Vznik a vývoj křesťanství, papežství a císařství – dějepis

 

   Otázka: Vznik a vývoj křesťanství, papežství a císařství

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): europa

 

 

 Vznik a vývoj křesťanství a papežství

  • Počátky křesťanství se datují do 1. století n. l., což je období, kdy působil Ježíš Kristus.
  • Ježíš Kristus
    • Byl skutečnou osobností. Narodil se někdy okolo roku 5 př. n. l. v Betlémě na severu Palestiny. Měl několik bratrů, z nichž tři byli i apoštoly. Za Heroda Velikého odešla rodina do Egypta, ale pak se vrací zpět do Palestiny.
    • Byl jedním z mnoha židovských proroků, ale učení přetváří a vnáší do něj nenásilí, altruismus a toleranci.
    • Putuje po Galileji a u Jordánu se setká s Janem Křtitelem, který ho pokřtí. Dostává se do sporu s judaisty, kterými je považován za odpadlíka a rouhače.
    • Má dvanáct učedníků=apoštolů, jimž sděluje své myšlenky a nabádá je v pokračování v jeho odkazu.
    • Dostane se do Jeruzaléma, kde je obviněn z kacířství a je odsouzen k smrti, rozsudek je potvrzen Pilátem, kterého k tomu dotlačí farizejové. Je ukřižován na Velký pátek, pak následuje zmrtvýchvstání a následně nanebevzetí, ale to už je historicky dost problematické.
  • První křesťané se sdružují do obcí, z nichž první je v Jeruzalémě, kde je největší autoritou apoštol Petr, ale prvním biskupem se stává apoštol Jakub.
  • Obce mají pevnou strukturu, věřící jsou přirovnáváni ke stádu a biskup k pastýři. Pastýř má povinnost se o své stádo starat.
  • Víra má také podle Kristova učená stát na pevných základech jako ve skále, čehož využil Petr (lat. Petrus= skála).
  • Apoštolská posloupnost, kterou křesťané přijímají, spočívá v tom, že jen apoštolové mohou předávat Ježíšovo učení dál. Tuto myšlenku neuznávají hlavně:
    • Gnostici- tvrdí, že učení může předávat každý křesťan a také si každá sám může zprostředkovat rozhovor s Bohem.
    • Ariáni- tvrdí, že Ježíš není Bůh, ale jen neobyčejný člověk, což je ale zpochybnění vykoupení lidstva.
  • Obci řídí biskupové, bohoslužby presbyteři. Chráněnci presbyterů se nazývají jáhni. Vytvoření pevné hierarchie znamená rovněž vytvoření církve.
  • Křesťané se zpočátku scházejí v soukromých obydlích, kde si připomínají skutky Ježíšovy a hlavně poslední večeři, která je později nahrazena symbolickým přijímáním hostie. Pro vstup do křesťanské obce je nezbytný křest. Velkou roli také hraje péče o chudé a potřebné.
  • Křesťané jsou velice pronásledovaní a často umírají mučednickou smrtí, z nichž prvním je apoštol Štěpán, který je za šíření křesťanství ukamenován.
  • Na blízkém východě vzniká mnoho obcí, které zakládá zejména apoštol Pavel (Antiochea, Alexandrie). Římská obec vzniká až později za císaře Claudia, ale jsou považováni pouze za frakci Židů.
  • Římany jsou křesťané považováni za provokatéry a rebely a už císař Claudius začíná s pronásledováním. V čele římské křesťanské obce je apoštol Petr (od něj je doložená i apoštolská posloupnost až po dnešního papeže). Křesťanské bohoslužby jsou zakazovány a křesťané se proto musí uchýlit do katakomb, což způsobí ještě větší pronásledování křesťanů a to především kvůli vznikajícím pomluvám. Mnoho Křestanů skončí v římských arénách. Další velké pronásledování křes´tanů se odehrává za Nerona, kdy je ukřižován apoštol Petr, sťat apoštol Pavel a ukamenován biskup Jakub.
  • V roce 100 se křesťané s Židy definitivně rozcházejí (kvůli židovské válce vedené Titem a Vespasiánem), odejdou z Jeruzaléma a Židé je proklejí.
  • Ježíš si své myšlenky nezapisoval, takže nejstarší soupis jeho myšlenek pochází až z roku cca 200 a z toho vyplývá i nejistota ohledně pravdivosti evangelií. Evangelia jsou prvním sepsáním kanonizace křesťanské víry, určuje se program bohoslužeb včetně přijímání a také, že základem pro křesťanskou víru je křest.
  • Pronásledování křesťanů vrcholí za Diocletiána, který se je rozhodne úplně zlikvidovat a za tímto účelem vydá tři edikty, které nařizují:
    • zbourat všechny modlitebny
    • spálit vše co souvisí s jejich věroukou
    • zabít každého kdo nebude uctívat státní božstva
  • Díky těmto ediktům mizí hodně písemných památek.
  • Císař Konstantin Veliký si uvědomí, že křesťanství lidi jednotí a on ho tak může využít.
    • Edikt milánský- rok 313, zakazuje pronásledování křesťanů.
    • Konstantin křesťanům začíná vyloženě nadržovat, ale vyhrazuje si právo řídit křesťanskou obec.
    • Níkaia- ekumenický koncil svolaný roku 325, kde se rozhoduje o náplni křesťanské ideologie.
      • Jsou zakázáni gnostici a ariáni.
      • Vyberou čtyři základní evangelia – Markovo, Matoušovo, Lukášovo a Janovo. Ostatní evangelia jsou vyhozena.
      • Řeší se také spor o svatou trojici. Spočívá v tom, jestli duch svatý vychází z Boha otce a Boha syna či z Boha otce skrz Boha syna. Toto způsobí pozdější rozkol mezi katolíky a pravoslavnými
      • Níčejské vyznání- výstup z koncilu v Níkaii, jsou formulované přesné věty, které se mají při bohoslužbě říkat a i jazyk kázání- latina. Je stanoveno také datum narození Krista na 25.12 roku 0 a jeho úmrtí na Velký pátek roku 33.
  • Císař Theodosius roku 380 zavede křesťanství jako státní náboženství.
  • Roku 395 se Římská říše rozdělí na Východořímskou a Západořímskou říši. V obou částích zůstává křesťanství.
    • V Byzantské říši je křesťanství pod ochranou císaře a také mu podléhá a biskupové jsou všichni na stejné úrovni, ale významnější biskupové se nazývají metropolité.
    • V Západořímské říši zůstal z křesťanských obcí jen Řím a říše je v nebezpečí kvůli nájezdům Germánů. Římský papež Lev i. převezme ochranu křesťanů a prohlásí se otcem (lat. papa) všech křesťanů=> vznik papežské titulatury. Papežové jsou hlavou křesťanstva a vytvářejí hierarchii. Pod papežem sou arcibiskupové a pod nimi ještě biskupové.
  • Západ s východem se shodnou, že bohoslužby se budou kázat latinsky, ale v zájmu rychlejšího rozšíření křesťanství východ povolí slovanskou liturgii, ale západ ne.
  • Metoděj
    • Velkomoravský kníže Rastislav chce rozšířit na svém území křesťanství, ale chce to rychle a tak požaduje slovanskou liturgii. Západ to odmítne, ale východní patriarcha Michal III. souhlasí a pošle Metoděje s Konstantinem, kteří pocházejí z makedonské Soluně, a tudíž jsou Slovany.
    • Frankům se slovanská liturgie nelíbí, a tak Konstantina s Metodějem očerní. Oni pak musí odjet do Říma a obhájit se. Na Velkou Moravu se vrátí pouze Metoděj, Konstantin zemře.
    • Kníže Svatopluk připojuje k Velké Moravě také Panonii, kde je prováděna latinská liturgie. Řím jmenuje Metoděje panonským arcibiskupem a východ ho jmenuje velkomoravským metropolitou.
  • Mezi východem a západem jsou neustále malé rozepře, první zásadní rozkol nastává roku 847 tzv. první schizma.
    • Na východě je patriarchou Fotius a poražený Ignatius je poražený a jde si stěžovat k římskému papeži Mikulášovi I.. Mikuláš dá Ignatiovi za pravdu a pošle Fotiovi bulu, ve které mu nařizuje uvolnit místo Ignátiovi. Fotius zase nařkne Mikuláše z neprávního jednání, když se to Mikuláš dozví, exkomunikuje Fotia. Fotius za to dá Mikuláše do klatby, což následně udělá i Mikuláš. Tento spor se nakonec nějak uleží a urovná.
  • Velké schizma roku 1054
    • Západní kostely se nacházejí i na východě a naopak, problém je v tom, že v každém uznávají svou trochu odlišnou liturgii. Papež Lev IX. nařídí zbourat východní kostely na jeho území a patriarcha Kerulianos zase opačně. Západní kněží obviňují patriarchu, ten je vykáže ze země a římskému papeži vzkáže, že už s ním nechce nic mít. Znamená to konečný rozchod východní a západní církve.

 

Vznik a vývoj císařství

  • Jako první si se císařem tituluje Octavianus Augustus, který to ovšem vysvětluje tak, že se nepovyšuje, ale používá jméno svého adoptivního otce Caesara. Od slova Caesar je odvozeno slovo císař i car.
  • Po rozdělení Římské říše se císař přesune do Konstantinopole a po zániku Západořímské říše zůstane titul pouze ve Východořímské říši. Dobyvatel Západořímské říše Odoaker tam odešle římskou orlici i žezlo a titul v Západořímské říši na čas zaniká.
  • Francký král Karel Veliký chce císařský titul a papež toho využije. Při přijímání před papežem Karel poklekne a v tu chvíli mu papež nasadí korunu a tím získá úlohu při korunovaci císaře, Karel se ale chtěl korunovat sám=> obnoví se titul západořímského císaře. Karel veliký pokládá základy Svaté říši římské.
  • Císař si zavazuje šlechtu tím, že jim uděluje léna a úřady (komoří, stolník, číšník a maršálek- tito lidé jsou císaři nejblíže, a tudíž jsou nejdůležitější=> je to pouze symbolické). Za léna a úřady slibuje šlechta věrnost a vojenskou pomoc.
  • Francká říše se rozpadá na:
    • Západofranckou říši, která se sjednocuje pod vládu jednoho panovníka krále. Je to pozdější Francie.
    • Východofranckou říši, která je více rozdrobená na jednotlivá vévodství, z nichž nejmocnější je Sasko, Bavorsko, Švábsko, Franky a Lotrinsko. Všichni vévodové pocházejí z královského rodu po sestře Karla Velikého, z toho vznikají spory o vládu.
  • Mezitím nájezdy na Byzantskou říši a závislosti na tom se vévodové, dohodnou, že krále si sami zvolí v Cáchách a začíná se voně používat spojení Německé království a prvním králem se stal Konrád I., ale po jeho smrti se rozhoří spory mezi Saskem a Bavorskem.
    • Saský vévoda Jindřich Ptáčník vynaloží všechny prostředky a je zvolen králem. Jindřich se ale nechce vytahovat, tak se nechá pouze zvolit, ale ne korunovat. Jeho syn Otto I. se však nechá v Cáchách i korunovat. Ostatní vévody odměňuje úřady (stolník…).
    • Otto I. vystupuje jako první mezi rovnými, ale chce být i císařem a obnovit vážnost titulu. Domluví se s papežem a odcestuje do Itálie, porazí Langobardy, kteří papeže ohrožovali a nechá se v Pavii korunovat jejich králem (železná koruna z hřebu z kříže Krista. Dorazí do Říma a je papežem korunován císařem a od teď je papež pod ochranou císaře Svaté říše římské.
  • Boj o investituru- postupem času dochází k stále častějším sporům mezi papežem a císařem, oba chtějí víc moci na úkor toho druhého.
    • Investio (lat. oblékat)= udělování odznaků, v tomto případě jmenování biskupů, které chce jmenovat císař i papež.
    • 1073- papež Řehoř VII. napíše dopis (dictaus paper) králi Svaté říše římské Jindřichu IV., v němž si přivlastňuje právo dosazovat i odvolávat panovníky. Jindřich se rozčílí, dopis roztrhá a se spolupracovníky Řehoře sesadí. Řehoř za to Jindřicha exkomunikuje a dá ho do klatby, Jindřich přichází o podporu většiny šlechticů a musí se papeži omluvit, papež mu odpustí.
      • Jindřich se ale rozhodne pro vojenskou výpravu proti papeži a sesadí ho, ten ale hned dostane infarkt a Jindřich dosadí Klimenta III., který ho korunuje císařem. Jindřich se však dostane do sporu s dalším papežem Urbanem II.
      • Problém řeší v Piecenze, kde se dohodnou, že biskupy budou jmenovat oba a Urban zde vyhlásí i 1. křížovou výpravu.

 

Křížové výpravy

  • Výpravy za obnovu křesťanství, ve skutečnosti ale pouze za kořistí, většinou do Palestiny s cílem osvobodit Jeruzalém.
  • Palestinu ovládají nejdříve arabové, následně je Jeruzalém dobyt Seldžuckými Turky, kteří křesťanské poutníky pronásledují a pobíjejí.
  • Celkově se do Palestiny konalo devět KV, ale KV byly i do Španělska (rekonquista) nebo do Čech proti husitům.

 

  • 1. KV- vyhlášena roku 1095
    • Výpravy se ujímají knězi Petr Amienský a Gautier sans Avoir, kteří ale nemají vybavení ani zkušenosti a jdou s nimi jen nadšenci. Výprava je vykázána císařem z Byzance.
    • V roce 1096 vyráží už profesionálové z Normandie a vede je vévoda Robert. Turci jsou překvapeni a křižáci je porazí a vytvoří Jeruzalémské království, Edessu, Antiochei a Tripolis. V Palestině zůstávají především druhorození synové, kteří nemají majetek a staví tam křižácké hrady, z nichž nejznámější je Krak de Chevaliers. Poté co křižáci odejdou, hrady chátrají.
    • vracejí se s celkem dobrou kořistí.
  • 2. KV
    • požádá o ni král Francie Ludvík VII. a německý král Konrád III., ale účastní se i český král Vladislav II..
    • Výprava nemá úspěch, protože Turci již nejsou překvapeni. Křižáci jsou poraženi Saladinem u Hattinu a dočasně obsadí Jeruzalém.
  • 3. KV
    • Účastní se jí císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip I. August a anglický král Richard Lví srdce. Táhne ale každý sám, Barbarossa se utopí, Richard stráví deset let ve vězení jako rukojmí, čehož využije Filip a obsazuje anglická území ve Francii.
    • V Palestině dojde k dohodě se sultánem, že v Jeruzalémě nebudou křesťané zabíjeni.
  • 4. KV
    • Papeže o ní požádal benátský dóže Enrico Dandolo, protože Benátky velice vydělávají na převážení křižáků. Bohatne i Janov, což dóžeti nevadí, ale už se mu nelíbí, že bohatne i Konstantinopol. Enrico chce Konstantinopol dobýt, ale jsou tam křesťané, tak Enrico vymyslí lest. Enrico požádá o výpravu do Palestiny a slíbí křižákům, že je z Benátek zdarma přepraví do Palestiny. Dandolo je v Benátkách zdržuje a nechá je utrácet a dělat dluhy. Dluhy začne vymáhat na křižácích tak, že musí buď s ním zaútočit na Konstantinopol, nebo okamžitě zaplatit.
    • Konstantinopol dobudou a vytvoří zde katolické Latinské království, jelikož je katolické papeži ten útok příliš nevadí.
  • 5. KV
    • Vyhlášena v roce 1212
    • Je rozhodnuto, že křížové výpravy jsou neúspěšné proto, že lidé jsou zatíženi hříchy, ale aby byla výprava úspěšná lidé, co se jí účastní musí být bez hříchu, což jsou jen děti. Na výpravu tedy jdou chlapci do dvanácti let, jdou sami bez doprovodu z Francie a Německa.
      • Z Francie jdou přes Balkán a chtějí jít přes moře, které se má před nimi rozestoupit, ale tak se nestane, a tak se vrátí zpět do Francie
      • Z Německa jdou do Marseille, kde měly být přepraveny obchodníky do Palestiny, ti je ale prodali do otroctví.
  • 6. KV
    • Je vyžádána papežským legátem, jejich cílem je Egypt, ale nedojdou tam.
  • 7 .KV
    • Požádá o ní Fridrich II. a vydobude pro křesťany možnost pobývat v Jeruzalémě.
  • 8.-9. KV
    • Vede ji Ludvík IX., ale umírá v Tunisu na mor. Křižácké hrady jsou postupně dobývány Turky (poslední padne Akon)

 

  • KV jsou pořádány během rekonquista na Pyrenejský poloostrov, křižáci postupně vytlačují Araby a poslední padne Granada. Dále jsou pořádány výpravy do Pobaltí proti pohanům, a také pět výprav do Čech proti husitům.
  • Důsledky KV
    • Do Evropy se dostaly výdobytky orientu.
    • Přístavní města a církev bohatnou. Roste tak bohatství i moc církve.
  • Končí monopol benediktýnů a vznikají nové církevní a rytířské řády.
    • církevní: cisterciáni, františkáni, dominikáni . . .
    • rytířské: johanité (později Maltézští rytíři), templáři, němečtí rytíři…






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: