Umění starověké Číny

 

   Otázka: Umění starověké Číny

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Leatham

 

Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje – dynastie.

Náboženství, písmo, filozofie, výtvarné umění, kaligrafie

Architektura, nejvýznamnější vynálezy

 

Umění starověké Číny

  • rozlišuje se podle epoch vládnoucích dynastií
  • těžiště je zejména v kaligrafii, malířství a užitém umění
  • jedna z nejstarších civilizací v rámci její vyspělosti

 

Dynastie Šang a Cou (3000 – 1000 př.n.l.)

  • rozvíjí se zpracovávání kovů

◦   bronz (slitina mědi a cínu)

  • objev papíru

◦   prvně vyráběn z konopí, později z hedvábných a lněných látek

  • rozvoj písma, hedvábí, kaligrafie (ozdobné písmo)

 

Dynastie Čchin (221 – 206 př.n.l.)

  • její zakladatel a císař jako první sjednotil válčící státy pod jeden
  • vznik centralizovaně byrokratického státu přetrval až do roku 1912
  • došlo k zavedení jednotlivých norem či vah
  • založeno na myšlenkách taoismu a konfucionismu
  • vznik slavné Terakotovy armády (8000 soch a 600 koní z pálené hlíny či 125 vozů ze dřeva)
  • stavby masivních palácových komplexů
  • počátky stavby Velké Čínské zdi
  • podle této dynastie vznikl název Čína

 

Dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.)

  • přes 500 let mocná Východoasijská velmoc
  • téměř hranice současné Číny
  • období „tří království“
  • nástup budhismu jako náboženství
  • monumentální sochařství, stavby rozsáhlých chrámů a malířství
  • v roce 105 n.l. došlo k objevu výroby současného papíru
  • dokončení Velké Čínské zdi (jeden ze sedmi divů světa)

 

Období šesti dynastií a dynastie Tchang (221 – 907)

  • země rozdělena na několik menších dynastií
  • sjednocení až v 618 dynastií Tchang
  • velmi přispívá buddhimus, který Číně otevírá další kultury (Indie, Střední a Malá Asie)
  • vynálezy tisku z dřevěných desek a pohyblivých typů písma
  • vynález střelného prachu

 

Dynastie Sung 960 – 1279

  • představuje nejslavnější období čínských dějin
  • rozvoj zemědělství (rýže), řemeslné výroby, obchodu (loďstvo) či vědy a techniky (kompas)
  • největší rozkvět umění
  • dynastie upadá po útocích mongolských kmenů ze severu

 

 

Čingischán a mongolská nadvláda (1225 – 1368)

  • Čingischán, jeden z největších vojevůdců historie, dobývá většinu Asie, jmenuje se císařem a vypráví mohutné impérium, jenž spojuje asijské země s Evropou
  • nástupce, mongolský chán Kublajchán, se roku 1279 prohlašuje císařem Číny

◦   podpora umění a vědy

◦   založení dynastie Juan

◦   sídlo v Pekingu a navazování vztahů se Západem (deníky Marca Pola z Benátek)

◦   dynastie vyznávala tibetský lamaismus, i přesto do země proniká islám

 

Dynastie Ming (1368 – 1644)

  • po vyhnání Mongolů se dostává k moci
  • konzervativní myšlení a podceňování Evropy
  • hlavním městem od roku 1403 Peking
  • na začátku 15. století vytváří největší asijskou námořní velmoc
  • v 16. století vznikají první obchodní spojení s Evropou
  • nakonec přenechává moc eunuchům císařského dvora

 

Dynastie Čching a zánik císařství (1644 – 1911)

  • nepřerušuje kontinuitu čínské kultury
  • opírá se o novokonfucionismus
  • za vlády císaře Kchang-si nastává poslední období rozkvětu
  • za jeho vlády nastává podpora styků s Evropou, křesťanství a obchodu
  • jeho nástupci naopak obchodní styky uzavírají
  • dynastie je nakonec po několika konfliktech svržena komunismem
  • 1911 je vyhlášena Čínská lidová republika

 

Architektura starověké Číny

  • masivní palácové komplexy již v 1300 př.n.l. za dynastie Šang (zničeny)
  • císařské hroby byly umístěny v mohyle, vedla k nim alej („cesta duší“)

◦   po stranách aleje byly sochy zvířat a na začátku vysoké pilíře

◦   trvalo až do doby dynastie Čching

  • po přijetí buddhismu za Šesti dynastií začalo napodobování staveb indických

◦   pagody (indická stúpa) a dále skalní chrámy téměř totožné s indickými

  • za dynastie Sung vznikají monumentální brány a okolo paláců čínské zahrady
  • největší architektonický rozmach za dynastie Ming

◦   oprava a prodloužení Velké zdi, výstavba Pekingu jako centrální metropole

◦   Zakázané město či Chrám nebes

 

Sochařství starověké Číny

  • hlavním účelem je dekorace architektury
  • za dynastie Šang rozvoj bronzářství a nefritu
  • zobrazování realistické i abstraktní
  • sochařství se soustředilo na pohřební keramiku či kamenné reliéfy v hrobkách
  • v době Šesti dynastií se ústředním námětem stává postava Buddhy
  • důraz na obličej a draperii
  • úpadek čínského sochařství je dovršen za dynastie Ming

 

Malířství starověké Číny

  • jiné principy než v malířství evropském
  • předmět obrazu sděluje neviditelnou duchovní pravdu
  • základem je kaligrafie (umělecké písmo) a malba tuší

◦   bezstínové, horizont je umístěn za divákem

◦   důraz na životnost, harmonii linií a správné volby barev

  • nejslavnějším druhem maleb je krajinomalba
  • nejstarší památky pochází z dynastie Chan

 

Užité umění starověké Číny

  • nejstarším užitým uměním je výroba keramiky
  • čínský porcelán dosáhl technické a umělecké dokonalosti za dynastie Sung

◦   tenkostěnný, průhledný a krémově bílý

  • za dynastie Ming vzniká „modrobílý porcelán“s

◦   vyvážen Holanďany do Evropy v 17. století

◦   v 18. století vyráběn v mnoha druzích

▪   verte (zelený)

▪   rose (růžový)

▪   noire (černý)

▪   jaune (žlutý)

  • dalším užitým uměním jsou např. amulety z nefritu, lak či výroba skla, koberců a nábytku






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: