Starověké Řecko – maturitní otázka z dějepisu (4)

 

   Otázka: Starověké Řecko

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): asdfg

 

 

 

  • Charakteristika egejské oblasti
  • Periodizace dějin
  • Nejstarší civilizace (Kréta, Mykény)
  • Řecká kolonizace
  • Sparta a Athény
  • Klasické období – řecko-perské, peloponéské -> makedonské války
  • Řecká kultura a helénismus

 

Přírodní podmínky oblasti

  • rozléhalo se na Balkánském poloostrově
  • povrch velmi hornatý, členité oblasti, stovky ostrovů (sjednocovací prvek Egejské moře – doprava lepší než po souši, dobré podmínky k budování přístavů -> výborní mořeplavci)
  • zemědělství – 20%, problém – nedostatek vody, suroviny – nedostatek dřeva, kamene (mramor), kvalitní hlíny k hrnčířství,..
  • vysoká pohoří -> uzavřené oblasti -> dobrá obrana -> nevznikl jednotný stát, pouze městské státy, které vytvářely spolky

 

Periodizace řeckých dějin

  • Herojská doba
  • Počátky řeckých dějin (Kréta, Mykény) – 2000 – 1100 př. n. l
  • Temné období – 1100 – 800 př. n. l.
  • Archaické období – 800 – 500 př. n. l.
  • Klasické období – 500 – 338 př. n. l.
  • helénistické období – 338 – 146 př. n. l.

 

Herojská doba

  • mytická doba plná herojů
  • téměř žádné prameny, použití bronzu již 3200 př. n. l.

 

Kréta a mykénská civilizace

  • kolébkou evropské civilizace byla Kréta (strategická poloha ve Středozemním moři), ve 2. tisíciletí zde vznikla minojská kultura (dle bájného krále Mínoa)
  • centerm město Knossos, zde stál palác Labyrintos (palác „dvojité sekery“) – podoba bludiště, ukryt bájný netvor Mínotaurus (král s maskou?)
  • používali lineární písmo A a B, typ A nebyl rozluštěn – pouze k hospodářským účelům, jiné písemnosti nemáme
  • převládal kult býka – znázorňován na nástěnných malbách

 

  • Kréta dělena do 2 období – období prvních paláců (od 2000 př. n. l. – 1700 př. n. l., končí katastrofou, zřejmě zemětřesení), paláce Knossos, Faistos, Malia, Zakro (centrum města, centrální nádvoří, technicky vyspělé – kanalizace, svod vody)
  • –  období druhých paláců  – největší rozkvět, ovládnutí Kyklad (ostrovy), styky s pevninou (mykénská civilizace, Malá Asie, Palestina, Egypt – obchod), ale v 15. st. katastrofy àoslabení à útok Achájů, ovládnutí Knossu à ve 14. st. vyvrácena celá civilizace (mořské národy?)
  • otázka výbuch Théry (Santoriny) – tsunami?

 

  • paláce správními středisky à palácové hospodářství

 

  • v 16.st. př. n. l. vznikla na Peloponéském poloostrově mykénská kultura
  • přišli do Řeckaà vyvrácena původní kultura à vývoj civilizace zpomalen
  • dle města Mykény
  • obyvatelé Achájové
  • monumentální pevnosti s paláci (centrem ne dvůr, ale megaron – místnost s oltářem a 4 sloupy)
  • hrobky panovníků (šachtové x tholové – pahorkové), bohatá výzdoba, zlato; Angamemnon
  • styky s Egyptem, Palestinou i Britániií, vliv Kréty
  • válečný charakter – města chráněna mohutnými hradbami z velkých kvádrů – kyklopské stavby (Mykény, Sparta, Pylos, Agros) – časté střety mezi městy
  • vrchol 14.-13. st. – celá oblast Peloponésu,střední Řecko + ostrovy
  • ve 12. st. zaniká (vzájemné střety à oslabení àmořské národy+ Dorové, na konci trojská válka

 

Temné období

  • 11. st. přichází kmeny Dorů, podmanují si ostatní kmeny
  • byli na nižší kulturní urovni -> s příchodem i kulturní úpadek
  • o vývoji se nedochovaly žádné zprávy, zřejmě jen vznikly eposy Ilias a Odyssea (Homérské období)

 

  • Dorové – izolovaná vládnoucí vrstva (Sparta) – neustálé válečné cvičení
  • splynutí s obyvatelstvem (Athény)
  • s jejich příchodem je spojen odchod části Achájů do Malé Asie -> řecká maloasijská města (Milétos, Efesos)

 

Archaické období

  • v tomto období se formují městské státy (polis – 3 významy: samotné město, společenství, občané)
  • městský stát – suverénní, samostatné a ekonomicky soběstačné společenství občanů; válčily mezi sebou
  • jejich centrem je agora– shromáždiště lidu (tržnice), součástí je i pevnost (acropolis)
  • občan – ekonomicky nezávislý jedinec (muž, ne žena ani cizinec) – de facto aristokracie, dědičné; práva: účast na sněmech, kandidatura, schvalování úředníků; povinnosti: obrana polis
  • kdokoliv cizí – barbar
  • různá politická zřízení:

oligarchie – vláda bohatých

demokracie – vláda lidu

aristokracie – vláda držitelů půdy

tyranida – vláda jedince (x tyranie – vláda krutých, ta ne)

  • v 8. – 6. st. dochází k velké řecké kolonizaci -> hledají novou ornou půdu za hranicemi Řecka -> osídlení pobřeží středozemního moře a Černého moře
  • polis organizovalo výpravu a založení nové osady (kolonie – přátelské vztahy, spojenectví, v nekonfliktních a úrodných oblastech – Marseille ve Francii (Gálie), jih Itálie – Sicílie, Korsika; Korfu)) à stalo se vůči ní mateřským státem – metropolí
  • důsledky kolonizace: – levné obilí za řemeslné výrovy

– zadlužení řeckých rolníků – otroctví -> polarizace společnosti

– bohatnutí řemeslníků – snaha o podíl na moci

– požadavek o kodifikaci práva (doposud soudila šlechta na základě zvyklostí

– střet aristokracie  a bohatých – střet, zvolení tyrana (chrámy, paláce) – odmítá odstoupit poté svržen

  • mezi největší státy patřila Sparta a Athény

 

  1. Sparta
  • na peloponéském poloostrově v oblasti Lakonoe – nazýval se Lakedaimon
  • byla zde oligarchie – vládla mocenská skupina Sparťanů
  • vláda: v čele státu 2 králové (basileové)- vojenská, kněžská funkce

sbor pěti eforů (dohlížitelská funkce, obrovské pravomoce, voleni na 1 rok lidovým shromážděním

rada starších (gerudia)- poradní a soudní orgán – 28starců + dva králové

lidové shromáždění – všichni plnoprávní Sparťané, volba úředníků, eforů, rozhodování o válce či míru

 

  • složení obyvatelstva:

1) Sparťané – dorští přistěhovalci, plnoprávní, privilegovaná skupina, podmanili si ostatní kmeny, byli v měnšiněà zaměření na vojenskou přípravu chlapců i dívek (vojáci z povolání – těžkooděnci – hoplité)

2) Perioikové – řemeslníci, rolníci a obchodníci, svobodní, ale neměli politická práva

3) Heiloti – státní otroci, sparťanům přidělováni se státní půdou, stejně jako půda neprodejní

  • Sparťané +Perioikové nazýváni také jako Lakedaimoňané
  • Peloponéský spolek – 6. st, kolem Sparty řada spojenců -> spolek -> hegemonie (ostatní vojensky podřízení, jinak autonomie)

 

1) Athény

  • stát v oblasti Attiky, převládá řemeslo a obchod
  • vládne zde rodová aristokracie, v čele státu volení úředníci archonti (na 1 rok lidovým shromážděním, každý svou funkci, poté doživotně členy aeropagu – poradní orgán, obrovské soudní pravomoci)
  • všichni občané zasedali na sněmu (plnoprávní)- povinnost: chránit polis
  • složení obyvatelstva: 1) aristokracie: privilegovaná skupina, všechna politická práva, vlastníci půdy

2) řemeslníci, rolníci, obchodníci – od 6.st. získali politická práva (často cizinci – nemohli vlastnit majetek, ani neměli polit. práva)

3) otroci – bez práv

  • k demokratizaci Athén přispěli: 1) Drakon (krutý) – nechal sepsat zákony ze zvykového práva, odstranil krevní mstu

2) Solon – nechal sepsat ústavu, čímž zrušil otroctví pro dluhy a zakázal prodávat svobodné občany do otroctví, občany rozdělil podle majetku do 4 skupin s určenými právy a povinnostmi a zavedl lidový soudní dvůr

3) Peisistratos – vládl jako tyran, podpora řemeslníků a obchodníků, rozkvět –jeho synové neoblíbeni, vyhnániàkonec tyranidy

4) Kleisthénes – provedl reformu státní správy a zavedl střepinový soud – ostrakismus (na střeb mohl každý napsat jméno osoby nebezpečné pro stát, poté o tom jednalo mimořádné shromáždění)

  • významní muži Athén: Perikles, Kimon, Aristeides – všichni 3 významní stratégové

 

Klasické období

  • období vrcholu řecké civilizace, neustálých válek -> vedly k úpadku Řecka a k jeho ovládnutí Makedonií

 

  • Persie – kolem 550 př. n. l. dobyl perský král Kýros Médii, Babylon, Lýdii, později připojen Egypt

Dareios I. – vrchol Perské říše, dobytí Malé Asie a průnik do Evropy àThrákie, politické ovládnutí Makedonie

– obrovská, mohutná armáda, základem královská garda – tzv. Nesmrtelní

1) Řecko-perské války

  • 492 – 449 př. n. l. – záznamy od Herodota
  • záminkou byl boj Řeků usazených v malé Asii proti Perské nadvládě, Řekové požádali o pomoc řecké státy (Sparta, Athény) a Peršané proto zahájili tažení do Řecka
  • 499 př. n. l. povstání Řeků – potlačeno (zničení Milétu)
  • uskutečnily se 3 výpravy
  • 490 př. n. l. Dareios à bitva u Marathonu: údajné stovky Peršanů (nakonec však jen mírná převaha)
  • Peršané špatná taktika, poraženi, obrovské ztráty
  • pověstný Feidipidův maratonský běh – Peršané poslední pokus o obeplutí, překvapení – Athény včas varovány
  • další významná bitva roku 480 př. n. l. u Thermopyl – překročili Helespont

– v čele Persie Xerxes (àřecké státy protiperská koalice)

– snaha Peršanů vstoupit do Attiky, ohromná převaha

– Sparťané v čele s Leonidem

– boj do posledního muže, Řekové nakonec poraženi

  • Themistokles se snažil vyprovokovat námořní bitvu s Peršany u Salamíny (úzká soutěska) à obratné řecké triéry x obtížné manévrování perských galér à rozdrcena perská flotila
  • perská armáda se stáhla zpět, zanechaný oddíl zničen spartsko-athénskou koalicí u Platají, také zničeno definitivně námořní loďstvo
  • na ostrově Délos uzavřen všeřecký „Délský námořní spolek“ (osvobození od perské nadvlády v malé Asii)
  • Řecko přechází do protiofenzívy

 

2) Peloponéská válka

  • 431 – 404 př. n. l.
  • válka mezi Spartou a Athénami (peloponéský spolek – Sparta + spojenci, silné vojsko; délský spolek – Athény + spojenci, silné námořnictvo)
  • společný nepřítel poražen, území rozdrobeno à boje mezi sebou
  • Perikles – nejvýznamnější athénský státník, stavební rozmach, 15 let jedním ze stratégů, Sparta žádala jeho odvolání, po smrti dohady, kdo bude pokračovat ve válce
  • Sparta pustošila pevninu; Athény pobřeží, moře
  • trvala téměř 30 let, úpadek morálky
  • rozhodující bitva roku 405 přp. n. l. u Aigospotamoi (Sparta spojena s Persií)
  • Athény poraženy, musely rozpustit námořní spolek, strhnutí hradeb, tvrdé podmínky
  • z války vyšla oslabena i Sparta

 

3)Thébská hegemonie

  • porážky Athén a oslabení Sparty využily Théby, posílily svůj vliv
  • vytvořily spolek států – bogotskou ligu
  • Sparta žádala její rozpuštění -> válka
  • Spartské vojsko poraženo 371 př. n. l. u Leukter, největší porážka v historii
  • Théby však stále ne dost silné -> obrovská roztříštěnost území

 

Helénistické období

  • ve 4. st. př. n. l. došlo po peloponéských válkách k vzestupu Makedonie – sever Řecka
  • král Filip II. si podmanil Řeky, připravoval tažení proti Persii (vycvičení profesionální armády – falanga), vytvořen tzv. korintský spolek – plán proti společnému nepříteli, byl však zavražděn -> tažení zahájil syn Alexandr Makedonský (Veliký): mladý, vzdělaný, „gordický uzel“
  • válku zahájil 334 př. n. l., pronikl do Persie (bitva u Issu), odtud do Egypta (osvobodil je od Persie à „král králů“), kde založil Alexandrii
  • Dareia III. definitivně porazil v bitvě u Gaugamel 331 př. n. l. à pád Perské říše – Babylon hlavním městem říše
  • chtěl dobýt celý svět, dorazil až do Indie, přinucen vojáky k návratu, 323 př. n. l. umírá
  • kůň Bucefalos – 1 město pojmenováno po ně, ostatní Alexandrie (maják, knihovna)
  • pronikání řecké kultury a myšlenek do světa, ..
  • po smrti postupný rozpad impéria: Egypt (Ptolemáiovci), Sýrie (Seleukovci) a nakonec se oddělila i Makedonie (Antigonovci) – 3 helénistické říše
  • 146 př. n. l. Řecko dobyto římským vojskem – provincie

 

Kultura a umění

  • Náboženství : antropomorfní božstvo

–  řecký panteon – chrám zasvěcený všem bohům (Zeus a Héra, Artemis a Apollon, Afrodita a Hefaistos, Arés a Athéna, Hádes a Poseidon, Hestia, Demeter, Hermes)

  • Olymp, Olympie (svatostánek), Delfy (antické naleziště, město), Epidauros (Asklepiův chrám)
  • Jazyk a literatura: eposy – hrdinské (Ilias a Odyssea) a didaktické

– lyrika – milostné, oslavné, pijácké, politické i útoční básně

– řecké divadlo – tragédie (mytologie) a komedie (denní život či politický podtext)

– muži, masky, dokonalá akustika

– Aischylos, Euripides, Sofokles, Aristofanes

– rétorika –  důležitá v politickém životě

– Demosthenes → filipiky

– dějepisectví – často součástí geografických popisů

– Hérodotos z Halikasnassu

– Thukydides

 

– Věda

– filosofie jako součást věd

– hledání „jsoucna“ a podstaty světa → nutnost mít znalosti z přírody

– aritmetika, geometrie, mechanika, optika, astronomie, botanika, zoologie, medicína, …

– přírodní vědy (Pythagoras, Thales, Archimedes, Eukleides, …)

– lékařství (Hippokratova přísaha)

– dnešní pozůstatky – odborná terminologie

– Filosofie

– největší přínos lidstvu

– demokratické zřízení v polis → názorová svoboda → zkoumání bytí a zákonitostí

– spousta filosofů matematiky či fyziky

– otázka vzniku světa

– přírodní filosofové – původ ve vodě, vzduchu či ohni (Thalés)

– tzv. atomisté – základem všeho atom

– Pythagorás – základem všeho číslo

– Sokrates

– učitel Platóna, důraz na myšlení a mluvu

– „vím, že nic nevím“

– Platón

– zřejmě největší filosof dějin

– tzv. Dialogy (Sokratovy)

– athénská Akademie

– Aristoteles

– zabývání se prakticky veškerým věděním

– Architektura a sochařství

– tři stavební styly

– dórský, iónský, korintský

– chrámy, divadla, stadiony, obytné domy, …

– sochařství

– Myron → Diskobolos

– Feidias → Diova socha v Olympii




Další podobné materiály na webu: