Velká francouzská revoluce – otázka z dějepisu

 

   Otázka: Velká francouzská revoluce

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Moonily

 

  • situace ve Francii v 2. polovině 18. století: absolutistická monarchie (s ní nespokojenost u 97 % obyvatelstva), králem Ludvík XVI. (manželka Marie Antoinette – dcera Marie Terezie) – slabý panovník, věnoval se převážně zábavě, nákladný život královského dvora => finanční krize, státní pokladna prázdná, drahá půda, stále cechy, vnitřní cla, vysoké ceny, vyčerpání z válek, které vedli jeho předchůdci Ludvík XIV. a XV. …

 

  • 3 stavy:
    • duchovenstvo
    • šlechta

=> privilegovaní – neplatili daně

  • buržoazie, řemeslníci, obchodníci, rolníci – neprivilegovaný stav – museli platit vysoké daně, z kterých byla financována nákladný život královského dvora, neměli politické pravomoci, navíc cenzura, náboženská netolerance vůči protestantům (hugenotům)

=>  proti režimu se vytvořila široká opozice v čele s inteligencí a buržoazií – spjati a osvícenectvím, požadovali omezení absolutismu, podíl 3. stavu na moci, občanské svobody, svobodu podnikání…

 

1. fáze revoluce

  • král rozhodl svolat v květnu 1789 do Versailles generální stavy (= stavovské shromáždění), aby zjednal nápravu státních financí vypsáním nových daní, 3. stav požadoval radikální daňovou reformu, ale král se zdráhal natolik omezit svou absolutistickou moc, průtahy jednání, nespokojenost lidu s rozhodnutími zasedání – „sešity stížností“
  • stav vytvořil Národní shromáždění, které jednalo jménem celého národa (skutečně zastupovalo 97 % obyvatelstva) – hlavním cílem bylo vytvoření nové ústavy, která by omezila královu absolutní moc, ukotvila občanské svobody, občanskou rovnost přede soudem….
  • července 1789 povstal pařížský lid, povstání vyvrcholilo pádem Bastily (pařížské státní vězení, symbolem absolutismu, cílem získat v ní uskladnění střelný prach) => počátek revoluce
  • král organizoval proti povstalcům vojsko, proti revoluci i církev
  • ovládnuta pařížská radnice, vzniká národní garda – ozbrojená síla měšťanů, která nahradila královské vojsko, v čele La Fayette, následovala roajalistická emigrace
  • srpnové dekrety Národního shromáždění – zrušeno poddanství a šlechtická privilegia (placení daní nyní podle výše příjmů), desátky, cechy, kupování úřadů…, dochází k reorganizaci a decentralizaci státu
  • Národní shromáždění se v srpnu 1789 přejmenovalo na Ústavodárné národní shromáždění a začalo pracovat na nové ústavě, 26. srpna 1789 schválilo základní zásady této ústavy v Deklaraci práv člověka a občana – rovnost občanů před zákony, svoboda projevu a podnikání, nedotknutelnost soukromého vlastnictví (La Fayette se inspiroval zněním amerického Prohlášení nezávislosti, myšlenky Deklarace se rozšířily po celé Evropě), přiznávala jako první v Evropě plná občanská práva i Židům
  • král se v červnu 1791 pokusil se šlechtou uprchnout ze země a zvenčí skoncovat s revolucí, ale zatčen a donucen vrátit se – ponechán na trůně, ale zajatcem Paříže
  • červenec 1791 – demonstrace na Martově poli – radikálové poprvé veřejně žádali zřízení republiky, sesazení krále a rozšíření volebního práva, demonstrace krvavě rozehnána národní gardou
  • září 1791 schválena nová francouzská ústava – Francie se stává konstituční monarchií – v čele stál král (podle dědičnosti z rodu Bourbonů; titul změněn z krále Francie na krále Francouzů), zákony ale tvořeny poslanci, volební právo měli ti, kteří platili daně v určité výši, země rozdělena na kraje departementy, skončena činnost Ústavodárného národního shromáždění, ústava ale přetrvala jen 10 měsíců
  • Pilnické prohlášení – dohoda mezi Rakouskem a Pruskem, že potlačí revoluci ve Francii a restaurují absolutismus
  • místo Ústavodárného národního shromáždění zvoleno zákonodárné shromáždění:
    • pravice – chtěli konstituční monarchii a dohodu s králem
      • feuillanti
    • levice – zastánci republiky:
      • jakobíni – radikální, zastupovali zájmy středních vrstev
      • girondisté – umírnění, zástupci průmyslové buržoazie
      • cordelieři

 

  • duben 1792 – vyhlásila Francie válku Rakousku jako nepříteli revolucionářů, válka očekávání revolucionářů nenaplnila – k Rakousku se připojilo Prusko, francouzské vojsko špatně vyzbrojené, špatná disciplína, musely nastoupit dobrovolnické oddíly – vznik revoluční písně Marseillaisy (později hymnou)
  • z 9. na 10. srpna 1792 – přívrženci republiky v čele s jakobínem Georgem Jacquesem Dantonem svrhli městskou správu, zřídili revoluční komunu, zaútočili na královský palác, král zatčen, uvězněn v Templu => svržena konstituční monarchie
  • zvoleno nové shromáždění Národní konvent – většinu měli girondisté, 21. září 1792 na svém prvním zasedání zrušil království a zřídil republiku
  • první vlna teroru proti kněžím a údajným odpůrcům revoluce
  • září 1972 – porážka Pruska v bitvě u Valmy

 

2. fáze revoluce

  • vyvrcholení revoluce, nejvlivnější skupinou v Národním konventu girondisté, významné pozice také jakobíni a cordelieři, hlavním úkolem vypracovat novou republikánskou ústavu
  • leden 1793 popraven král s Marií Antoinettou (ta sjednotila panovníky evropských zemí proti revoluci) => reakce: Francii vypovídají válku další evropské státy (Velká Británie, Holandsko, Španělsko)
  • spory mezi girondisty a jakobíny – girondisté chtěli volný obchod, hospodářskou svobodu, ochranu soukromého majetku; jakobíni řízené ceny, zdanění bohatých
  • na východě Francie propukla občanská válka mezi přívrženci krále (roajalisty) a přívrženci republiky – k potlačení zahájili girondisté teror (tresty smrti, vyhnanství), stupňoval se odpor lidu, v červnu 1793 bylo zatčeno, odsouzeno a popraveno 29 předních girondistů => k moci se dostali jakobíni => jakobínská diktatura v čele s Robespierrem
  • propukla povstání na venkově, v září 1793 zavražděn jeden z hlavních představitelů jakobínské diktatury Jean Paul Marat – záminka k zahájení teroru proti nepřátelům revoluce => revoluční diktatura
  • konvent vládl formou výborů:
    • výbor pro veřejné blaho – v čele Maximilian Robespierre, řídil politiku země
    • výbor pro veřejnou bezpečnost – vedl boj s odpůrci revoluce – období hrůzovlády – „dekrety o podezřelých“ – udavačství, hledání nepřátel, popravy
  • jakobíni zavedli: horní hranici cen, mezd, zabavenou půdu šlechty prodávali, zrušili feudální dávky poddaných šlechtě; pokusili se o odstranění křesťanství – zrušili církevní kalendář, zavedli nový revoluční kalendář, který začínal vyhlášením republiky (22. září 1792)
  • totální válka – všeobecná branná povinnost, mobilizace (hlásily se i ženy, veškerá výroba byla podřízena zbrojení) => odražen zahraniční vpád ( vítězství nad Rakušany v bitvě u Fleurus)
  • země vyčerpána neustálým terorem, lidé toužili po klidu a pořádku, jakobíni ztrácí všeobecnou lidovou podporu, když se Robespierre v červenci 1794 chystal na další vlnu zatýkání a poprav, sjednotili se jeho odpůrci v Konventu a odhlasovali jeho zatčení, 27. července 1794 popraven gilotinou => thermidorský převrat (thermidoriáni – ti, co zbohatli z revoluce, umírnění měšťané, dostávají se k moci)

 

3. fáze revoluce

  • sestupná; úspěch v zahraničí – mírová smlouva v Basileji s Pruskem a Rakouskem, později pak s Nizozemskem a Španělskem
  • špatná hospodářská situace, došlo k řadě reforem
  • roku 1795 schválena nová ústava – zachována republika, ale omezení občanských práv (zrušeno všeobecné volební právo, opět záviselo na výši majetku), moc v rukou bohatých měšťanů; konec činnosti Konventu
  • nová forma vlády – direktorium – 5-ti členný výkonný orgán, jmenováno Radou starších a kontrolováno Radou pěti set => dvě sněmovny Konventu – zákonodárný sbor
  • konec hrůzovlády, oživení ekonomiky
  • pokusy roajalistů a zbylých jakobínů o převrat => nutnost vlády silné ruky, direktorium stále závislejší na armádě – direktorium si jako ochránce republiky a Konventu vyhlédlo generála Napoleona Bonaparta, který na sebe upozornil svými schopnostmi už za jakobínské diktatury, v letech 1796 – 1798 vojenské úspěchy proti Itálii, Rakousku, Velké Británii; pak ale porážky, direktorium nařídilo všeobecnou brannou povinnost a zvýšilo daně => nespokojenost lidí, hrozilo vypuknutí občanské války
  • listopadu 1799 provedl Napoleon Bonaparte za pomoci armády státní převrat, rozpustil direktorium a zákonodárné sbory, zavedl vládu 3 konzulů, sám se stal prvním konzulem, roku 1804 vydal občanský (Napoleonův) zákoník Code civil – obsahoval tradiční francouzské právo a většinu výdobytků revoluce: rovnost občanů před zákony, o závažných záležitostech rozhodoval plebiscit, svoboda podnikání, náboženská svoboda, majetkové svobody, ale už neplatila Deklarace práv člověka a občana – osobní svoboda byla podrobena dohledu státní policie (cenzura…) => definitivní konec revoluce
  • zavedl moderní školskou soustavu, zásahy do ekonomiky (kapitalistický vývoj), budování cest, přístavů, potraviny pro chudé => získal si popularitu a podporu širokých vrstev
  • uplatňoval expanzivní zahraniční politiku – Velká armáda
  • roku 1802 získal Napoleon titul doživotního konzula, roku 1804 se stal císařem – naprostá osobní diktatura, končí doba republikánských ideálů

 

  • význam revoluce:
    • politické a ekonomické sjednocení země, rozvoj industrializace
    • vítězství nad absolutismem
    • vznik prvního moderního občanského státu – vzor pro evropské státy

 

  • ohlasy v Evropě: rozdílné – sympatie vzdělanců a politiků v Itálii, Belgii, Nizozemí, Anglii, Polsku (vliv na moderní ústavu) X nesouhlas ve Španělsku, habsburské monarchii, Skandinávii, Rusku






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: