Velká francouzská revoluce – otázka z dějepisu (2)

 

   Otázka: Velká Francouzská revoluce

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Ajinka

 

–        Ludvík XVI. nesvolává generální stavy, naposledy 1613, svolány až 1788 (9) – 290 duchovních, 270 zástupců šlechty a 580 poddaných -> požadavek krále vybrat výjimečné daně, aby splatil státní dluh->  velká nespokojenost třetího stavu, chtěli, aby se hlasovalo jednotlivě – nelibost krále a prvních dvou stavů, protože třetího stavu bylo více, král rozpouští generální stavy, třetí stav se prohlásil za ústavodárné národní shromáždění

–        král rozčarován tímto rozhodnutím, připravuje armádu -> velké pobouření lidu, odhodlání bojovat za svá rozhodnutí

–        14. 7. 1789 – dobytí Bastily – královská věznice, symbol královské moci – srovnána se zemí, počátek revoluce

–        z Paříže se síří revoluční nálada po celé Francii

–        v srpnu vydány srpnové dekrety – úprava vztahů mezi šlechtou a poddanými, zrušeny šlechtická privilegia – poddaní nejsou závislí na šlechtě, král donucen podepsat

–        nejvýznamnější dokument – 26. 8. 1789 Deklarace práv člověka a občana – 17 bodů

  • člověk se rodí svobodný, lidé jsou si před zákonem rovni, pouze zákon může omezovat svobodu, každý má právo na šťastný život a právo vlastnit majetek

–        ve Francii vlna nepokojů a strachu, královská rodina pod dozorem přestěhována do Paříže

–        objevují se různé názory a pohledy na budoucnost Francie – royalisté proti revolucionářům – maršál La Faytte využívá poznatků z americké revoluce, chce prosadit konstituční monarchii (feuillanti), s jeho názorem nejsou všichni spokojeni (sansculloti – bezkalhoťáci, nejradikálnější)

–        září 1791 – národní shromáždění vypracovává na základě deklarace první ústavu – zákonodárná, výkonná a soudní moc – konstituční monarchie, v čele král – platila jen několik měsíců, pak ztratila platnost

–        revoluci sledovali ostatní panovníci s napětím – pokud králi bude ublíženo, Francii vyhlásí válku

–        1791Pilnické prohlášení – z iniciativy Rakouska a Pruska, varování revolucionářům

–        král donucen opustit Versailles, pod stálým dozorem

–        vytvořily se různé revoluční kluby:

  • Cordeliéři – „krvavý“ Marat, Georg Danton, Camille Demoulin – chtěli demokratické principy,
  • Jakobíni – Maxmilián Robespierre – varoval před válkou, Francie má vnitřní problémy, není připravena

–        jaro 1792 – Francie vyhlašuje válku Prusku a Rakousku, ti útočí na Paříž – pomoc Marseille

–        srpen 1792 – velké povstání, rabování sídel, zabírání sídel aristokratů, stoupenci krále a šlechta popravováni bez soudu

–        zaniklo ústavodárné shromáždění, situaci převzala Komuna – revoluční výbor, vyhlašuje nové volby, ustanoven Konvent – důležitý orgán, vypracovává ústavu

–        další země vyhlašují Francii válku, revoluční vojsko má však úspěchy – 1. září 1792 bitva u Valmy – pruská armáda poražena dobrovolníky

–        nová ústava – 2. září 1792 – Francie se stává republikou, vyhlášen nový kalendář

–        maršál La Faytte nespokojen s průběhem revoluce, dobrovolně se nechává zajat Prusy, předán Rakušanům, pobývá v Olomouci

–        v Konventu získávají moc Girondisté – významné postavení, obchodníci z bohatého kraje, podporují bohaté vrstvy X soupeří o moc s Jakobíny, kteří podporují chudinu

–        Výbor pro veřejnou bezpečnost – v čele Antoine de Saint Just – úkolem stíhat nepřátele revoluce, nechal popravit krále (leden 1793 – odsouzen za vlastizradu, manželka popravena o 9 měsíců později)

–        červen 1793 – převrat v Konventu – Girondisté svrženi, k moci se dostali Jakobíni – prosazují politiku, která se líbí lidem ulice – pevné ceny potravin a obilí, tvrdé tresty za lichvářství, dochází k zatýkáním, perzekucím – Jakobínská diktatura

–        hlavní orgán Výbor pro veřejné blaho – v čele M. Robespierre – řídil obranu země, zásobování, válečnou výrobu, zahraniční politiku

–        duben 1794 – popraveni vůdci revoluce Danton a Desmoulins – obžalováni ze zrady

–        jakobíni se začali obohacovat na úkor revoluce, velké rozpory mezi nimi – 26. 7. 1794 Konvent s vojskem oblehl radnici – Robespierre zatčen, popraven 10. července 1794, jeho stoupenci taky – konec diktatury jakobínů

–        pokus o odstranění křesťanství – vyvolal vlnu nespokojenosti

–        k moci se dostávají opět girondisté, zavádí bílý teror – podpora bohatých, nárůst cen, omezena práva lidu, vše co jakobíni zakazovali, je povoleno

–        vznik Direktoria 1795 – 1799 – výkonná moc, pět členů – kontrolováno Radou pěti set

–        1795 – zavedena thermidoriánská ústava – jen 20 000 občanů mohlo volit zástupce – volební právo dle výše majetku

–        v zemi roste nespokojenost, hlad, šíří se epidemie, došlo k povstání pařížského lidu

–        vláda Direktoria se nesetkala se spokojeností – ozývají se royalisté i nejchudší vrstvy – snaha dosadit zpátky krále nebo vytvořit komunistickou společnost – hrozba vzniku občanské války

 

Francie za Napoleona

–        známý už za doby revoluce, stoupenec jakobínů, vězněn

–        pocházel z rodiny šlechtice, studoval vojenskou školu, velmi brzy se stal důstojník, poté generál

–        tažení do Egypta 1799 – pozemní vojska úspěšná – vítězství v bitvě „pod pyramidami“, ale poražen admirálem Nelsonem u Abu Kiru – zničena francouzská flotila, znemožněn návrat

–        objevena Rosettská deska, rozluštění hieroglyfů – rozluštin ji Champolion

–        zbylí roajalisté a jakobíni se pokoušejí o převrat-> 9. 11. 1799 Napoleon se vrátil, svrhnul Direktorium, vojensky rozehnal Konvent, stal se prvním konzulem

–        útok na Nizozemí, Švýcarsko a Itálii – vytlačil nepřátelská vojska a vytvořil sesterské spojenecké republiky, dosadil v nich oblíbené generály a příbuzné

–        únor 1800 – Napoleonova diktatura

–        1800 – porazil Rakousko v bitvě u Marenga

–        uzavřel konkordát s církví – obnovení katolictví ve Francii

–        vydal občanský zákoník – tzv. Civilní zákoník (Code Civil) – spojení starého francouzského a římského práva a změn, které přinesla revoluce, zrušil feudální výsady a zajistil základní lidská práva; neexistují privilegovaní -> všichni jsou si před zákonem rovni; zákaz shromažďování

–        velice oblíben – 1802 jmenován doživotním konzulem

–        prosinec 1804 – Napoleon se nechává korunovat císařem, ale nejel do Říma – papež sice přijel, ale korunu si nasadil sám – papež potupen -> CÍSAŘSTVÍ

–        zahraniční politika – válečný stav s Anglií, vojska se shromažďují u Callais -> Anglie má strach, Evropa se bojí Francie, Anglie se spojuje s Rakouskem, Pruskem a Ruskem, kteří posílají vojska proti Napoleonovi

–        2. 12. 1805 – bitva u Slavkova (bitva „Tří císařů“) – František I. a car Alexandr X Napoleonovi – ačkoliv byl v početní menšině, vyhrál, velké vítězství – využil nenormovanosti vojska

–        1805 – námořní bitva u Trafalgaru – admirál Horatio Nelson Napoleona porazil, v bitvě ale padl ( Nelsonova socha na Trafalgar square

–        leden 1806zaniká Svatá říše Římská, vzniká Rýnský spolek – opět dosazeni přívrženci

–        František II. císař SŘŘ -> stává se 1. Rakouským císařem – František I.

–        Všem vnucena francouzská ústava

–        Svoboda – rozpuštění židovských spolků

–        František I. musel slíbit spojenectví; Metternich – rádce, pobočník Františka I. věděl, že s Napoleonem to nejde po zlém -> spojenectví;

–        Napoleon se chce zbavit Josefíny, která nemohla mít děti -> Metternich toho využil a podstrčil mu dceru Františka I. Marii Lousu -> rozvod s Josefínou; Marie mu dala syna Orlíka

–        1806 – Napoleon vyhlašuje námořní kontinentální blokádu zaměřenou proti Anglii – měla Anglii obchodně poškodit, zboží z Anglie se nesmí dovážet do Evropy, porušení znamenalo vyhlášení války

–        1808 – tažení do Portugalska a Španělska, dosazen bratr Josef I. – odpor Španělů, vypukla partyzánská válka (guerilla), 1814 vypuzen

–        1809 – Rakousko poraženo v bitvě u Wagramu – v Rakousku velké změny, vyjednáváním pověřen kníže Metternich, sňatek s dcerou Františka I. Marií Luisou

–        Napoleon na vrcholu své moci, plánuje tažení do Ruska – 500 000 vojáků shromážděno na Varšavském knížectví, záminka nedodržení Kontinentální blokády, invaze začala 24. 6. 1812 a mířila na Moskvu, Rusům velel generál Kutuzov, který ustupoval – taktika spálené země, 5. – 7. 9. 1812 – bitva u Borodina – masakr, velké ztráty na obou stranách, nebylo jasného vítěze, pro Napoleona Pyrrhovo vítězství, Kutuzov vydal rozkazy stáhnout se za Moskvu, kterou hořící a bez zásob vydal Francouzům, Napoleon nebyl schopen dalšího postupu, nejsou zásoby, udeří krutá zima (-40°C) – Napoleon vydává rozkazy stáhnout se, Kutuzov nutí Napoleona jít stejnou cestou, naprosto nevybavená francouzská armáda je zmasakrována ruskými útoky, Napoleon utíká do Paříže, z Ruska se vrací jen asi 20 000 vojáků

–        16. – 19. 10. 1813 – bitva u Lipska – tzv. bitva národů – Rakousko, Prusko a Anglie proti Francii – Napoleon poražen, prchá do Paříže, kde je obležen, Francie ztrácí vše, co v napoleonských válkách vydobyla, Napoleon zajat a odvezen na ostrov Elba

–        v Paříži 30. 5. 1814 – uzavřen mír, na trůn dosazeni BourboniLudvík XVIII.

–        jaro 1814 – Evropští panovníci jsou na Vídeňském kongresu

–        má řešit vývoj Evropy

–        vedl ho hrabě Metternich

–        Napoleon má stále spoustu přívrženců v Paříži-> útěk z Elby-> jaro 1815 vylodění v Marseille s 1000 muži – Ludvík proti němu posílá armádu, ta se však přidává na stranu Napoleona, Ludvík prchá z Paříže do Anglie, Napoleon obnovuje císařství na 100 dní (volnost, rovnost, bratrství)

–        18. 6. 1815 – bitva u Waterloo – Napoleon poražen Angličany (generál Wellington) a Prusy (generál Blücher)

–        definitivní konec Napoleonovy éry, zbaven všech titulů a deportován na ostrov sv. Helena, kde 5. 5. 1821 umírá

 

Vídeňský kongres

–        svolán v září 1814 – svoláni diplomaté z celé Evropy (kromě Osmanské říše (nezapadal do sultánovy sféry zájmů) a papeže)

–        cíl – vypořádání s důsledky napoleonských válek

–        Nejvýznamnější postavení měli 4 vítězné mocnosti – Velká Británie, Prusko, Rusko a Rakousko, předseda rakouský kancléř Metternich (představitel reakčního absolutismu)

–        hlavní body jednání:

1)      Hranice zemí se vrací do roku 1792 – všechny Napoleonovy změny zrušeny, Francie se vrací ke svým původním hranicím

2)      Restaurace starých dynastií – Bourboni do jižní Itálie, Francie, Španělska, obnovena Portugalská monarchie, Rýnský spolek zrušen (obnovení SŘŘ bylo však nevýhodné), zformován Německý spolek –>15 států, pravidelné srazy zástupců na říšském sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem (neměl však za sebou armádu, byl pouze formální)

–        Rovnováha sil v Evropě – pořádání pravidelných kongresů, snaha zajistit spolupráci mezi národy v Evropě, Anglie, Prusko, Rusko a Rakousko, (později připuštěna i Francie)

–        nikdo nebude mít výsadní postavení, měli se co 2 roky scházet, zabraňovat konfliktům – vše řešit ústně

–        Vznik Svaté aliance – z iniciativy cara Alexandra, „Četník Evropy“, spojenectví panovníků většiny Evropských zemí, snaha zabránit revolucím, zachování starých pořádků, stala se ovšem velice konzervativní – bránila pokroku

–        od roku 1818 Francie členem

–        20.léta Anglie vystupuje

 

územní změny:

–        Rusko získalo Finsko a Varšavské knížectví

–        Švédsko připojilo Norsko (místo Finska)

–         Dánsko získalo Šlesvicko a Holštýnsko

–        Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem

–        Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (vydrželo jen do roku 1830)

  • Už dříve spojenectví – rozdělení za Viléma Oranžského, 1581 – Belgie patřila Španělsku, úal Rakousku

–        Rakousko obnovilo vládu v severní Itálii – Lombardii a Benátky – velmi bohaté oblasti

–        obnoveno Švýcarsko

–        Itálie zůstala rozdrobena – sever ovládlo Rakousko, potom území pod nadvládou příbuzných Habsburků, ve středu byl papežský stát, Sardinská dynastie získala strategické oblasti – Janov, Nice, jih ovládli Bourboni z Francie

–        Velká Británie ovládla moře – zisk Malty a Jónských ostrovů

–        Prusko posunulo hranici až k Rýnu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: