Vývoj Československa v letech 1949 -1969 – otázka z dějepisu

 

   Otázka: Vývoj Československa v letech 1949 -1969

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): thesinka

 

Po nástupu komunistů k moci byla nastolena tzv. diktatura proletariátu – je termín, který v marxistické teorii označuje přechodovou fázi mezi kapitalismem a komunistickou společností, v níž na sebe po úspěšné revoluci všechnu moc ve státě strhne dělnická třída

  • ačkoliv se ČSR prezentovala jako lidovědemokratická republika – demokracie existovala jen formálně – politické strany sice nezanikly (dále působila strana lidová, socialistická některé strany slovenské, soc. demokracie byla donucena se sloučit s KSČ), ale musely respektovat komunistická nařízení a nesměly samostatně kandidovat ve volbách
  • po převratu se zvedla velká vlna emigrace jakožto projev nespokojenosti
  • upevňování komunistické moci provázeli rozsáhlé perzekuce (výkonným orgánem pronásledování byla Statní bezpečnost StB) → v letech 1948-54 dokonce existovaly tábory nucených prací (občané do nich byli zařazování podle svého sociálního původu)

 

POLITICKÉ PROCESY

  • začala doba politických procesů – první propukly už brzy po únoru 1948, naplno se rozvinuly v říjnu 1949 (poté, co k nám přijela skupina sovětských poradců) – o vině a trestů obžalovaných nerozhodovaly soudy ale orgány KSČ

 

PROTI KOMU BYLY VEDENY

  1. bývalí důstojníci československé armády – Helidor Píka, Karel Kutrvašr
  2. bývalí čelní funkcionáři nekomunistických stran

Prokop Drtina – ministr spravedlnosti, který 1948 podal demisi

1960 byl propuštěn na amnestii

Bohumil Laušman – ministr průmyslu

  1. církevní hodnostáři (hlavně katolické církve)

náboženství je výmysl vládnoucí vrstvy

Zahradníček

případ Babice – týkalo se to 3 duchovních v obci Babice

případ Čihošť – během jednoho kázání došlo ke zjevení-> místo se stalo poutním místem

StB prohlásila, že to kněz zinscenoval – kněz Troufar byl zavřen

  1. elitní sportovci – byli jsme velkými hokejovými konkurenty SSSR – mistři světa 1947 a 49, 1948 jsme byli stříbrní

bylo jim zabráněno odletět na mistrovství do Londýna -> hokejisté šli do hospody, kde vedli protistátní řeči, za co byli uvězněni v uranových dolech

  1. účastníci protikomunistického odboje

Josef Charvát 1948 vstoupil do KSČ, ale nesouhlasil s programem

pomáhal s manželkou pronásledovaným

pokusil se propustit politické vězně z litoměřické věznice

Vratislav Janda – člen odborové organizace ÚVOD

René Černý – člen Obrany národa, pokusil se o útěk

Milada Horáková – členka PVVZ a Politického ústředí

kritizovala komunistický režim

programovala emancipaci žen

  1. nepohodlní komunističtí prominenti

procesy probíhaly také uvnitř strany s cílem zastrašit- proces se Slánským

  1. buržoazní nacionalisté

došlo ke zlikvidování soudnictví

státní soud byl zaveden státem na jeho ochranu – Praha, Brno a Bratislava

 

CÍRKEV

  • od roku 1948 byla součástí státu
  • byly nastaveny tabulkové platy
  • KSČ si hlídá, aby biskupové nebyli proti režimu
  • V březnu 1948 odmítli biskupové uznat legislativu nového režimu
  • došlo k zákazu tisku náboženské literatury , novin, časopisů
  • byly zrušeny církevní spolky, poutě i shromáždění
  • 1949 – 1963 probíhala likvidace biskupů
  • likvidace řeholí byla mezi lety 1950 a 1960, řeholníci byli zatýkáni a byl konfiskován klášterní majetek
  • Josef Beran

 

Hospodářství

  • hospodářství bylo podřízeno kontrole SSSR – roku 1949 vstoupilo Československo do RVHP ( rada vzájemné hospodářské pomoci) → centrálně řízeno (pětileté plánování)

→ stát postupně znárodnil všechny podniky (likvidace soukromého sektoru)

→  provedl násilnou kolektivizaci zemědělství (1949 – přijat zákon o JZD- jednotná zemědělská družstva)

  • ČSR – 1948 – 1960
  • Imformbyra = orgán ze SSSR, který diktoval jak má hospodářství vypadat
  • propaganda proti kulakům – zákaz pobytu
  • donucování sedláků k vstupu do JZD
  • vlna 1949 – převážně dobrovolná
  • vlna 1952-53 – šlo o kampaň, která byla doprovázena hrubým politickým i ekonomickým nátlakem. Nastala perzekuce a veznění těch, kteří se bránili vstupu do JZD. Z 40% doprovázena politickými procesy
  • vlna 1955-58- na konci převládnutí JZD a zcela zatlačení soukromého zemědělského podnikání

 

ORGANIZACE

  • KOLCHOZ – kolektivní hospodářství
  • Sovchoz – sdružovali kolchozi
  • KULAK – soukromý hospodář na své půdě, který se odmítá začlenit do JZD
  • JZD – jednotné zemědělské družstvo
  • (přestavba průmyslu – zaměření na zbrojní výrobu (pro vojenské účely))

 

Měnová reforma

  • 1.6. 1953 měnová reforma – měla vyřešit ekonomickou situaci, ale naopak díky ní přišla o úsporu řada obyvatel, nastal zřetelný pokles životní úrovně, → nespokojenost → demonstrace, stávky (největší v Plzni- potlačena armádou a Lidovými milicí)
  • ke krátkodobému uvolnění poměrů došlo po smrti Stalina a Gottwalda (1953) + na jaře 1956 – na XX. sjezdu přišel KSČ Nikita S. Chruščov s ostrou kritikou Stalinových zločinů
  • k utužení centralizace došlo opět poté, co byl 1957 prezidentem zvolen Antonín Novotný
  • přelom 50. a 60. let – hospodářská krize → aby se ekonomika zlepšila, muselo dojít k její liberalizaci → následně také liberalizace politického života (částečné uvolnění poměrů se projevilo nejprve v kultuře – malé avantgardní scény, literární kritika atp.)

 

Období od 60. Let 20 stol.

  • 1960 – nová ústava → nový název státu – Československá socialistická republika (+ přijat i nový státní znak, nově vyřešena postavení a pravomoci státních orgánů → vše pod dohledem KSČ)
  • Šedesátá léta se nesla v duchuuvolňování politického i kulturního života, docházelo ke kritice neměnnosti stávajícího režimu a ke snahám o návrat k původním myšlenkám Karla Marxe. V kultuře se uvolnění projevovalo odpoutáním od stranickosti k tvůrčí svobodě. Ze známých osobností jmenujme alespoň některé – Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Milan Kundera, Ivan Klíma, Bohumil Hrabal, Ludvík Vaculík, Milan Uhde, Václav Havel, či dvojice z nové scény Semafor Suchý & Šlitr.
  • Potřeba reformy postihla především hospodářství – souhra různých faktorů od neúrody, přes karibskou krizi až po přírodní kalamity v první polovině šedesátých let ještě více umocnila málo výkonný systém řízení ekonomiky. Hlavní osobou zasazující se o změnu byl ředitel Ekonomického ústavu Ota Šik, kterému se podařilo získat na svou stranu i prezidenta Novotného.
  • Návrh nazdokonalení řízení hospodářství byl na tehdejší dobu skutečný trhák – mluví se v této souvislosti o plánovaném tržním hospodářství, kde se plánuje pouze základní směr vývoje, přičemž o zbytek se postará “neviditelná ruka trhu”. Podniky by měly být zodpovědné za své hospodaření a měly by být více samostatné. Plnění plánu by nemělo být dále měřítkem výkonnosti, tím by se měl stát hrubý národní důchod.

 

Pražské jaro 1968

Cílem reformistů bylo provést plánovanou hospodářskou reformu, odstranit starý systém, který ztělesňoval prezident Novotný a další uvolnění společenských poměrů – vzhledem k tomu, že se jednalo o reformu zevnitř, tak vše samozřejmě pod kontrolou KSČ.

  • na počátku ledna 1968 byl A. Novotný zbaven funkce generálního tajemníka ÚV KSČ a na jeho místo byl zvolen reformní komunista Alexandr Dubček → demokratizace – tzv. socialismus s lidskou tváří → začíná období označované jako „pražské jaro“
  • společnost ovládli tzv. reformní komunisté – Josef Smrkovský, Čestmír Císař aj.
  • program: Akční program KSČ – svoboda tisku, tržní podnikání, myšlenka vzniku federace (říjen 1968 – přijat zákon o federaci)
  • 3. 1968- rezignoval Antonín Novotný na funkci prezidenta
  • 3. 1968prezidentem se stal starý, ale reprezentativní Ludvík Svoboda
  • vrcholem propagace reformního proudu bylo Prohlášení 2000 slov – požadovalo demokratizaci i přes případný odpor KSČ (autor: Ludvík Vaculík) – červen 1968
  • Sovětský svaz ale nechtěl připustit jiné pojetí socialismu a obával se, že by jej situace v Československu mohla oslabit → začala v noci z 20. na 21. 8. 1968 proběhla vojenská intervence 5 států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Polsko, Maďarsko, NDR), která definitivně pohřbila „pražské jaro“
  • měla být dosazena prosovětská „dělnicko-rolnická vláda“ – proti tomu se postavili ústavní činitelé (včetně prezidenta Svobody) → vypukl odpor všech vrstev obyvatelstva proti okupaci → už 8. – mimořádný sjezd KSČ ve Vysočanech – žádal bezpodmínečný odchod všech okupačních vojsk

→  23.8.jednání v Moskvě – čsl. vláda (s výjimkou F. Kriegela) podepsala tzv. moskevský protokol – souhlasila s přítomností sovětských vojsk na našem území s tím, že se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí

 

Období konsolidace a počátek normalizace

  • po podepsání protokolu → období konsolidace (= proces pozvolného návratu k prosovětskému totalitnímu režimu), které trvalo od podzimu 1968 do května 1971, kdy se konal další sjezd KSČ → období normalizace – od srpna 1968 až do listopadu 1989
  • demokratické síly se proti tomu bránily – v listopadu 1968 proběhla na středních a vysokých školách 3denní stávka
  • leden 1968manifestační upálení studenta Jana Palacha (posluchače FFUK)
  • antisovětské demonstrace – po vítězství našich hokejistů nad SSSR – březen 1969

 

  • v dubnu 1969 byl z funkce 1. tajemníka ÚV KSČ odvolán Alexandr Dubček (zanedlouho byl vyloučen ze strany úplně) a na jeho místo nastoupil Gustav Husák

→  proběhala „kádrová očista“ – stranické prověrky, pohovory

→  KSČ obnovovala svou vedoucí úlohu ve všech oblastech

→  byly zakládány i nové organizace př. Svaz socialistické mládeže






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: