Studená válka – otázka z dějepisu

 

   Otázka: Studená válka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Axxtreme

 

 

 

Evropa a svět po druhé světové válce

  • již za 2. sv. války se na konferencích „velké trojky“ (SSSR, USA, VB) rozhodovalo o budoucí podobě světa
  • Teheránská konference – 1943
  • Jaltská konference – únor 1945 (poloo. Krym) – jednání mezi Churchillem, Rooseveltem a Stalinem – vytvoření organizace spojených národů, dohodnutí odzbrojení Německa, válečné reparace za válku
  • Postupimská konference – léto 1945Atlee, Truman, Stalin – předmětem jednání poválečné uspořádaní Evropy, vrácení samostatnosti Rakousku a jeho rozdělení do okupačních zón, vytvoření okupačních zón v Německu a vytyčení hlavních cílů okupace: demilitarizace, denacifikace, demokratizace a demonopolizace (program 4D)
  • změna poměru sil: začínají se formovat dva tábory – 2 supervelmoci:
    • USA

▪   válkou ekonomicky posíleny

▪   úsilí o „jednotný svět“

▪   tržní ekonomika, demokracie, silný prezidentský systém

 

  • SSSR

▪   válkou hospodářsky oslaben, politicky a vojensky posílen

▪   Stalinova diktatura, Stalinův kult osobnosti

▪   centrálně řízená ekonomika, ideologie marxismu-leninismu

  • vytvoření „Západního“ (USA a další demokratické západní státy) x „Východnímu“ bloku (SSSR + satelitní státy – NDR, ČSR, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Albánie + části SSSR – Bělorusko, Pobaltí)
  • bloky rozděleny „Železnou oponou“
  • celé období od 1945 – 1991 (rozpad SSSR) – „Studená válka“ – soupeření o ovládnutí vesmíru, závody ve zbrojení apod.

 

  • ZÁPADNÍ BLOK
  • hegemonem USA – politika zadržování komunismu, SSSR označen jako politicky nepřátelský stát
  • 1947 – am. prezident Harry Truman vydal doktrínu – Trumanova doktrína – politika zadržování komunismu, snaha čelit rozpínavosti komunismu do dalších států
  • Marshallův plán (am. ministr zahraničí G. Marshall) – program americké hospodářské pomoci evropským zemím – 3 mld. USD (na popud Stalina ČSR plán nepřijalo)
  • 1949 – Washingtonské smlouvy – vznik NATO
  • integrace i v hospodářské sféře :

▪   1948 – OEEC – dnes OECD

▪   1950 – Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO) – Benelux, Fancie, SRN, VB

▪   1957 –  EURATOM (Evropské sdružení pro atomovou E), EHS

▪   1967 – sloučení ESUO + EURATOM + EHS → ES (Evropské společenství) → 1.11. 1993 – EU

 

  • VÝCHODNÍ BLOK
  • hegemonem SSSR – snaha se srát do politiky satelitních států
  • hospodářská instituce – RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci)
  • 1955 – vznik Varšavské smlouvy (reakce na vstup SRN do NATO) – vojenské seskupení států Východního bloku

Důležité body ve vývoji jednotllivých států:

  • SSSR
  • stalinismus, kolektivizace, čistky, přesídlení etnických skupin (Tataři, Turci, Čečenci,…), potlačování snah o nezávislost (Pobaltí, Ukrajina), masové deportace na Sibiř (gulagy)
  • důraz na těžký a zbrojní průmysl, pokrok ve vývoji jaderných zbraní, vodíková bomba
  • 1953 – smrt Stalina, boj o moc mezi Malenkovem, Berijou, Molotovem a Chruščovem → novým předsedou nejvyššího sovětu (vůdce SSSR) N. S. Chruščov

▪   1956 – XX. Sjezd KSSS – Chruščov tvrdě zkrikizoval Stalinův kult osobnosti

▪   snaha o reformy, krátkodobé uvolnění vztahů

▪   invaze do Maďarska (1956), pronikání do vesmíru, 1961 – 1. člověk ve vesmíru – Jurij Gagarin

▪   Karibská krize – 1962

  • od 1964 – Leonid Iljič Brežněv

▪   podílel se na Chruščovově pádu

▪   pronásledování opozice, agresivita, zbrojení

▪   Brežněvova doktrína (obrana socialismu i za použití násilí)

▪   1968 – intervence vojsk Varšavské smlouvy do ČSR

▪   1979 – invaze do Afgánistánu

  • 1984 – Jurij Andropov – bývalý představitel KGB
  • Konstantin Černěněnko – pokus o návrat k brežněvovskému stylu
  • Michail Gorbačov (1985 – 1991)

▪   částečná reforma totalitního systému, tzv. reálný socialismus

▪   program: perestrojka (přestavba) – ekonomické reformy

▪   zahraniční politika

  • dohody s USA o snížení zbrojení
  • odchod sovětských vojsk z Afghánistánu
  • souhlas se sjednocením Německa
  • 1991 – rozpad SSSR

▪   od 1991 prezidentem Ruské federace Boris Jelcin

▪   chlastal první ligu

▪   armáda, policie, KGB pod prezidentským velením

▪   souhlas se státní suverenitou bývalých států SSSR

▪   1991 – v Minsku – vznik SNS (bez Pobaltí)

  • USA
  • Harry Truman (demokrat)

▪   zadržování komunismu, Marshallův plán, protikomunistická aktivita (mccartysmus)

▪   účast v Korejské válce na straně jihu

  • Dwight Eisenhower (1952 – 1961), (republikán)

▪   moderní přestavba průmyslu, rychlý růst středních vrstev, sociální stát blahobytu, černošské hnutí

▪   Eisenhowerova doktrína – koncepce proti pronikání komunismu

▪   1957 – vojenské zásahy v Sýrii, Jordánsku, 1958 v Libanonu

▪   1955 – jednání v Ženevě (USA, VB, SSSR, Fr) – obnoveny styky se SSSR, návštěva Chruščova v USA

  • J. F. Kennedy (demokrat)

▪   program New Frontier (Nové hranice) – snaha o rozšíření demokracie, sociální reformy

▪   zlepšování obchodní spolupráce prostřednictvím EHS

▪   velkolepý vesmírný program

▪   vyostření vztahů se SSSR – Karibská krize → nutnost dialogu s Chruščovem → Moskevská smlouva o zákazu jaderných pokusů

▪   1963 zavražděn ve funkci prezidenta v Texasu

  • Lyndon Johnson (demokrat)

▪   spoluzodpovědnost za neúspěšnou intervenci ve Vietnamu

▪   rasové problémy – v čele prostého černošského hnutí pastor Martin Luther King (1968 v Tenneesee zavražděn)

  • Richard Nixon (1969 – 1974), (republikán)

▪   nová ekonomická koncepce, ochota skončit období konfrontace

▪   min. zahraničí – Henry Kissinger

▪   zlepšení vztahů s Čínou, 1971 Čína přijata do OSN, jako první am. prezident Čínu navštívil

▪   1972 – SALT I – omezení systému protiraketové obrany

▪   1973 – ukončena Vietnamská válka, růst prestiže USA

▪   zapleten do aféry Watergate – odhaleno vloupání prezidentských spolupracovníků během volební kampaně do domu Watergate – sídlo Demokratů a odposlouchávaní poltických protivníků)

  • Gerald Ford (rep.)
  • Jimmy Carter (1976 – 81), (dem.)

▪   1979 – Vídeň – smlouva s Brežněvem o omezení strategických zbraní – SALT II – Kongresem zamítnuto

  • Ronald Reagan (1981 – 88), (rep.)

▪   Neoliberální hospodářská politika – monetarismus, podpora podnikání, tržního systému, snížení daní, oživení ekonomiky

▪   rozsáhlý zbrojní program – projekt Strategická obranná iniciativa (tzv. Hvězdné války)

▪   jednání s Gorbačovem v Ženevě, v Reykjavíku (1986)

▪   skandál Írángate – pokus některých členů exekutivy prodat zbraně Íránu a peníze použít – bez schválení Kongresu – na podporu partyzánu v Nikaragui

  • George Bush (1988 – 93) (rep.)

▪   úspěšná zahraniční politika, prosinec 1989 – zásah v Panamě

▪   účast ve válce v Perském zálivu

▪   1991 – podpis smlouvy s Gorbačovem o snížení výroby jaderných zbraní – START I

 

  • Velká Británie
  • 1947 – Britské společenství národů (Commonwealth)
  • bipartijní systém (systém 2 stran) – konzervativci a labouristé
  • po válce vláda labouristů – C. Atlee
  • 1951 – nástup konzarvativců – Winston Churchill – návrat k tržnímu hospodářství, totéž Anthony Eden, Harold Macmillan
  • 1979 – Margareth Thatcherová – „Iron lady“

▪   trvalé konflikty mezi protestanty a katolíky v S. Irsku

▪   1982 – úspěšná válka o Falklandy s Argentinou

 

  • Francie
  • po osvobození návrat generála Charlese de Gaulla – vůdce zahraničního odboje

▪   ustavena republika, v Ústavodárném shromáždění převaha komunistů a socialistů

▪   IV. republika (1946 – 1958)

  • nestabilita vlád, problémy dekolonizace, hrozba krize a občanské války (Alžírsko, Indočína)
  • parlamentní systém nahrazen poloprezidentským →

▪   V. republika (od 1958 do teď)

  • nezávislost zámořských území, modernizace, plánování
  • 1959 – měnová reforma – nový frank
  • 1968 – nepokoje, demonstrace, generální stávka, Gaulle odstoupil
  • poté Georges Pampidou
  • Valéri Giscard d´ Estaing
  • 1981 – prezidentem socialista Francois Mitterand
  • 1995 – Jacques Chirac

 

  • Německo
  • po válce rozděleno do 4 okupačních zón: sovětská, britská, americká, francouzská (trizonie)
  • snaha o návrat k demokracii v západních zónach – povoleny 4 strany: CDU (křesťansko-demokratická), FDP (liberálové), SPD (socani), KPD (komouši)
  • měnová odluka západu od východu, SSSR začal blokovat přístupové cesty – západní Berlín zásobován leteckým mostem → 1. berlínská krize (až do května 1949)
  • 7.9. 1949 – vznik SRN – prezident Heuss, kancléřem Konrad Adenauer
  • o měsíc později vznik NDR – satelit SSSR
  • SRN
    • dvoukomorový parlament: Bundesrat (spolková rada), Bundestag (spolkový sněm), kancléřská republika
    • hl. město Bonn
    • 2 hlavní strany: CDU, SPD
    • rekonstrukce hospodářství díky Marshallova plánu
    • 1955 – vstup do NATO
    • 2. berlínská krize – Západní Berlín byl od Východního oddělen Berlínskou zdí (postavena 1961, zbořena 8.11. 1989)
    • 1969 – sociálně-liberální koalice (SPD + FDP) v čele s kancléřem Willym Brandtem (SPD)
    • další kancléři Helmut Schmidt, Helmu Kohl
    • po pádu berlínské zdi – nový plán sjednocení – série jednání 2 + 4 (2 německé státy + 4 vítězné velmoci z války)
  • NDR

▪   prezident Walter Pieck, hl. město východní Berlín

▪   1953 – povstání dělníků – potlačeno sovětskými tanky

▪   totalitní režim pod vedením strany SED (Socialistická jednotná strana – komouši)

▪   generálním tajemníkem SED Walter Ulbricht, později Erich Honecker

 

  • Polsko
  • po osvobození – vznik Polské lidové republiky
  • prezident Boleslaw Bierut
  • sjednocení komunistů a sociálních demokratů → PSDS – polská sjednocená dělnická strana
  • členství ve Varšavské smlouvě, RVHP
  • červen 1956 – dělnické povstání v Poznani – násilně potlačeno
  • návrat Wladyslava Gomulky z vězení – gen. Tajemník PSDS

▪   cesta k demokratizaci, umožněno soukromé podnikání, rozpuštěna zemědělských družstvech, velká část půdy do soukromých rukou

▪   brzy demokratický směr zastaven, obnovena cenzura,…

  • prezidentem Edward Gierek – snaha o zlepšení hospodářství
  • špatná hospodářská situace, inflace => vysoké ceny potravin,…
  • 1979 – návštěva papeže Jana Pavla II.
  • 1980 – masové stávky v Gdaňsku, Štětíně
  • roste popularita odborového hnutí Solidarita

▪   v čele Lech Walesa (elektrikář z Gdaňských doků)

▪   obava komunistů z rostoucího vlivu Solidarity → vznik „vojenské rady národní spásy“ – předseda vlád Wojcziech Jaruzelski

▪   represe předáků Solidarity, věznění, čistky

▪   Solidarita působila pouze v „podzemí“, měla miliony příznivců

▪   1985 – jednání vlády se Solidaritou (jednání u „kulatého stolu“)

▪   1989 – částečně demokratické volby – jasná převaha Solidarity → 1. nekomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki

▪   1990 – 1995 – prezidentem Lech Walesa

▪   ekonomická spolupráce – V3 (Visegrádská trojka, dnes 4) – ČSFR, Maďarsko, Polsko

▪   dal. prezident Alexander Kwasniewski

 

  • Rumunsko
  • 1947 – svržen rumunský král Michal I. vyhlášena Rumunská lidová republika
  • od 1965 – vláda Nicolea Caucesca

▪   dnes považován za diktátora

▪   totalitní stát s tajnou policií Securitate

▪   relativně nezávislá politika na SSSR (neúčast při intervenci v ČSSR)

▪   hospodářsky orientován na západ, dále orientace na Čínu

▪   zadlužování země, bída, odstraňování politických odpůrců

▪   velký podíl na vládě měla jeho žena Elena

▪   nechal postavit obrovský přepychový prezidentský palác v Bukurešti – dnes sídlo parlamentu

▪   prosinec 1989 – demonstrace v Temešváru, která přerostla v tvrdou občanskou válku – 60 000 mrtvých

▪   neúspěšný pokus Caucesca a jeho ženy o útěk – souzeni a popraveni

▪   poté vláda Fronty národní spásy

 

  • Jugoslávie
  • po válce posílení komunistů
  • Federativní lidová republika Jugoslávie
  • Lidová fronta ovládaná komunisty – v čele stalinista Josip Broz-Tito

▪   brutální perzekuce opozice, neposlušnost vůči Moskvě → 1948 – Sovětsko-jugoslávská roztržka

▪   snaha o vlastní cestu k socialismu, vyloučeni ze sovětského bloku

▪   intenzivní hospodářské vztahy se západem

▪   nacionální projevy, snaha Chorvatska o samostatnost (tvrdě potlačeno)

▪   1974 – Tito doživotním prezidentem

▪   po jeho smrti (1980) hospodářská a politická krize, stávky (Srbsko, Černá Hora)

▪   1988 – pád reformátorské vlády Branka Mikuliče

▪   po volbách 1990 ztráta vedoucího postavení komunistů, ale nacionalistické problémy: Srbsko x Chorvatsko, Slovinsko

▪   1991 – rozpad Jugoslávie, vyhlášena samostatnost Slovinska a Chorvatska

▪   odmítnuta autonomie Srbska – ti si na území Chorvatska vyhlásili stát: Republika Srbská Krajina → Chorvaté vyhnáni

▪   Jugoslávskou vládu ovládali Srbové (Slobodan Miloševič) – bosenští srbové (muslimové) se odtrhli od Jugoslávie, poté osamostatnění Makedonie

▪   duben 1992 – vyhlášena Svazová republika Jugoslávie za účasti Srbska a Černé Hory – prezident Zoran Lilič)

▪   v Srbsku 2 autonomní oblasti: Kosovo, Vojvodina

▪   na území Bosny a Hercegoviny po konfliktu mezi bosenskými muslimy a Chorvaty vytvořena bosensko-chorvatská federace

▪   1993 – velkou část bosenského území ovládli Srbové – v čele Radovan Karadžič – odmítl návrh EU rozdělení Bosny na 10 celků respektujících etnické složení v jednotlivých oblastech

▪   1995 – Daytonské dohody – mezi Srbskem, Chorvatskem, Bosnou – vznik státu Bosna a Hercegovina

▪   1999 – válka se přesunula do Kosova – konflikt mezi Srby a Albánci

▪   jugoslávský prezident Slobodan Miloševič zahájil vojenskou operaci proti Albáncům – dostal ultimátum od Rady bezpečnosti OSN

▪   1999 – bombardování Bělehradu americkými leteckými vojsky

▪   konflikt ukončen v červnu 1999 okupací Kosova OSN

▪   dohled OSN nad Balkánem

▪   v Haagu byl vytvořen speciální soudní tribunál zabývající se zločiny spáchanými v době jugoslávské války


Ohniska napětí

Korejská válka

  • 1950 – 1953
  • skrytě je to válka mezi USA a SSSR, bojují však Jihokorejci proti Severokorejcům
  • předtím byla Korea císařství
  • 1902 podepsali Japonci s VB smlouvu o okupaci (japonci zato uznali zájmy VB v Číně)
  • 1910 – 1945 – pod nadvládou Japonska
  • zemědělská půda, levná pracovní síla
  • japonizace
  • 1919 demonstrace proti japonské nadvládě (2 000 000 lidí v Soulu)
  • Kim Ir Sen
  • září 1948
  • hlavní město Pchjongjang
  • Li Syn Man (v exilu v USA – nepopulární)
  • srpen 1948
  • hlavní město Soul
  • v první fázi od června do září 1950
  • Japonsko prohrává druhou světovou válku, stahuje se z Korey
  • došlo k dohodě USA a SSSR
  • 38. rovnoběžka byla dohodou určena jako hranice (demarkační linie) mezi Severní a Jižní Koreou
  • Severní Korea (KLDR) komunistický stát, spolupracuje se SSSR
  • Jižní Korea (KR) kapitalistický systém, spolupráce s USA (NATO)
  • válka začíná severokorejskou invazí

▪   jediné co zbylo Jihokorejcům byl Pusanský perimetr (obraný kousek)

▪   vzniká aliance, která přijíždí na pomoc Jihokorejcům (jednotky USA – generál McArthur)

  • protiútok OSN a USA (14 států) – září, říjen 1950

▪   dobývají zpět celou jižní Koreu (včetně Soulu)

▪   1. října žádají Kim Ir Sena o kapitulaci (odmítne)

▪   dochází k útoku na Severní Koreu

▪   Truman má obavu z Číny (že by vstoupila do války)

▪   dobijí celou severokorejskou část

  • ve třetí fázi (říjen – leden 1951) Čína vstupuje do války

▪   500 000 „dobrovolníků“ (nechtěli oficiálně útočit)

▪   SSSR podporoval Severokorejce letecky

▪   dochází k střetu supervelmocí

▪   McArthur se rozhodl na čínské hranice zaútočit a použít atomovku na Číňany

  • Truman nesouhlasí, McArthur odvolán
  • nastupuje Ridgway
  • Čína se severní Koreou zaútočí a zatlačí spojence až za linii

▪   OSN nabídne příměří, ale komunisti opět odmítnou

▪   Ridgeway použije taktiku postupování po celé šířce poloostrova a zatlačí komunisty až k 38. rovnoběžce

  • Dochází k patové situaci a k zákopové válce až do konce (27. 7. 1953)

▪   je podepsána dohoda o příměří v Pchanmundžonu

  • mír nebyl nikdy podepsán (válka může opět propuknout)
  • hranice je stále na demarkační 38. rovnoběžce – kolem demilitarizované pásmo
  • bezletová zóna
  • minové pole
  • několik ostnatých drátů
  • vojáci USA stříleli i po svých, protože nevěděli kdo je severní a kdo jižní
  • v důsledku vznikla ANZUS (něco jako NATO pro západní Evropu pro tichomoří)
  • a také SEATO – organizace jihoasijské smlouvy (zrušena v 70. letech)
  • na 38. rovnoběžce
  • ve válce bylo popraveno 100 000 proseverních Jihokorejců a politických vězňů
  • v severní Koreji vznikly koncentrační tábory
  • vznikla taktika „nejdřív střílej, pak se ptej“
  • USA i SSSR začali více zbrojit a vyvíjet nukleární zbraně
  • Čína posílila své světové postavení
  • Japonsko podporováno USA, obrovský ekonomický rozmach

 

První Berlínská krize (24. 6. 1948 – 12. 5. 1949)

  • po válce Německo rozděleno na 4 okupační zóny
  • britská a americká se spojily v tzv. Bizonii 2. 12. 1946
  • později se přidala i Francie a vzniká trizonie (1948)
  • v této oblasti se uskutečnil Marshallův plán
    • 18. 6. 1948 proběhla měnová reforma
    • hospodářství se začalo rozvíjet
    • vznikají zde i svobodné politické strany
      • CDU (CSU)
      • FDP (liberálové – strana svobodných demokratů)
      • SDP (sociální demokraté)
      • KDP (komunistická strana – téměř bez vlivu)
      • 1946 se již konaly první volby
      • 30. 3. 1948 omezil Stalin zásobování západního Berlína (vlaky z trizonie)
      • zásobování tedy muselo probíhat vzduchem v úzkém 30 kilometrovém koridoru
        • 70 letců, kteří z něj vyletěli, zemřeli
        • USA měla v Británie bombardéry B29 schopné nést atomové hlavice
          • jakási forma zastrašování
          • v únoru 1949 došlo SSSR k závěru, že blokáda je neúčinná
          • 12. 5. 1949 končí definitivně krize
          • v září 1949 vzniká SRN – první kancléř Konrád Adenauer (CDU CSU)
          • v říjnu pak ze Sovětské okupační zóny vzniká NDR (vládnoucí strana SED – sloučení komunistické a sociálně demokratické strany – předseda Wilhelm Pieck)

 

Druhá Berlínská krize (1958 – 1961)

  • východní němci utíkali do západního Berlína (zejména inteligence – útěk mozků)
  • v listopadu 1958 dal Chruščov ultimátum, že musí do 6 měsíců uvolnit celý Berlín
  • situace se uklidnila po schůzce Chruščova s Eisenhowerem
  • Chruščov ruší ultimátum
  • Je domluvený summit v Paříži 16. 5. 1961, kde se měl problém s imigranty řešit

▪   Chruščov odmítá účast, protože nad SSSR bylo sestřeleno letadlo USA

  • podle statistik uniklo do roku 1961 do západního Berlína 200 000 východních němců
  • 13. 8. 1961 byl nejprve zastaven vlak směřující do západního Berlína
  • poté přerušeno veškeré telefonické spojení
  • začala stavba Berlínské zdi (na příkaz maršála Koněva)
  • stavba byla dokončena 1963 a hlídalo ji na 30 000 vojáků
  • padla až roku 1989

Karibská krize

  • 1962
  • od 1930 vládne na kubě proamerický Fulgencio Batista y Zaldívar (Batistové u moci)
  • korupce, policejní brutalita, zhoršující se ekonomika
  • Havana – gambleři, prostitutky, drogy
  • proti tomuto autoritářskému režimu vzniká opozice
  • jedna ze skupin byla skupina Fidela Castra
  • kritika – ekonomika, podniky a kapitál je v rukou amerických firem
  • začali znárodňovat
  • ekonomické a politické ztráty pro USA
  • Kubánci se ubránili, zajali agenty
  • zvýšil se status Kuby v mezinárodní politice
  • Kuba se stala socialistickým státem a ztratila všechny vazby se západním blokem
  • orientuje se na SSSR
  • na základě satelitních snímků zjistili, že tam mají útočné hlavice s dostatečným doletem nad americké území
  • J. F. Kenedy měl odpovědět silou, na naléhání jeho bratra však nakonec zvolil diplomacii (od 24. října dal Kubu do karantény)
  • Chruščov řekl, že ignoruje karanténu a rozhodl se rakety na Kubu dopravit
  • USA nařídili Defcon 2 a přiblížili se k sovětským lodím
  • nakonec ustoupil Chruščov a poslal zprávu, že se lodě zastavily
  • došlo k dohodě, že USA nenapadne Kubu, SSSR stáhne rakety z Kuby, USA stáhne rakety z Turecka
  • podnikli útok na Mancadu (pevnost) 50. léta
  • eskalace konfliktů
  • revolucionáři dokončili převrat v lednu 1959
  • Batista uprchl ze země
  • Fidel slíbil volby, které se nikdy neuskutečnily, zákaz všech politických stran, kromě Komunistické strany Kuby
  • podepsali dohodu se SSSR (aby se vymanili ze závislosti na USA)
  • USA vyhlásili v říjnu 1960 embargo (zákaz) na vývoz na Kubu
  • 17. 4. 1961 vylodění kubánských emigrantů v zátoce sviní (vojáci CIA)
  • konec 1962 Chruščov přesunuje jaderné hlavice na Kubu, tvrdí, že jsou obranné

▪   nakonec se dohodli (po nějakých konfliktech – hlubinné bomby na SSSR ponorku)

  • poté se již mluvilo pouze o detailech (kontrola odsunu zbraní, Fidel dělal problémy, protože se cítil odstrčený
  • definitivní konec blokády 20. 11. 1962, krize postupně utichla
  • zřízena horká linka mezi prezidentem USA a generálním tajemníkem SSSR

 

1., 2., 3. a 4. arabsko-izraelská válka

  • sionismus – hnutí židů za samostatný židovský stát (vznik v 19. století)
  • Theodor Herzl – zakladatel
  • vznik Izraele 14. 5. 1948
  • kvůli holocaustu umožnili ostatní státy židům vytvořit samostatný stát (na území VB – kolonie)
  • David Ben Gurion – tehdy premiér, zakladatel
  • došlo k deportaci arabů z části území

 

1. válka (1948 – 1949)

 

  • ještě ten den zaútočili arabové na Izrael
  • tři fronty odkud muslimové útočili
  • Sýrie, Libanon – sever
  • Írák – střed
  • Egypt – jih
  • Československo podporovalo od začátku Izrael
  • Izraelci s pomocí útoku odolali
  • židé začali zabírat území, které OSN neschválilo, hodně států Izrael neuznalo

 

2. válka (1956)

  • válku rozpoutali Izraelci 1956, protože jim Egypťané (prezident Gamál Násir) blokovali přístav a průplav v Suezu (proto se jí říkalo Suezská krize)
  • Angličané a spojenci se přidali na stranu židů, protože chtěli kontrolu nad průplavem
  • 2. 11. OSN přijala resoluci a nutila Izraelce a spojence se stáhnout
  • Anglie a Francie se stáhli až na vyhrožování Moskvy, prohráli (byl to pro ně debakl)
  • Izrael má samostatný stát a likviduje armádní potenciál Egypta (dá se považovat za výhru)
  • Sýrie a Libanon se skamarádili se SSSR

 

  • vztahy mezi Izraelem a Sýrií se zhoršují
  • proti Izraeli se přidal i Egypt a 1964 vzniklo OOP – organizace pro osvobození Palestiny
  • od roku 1969 v čele Jásir Arafat
  • sdružovala araby, chtěli zpět právo na svou domovinu a vytvořit vlastní stát
  • jedinou cestou k dosažení cíle byl otevřený boj
  • radikální, extrémistická organizace – až teroristická
  • podporují Sýrii
  • politická strana, silná i v Iráku (Sadám Husajn)
  • vznikla organizace Al-Fatah
  • vzniká i strana BAAS – umírnění muslimové (sunnité)
  • Egypt v Suezu zakázal průjezd izraelským lodím, v Káhiře se dohodli Násir s Husajnem o spojenectví
  • stálé přiostřování situace

 

3. válka (1967)

  • izraelská armáda zaútočila na Sinaj, Gázu, Jeruzalém a Suez
  • trvala 6 dní
  • Izrael si upevnil své hranice a získal nová území
  • sovětská intervence (pro muslimy)
  • USA diplomatické snahy (pro Izrael)
  • USA jedná s Egyptem, nechce válku, Izrael uzavírá příměří
  • SSSR umísťuje rakety až k Suezu
  • Násir umírá a nový prezident Anvar Sadat – Egypt končí prosovětskou politiku a navazuje kontakty s USA
  • situace se však nemění 1969 – 1970 probíhá opotřebovací válka

 

4. válka (1973)

  • 1973 se sešli zástupci Egypta, Jordánska a Sýrie začíná IV. válka (Jom Kippurská)
  • dohodli se na útoku na Izrael v den židovské svátku Jom Kippuru
  • prolomili obranu a začali obsazovat území za územím
  • Arabové z OPEC (země vyvážející ropu) vytvořili nátlakovou politiku na OSN, dokud Izrael nestáhne svá vojska (zdražení, snížení dodávek)
  • SSSR ztrácí vliv na blízký východ, vznikají mírové dohody, roste vliv USA
  • situace v současnosti není vyřešena, stále dochází ke konfliktům
  • 1988 si Palestinci vytvořili vlastní stát (prezident Jásir Arafat), který nebyl uznaný supervelmocemi

 

Vietnamská válka (1964 – 1973)

  • původně francouzská kolonie
  • 1945 komunisté se snaží Vietnam „osvobodit“
  • sjednotitelem a hrdinou Ho Chi Minh – po něm pojmenováno hlavní město
  • považován za osvoboditele
  • bohužel komunista
  • Ho Chi Minh přejmenováno na Saigon (hlavní město jižního Vietnamu)
  • severní část byla komunistická – hlavní město Ha Noi, idolem Ho Chi Minh
  • měli se konat celonárodní svobodné volby
  • USA se postavila proti volbám (báli se výhry komunistů)
  • po porážce Francie 1954 došlo k rozdělení Vietnamu na severní a jižní část

▪   zároveň podporovali jižní vládu (proamerický diktátor) – poté svržen

▪   cvičili jihovietnamskou armádu v boji proti komunistickému severu

▪   na jihu se vytvořila organizace Vietkong (jižní komunisté podporování severem)

  • Záminka války 1964 – incident v Tonkinském zálivu (americká loď v přestřelce s Vietnamskými torpédovými čluny)
  • Lindon Jonson nařídil bombardování severního Vietnamu
  • bylo jasné, že pokud má Jižní Vietnam zůstat nekomunistický, musí Amerika nasadit vlastní armádu do boje proti severu a Vietkongu
  • dlouhé táhlé boje, velké ztráty
  • chtějí si vynutit přijetí míru
  • skončil porážkou, protože komunisté chtěli vyvolat celonárodní povstání, což se nepovedlo
  • uvízli na mrtvém bodě
  • komunisti chtějí celý Vietnam, USA se nechce vzdát jihu
  • republikáni již tajně jednají s jihovietnamci (chtějí pokračování války)
  • dopadlo to rozděleným Vietnamem
  • Jih má USA, sever komunisti
  • komunistická většina, demokratická menšina
  • zvítězili komunisté (1975)
  • sjednocení Vietnamu pod komunistickou vládu
  • později to přerostlo v brutální kobercové nálety
  • V USA vzniká protiválečné a protirasistické hnutí – obrovské demonstrace ve Washingtonu
  • Vietnamci připravili 1968 celonárodní protiofenzívu – operace TED
  • 1968 začínají mírové jednání v Paříži (zároveň prezidentské volby v USA – Nixon)
  • 1969 vyhrál Nixon (slíbil, že skončí válku)
  • Válka skončila až 1973
  • po roce 1973 se rozpoutala občanská válka (po stažení Američanů)

 

Válka v Perském zálivu

  • Irák se nesmírně zadlužil Irácko-íránskou válkou
  • dluhy vůči Kuvajtu a Saudské Arábii
  • OPEC navíc zakázal zvýšení produkce ropy v Iráku (což byl jediný způsob jak se dostat z dluhů)
  • Irák se jevil jako vhodná protiváha islámskému fundamentalismu, protože Husajn a Baas byli umírnění sunnité
  • hodně západní diplomatů se proto vyjádřilo, že pokud Irák na Kuvajt zaútočí, nebudou reagovat
  • OSN v rezoluci vyzvala Írák, aby své jednotky stáhl
  • jordánský král Husajn I., egyptský prezident Mubarak, a Saudský král navrhli Husajnovi konferenci za účelem hledání kompromisu
  • Irák začal Kuvajt provokovat a obviňovat z krádeží ropy
  • Irák tedy zaútočil 2. srpna 1990

▪   Husajn odmítl

  • uražená Saudská Arábie požádala 6. srpna o umístění vojsk USA na své území
  • koalice 28 států proti Iráku (Sadám Husajn a jeho strana Baas)
  • OSN schválila USA boj za účelem osvobození Kuvajtu
  • 16. 1. 1991 – začala Operace Pouštní bouře






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: