Věda a kultura po druhé světové válce – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Věda a kultura po druhé světové válce

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Lucinka

 

Velmoci po 2. svět. válce

Druhá světová válka po sobě zanechala svět rozdělený na dva mocenské bloky – západní a východní (tzv. bipolární uspořádání). V každém z nich převažovala jiná ideologie – na západě demokracie a na východě komunismus.
Sílí pozice komunistických stran, komunisti se dostávají do vlád /Itálie, Francie/, hlavní slovo má SSSR(Svaz sovětských socialistických republik), a USA.
Druhá světová válka a její výsledky výrazným způsobem ovlivnily vývoj světa ve 2. polovině 20. století. Naděje na poválečnou spolupráci bývalých spojenců se brzy rozplynula a koncem 40. let nastalo období tzv. studené války.
Sovětský svaz vyhrál svou Velkou vlasteneckou válku.
Zatímco po první světové válce se Německo přes ekonomický kolaps rychle vzpamatovalo, po druhé světové válce už bylo pouze hospodářskou velmocí, nikoliv vědeckou nebo kulturní.
Roku 1946 došlo ke spolčení komunistické a sociálně demokratické strany a vznikla Socialistická strana Německa (SED), byla provedena pozemková reforma.V USA přispělo k rychlému rozvoji vědy.Ve chvíli, kdy se ukázalo, žedokáží zkonstruovat atomovou bombu, věda začala být pokládána za obor prvořadého národního významu.
USA – 60% průmyslové výroby světa.

 

Potíže kontinentální Evropy
Kolem 60 milionů mrtvých. Zdecimované hospodářství. V prvních letech nedostatek potravin, radost z osvobození se mísí s chutí pomstynadutlačovateli a zrádci.

 

12. března 1947

reakce na mocenské plány Stalina v Evropě – podpora Řecka a Turecka -snaha čelit komunistické agresi v zájmu národní bezpečnosti USA – > politika zadržování.
Kongres uvolňuje 400 milionů dolarů na podporu bezpečnosti ve Středomoří Trumanova doktrína

 

4. 4. 1949 vznikla Severoatlantická smlouva (NATO) jako obrana případné sovětské agrese. Zároveň započal integrační proces demokratické Evropy v oblasti ekonomické a i v oblasti obrany demokracie a lidských práv. Kolektivní obrana zúčastněných zemí. Snaha od odrazení od útoku na evropské spojence. Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu …

 

Studená válka
Dlouhodobýkonflikt mezi komunistickými a demokratickými státy, který probíhal v nejširším časovém vymezení od konce 2. světové války do zhroucení komunismu.

 

Projev W. Churchilla ve Fultonu (USA) : 5. 3. 1946 v projevu Churchill otevřeně poukázal na nepřekonatelné rozpory v bývalé koalici a vyzval k jednotnému postupu proti zvětšujícímu se vlivu SSSR. Ve svém projevu také jako první použil slovní spojení – železná opona – pojem označující hranice mezi státy sovětského bloku a demokratickými státy Evropy, železná opona byla symbolem nepropustnosti a uzavřenosti východní Evropy.                               
Po 2. světové válce se Američané i Sověti chopili mnoha návrhů, zbraní i samotných vědců a dále je využívali ke svým potřebám.

 

Technologie
(Motor s plynovou turbínou)

Principem plynové turbíny je stlačení a zážeh směsi vzduchu a paliva v palivové komoře a využití reakce proudu vzniklých spalin k pohonu motoru. V turbovrtulovém pohonu, který byl vyvinut až po skončení 2. světové války, pohání výfukové plyny hřídel s normální vrtulí. Komprese v turbínovém motoru se dosahuje průchodem vzduchu rotorem turbíny. V tak zvaném náporovém motoru, který je určen pro provoz při vysokých rychlostech, je dostatečné komprese dosaženo náporem vzduchu v pohybujícím se motoru. S plynovou turbínou se experimentovalo na silnici, železnici a na moři, ale s výjimkou letadel její výhody dosud nejsou takové, aby byla vážným konkurentem tradičních vratných motorů.

 

hospodářská a sociální opatření:

Pozemková reforma – půda zabavená Němcům a kolaborantům přidělena bezzemkům a drobným rolníkům, zejména v pohraničí Čech.

Pokračuje přídělové hospodářství, zavedené za války. Lístky na potraviny platily až do roku 1953

 

Měnová reforma (listopad 1945) – válečné vklady v bankách byly zablokovány („vázané vklady“)
– zavedena pracovní povinnost a přídavky na děti

 

1947 – katastrofální sucho, neúroda – dovoz potravin ze SSSR (pomohlo částečně)

1947 (červen – červenec) – Marshallův plán – jednalo se o hospodářskou obnovu Evropy. Plán přednesl v červnu 1947 ministr zahraničí USA George Marshall (5.6.na Harvardské univerzitě).
Sověti ho ihned odmítli. Československo mělo zájem, ale na Stalinův nátlak od něj odstoupilo → Československo sovětským satelitem

 

Rady vzájemné hospodářské pomoci
v lednu roku 1949

Rada byla založena z iniciativy sovětského vedení a měla sloužit především hospodářským zájmům Sovětského svazu. Zakládajícími členy RVHP byly, kromě Sovětského svazu, Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko. Později přistoupila Albánie (únor 1949 – 1961), Německá demokratická republika (od října 1950), Mongolsko (od roku 1962), Kuba (od roku 1972) a Vietnam (od roku 1978). Vedle členských států, bylo i několik států, které pouze spolupracovali. Byly to: Finsko, Irák, Nikaragua, Laos, Mexiko, Jižní Jemen, Etiopie.Cílem RVHP byla koordinace ekonomických plánů, investic a využití všech zdrojů členských zemí. Vznikaly dlouholeté plány upřednostňující překotný rozvoj těžkého průmyslu bez ohledu na technické a surovinové zázemí jednotlivých států. Ceny za dodávky surovin a energie diktoval Sovětský svaz a pohybovaly se skutečně různě – například uran zČeskoslovenska byl vyvážen za ceny ještě nižší, než činily náklady na jeho těžbu.

 

SVĚTOVÁ LITERATURA PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

Poválečná literatura ovlivnila postoje milionů čtenářů. Nově vznikající díla odrážela civilizační proměny, reagovala na vývoj poznání a myšlení i moderního umění, jehož podobu spoluvytvářela. Byla také vystavena ideologických a politickým tlakům, a to v daleko větší míře než před válkou.

V posledních šedesáti letech vyšlo množství děl s touto tematikou. Knihy vztahující se ke druhé světové válce se objevovaly už před jejím
skončením jako výsledek přirozeného zájmu autorů i jako odpověď na aktuální společenskou objednávku.

 

Anne FRANKOVÁ (1929 – 1945). Tato židovská dívenka z Nizozemí se skrývala v Amsterdamu se svými rodiči, sestrou a dalšími známými v improvizovaném úkrytu a za pomoci holandských se tak pokoušejí přečkat strašlivé období okupace a židovské genocidy. O to všem si psala deník, který končí v roce 1944, kdy byla rodina odhalena a odvlečena do koncentračního tábora. Autorka deníků tábor nepřežila.
Ráz varovného a výrazně angažovaného svědectví mají díla
německých exulantů a tzv. vnitřních exulantů.

 
Erich Maria REMARQUE (1898 – 1970)
I po válce pokračoval ve své započaté tvorbě, kde zobrazil nástup nacismu v Německu a problematiku německých emigrantů. K vyloženě válečné tematice řadíme jeho romány Jiskra života (1952) o životě v koncentračním táboře, a Čas žít, čas umírat (1954) o osudech německého vojáka na východní frontě.

 

Proudy světové literatury v 2. pol. 20. stol.

Neorealismus

Jedná se o umělecký směr v Itálii, který se projevil hlavně v literatuře, filmu a malířství. Je odvozen z italského neoralismo – nová skutečnost.  Z hlediska časového se jedná o období 40. až 50. let 20. století. Lze ho chápat jako „žízeň po realitě a smyslovém prožitku“, které měly dát zapomenout na oficiální kulturu fašistické Itálie.Všímá si zejména stinných stránek italské maloměšťácké společnosti, kritizuje italský fašismus a dostává se do konfliktu hlavně s pravicově zaměřenými silami, které v něm vidí pošpinění Itálie před světem.Hrdinové bývají prostí venkované, je užíván nekomplikovaný jazyk blízký lidové řeči.

 

Existencialismus
Vznikl v polovině 20. Století.Největšího rozmachu dosáhl během 2. Světové války a po ní.Je to zároveň filozofický směr a literární proud.Hlavní témata: sebepoznání, zodpovědnost za svůj vlastní osud, člověk je odsouzen ke svobodě → nutnost volby
‐ 2 větve existencialismu:

  1. křesťanský
  2. sartrovský (ateistický) – pesimistický
    Předchůdci byli například André Gide (absurdní situace → výchozí motiv pro existencialismus) nebo dánský filosof Sǿren Kierkegaard – náboženský proud, absolutní spravedlnost představuje bůh

 

Magický realismus

Magický (Čarovný) realismus je literární směr, ve kterém se prolíná reálná skutečnost s iluzivními prvky (sny, halucinace, mýty. Kniha Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. První knihou, která je označována coby první magickorealistický román je Pan prezident M. A. Asturiase, v němž se prolíná politická realita se světem mayských mýtů. Magický realismus je kulturně-historicky specifický směr a objevuje se v próze, poezii, malířství a dokonce i ve filmech.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: