Vrcholný středověk – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Vrcholný středověk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): ivamik

 

Vrcholný středověk (13.-15. stol.)

Boj o investituru – zápas světské a církevní moci = střetnutí papeže a císaře v nároku na řízení církve, tedy spor o prvenství mezi světskou a církevní  mocí. Od investio = udělovat biskupský prsten a berlu. Hlavní spor se odvíjí za papeže Řehoře VII. (zvolen 1073 bez souhlasu císaře). Proti  tomuto papeži vystupuje Jindřich IV., německý král z dynastie sálské – prohlásil Řehoře VII. za sesazeného. Za to je dán papežem do klatby a proti panovníkovi se tím vzbouřila i říšská knížata a Jindřichovi IV. odmítla poslušnost.

Jindřich IV. 1077 se papeži kaje na severoitalském hradě Canossa (putuje 3 dny v lednu bos a v rouchu kajícníka). Spor je ukončen 1122 tzv. konkordátem wormským  – biskupy volí církev za přítomnosti krále.

 

Rozvoj zemědělství, měst, řemesel a obchodu – v porovnání s raným středověkem je to období určitého technického  pokroku především v zemědělství, což s sebou přineslo i výrazný vzrůst počtu evropského obyvatelstva.

 

Zemědělství – zaveden tzv. trojpolný systém (ozim, jař, úhor – střídají se).

  • obilnářství a živočišná výroba – pšenice, žito, oves, luštěniny, zelenina;chovají se prasata, krávy, ovce,  koně (hlavní dopravní prostředek).
  • Technické novinky – záhonový pluh (vyorává hlubší brázdy), místo jařma k zapřahání chomout. Zakládají se nové vesnice (= kolonizace), organizuje lokátor = člověk, který určuje místo osady a vyměřuje plochy polností

 

Řemesla – rozvoj různých typů řemesel – zlatníci, řezníci, soukeníci, nožíři…). Podle živností se řemeslníci sdružují v cechy ( kategorie – mistři, tovaryši, učni).

 

 

Obchod – rozvíjí se zejména dálkový mezi Evropou a Asií, největší obchodní města –Janov, Benátky (Itálie), Norimberk (Německo), Bruggy a Gent (Belgie). ( platba zlaté a stříbrné mince – dukáty a florény). Čechy byly stranou kvůli vnitrozemské poloze.

 

Města – kromě starých se rodila nová města. Nejčastěji vznikala u kupecko-řemeslnických osad, v podhradí, na křižovatkách obchodních cest u říčních brodů,  na nezastavěné ploše = na zeleném drnu, nebo v okolí nalezišť drahých kovů a rud..

 

Podle zakladatele byla města:

  • královská, založena králem (např. Uh.Hradiště, Uh,Brod…),
  • poddanská – založena některým feudálem (např. Opava, Jindřichův Hradec)
  • věnná – dána věnem některé královně ( Mělník, Hradec Králové),
  • horní  – okolí naleziště kovů a rud (Jihlava, Kutná Hora).

 

Městské výsady (práva) – postavit hradby, právo tržní (pořádat trhy), várečné (vařit pivo) atd.

 

Český státposlední Přemyslovci – 2. pol. 12. stol. hospodářský vzestup českých  zemí, přesto postavení českého státu nebylo ještě takové, aby mohl mít ve střední Evropě větší mocenskou úlohu.  Vládnou poslední Přemyslovci.

Přemysl Otakar I.

  • r. 1212 získává dědičný královský titul = Zlatá bula sicilská, zavádí primogenituru = vlády se ujímá vždy prvorozený syn, založil 13 měst (Brno, Znojmo, Olomouc….), snažil se vybudovat významnou středověkou monarchii.

Václav I.

  • (zvaný Jednooký) – podporoval kolonizaci, 1241 odrazil od českých hranic útok Tatarů, jeho sestra Anežka Česká (1989 svatořečená) založila ženský klášter sv. Františka

Přemysl Otakar II.

  • nejmocnější Přemyslovec, král železný a zlatý, rozšířil říši až k Jaderskému moři. Neúspěšné bylo jeho úsilí o získání římsko – německé královské koruny, o níž se utkal v roce 1278 v bitvě na Moravském poli ( leží u Vídně) s Rudolfem Habsburským, byl poražen a zabit, Čechy pod správou Braniborů (=Braniboři v Čechách)

Václav II.

  • podporoval rozvoj těžby stříbra u Kutné Hory, pro podporu těžby vydal r. 1300 tzv. horní zákoník, razily se hodnotné stříbrné české groše, získal královské koruny polskou (sňatek s Eliškou Rejčkou), a uherskou (vymření Arpádovců).

Václav III.

  • jeho vláda trvala jen krátce, ztratil uherskou korunu a ve snaze o udržení polské koruny byl r. 1306 v Olomouci zavražděn. Přemyslovci vymřeli a v letech 1306 – 1310 se vedou spory o český trůn.

 

Kultura rozvoj gotiky (základní znak – lomený oblouk) v architektuře i výtvarném umění – sochařství – gotické madony ( štíhlé, esovitě prohnuté postavy).






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: