Svět a Evropa v letech 1848 až 1914

 

   Otázka: Svět a Evropa v letech 1848/49 až 1914

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): SaSanka0606

 

 

1848

Itálie

  • První místo vypuknutí revoluce, leden 1848
  • Rakousko na Vídeňském kongresu získalo Benátsko a Lombardii
  • Snaha o risorgimento – povstání po celé Itálii, nutí jednotlivé krále o schválení ústav
  • Milán i Benátky (přímo patří Rakousku) dělají povstání, vyhlašují republiku
  • Sardinsko-piedmontský král Karel Albert nakonec vede válku proti Rakousku, ale poráží jej maršál Radecký, konec revoluce v Itálii – léto 1849, dobytí Benátek

 

Francie

  • (Francie: liberálně-konzervativní Guizot – radikálně demokratická republika – potlačení socialistické republiky – Napoleon (císařství))
  • Vláda byla trochu zkorumpovaná, Guizot udržuje systém, který nejvíce vyhovuje vyšší nešlechtické vrstvě
  • Nižší vrstvy (studenti, dělníci), kteří byli za barikádami v roce 1830, mají pocit, že jim byla Červencová revoluce ukradena lidmi jako Guizot
  • Opozice pořádá bankety, na nichž rozšiřuje myšlenky nutnosti změny
  • Zákaz banketu v Paříži (22. únor 1848) – barikády, revoluce
  • Ludvík Filip nechce oběti na životech, po dvou dnech odchází do Anglie
  • republika
  • Myšlenky utopického socialismu – Louis Blanc – součást vlády – „právo na práci“
  • Ostatní republikáni jej sabotují, po volbách ruší jeho reformy
  • Nové volby, tentokrát je hlavní postavou prezident s velkými pravomocemi
  • Vyhrává Ludvík Napoleon Bonaparte, synovec Napoleona – několikrát se pokoušel neúspěšně svrhnout červencovou monarchii, nyní je ústavně zvolen
  • Populista, návrhy nepředkládá k hlasování parlamentu, ale lidu – referenda
  • 1851 – státní převrat a nová ústava
  • V referendu se ptá, zda s převratem souhlasí veřejnost, ta souhlasí
  • císařství

 

Německo

  • Německý spolek – mocenský boj Pruska s Rakouskem – ekonomicky vede Prusko
  • Německé území o úroveň méně liberální než Francie
  • Zprávy z Francie rozproudily události v německých zemích – povstání v Berlíně, Vilém IV. nucen slíbit ústavu
  • Panovníci ostatních německých států dělají totéž
  • Frankfurtský parlament – květen – vypracování ústavy pro sjednocené Německo
  • Všichni z Německého spolku kromě Čechů (viz Palackého odpověď)
  • Velkoněmecká vs. maloněmecká koncepce
  • Maloněmecká vyhrává (Prusko ftw (for the win, pozn. red.)), parlament však nemá žádné vynucovací prostředky, takže když nabízejí německou císařskou korunu Vilémovi, ten odmítá, jelikož získal Prusko zpět plně pod svou kontrolu a za žádnou cenu nechce panovat pod ústavou
  • Pruské jednotky potlačují povstání na německém území
  • Znovu vytvořen Německý spolek, kde nadále Prusko a Rakousko bojují o rozhodující moc nad německým územím

 

Po 1848

  • sjednocení Itálie a Německa – prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, Pařížská komuna, Sever proti Jihu

Velká Británie

  • nejdřív dovršena průmyslová revoluce
  • kolonie – pětina celého zemského povrchu – hospodářská a vojenská velmoc
  • královna Viktorie – viktoriánská Anglie – Indie, velká část Afriky, Austrálie, Kanada,
  • parlamentní monarchie (v roce 1867 hlasovací právo mají všichni vlastníci nemovitostí – 2 miliony lidí) – toryové vs. whigové
  • whigové – liberálové zájmy obchodníků, chtějí volný trh a co nejvíc rozjet kapitalismus
  • toryové – konzervativní, kritici liberálního kapitalismu, prosazují sociální zákony k pomoci dělníkům
  • Irsko je nedílnou součástí Británie – část usiluje o osamostatnění, problém protestantské populace

 

Krymská válka

  • 1853 – vidí příležitost v konfliktu Ruska s Tureckem, který se vyvíjí příznivě pro Rusko
  • Británie, Francie i Sardinie nechce konec Turecka ve strachu, že bude zničena rovnováha sil, již se snaží zachovávat od Vídeňského kongresu, a tak se zapojují na straně Turecka
  • i Rakousko zachovalo neutralitu, čímž si vůči sobě znepřátelilo Rusko
  • Rusko neukázalo vojenskou sílu, po dobytí Sevastopolu na Krymu Rusko žádá o mír
  • Rusko ztrácí vliv v oblasti Černého moře a dostává se do vnitřního úpadku

 

Francie

  • 1851 – převrat, nová ústava
  • 1852 – 2. císařství, Napoleon III.
  • Snažil se ve většině věcí napodobit strýce Napoleona I., vládne silnou rukou, po klidné vládě červencové monarchie více zasahoval do konfliktů (krymská válka)
  • V první půlce Napoleonovy vlády dělal četné reformy – modernizace ekonomiky, nové banky, rozšířené železnice
  • rozsáhlá přestavba Paříže – vytvořil široké bulváry, chudší čtvrti přemístil, konečně osvětlení v noci. Přestavba také vedla ke značně snížené efektivitě barikád v případě pokusu o revoluci
  • V druhé půlce mírný úpadek
  • Je vyprovokován Bismarckem a vyhlašuje válku s Pruskem, je zničen pruskou modernizovanou armádou, v bitvě u Sedanu je zajat, je vyhlášena republika
  • Obléhání Paříže pruskými silami, v zimě 1871 kapituluje
  • V Paříži nespokojenost, revoluce, vedená myšlenkami socialismu a anarchismu filozofů Blanqui a Proudhon
  • Lidé ovládnou město, vyhánějí oficiální vládu do Versailles a vyhlašují Pařížskou komunu, snaha o samosprávu
  • po dvou měsících pochoduje republikánská vláda v čele s Adolphem Thiersem z Versailles a nastává tzv. Krvavý týden, kdy se armáda brutálně probíjí Paříží (Napoleonova reorganizace jim pomohla), zabíjí všechny povstalce, kteří se jim vzdají, v požárech je zničen Tuilerijský palác, Hotel de Ville palác Louvre
  • Opět nastolena republika, Thiers se stává prezidentem Francie, po něm maršál Mac-Mahon (zodpovědný za Krvavý týden)
  • V dalších desetiletích postupná demokratizace a vliv socialistických stran

 

Rusko

  • po potlačení revoluce 1848 v Uhersku mělo reputaci vojenské velmoci
  • o tu přišlo v krymské válce, úpadek
  • Alexandr II. – „Osvoboditel“ – ruší nevolnictví v Rusku, ale poddaní se musí vyplatit
  • Radikálové vytvářejí narodnickou organizaci Půda a svoboda, z té se odpojuje organizace Svoboda lidu, která se několikrát pokusila o atentát na Alexandra II., až nakonec uspěla v březnu 1881
  • Po atentátu tvrdé potlačení revolučních skupin tajnou policií za Alexandra III.
  • V kurzu pokračuje Mikuláš II., revoluce 1905 (ale to bude asi lepší během povídání o Ruské revoluci 1917) – masakr o krvavé neděli (střílí se na pokojnou demonstraci a spousta lidí umírá), zřízení dumy jakožto zákonodárného orgánu (ale ne moc silná)
  • Transsibiřská magistrála
  • rusko-japonská válka – vítězství Japonska

 

Sjednocení Německa a Itálie

Itálie

  • po 1848 Sardinie s Albertem I. prohrála, Itálie zůstala nesjednocena a Benátsko s Lombardií byly stále pod kontrolou Rakouska
  • Další snahy o risorgimento
  • 1856 – spojenectví Napoleona se Sardinií (předseda Cavour), jejich vojska poráží ta rakouská v bitvách u Magenty a Solferina, Sardinie získává Lombardii (Milán), menší středoitalské státy se připojují také
  • květen 1860 – Garibaldi se plaví s tisícičlennou armádou na Sicílii, získává Království obojí Sicílie pro Sardinii a Viktora Emanuela III.
  • Vyhlášení Itálie – 1861
  • 1866 – v prusko-rakouské válce je Itálie na straně Pruska, vojensky prohrává, ale Prusko vyhrálo, takže získává i Benátsko a v r. 1870 i Řím

 

Německo

  • Prusko získává ekonomickou převahu nad Rakouskem
  • Velkoněmecká (i s německými (tedy i českými) částmi Rakouska vs. maloněmecká (bez Rakouska s dominancí Pruska) koncepce
  • Otto von Bismarck kancléřem Pruska
  • 1864 – dobývá od Dánska Šlesvicko a Holštýnsko
  • Spor o ona území s Rakouskem – prusko-rakouská válka (1866)
  • bitva u Hradce Králové (největší bitva na českém území) – Rakousko je venku z německé otázky, Prusko bude dominovat další snahy o sjednocení
  • K Prusku se připojují menší německé státy, vytváří se Severoněmecký spolek
  • Emžská depeše – Bismarck upravil zprávu ohledně nástupnictví na španělský trůn, Napoleon je uražen a vyhlašuje válku – prusko-francouzská válka (1870)
  • Prusko drtivě poráží Francii u Sedanu, dobývá Paříž, ve Versailles je vyhlášeno Německé císařství
  • obou sjednocení tedy nebylo dosaženo liberálně, s ústavou, vůlí lidu, nýbrž mocenskou převahou nejsilnějšího absolutistického státu v regionu

 

USA

  • Osidlování středozápadu, boje s Indiány (manifest destiny)
  • na severu zrušeno otroctví již na konci 18. století
  • Na jihu je více ekonomicky výnosné, tudíž stále není zrušeno
  • Abraham Lincoln (proti otroctví) zvolen prezidentem, odtrhuje se jih (Konfederace) od severu (Unie) – válka Jihu proti Severu
  • Jih – generál Lee
  • za Sever bojovali i černoši
  • 1865 – výhra Severu
  • oběti – 650 000 lidí
  • „rekonstrukce Jihu“ – postupná demokratizace, segregace zůstává problém
  • Republikáni vs. demokraté
  • Hospodářský rozvoj – ropa, uhlí, železo
  • Theodore Roosevelt – „politika velkého klacku“ (haha) – Imperiální snahy USA – snaha o dominanci amerického kontinentu
  • 1898 – válka se Španělskem o Kubu
  • Zasahuje do politiky zemí Severní i Jižní Ameriky
  • Chce, aby USA byla „síla mezinárodní policejní síly”
  • Automobily, rozmach ekonomiky k začátku války

 

Dvojspolek

  • vojenské spojenectví Německa, Rakouska-Uherska a Itálie (1882)
  • pomoc v případě útoku

 

Dohoda

  • spojenectví Ruska, Británie a Francie – protiváha trojspolku
  • Spojení francouzsko-ruských, britsko-ruských a francouzsko-britských aliancí
  • negarantuje vzájemnou pomoc

 

Druhá průmyslová revoluce

  • spousta dalších vynálezů a objevů – spalovací motory, letadla, dynamo, transformátor, žárovka, telefon
  • začátek 20. století – optimismus, víra v přirozený vývoj lidského pokolení






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: