení židů po celém tehdy kulturním světě

 

Féničané

– severně od Palestiny

– nejlepší mořeplavci, dobré lodě

– obchod se vším (otroci, látky)

– kolonie- jejich opěrné body- Kartágo

hláskové písmo– 22 znaků- rozšířeno po celé Evropě- praktické a jednoznačné

 

Peršané

– Indoevropané

– ovládáni Asyřany

– Kýnos II.- zmocnil se vlády Novobabylonské říše, zakladatel největšího perského státu

 

Egypt

  • Archaické období- 27. století př. l.
  • Stará říše 27.-21. století  př. l.
  • Střední říše 21.-18. století př. l.
  • Nová říše 16.-11. století př. l.
  • Pozdní Egypt 11.- 4. století př. l.

 

Egyptská společnost

– otroci- váleční zajatci (v dolech, těžká práce), domácí otroci (domácí práce)

– dlužní otroctví- lidé nemohoucí platit daně

 

rozvrstvení společnosti

  • panovník
  • vysoká šlechta- panovníkova rodina, vezír (rádce faraona), kněží, královský úředník a vojsko, písař
  • obchodníci a řemeslníci
  • rolníci- minimální právo a maximální povinnosti
  • otroci

 

1) Archaické období

Dolní Egypt- zemědělství

Horní Egypt- lov a pastevectví

– 3100 př. n. l.- Meni- sjednocuje Horní a Dolní Egypt

– hlavní město- Menofer (Memfis)

– zvětšení říše a spojení rolnických a pasteveckých rodů

 

2) Stará říše

faraon Džoser– nechal postavit první pyramidu- Džoserova pyramida- 6-ti stupňovitá mastaba

– orientace na zemědělskou činnost- oázy- chov dobytka, těžba kamene

– Egypt je rozdělen na správní celky- nómy, občiny- tyto celky řídí místodržící

– dynastické spory, sociální spory (zhoršování postavení obyčejných občanů), vnější nepřátelé- zánik Staré říše

 

3) Střední říše

– v 21. století př. l.. došlo k znovu sjednocení říše

– zakladatel Mentuhotep II. – zabezpečil Egypt proti vnějším nepřátelům- pevnůstky (vládcovy zdi)  před Asiaty, oblast Suezské šíje

– hlavní město Veset

– rozkvět Egypta, rozšíření zemědělské plochy

– 18. století. Vpád Hixósů- dobytí Dolního Egypta- konec Střední říše

 

4) Nová říše

Ahmos– porazil a vyhnal Hixóse a dal vznik Nové říši

– sídlem zůstává Veset

– po Ahmosově smrti se na trůn dostává jeho dcera Hatšepsovet– za její vlády nedochází k válkám

– po její smrti- Amenhotep IV.- hluboká náboženská reforma- nahradil boha Athóna za Amona- monoteismus, snaha oslabit vliv kněží kultu boha Amona- přejmenování se na Achnathona; Achetaton- nové sídlo Egypta na počest boha Athona, podporu mu poskytuje jeho žena Nefertiti

– Tutanchaton- neodolává kultu boha Amona a přejmenovává se na Tutanchamona– známý pro svoji hrobku- zůstala skryta před zloději a dochovalose mnoho bohatství- důkaz polyteismu, za tohoto panovníka vládl vojevůdce Harembeb

– Rozvoj Egypta za vlády Ramesovců

Ramses II. Veliký- nejvýznamnější panovník- nejstarší mírová smlouva- Chatušiš a Ramses II.-po bitvě u Kadiše- dodržování a Ramses II. se oženil s Chatušišovou dcerou

– Po smrti Ramsese se na trůnu vystřídalo 11 panovníků, což vedlo k zániku Nové říše

 

5) Pozdní říše

– trvá do příchodu Alexandra makedonského

– 7. století- pozvolný úpadek Egypta

– sílí vnější útoky

– vrchol Asyrské a Perské říše

– na trůn se dostala Sájská dynastie– rozkvět Egypta (sájská renesance)- Sameti II.,  Necho II.

– Peršané- největší rozkvět- v čele Kyros Veliký- období perské nadvlády- vyvrácení Alexandrem Velikým- bitva u Pelusionu

 

6) Období makedonské nadvlády

– bitvou u Pelusionu se Alexandr Veliký zmocnil nadvlády Egypta

– 323- smrt Alexandra Velikého

– protože měl neschopné syny, vládl za něho jeho vojevůdce Ptolemaios– ptolemajská dynastie

Kleopatra VII.- poslední z rodu Ptolemajovců; používá Césara, aby se Egypt stal středem Říma

– 44- smrt Césara, zavraždění

 

7) římské období– 30- Egypt je římskou kolonií

další vývoj Egypta:

– 395- součást Byzantské říše

– vtrhnutí Arabů do Egypta (arabizace, islamizace)

– do počátku 16. století- součást Turecka

– 80. léta 19. století- nadvláda Angličanů

– 1924- samostatný Egypt

 

Egyptská kultura

– nejnavštěvovanější místa: pyramidy, Údolí králů, Rameseum. Chrám zasvěcený Ramsesovi II.

architektura– sakrální- zasvěcená bohů

mastaby– hrobky nižších hodnostářů, kosé jehlany, obklopovaly pyramidy (satelitní pyramidy)

pyramidy– čtvercová základna- Džoserova (nejstarší), Cheopsova (největší)

skalní hroby- v údolí králů- skalní chrámy- vytesány do skal v horní části Egypta

volně stojící chrámy– tři části- pylon, nádvoří, hypostylový sál

  • pylon- brána lemovaná sfingami
  • nádvoří- lemováno sloupy
  • hypostylový sál- průběh vlastního obřadu

sochařství– doplňkový charakter, výzdoba chrámů

sochy- jakoby mrtvé, frontální, polychromované- Nefertity, sfingy, Sedící písař

reliéfy

malířství– doplňkový charakter, obrazy malovány ze strany

literatura– vedle písma Sumerů měli Egypťané nejstarší písmo

hieroglyfické- posvátný vryp

hieratické

démotické

Rosettská deska– objevena napoleonským vojskem- tři druhy písma- I. a II. písmo- egyptské a III. písmo- řecké- pomocí řeckého písma Champolion rozluštil hieroglyfy- deska obsahuje poděkování kněží

matematika– Ludolfovo číslo Π

lékařství– zejména oční- v Egyptě rozšířeny oční choroby z důvodu vysoké vlhkosti vzduchu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: