Starověký Řím – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Starověký Řím

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Stepan95

 

 

 

 

  • kolébkou byla střední část Apeninského poloostrova, od 2. tis. BC rozšiřování území
  • výhodná poloha (z 3 stran moře), členité pobřeží, na severu chráněn Alpami
  • nejvýznamnější řeky Pád a Tibera

 

Etruskové

  • nejasný původ, jazyk a kultura, patrně původ v Malé Asii, první městská civilizace na území Itálie
  • nejstarší vyspělá městská civilizace
  • první města 700 – 675 BC, dobře opevněná, rychlý rozvoj¨
  • města nesjednocena, avšak spolupracovala a pořádala každoroční sněm
  • v průběhu města několik desítek km od Říma – pozitivně ho ovlivnila v rozvoji
  • v 6. stol. BC v Římě vládli králové etruského původu (Servius Tullius, Tarquinius Priscus)
  • 474 BC porazil Etrusky v bitvě u Kýmy syrakuský král Hierón
  • 406 BC Římané dobyli Etruské město Veii
  • ve 3. stol. BC etruská města součástí Říma, jazyk zanikl v 1. stol. BC
  • vynikající zemědělci, zruční řemeslníci, těžili kovy (měď, železo, zlato)
  • význam v rámci obchodní výměny mezi západem a východem
  • polyteismus

 

Římané – nejstarší období, doba královská

  • první obydlení “7 pahorků” kolem roku 1000 BC
  • podle legendy o Romulovi město založeno 753 BC – začátek římského kalendáře, ab urbe condita
  • po Romulovy 7 králů – Ujma Pompilus (státník i náb. představený), Tulus Hostilius (noví obyvatelé), Ankus Marulus (přístav Ostia), Tarquinius Priscus (stavitel, Cirkus maximus), Servius Tullius (rozdělení obyv. podle rodu a Římany do 5 majetkových tříd), poslední král Etrusk Tarquinius Superbus (svévolná a krutá vláda => 509 BC vyhnán z Říma => nástup republiky)
  • v čele státu král volen sborem představitelů urozených rodin – senátem
  • volbu potvrzovalo lidové shromáždění
  • podle příslušnosti k třídě měl člověk povinnosti, např. stanoven počet vojáků pro stát
  • král > patricijové > plebejové > klienti (ochránci patricijů) > otroci
  • kultura velmi ovlivněna Etrusky
  • vysušení močálů v okolí Říma (vybudování hl. stoky cloaca maxima), vznik náměstí fórum Romanum, stavby Circus Maximus a chrám Jova Kapitolského, vybudování hradeb

 

Římané – republika (510 – 39 BC)

  • počátkem vyhnání tyrana Tarquinia Superba, následoval obrovský mocenský a kulturní rozmach
  • Římané ohrožování Etrusky, Galy, Řeky a latinskými kmeny
  • 506 BC vítězství nad Etrusky => latinské kmeny vytvořili alianci proti Římanům => kvůli útokům Samnitů a Vosků se spojili Římané a Latiné
  • od poloviny 5. sol. BC Římané útočili na etruská města
  • 390 BC Galové dobyli Řím =>z vyhnanství povolán římský vojevůdce Marcus Camillus, který Galy porazil
  • od pol. 4 stol. BC Sammitské války, ovládnutí celé střední Itálie
  • 280 BC epeirský vládce Pyrrhos požádán Řeky o pomoc proti Římu => bitva u Ascula, “Pyrrhovo vítězství” (obrovské ztráty, v důsledku v podstatě prohra)
  • 275 BC bitva u Benevanta, vítězství Římanů nad Řeky a 265 BC dobytí celé Itálie Římany

 

Punské války

  • Punové = římské označení fénických obyvatel Kartága
  • Kartágo mělo významné postavení, námořní a obchodní velmoc
  • postupný střet zájmů mezi Kartágem a Římem

 

  1. punská válka: ● 264 – 241 BC
  • záminkou spor o sicilské město Messanu
  • Římané vybudovali silné loďstvo => 260 BC první vítězství a moři
  • 256 BC výpravy Římanů do Afriky (Kartágo = území Tuniska)
  • 241 BC v bitvě u Aegatských ostrovů definitivní vítězství Římanů
  • Kartágo nuceno platit reparace, po splacení nový vrůst moci
  • založeno města Saguntum (Hispánie, Hanibal)

 

  1. punská válka: ● 218 – 201 BC
  • kartaginský vojevůdce Hanibal vytáhl na Řím, přes Alpy
  • ztráty po přechodu Alp => doplnění vojska z řad místních Galů
  • 218 BC vítězství Hanibala nad Římany (díky léčce a nečekanému přechodu přes močály se mu podařilo zmasakrovat Římany v bitvě u Trasimenského jezera)
  • v Římě nejvyšší výjimečný stav – strhávání mostů, stavba hradeb, zvolen diktátor Quintus Maximus
  • 216 BC bitva u Cann – Hanibalovo největší vítězství (skvělá taktika)
  • 212 BC obléhání římského města Tarentu =>Římané mezi tím vytáhli na Hanibalovo důležité záložní město Capuy
  • Hanibal chtěl Římany dostat od Capuy => vytáhl na Řím, avšak nezaútočil
  • 211 BC Římané dobyli Capuu, Syrakusy a Saguntum (velitel Publius Cornelius Scipio)
  • Hanibalův bratr Hasrubal poražen 207 BC => Hanibal musel Itálii opustit
  • 202 BC bitva u Zamy – Hanibal definitivně poražen
  • 201 BC kapitulace Kartága -> náhrady Římu a ztráta všech kolonií

 

  1. punská válka: ● 149 – 146 BC
  • na základě požadavků římské vrstvy nejbohatších vznešených obyv. (nobility)
  • preventivní útok
  • 146 BC vojevůdce Publius Scipio Aemilianus Kartágo vypálil, zem nechal zorat a posolit (nemožnost znovuvybudování města)


Krize římské republiky

  • hluboká hospodářská krize způsobená nerovností obyvatel od konce 3. stol. BC
  • důvody:
    • 1) římské vojsko z řad obyvatel, kterým zpustla neobhospodařovaná pole
    • 2) mnoho kolonií =>nadbytek potravin => snížení cen hl. obilí z kolonií, místní zemědělci nebyli schopni prodávat za tak nízké ceny
    • 3) krach místních zemědělců, skupování polí velkostatkáři => další rušení soukromých polí
  • důsledkem bezzemci mimo vojenskou službu, vydírání kolonií, vzpoury otroků
  • snaha o posílení armády a reformy (Tiberius a Gaius Gracchové – vnuci Publia Scipia)
  • Tiberius Gracchus 133 BC navrhl reformu o maximální velikosti pozemků, zbytek měl být rozdělen mezi bezzemky => zavražděn
  • Gaius Gracchus 123 BC zákon o prodeji levného obilí chudým, 124 BC snaha o rozšíření udělování římského občanství – zavražděn
  • Gaius Marius (homo novum – nový člověk) reformátor a vůdce populárů (= politici, snažící se o provádění reforem skrz lidové shromáždění), porazil 105 BC Numidy útočící na Řím, 101 BC Kimbry
  • střet mezi populáry (podpora lid. shromáždění) a optimáty (podpora senátu)
  • 89 BC římské občanství pro všechny obyvatele Itálie (Marcus Licinius Drusus)
  • Lucius Cornelius Sulla – optimát, zvolen konzulem 88 BC

– upozornil na sebe při tažení proti Mithradatovi, vládci Pontské říše

– po jeho odchodu z Říma moc převzali populárové (Lucius Cinna)

– 82 BC dobyl Řím – diktátorství

proskripce = zabavování majetku a vraždy

 

Spartakovo povstání ● 73 – 71 BC, Spartakus = thrácký gladiátor

  • začátek vzpoury v Capuy a u Vesuvu => postupné přidávání se otroků
  • Spartakus postupoval na jih, nakonec ho zastavil až Marcus Crassus
  • Spartakus zrazen piráty, byl nucen utéct do hor, kde postavil Crassus velkou jámu a zeď
  • Crassus zvítězil a nechal 6000 otroků ukřižovat podél cesty do Říma

 

První a druhý triumvirát

  1. triumvirát
  • 70 – 44 BC
  • Pompeius + Marcus Crassus + Gaius Julius César
  • Pomeius dosáhl slavných vítězství v Africe, Hispánii a Sýrii
  • senát přijal opatření omezující Pompeiovu moc => dohoda Pompeia, Césara a Crassa
  • 56 BC si rozdělili sféry vlivu (Pompeius – Hispánie, Crassus – vých. provincii, César – Z a S Evropy)
  • César postupně dobyl Galii, Belgii, Aquitánii, vylodil se v Británii, 53 BC vstoupil do Germánie
  • 53 BC Crassus zabit při porážce svého vojska v boji proti Partům => boj o moc mezi Césarem a Pompeiem
  • 49 BC vstoupil César s vojskem do Itálie (přes říčku Rubikon) a obsadil Řím
  • César porazil Pompeia, ten byl nucen ustoupit do Egypta, kde byl zavražděn
  • hrozba vytvoření císařství/diktátorství Césarem => 44 BC byl zavražděn v senátu

 

  1. triumvirát
  • 43 – 27 BC
  • Octavianus + Marcus Antonius + Marcus Lepidus
  • pronásledování vrahů Césara
  • nakonec boj mezi Oktaviánem (prasynovec Césara) a Antoniem (+Kleopatra) o moc


Římané – císařství za principátu

  • principát = císař považuje sám sebe za 1. občana a senátora ve státě

– prolínání principů císařství s republikánskými institucemi

  • začátek 27 BC => Octavianus přijal jméno Augustus (= vznešený)

 

1) Císaři julijsko – klaudijské dynastie

Octavianus Augustus ● 27 – 14 BC, zakladatel dynastie

  • k moci postupně, zajistil dlouhé období klidu a prosperity
  • vznikla pretoriánská garda (ochranka císaře a paláce, elitní jednotky), reformy ve správě provincií a stát. peněz, změněny zákony
  • problémy s Germány – protiřímské povstání
  • 9 n. l. bitva v Teutoburském lese – vítězství Germánů

Tiberius ● 14 BC – 37 n. l., pobýval na ostrově Capri,

  • státnické povinnosti za něj vykonával místodržící Seianus
  • germánská protiřímská povstání potlačil jeho synovec Germanicus

– Caligula ● 37 – 41 n. l., krutý a neoblíbený vládce, patrně vrozená psych. nemoc

  • caligula = botička, přezdívka z dětství
  • vraždil svoje odpůrce, vedl rozmařilý život na úkor své země

Claudius ● 41 – 54 n. l., tyran bez hranic

  • rozšiřuje území říše, úspěšně kolonizuje germánské oblasti
  • zřizuje kanceláře po celé říši
  • zabit svou ženou Agripou (chtěla trůn pro svého syna Nera)

Nero ● 54 – 68 n. l., zpočátku normální vládce, postupně zešílel

  • nechal zavraždit matku, švagra, manželku, učitele Seneku a další
  • 64 n. l. patrně nechal vypálit Řím =>záminka k pronásledování křesťanů
  • povstání v Galii, Británii, Hispánii, severní Africe a Judeji
  • postupně sílící nespokojenost => pretoriáni a senát mu vypověděli poslušnost
  • spáchal sebevraždu => konec julijsko-klaudijské dynastie

 

2) Flaviovská dynastie

Flavius Vespasianus ● 69 – 79 n. l., první císař nepocházející z nobility

  • zvítězil v bojích o nástupnictví, stabilizoval říši

Titus ● 79 – 81 n. l.

  • potlačil povstání v Judey (vydrancoval Jeruzalém a vypálil Hospodinův Chrám)
  • 79 n. l. výbuch Vesuvu (města Pompeje, Herculaneum, Stabiae)

Domitianus ● 81 – 96 n. l.

  • zpočátku přínos, rozšířil území o severní Británii, Porýní, stření tok Rýna
  • zakládal opevněné tvrze proti germánským nájezdům
  • porážky od Markomanů, Kvádů a Dáků (nucen platit odškodné a odevzdat zbraně)
  • postupně změna vlády v despotismus – chtěl být nazýván jediným vládcem a bohem
  • zavražděn =>konec flaviovské dynastie

 

3) Dynastie adoptivních císařů

Nerva ● 96 – 98, zvolen senátem

  • zrušil kult uctívání svého předchůdce
  • reformy na podporu menších vlastníků půdy, podpora sirotkům
  • občanskou válku odvrátil adoptováním Traiana, zkušeného velitele vojsk v Germánii

Traianus ● 98 – 117, vynikající a schopný vládce hispánského původu

  • dobrý panovník, populární panovník, ve shodě se senátem
  • 107 dobyl Rumunsko (zlato), 114 – 117 dobyl Asýrii, Arménii, Mezopotámii
  • snil o pochod na východ ve stopách Alexandra Velikého

Hadrianus ● 117 – 138

  • reforma státní správy, upevnění hranic
  • výstavba pohraničního systému opevnění – limes romanus
  • Hadriánův val – opevnění mezi Británií a Skotskem
  • 132 – 135 židovské povstání => potlačeno => rozptýlení Židů

Antonius Pius ● 138 – 161, poklidná a zodpovědná vláda

Marcus Aurelius ● 161 – 180, vojevůdce a stoický filozof

  • 162 porazil Party
  • od 166 Markomanské války proti Germánům

Commudus ● 180 – 192, neúspěšný vládce

  • rozmařilý nezodpovědný život
  • toužil se stát jediný vládcem a bohem
  • smrtí konec dynastie adoptivních císařů

 

4) Dynastie Severovců

Septimus Sevrus ● 193 – 211, zakladatel dynastie

  • reforma státní správy, zrušení pokladny senátu
  • zvýšen žoldu a rozšíření římského občanství
  • povstání vojska v Británii a boje s Party

Caracalla ● 211 – 217, pokračoval v otcových reformách

  • budoval větší Řím, bojoval s Germány a Party
  • při tažení do Partie zabit => období dlouholeté vojenské anarchie, 226 vznik Novoperské říše (Partové)

Alexander ● 228 – 235

  • nebezpečí ze strany Gótů
  • pronásledování křesťanů
  • poslední z dynastie

Valerianus ● 253 – 260

  • zakázal křesťanství, přesídlil na východ říše, o který se staral

Gallien ● 253 – 286, syn Valeriána

  • staral se o západ říše
  • vznikli samostatné části říše (Galská říše, Palmýrská říše)

Aurelianus ● 270 – 275, poslední císař principátu

  • sjednotil opět celou říši
  • sloučil kult císaře s kultem Slunce

 

Římané – císařství za principátu

  • dominát = císař považuje sám sebe za vládce a boha (bez senátu

Dioklecian ● 284 – 305, syn otroka a vojevůdce

  • obnovil pořádek v říši, hosp. prosperitu
  • administrativně rozdělil říši na východní a západní část
  • jmenoval, spolucísaře Maximiana a 2 nástupce > čtyřvládí (tetrarchie)

Konstantin Veliký ● 312 – 337, zpočátku odsunut

  • musel si své místo vybojovat (z Galie vytáhl na Řím)
  • 312 vítězná bitva u Milnijského mostu => 313 Edikt milánský (zrovnoprávnění křesťanství)

– Konstantin II. ● vnitřní krize říše a tlak germánských kmenů

Julianus Apostata ● odpadlík, podporoval pohanství

  • neúspěšné pokusy o reformy

Theodosius I. ● 379 – 395, poslední císař jednotné Římské říše

  • 391 křesťanství státním náboženstvím
  • povolil Germánům usazení se na Balkáně a udělal z nich spojence
  • foederáti = Germáni doplňující řady římského vojska
  • koncem 4. stol. Hunové v Evropě => stěhování národů
  • 378 římská vojska poražena Vizigóty
  • 395 rozdělení na Východořímskou a Západořímskou říši
  • poslední západořímský císař Romulus Augustus svržen germánským vládcem Odoakerem => Západořímská říše padla a končí období starověku

 

Barbarské kmeny ohrožující Římskou říši

1) Vizigóti ● vůdce Alarich

  • 408 vyplenili Panonii, 410 město Řím

2) Vandalové ● 409 základy vlastní říše v Hispánii a severní Africe

  • 455 dobyli Sardinii, Korsiku a vyplenili Řím

3) Anglové, Sasové, Jutové ● postupně získali Británii

  • 449 království Anglosasů

4) Hunové ● divocí a bojovníci, 375 vtrhli z východu do Evropy

  • strach ostatních kmenů => stěhování národů
  • Attila (Bič boží) – vojevůdce Hunů, donutil platit Vých. říši za mír (tribut pacis)
  • 451 poraženi Římany v bitvě na Katalaunských pláních

5) Ostrogóti ● království v Itálii, h. město Ravenna






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: