Velká francouzská revoluce – dějepis

 

   Otázka:  Velká francouzská revoluce

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Tereza Malzová

 

 

Velká francouzská revoluce (1789 – 1794)

Dělena na 3 období: 

I. Konstituční monarchie (1789 – 1792)

  • vládne stále král
  • vznik první ústavy
  • volby do zákonodárného shromáždění

II. Girondisté (1792 – 1793)

  • vzniká republika (král byl zabit)
  • liberální postoj

III. diktatura Jakobínů (1793 – 1794)

  • radikální levice se dostala k moci
  • nový revoluční kalendář, číslování od vzniku republiky, 1792 = rok 1

 

Ludvík XVI.

  • 1774 – 1792
  • Francie byla nejlidnatější zemí Evropy
  • nebyl příliš schopný – politika ho nebavila
  • za ženu měl Marii Antoinettu (dcera Marie Terezie)
  • nebyl tak silný panovník, aby mohl prosazovat osvícenské reformy

 

Začátek revoluce

  • král potřeboval nové zdroje peněz (neustále zvyšoval daně) – svolal parlament (téměř po 100 letech), aby mu další zvýšení daní schválil
  • Francouzský parlament se skládal se ze všech tří stavů (3. stav byl revolučně naladěn)
  • třetí stav chtěl zrušit cenzuru, omezit zvůli královských úředníků, chtěli svobodu podnikání a náboženskou toleranci
  • během jednání s králem byl 3. stav osamocen (1. a 2. byl na straně krále)
  • 17.6. 1789 se 3. Stav prohlásil za „Národní shromáždění“ – povoloval daně, vytvořili ústavu, důraz na občanské svobody – svoboda slova, shromažďování
  • král uzavřel vchod do sněmovny – poslanci Národního shromáždění složili přísahu, že neodejdou, dokud ústava nebude uznána, část 1. a 2. stavu se k nim přidala
  • král začal ve Versailles shromažďovat vojsko, zprávy o chystaném útoku na Paříž vyvolaly revoluci
  • revoluce propuká července 1789 dobytím Bastily – dobyta jako symbol nenávisti absolutismu
  • symbolem revoluce se stala trikolóra (červená, modrá – barvy Bourbonů, bílá – barva Paříže) – splynutí krále s lidem
  • heslo revoluce – „Rovnost, volnost, bratrství“
  • Národní gardy – ozbrojené jednotky měšťanů, na straně revolucionářů, jejich úkolem bylo udržovat pořádek ve městě, v čele markýz La Fayette (generál z Války o nezávislost)
  • Národní shromáždění v srpnu zrušilo poddanství a privilegia šlechty – konec feudalismu

 

komuna = pařížská radnice

  • byla obsazena revolucionáři → správa města
  • poté tvorba lidové armády = národní garda
  • v čele markýz La Fayette

 

„Deklarace práv člověka a občana“

  • prohlášení nezávislosti Francie v roce 1789, (markýz La Fayette)
  • hlavní body deklarace:
  • rovnost a svoboda před zákonem
  • svoboda slova i tisku
  • moc vychází z lidu
  • zdanění všech
  • politická a náboženská svoboda
  • svobodné podnikání
  • občanská práva pro Židy
  • funkce a práva krále byla vymezena („právo veta“)
  • tato deklarace byla poslána králi, ten měl o ní jednat, ale hned ji odmítl – národní gardy vtrhly do Versailles a zatkly krále (ten musel sídlit v královském paláci v Paříži)

 

Období konstituční monarchie

  • 1789 – 1792
  • celý rok 1790 se pracovalo na nové ústavě – ta byla dokončená až v roce 1791
  • deklarace – torzo nové ústavy (ta byla dokončena a vydána roku 1791) – Francie je konstituční monarchií
  • ústava vše přesně vymezila (vláda, soudy) – Francie byla rozdělena na departmány (kraje), z každého z departmentů byl zástupce v parlamentu
  • volební právo se týkalo pouze bohatších občanů
  • král byl dle ústavy „král Francouzů“ a ne král Francie (král byl z vůle lidu)

 

Politické kluby ve Francii

  • názvy vznikli podle míst, kde se scházeli

Feuillanti (P)

  • konstituční monarchie (nejméně radikální požadavek)
  • představitel generál Fayette

Girondisté (S)

  • chtějí republiku, liberálové (svobodu, rovnost, sociální reformy nemají)
  • představitel Jacques Pierre Brissot

Cordeliéři (S)

  • chtějí republiku i sociální reformy (pomoc chudým a veřejnosti)
  • hlavní představitelé – Jean Paul Marat, George Jacques Danton

Jakobíni (L)

  • stejné požadavky jako Cordeliéři
  • název podle místa scházení › klášter sv. Jakuba
  • vůdce Maxmilián Robespierre

Sansculoti = dav, lidi z ulice

 

Srpnové dekrety (srpen 1789)

1) Deklarace práv člověka a občana

  • vyhlášení základních svobod, rovnost člověka
  • základ liberalismu

2) Civilní ústava duchovenstva

  • zestátnění (zabavení) církevního majetku
  • stát bude platit kněží a také je bude řídit

1791 – první ústava Francouzské revoluce

  • moc zákonodárná → národní (zákonodárné) shromáždění
  • výkonní → král
  • soudní → volitelé volili soudce

2-kolový systém: občané (kdo je bohatý, smí volit→ volební cenzus) volí volitele

  • volitelé volí poslance a soudce

 

V srpnu 1792 byl král uvězněn, v Paříži se stal převrat – dav si vynutil nové volby, ve kterých vyhrají girondisté, všeobecné hlasovací právo pro muže

  • nový parlament – Národní konvent
  • Národní konvent už měl ústavu – stačilo jen vyhlásit republiku
  • 21. 9. 1792 konvent zrušil království a o den později vyhlásil republiku (22.9 1792)

 

Období republiky

  • 1792 – 1793
  • sousední státy (Rakousko a Prusko) měly strach ze šíření revoluce z Francie – vojenská pohotovost (jednotky na hranici s Francií)
  • 1792 (duben) vyhlásili Francouzi Rakousku a Prusku válku – září 1792 bitva u Valmy (Francouzi vyhráli)
  • vznik francouzské hymny – pochod dělníků z Marseille (zpívali si píseň a ta se stala hymnou)
  • povstání na venkově proti republice
  • 21.1. 1793 popraven král (gilotinou)
  • spor mezi girondisty a jakobíny – jakobíni chtěli pokračovat v revoluci – kontrola cen potravin, zdanění majetných, girondisti chtěli revoluci ukončit, chtěli svobodu podnikání

 

Jakobínská diktatura

  • 1793 – 1794
  • v červnu 1793 vyvrcholil spor mezi girondisty a jakobíny
  • girondisté zastupovali podnikatele, jakobíni zastupovali chudší lid a jejich zájmy – usilování o pevné ceny potravin a platy
  • chudí prosazovali větší zdanění bohatých, jakobíni se rozhodli zlikvidovat girondisty
  • 1793 jakobíni převzali moc v parlamentu – zajali přítomné girondisty (posléze soud, trest)
  • povstání na venkově – vražda P. Marata
  • jakobíni se snažili očistit Francii od všech, co nesouhlasili s jejich politikou
  • Výbor veřejného blaha (v čele Robespierre), dále bezpečnostní výbory (shromažďovaly jména podezřelých osob, poté popravy – Marie Antoinetta)
  • ve Francii bylo za první rok jakobínské vlády popraveno (i Danton) kolem 30 000 lidí (gilotina)
  • bylo zrušeno křesťanství – nahrazeno kultem nejvyšší osobnosti (vlastní nové náboženství), měli svůj vlastní kalendář (začátkem byl den vyhlášení republiky)
  • stanoveny pevné platy, ale i vyšší přípustné ceny zboží
  • 9. thermidor: spiknutí proti Robespierrovi – v červenci 1794 byl Robespierre v konventu zatčen a popraven – konec jakobínské diktatury

 

Období vlády Direktoria

  • 1795 – 1799
  • direktorium – pětičlenný vládní orgán
  • dále rada starších a rada 500
  • obnovena ústava – schválena lidovým hlasováním
  • snaha vrátit Francii do stavu před Jakobíny






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: