Vývoj lidské společnosti v pravěku – otázka z dějepisu

 

   Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): janvaclik

 

1.1 Charakteristika a periodizace pravěku

  • prehistorie
    • věda zabývající se pravěkem,
  • archeologie
    • věda studující minulé lidské společnosti
  • hmotné prameny
    • Mezi ně patří lidské výtvory (artefakty), ale i zbytky přírodního původu, které byly člověkem neúmyslně ovlivněné (ekofakty), x historiografie – písemné prameny
  • archeologická kultura
    • hmotná či materiální kultura znamená hmotné nálezy vůbec, například nálezy pohřebišť, sídel, chat, keramiky, nástrojů, šperků nebo ozdob;
    • soubor takových nálezů, které mají typické společné znaky, pocházejí ze stejného období a nalezly se v určité oblasti = různé kultury

 

Doba kamenná – 2 typy periodizace

1) Periodizace etnografická (převládala na konci 19. st.)

= podle způsobu obživy a organizace společnosti

– rozlišuje 2 období:

  1.             a) fáze kořistnického způsobu obživy – sběr a lov (paleolit, mezolit)
  2. b) fáze výrobního hospodaření – zemědělství (neolit)

 

2) Periodizace archeologická (převládala na počátku 19. st. a dnes)

= podle suroviny na výrobu nástrojů

 

  1. Paleolit – 3,5 mil. let – 8 tisíc př. n. l.
  2. Mezolit – 8 tisíc př. n. l – 5 tisíce př. n. l.
  3. Neolit – 8 tisíc př. n. l. – 5 tisíc př. n. l
  4. Eneolit – 5 tisíc – 3 tisíce př. n. l.

 

…doba bronzová, doba železná, doba římská a doba stěhování národů.

 

1.2 Vznik a vývoj člověka

antropogeneze – evoluce člověka

  • hominizace – proces vzniku lidské společnosti, tzv. „polidštění člověka“
    • Od ostatních primátů odlišná stavba hrudníku a pletence dolních končetin
    • Vzpřímení postavy a pohyb po dvou (bipedie) – odlišná stavba pánve a dol. končetin
    • Zvětšení mozkovny a zmenšení obličejové části lebky
    • Dokonalá uchopovací schopnost ruky
    • Stereoskopicke vidění
    • Vznik řeči
    • => opice jsou dnes našimi nejbližšími zoologickými příbuznými

 

  • sapientace – proces vývojového přechodu od pračlověka k člověku rozumnému (Homo sapiens) – rozvoj psychiky a kognitivního myšlení; vývoj mozku

 

  • evoluce – postupný vývoj

 

  • kreacionismus – přesvědčení, že lidé, Země a vesmír byli stvořeni zvláštním zásahem vyšší bytosti či božstvem

 

  • rasová diferenciace

 

rozdělení – hominidé (čeleď primátů z nadčeledi hominoidi – orangutani, šimpanzi, gorily a lidé)

 

  • Australopitékus
    • Australopithecus anamensis – Keňa
    • Australopithecus afarensis – Keňa, Tanzánie, Etiopie
    • Australopithecus africanus- Jižní Afrika

 

  • Homo habilis
    • žil před 2 – 1 milion let
    • první nálezy pochází z Etiopie z Oluvaiské rokle
    • 135 cm, 40 kg, velikost mozkovny 640 cm3
    • dokonalá chůze, dvojitá klenba nožní
    • žil ve stepích
    • stavěl velmi jednoduché přístřešky
    • tlupy (25 – 30 lidí)
    • všežravec, lovil menší zvěř, sbíral rostlinnou potravu
    • vyráběl jednoduché nástroje štípáním kamene (kamenné sekáče => první kultura)
    • vyvinul se nejspíš z Australopihteca africana

 

  • Homo erectus
    • žil před 1 milionem – 350 tisící lety v Jihovýchodní Asii, východní Africe a Evropě
    • dříve nazýván phitecantropus erectus
    • opo člověk
    • objeven v letech 1890 – 1892 na Jávě holandským lékařem Duboisem
    • 170 cm, 70 kg, velikost mozkovny 800 – 1250 cm3
    • velké nadočnicové oblouky, vytváří se nos, zužují a zkracují čelisti
    • tlupy (25 – 30 lidí), dělba práce
    • obýval stepi, skalnaté terény, okraj tropických lesů
    • lovec (lovil středně velkou zvěř)
    • schopnost vyrábět dokonalejší nástroje (pěstní klíny…)
    • znalost ohně
    • nálezy v Pekingu
    • poddruhy :
      • Homo erectus heidelbergensis (800 – 600 tisíc let, starší druh),
      • Homo erectus pekinensis (40 tisíc let, zná oheň, novější druh),
      • Homo erectus paleohungaricus (Maďarsko, novější druh)
    • podle nálezů kamenných nástrojů žil Homo erectus i na území ČR (Stranská skála u Brna, Přezletice u Prahy)

 

  • Homo sapiens
    • homo sapiens = člověk rozumný
    • neví se, odkud pochází
    • Homo sapiens steinheimensis
      • objeven u Steinheimu v Anglii, ale nálezy i v Německu
      • žil před 300 – 250 tisíci lety
      • velikost mozkovny – 1250 cm3
      • nadočnicové oblouky, chabí bradový výběžek, čelo stále trochu vzadu
    • Homo sapiens aniensis
      • vyvinul se z Homo sapiens steinheimensisu
      • žil před 150 – 120 tisíci lety (= poslední doba ledová) v Africe, Asii a Evropě
      • 170 – 1780 cm, velikost mozkovny – 1400 cm3
      • robustní, srstnatý, menší nadočnicové oblouky, zvýrazněn nos
      • u nás v jeskyni Kůlna, Ochozské jeskyně v Moravském krasu, jeskyně Šipka u Šteinberka
    • Homo sapiens neanderthalensis
      • slepá vývojová větev
      • žil před 100 – 35 tisíci lety
      • nálezy v Neanderově údolí u Düsseldorfu
      • výskyt – Gibraltar, Francie, Itálie, Jugoslávie – Krapinská jeskyně (spousta těl – zabity násilím = lidožrouti)
      • tlupy (30 jedinců), dělba práce
      • v zimě obývali jeskyně, v létě putovali
      • lovili velkou zvěř (mamuty)
      • všežravec
      • rituály, př. pohřbívání mrtvých…
      • dokonalé kostěné a kamenné nástroje (rydla, kopí, vrtáky…)
      • primitivní oděvy
      • dorozumívali se formulovanými zvuky
      • uměl rozdělat oheň dřením větví
    • Homo sapiens sapiens
      • žil před 35 – 30 tisíci lety
      • vzhledem se nelišil od současného člověka
      • vyvinul se Homo sapiens aniensis
      • má bradu, nos, velkou mozkovnu, klenuté vysoké čelo, rozšířené hrdelní dutiny
      • výroba dokonalých nástrojů – sekery, jehly, spony, přívěsky, oštěpy…
      • umělecké předměty – Věstonická Venuše, symboly – jeskynní malby
      • lov velké a středně velké zvěře
      • v zimě žili v jeskyních, v létě kočovným způsobem života (kožené přístřešky)
      • oheň uvnitř obydlí
      • naleziště: Crô-Magnon ve Francii, Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice a Pavlov, Koněpruské jeskyně (Evropa osidlována od jihu k severu)
      • proces sapientace = rozvoj myšlení, tvorba řeči, kultury…

 

1.3 Doba kamenná (3 mil. př. Kr. – 2200 př. Kr.)

nálezy na našem území – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Mladečské jeskyně

paleolit (3 mil. př. Kr. – 8000 př. kr.) – tlupy, kořistnický způsob života, nástroje – promitivní, oheň, lov, umění (jeskynní malby – Altamira, Lascaux; plastiky – Věstonická Venuše)

mezolit (8000 př. Kr. – 5500 př. Kr.) – konec doby ledové, nástroje – kombinované (hroty zasazené do dřeva), domestikace psa

neolit (5500 př. Kr. – 3500 př. Kr.) – pojem neolitická revoluce (přechod k zemědělství, usedlému způsobu života a vyrábění – např. keramika, textil, dokonalejší nástroje), úrodný půlměsíc, zemědělství, domy a vesnice, rody a matrilinearita (majetek se dělí po mateřské linii), keramika (příklady kultur – dle keramiky – lineární (dříve volutová), vypichovaná, lengyelská)

eneolit (3500 př. Kr. – 2200 př. Kr.) – pojem chalkolit, význam mědi, hornictví, oradlo, kůň a vozy, přechod k patriarchátu, hradiště, megalitické stavby (menhiry, dolmeny, kromlechy; příklady – Stonehenge, Carnac)

 

1.4 Doba bronzová (2200 př. Kr. – 800 př. Kr.)

Jako první začínají bronz (měď 9/10 a cín 1/10) na Předním východě už 3000 př. Kr., ve středomoří cca 2200 př. Kr. a do střední Evropy se dostává až později (cca 1900 př. n. l.)

Vznik nejstarších civilizací a států v Egejské oblasti a na Předním východě

srovnání s vývojem ve Středomoří a na Předním východě (pravěk vs. starověk), utváření evropských národů (Řekové, Thrákové, Illyrové, Venetové, Italikové, Iberové)

Dělení doby bronzové pro naše území

  • únětická kultura (starší doba bronzová – 2300 – 1500 př.n.l)
    • tato kultura se dostává i do oblastí, které nebyly dříve trvale osídleny a je velice vyspělá. V této době se vyrábí velmi kvalitní keramika, která je dobře technicky zpracovaná, zejména co se týče vypálení. Je však málo zdobná.
  • mohylová kultura (střední doba bronzová – 1500 – 300 př.n.l.)
    • pojmenování této kultury vychází z typického pohřbívání, kdy nad hroby byly navršené mohyly. Doklady o osídlení v době mohylové kultury můžeme dnes najít například na Českobudějovicku a Plzeňsku.
  • kultura popelnicových polí (mladší a pozdní doba bronzová – 1300 – 750)
    • popel zemřelých byl ukládán do keramických nádob – urny

Bronz = slitina mědi a cínu – metalurgie

  • zbraně (dýky, nože, meče), šperky (náušnice, korále, náramky),
  • pracovní nástroje (sekery dláta),
  • štíty – většina zbraní odléváno do forem z kamene

Druhá dělba práce = zemědělství se oddělilo od řemeslnictví

Specializovaná řemesla – kovotepectví, textilnictví, hutnictví, hrnčířství, tkalcovství…

Plodiny – obilniny (pšenice, žito, ječmen, proso) a luskoviny

=> Půda se hnojí páleným vápnem

Obchod:

  • Významně se začal rozvíjet dálkový obchod a na území Čech proto vznikala obchodnická centra.
  • Do Čech se dovážela měděná surovina, sůl, jantar.
  • Z Čech se naopak vyváželo obilí, vosk a kožešiny

 

Polyteismus = víra ve více bohů

 

1.5 Doba železná

(800 př. Kr. – 20 př. Kr.)

nerovnoměrný vývoj:

  • znalost železa v nejvyspělejších oblastech od 2. tisíciletí,
  • v jižní Evropě od 1.tisíciletí, ve střední Evropě od 750 př.n.l

rozvoj zemědělství (nástroje)

rozvoj válečnictví (zbraně)

 

starší = Halštatské období (750 – 400 př.n.l.)

  • podle naleziště Hallstat v Rakousku
  • rozvoj obchodu
  • sociální a majetkové rozdíly
  • rozvoj umění: bronzové, hliněné sošky

 

mladší = Laténské období (400 – 0)

  • od 4. stol. typické nájezdy Keltů = nejvyspělejší kultura evropského pravěk. vývoje:
    • stavba hradišť – oppida (Závist u Zbraslavi),
    • hrnčířský kruh,
    • výroba skla, hutnictví železa

 

Keltové

  • rozšíření keltské kultury a osídlení od Šp., VB, po Balkán
    • 387 př.n.l. – Keltové ohrozili Řím
    • 280 př.n.l. – keltský útok na Řecko
  • vyspělý obchod (s obilím, otroky, kožešinami, šperky, zbraněmi,…
  • ražba mincí ze stříbra, zlata, mědi (duhovky)
  • keramika na hrnčířském kruhu
  • druidové = keltští kněží (posvátné básně a svatyně – oběti)
  • různé kmeny po Evropě – různé jazyky

 

1.6 Doba římská a stěhování národů*

(1. – 6. stol. n. l.)

hranice s římskou říší – Rýn a Dunaj, limes Romanus, vojenské tábory; germánské kmeny na našem území – Markomani a Kvádové, náčelník Marobud (první známá historická postava u nás); život Germánů – zemědělci, kováři, válečníci, polyteismus, runové písmo

kolem r. 530 n. l. příchod Slovanů na naše území – počátek středověku u nás






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: