Toleroval Pius XII. Likvidaci Židů?

 

   Otázka: Toleroval Pius XII. Likvidaci Židů?

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Tomáš

 

 

Hitlerův papež

Na začátek bych rád nastínil politiku, která byla vedena ze strany církve před 2. sv. válkou.

Cílem Vatikánu bylo vždy šíření víry, napříč dobou jde však vidět výrazný rozdíl mezi užitím politických prostředků pro plnění tohoto cíle. Dříve Vatikán politiku sám vytvářel a snažil se působit jako významný hráč v oblasti zahraniční politiky. Důkazem může být jeho spojenectví s celou řadou nově nastolených režimů v průběhu první poloviny 20. století. Například v Rakousku před nacistickým anšlusem bylo záměrem tehdejších představitelů vytvořit křesťanský korporativní stát. Mělo se jednat o diktaturu podporovanou armádou, byrokracií a katolickou církví. Vatikán podporoval také převrat generála Franca ve Španělsku, který přinesl církvi vliv a účast v politice státu. Zároveň tyto režimy byly proti komunismu, který vliv církve ohrožoval. Svou podporu vyjadřoval Vatikán také dalším režimům – například na Slovensku nebo v Chorvatsku. Představa spolupodílení se na vytváření státní politiky – zejména v oblasti školství a rodinného práva – byla pro Vatikán silnější, než obava z případných rizik, která nacistický režim představoval.

Nyní kdo to vlastně ten „Hitlerův papež“ je? Takto je označován papež Pius XII., vlastním jménem Eugenio Pacelli Giuseppe Maria, který je jednou z nejkontroverznějších postav druhé světové války.

 

Pacelli měl s Němci zkušenosti už z dob, kdy ještě nebyl papež.  V dubnu roku 1917 byl jmenován papežem Benediktem XV. jako nuncius v Bavorsku, kam odjel okamžitě po vysvěcení na arcibiskupa Sardi.  Potom působil jako nuncius všech spolkových zemí i celého Německa. V tomto období se také zrodil jeho odpor ke komunismu. Negativní zkušenost s komunisty získal, když čelil jejich útoku na nunciatury v Mnichově v roce 1919. Hlavně tyto události jsou počátkem obav Pia XII. z rozšíření bolševismu. V roce 1920 je oficiálně jmenován nunciem Německa a v roce 1925 se z Mnichova stěhuje do Berlína. Výsledkem jeho působení v Německu bylo uzavření smlouvy s Bavorskem a Pruskem. V Německu se stát zavázal k trvalé ochraně a podpoře katolické církve. Církev se zavázala pouze k tomu, že bude využívat především německé duchovní. Zde je vidět počáteční podpora režimu ze strany církve. V Německu žil 12 let, a proto není divu, že ho to ovlivnili, jak sám řekl, měl kladný vztah k Němcům. Z Německa a z Vatikánu měl Pacelli bohaté zkušenosti s diplomacii, což byla jeho velká výhoda do budoucna.

 

Jedna z prvních věcí, která Pacellim, už jako papežem Piem XII., otřásla, byl „železný pakt“ mezi Mussolinim a Hitlerem. Pius XII. byl sám připraven jednat jako prostředník mezi Německem a Polskem o jejich sporu. Pius XII. apeloval, aby vlády Německa a Polska udělaly vše, co je v lidských silách, a vyhnuly se jakémukoliv incident a kroku, jimiž by se mohlo zhoršit napětí.

Následující den napadl Adolf Hitler Polsko a Francie s Velkou Británii vyhlásily válku Německu. Od této chvíle celý svět očekával od Pia XII. ostré odsouzení německé agrese, ale toto odsouzení nepřišlo v podstatě až do konce války. Toto je věc za, za kterou je Pius XII. nejvíce odsuzován. Já si myslím, že úmyslně k věcem nevyjadřoval na venek, protože kdyby se vyjadřoval, riskoval by svůj život a nemuselo by to pomoci. Místo toho se snažil zachraňovat lidi a pašovat jim doklady.

Když Pacelli promluvil, bylo to formou encykliky nazvané Summi pontificates, v anglické verzi známou jako “Temnota nad zemí”. Tento důležitý počin ovšem podle některých přišel zoufale pozdě, a to až 20. října 1939. V tomto dokumentu vyjadřuje své znepokojení a bolest z utrpení, které vzejde z tohoto krvavého konfliktu, zřejmě záměrně však neoznačuje agresora.

Postupem času, začal Pius XII. rozvíjet tajnou diplomacii. Zprostředkovával například kontakt mezi Anglií a opozicí v říši, německými generály, kteří plánovali svržení Hitlerova režimu a chtěli dostat od spojenců záruky, že v případě úspěchu spiknutí bude Německu umožněno uzavřít mír, jenž by pro ně nebyl pokořující.

Zde bych vyzvedl Pacelliho nebojácnost, pokud šlo o jeho vlastní bezpečnost. Jeho nenávist k Hitlerovi byla taková, že ho přiměla vážně riskovat vlastní život.

Další tajnou diplomatickou aktivitu vyvinul Vatikán 3. května 1940, když poslal státní sekretář Maglione šifrovanou zprávu nunciovi v Bruselu a internunciovi v Haagu, v níž oznamoval chystanou ofenzivu Německa na Západní frontě, útok se měl týkat Belgie, Holandska. Dne 6. května pak sdělil sám papež tuto zprávu též francouzskému velvyslanci, dostala se tak ještě téhož dne do Paříže a také do Londýna. Italští dešifranti ovšem zachytili a rozluštili depeše nunciům v Holandsku a Belgii.

 

Na Piovi XII. si nejvíce vážím jeho odhodlání pomoci židům. Právě zde kritici říkají, že židů mohlo byt zachráněno více, kdyby papež veřejně vystoupil proti vraždění židů. Je dobré vědět, že papež se nepostavil, ani proti vyvražďování polských katolických kněží. Po Pastýřském listu jednoho arcibiskupa nechal Hitler deportovat 40000 židů a z výpovědi jeho komorné se papež bál, že po jeho listu by to bylo ještě více (tel list už měl napsaný a údajně ho roztrhal a spálil). Sami židovští autoři, třeba Pinchas Lapide, uvádí, že právě neoficiálními cestami papežské diplomacie bylo zachráněno několik tisíc židovských životů. Pinchas Lapide hovoří dokonce až o 850.000 životech, ale tyto čísla se nikdy neprokázaly.

Již v roce 1943 napsal příští první prezident Izraele Chaim Weizmann, že Svatý stolec poskytuje všude, kde je to možné, svou mocnou pomoc, aby zmírnil smutný osud mých pronásledovaných souvěrců. Moše Šarett, pozdější druhý premiér, pronesl při setkání s papežem v posledních dnech války: Mou první povinností bylo poděkovat ve jménu židovského národa vám a vašim prostřednictvím katolické církvi za všechno, co jste udělali v různých zemích pro záchranu Židů. 

Proč se mu tedy říkalo Hitlerův papež? Bývalý generálporučík rumunské tajné služby Securitate, který se jmenoval Pacepa byl nejvýše postavený pracovník tajných služeb, který kdy uprchl z východního socialistického bloku. Až do roku 1978 byl nejen generálem rumunské tajné policie Securitate, ale i osobním poradcem prezidenta Nicolae Ceaușesca, zástupcem šéfa rumunské zahraniční tajné služby a státním sekretářem rumunského ministerstva vnitra. Pacepa spolupracoval s americkou policií, ale teprve v roce 2007 zveřejnil informace o své účasti na operaci sovětské KGB nazvané „Židle 12“, která byla na počátku 60. let minulého století spuštěna na pokyn Nikity Chruščova. Jejím cílem bylo zdiskreditovat Pia XII. a s ním celou katolickou církev.

KGB chtěla, aby rumunská tajná policie ofotila z vatikánských archivech dokumenty (Pacepa zdůrazňuje, že v dokumentech samotných nebylo nic, co by papeže kompromitovalo). KGB vyrobila čtyřicetistránkovou dokumentaci, která měla dokládat historičnost divadelní hry Náměstek.

 

Já si myslím, že Pius XII. udělal dobře, že nevystupoval veřejně proti deportaci židů, protože si myslím, že by to Hitlera přimělo zrychlit vyhlazování židů a ničemu by to nezabránilo. Nevím kolik přesně zachránil židů, ale že kvůli tomu riskoval, mi přijde úctyhodné a určitě by se jeho jméno nemělo spojovat s přívržencem Hitlera.

 

Zdroje:

  • https://cs.wikisource.org/wiki/D%C4%9Bjiny,_jak_je_mo%C5%BEn%C3%A1_nezn%C3%A1te/Pius_XII._%E2%80%93_Hitler%C5%AFv_pape%C5%BE%3F
  • https://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/papezove/_zprava/pius-xii–627757
  • https://www.stoplusjednicka.cz/padouch-nebo-svetec-skutecne-spolupracoval-papez-pius-xii-s-nacisty
  • https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1434549-papez-pius-xii
  • https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=5&ved=2ahUKEwj-j8roz7DmAhWNgVwKHUU2ACwQFjAEegQIBhAC&url=https%3A%2F%2Fis.cuni.cz%2Fwebapps%2Fzzp%2Fdownload%2F130165575&usg=AOvVaw0PFXAK6mvlEhNG9SZ3UF4Y






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: