Starověké orientální státy – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Starověké orientální státy

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a):  R

 

Starověk

  • počátek při vzniku prvních států (a písma) 5000-3000 př.n.l
  • konec r 476 našeho letopočtu (rozpad Západořímské říše)

starověk se nevyvíjí všude stejně

 

státy

  • staroorientální státy – veškerá půda patří panovníkovi (ten je pokládán za boha)

– základním zdrojem obživy je zemědělství

– u velkých řek

Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína,…

  • klasické státy – půda je soukromým majetkem jednotlivců

– zdrojem obživy je kromě zemědělství i řemeslo a obchod

– výroba je velkou měrou závislá na otrocké práci

Řecko, Řím,…

 

podmínky vzniku státu

  • dochází k výměně mezi řemeslníky a zemědělci = společenská dělba práce, řemesla a výrobky kvalitnější obchod
  • začnou si ohraničovat vesnice + zvětšovaly se předpoklad pro města (1. město na světě = Jericho – území Palestiny)
  • potřeba řídit a organizovat zemědělskou činnost, obchod, usměrňování zájmů obyvatel, obrana před nepřáteli

 

funkce státu

  • hospodářsko-organizační, politická, vojenská, kulturní, neomezená moc panovníka, náboženství se stává oporou panovníka

 

vrstvy obyvatel

  • panovník
  • úředníci
  • kněží vládnoucí (jsou živeni, nic nevyrábí)
  • vojáci
  • obchodníci
  • řemeslníci ovládaní (vydělávají si na sebe sami)
  • zemědělci

 

z bojů mezi kmeny se získávají zajatci – Řecko, Řím jsou soukromý majetek jednotlivců

– Egypt majetek státu

 

+ typy hospodářství ve staroorientálních státech

  • chrámové hospodářství

– nejvyšší je kněz, všechna rozhodnutí dělají chrámoví úředníci

– centrem města chrám, zároveň i politické a ekonomické centrum + poskytování ochrany,

jídla

(teokracie?)

  • palácové hospodářství

– nejvyšším je král, vojenský velitel,…

– dojde ale k oddělení světské moci od nejvyšší kněžské autority

(autokracie?)

 

Mezopotámie

  • není to stát, ale oblast!!!
  • v překladu Meziříčí – mezi řekami Eufrat a Tigris (funkce – zdroj vody, doprava)
  • první zemědělci – horské kmeny ze severu (6. tis. př.n.l.)
  • zemědělství umožněno velkými záplavami
  • stavební materiál – nepálené cihly
  • vznik státu podmíněn – dostatek pracovních sil + pevná organizace a vedení

– v případě Mezopotámie i zavlažovací systém

– vznik prvních městských států

– užívání chrámového hospodářství

– mzdy v naturáliích

 

kultura Mezopotámie

zemědělství

– trávopolní systém, pěstuje se obilí (pšenice, ječmen, špalda), používání háku

– vyšší výnosy díky vědám

 

vědy

– matematika (geometrie) – šedesátková soustava, zlomky, mocniny

– astronomie – kalendář (12 měsíců – lunární – 4 týdny – 7 dní – 12 dvouhodin)

 

písmo

– písmo velmi složité

– nejdříve obrázkové – později se vyvíjí klínové písmo

– psaní na hliněné tabulky – zapichování pisátka do vlhkých hliněných destiček

– vnik z obchodních nebo daňových důvodů  záznamy – hospodářské, sociologické,…

 

+ literatura

– mýty (Epos o Gilgamešovi), hymny, básnické skladby, básně, přísloví

 

náboženství

– polyteistické náboženství

– systém bohů – An (bůh nebes, otec bohů), Enlil (bůh ovzduší), Enki (bůh země)

– pohřby do sarkofágů

 

architektura

– mozaiky, sochy (kov, kámen, tvárná hlína)

– budování kamenných hradeb a bran – např. Babylonie 9 bran, nejznámější Ištařina brána

– ve městech pravoúhlé ulice

– visuté zahrady

 

oblasti

Sumer (3000-2000 př.n.l.)

  • oblast na jihu Mezopotámie
  • obchod se severem (mají sice dobrou půdu pro zemědělství, ale nemají materiál pro stavbu, oblečení,…)
  • užívání hrnčířského kruhu – pálená keramika, postupné užívání bronzu
  • Sumerové přišli s prvním písmem klínové písmo – obrázkové písmo

4000 př.n.l. – první města

3000 př.n.l. – první městské státy

např. Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Nippur

 

Akkadská říše (2340 př.n.l )

  • nejstarší centralizovaná říše

 

Babylonie (1900-500 př.n.l)

  • vláda Chammuraphiho

vytvoření 1. zákoníku (kolem r 1800)

– soubor prohřešků a trestů

– rozdělil obyvatelstvo podle majetku do tříd, každá jiné právní postavení

  • avílum – vojenští velitelé, kněží, úředníci
  • muškénum – lovci, řemeslníci, zemědělci
  • otroci – otroci, váleční zajatci

 

Asýrie (2000-600 př.n.l.)

Staroasyrská říše (2000 př.n.l. – 1750 př.n.l.)

Novoasyrská říše (911 př.n.l. – 612 př.n.l.)

 

Starověký Egypt

Meni sjednotil Dolní Egypt a Horní Egypt (3100 př.n.l.)

  • v počátcích civilizace vlhčí podnebí, po polovině 3. tis. př.n.l. konec období častých dešťů

rozvoj zemědělství – závislost na nilských záplavách – 20 km po březích nánosy bahna

– zemědělství umožněno v oázách

– 2 sklizně:  1. pšenice, 2. zelenina a ovoce

 

  • rozděleno do období

1) Archaické období

  • období neolitického a chalkolitického vývoje Egypta (doba trvání cca 2000 let)
  • rychlý rozvoj řemesel – keramika, kamenné a měděné výrobky
  • rozvoj obchodu s Palestinou a Mezopotámií, obchod se zlatem,…
  • majetková diferenciace (rozdíly ve výbavě hrobů)

 

2) Stará říše  (2778 př.n.l. – 2263 př.n.l.)

  • stavby pyramid (hrobky) nejvíce jich je v Gíze
  • titul pharao – neomezená moc, ztělesnění boha, vlastník všeho
  • kořist – váleční zajatci (otroci), dobytek
  • rozvoj dálkového obchodu s Libanonem – cedr (v Egyptě nedostatek dřeva)

 

První přechodné období (2263 př.n.l. – 1991 př.n.l.)

– oslabování centrální moci na úkor nomarchů

– Dolní Egypt – vypuknutí mohutného povstání chudých Egypťanů / jih ušetřen nepokojů

 

3) Střední říše (1991 př.n.l. – 1786 př.n.l.)

  • obnovení jednoty a ekonomické prosperity státu, budování hrází, kanálů
  • vysoušení mokřin vytváření zemědělských ploch
  • rozvoj dálkového obchodu
  • bohatnutí královské rodiny
  • upevnění panovnické moci v nomech – nomarchové nahrazeni nižšími úředníky
  • už se nestaví pyramidy, hrobky se tesají do skály Údolí Králů

 

Druhé přechodné období (1786 př.n.l. – 1580 př.n.l.)

– vnitřní politické rozpory ( oslabování královské moci), neschopnost čelit kočovníkům

– mořské národy – ovládnutí nejprve delty Nilu, později moc i v Horním Egyptě

 

4) Nová říše (1551 př.n.l. – 1085 př.n.l.)

  • postupně vládly 3 dynastie
  • válečné expanze Egypt dosahuje největšího územního rozsahu
  • kořist – poplatky, z nichž má zisk panovník a kněží
  • výborné vojsko a úřednictvo
  • velký nárůst moci kněžstva – opírali svou moc o rozsáhlý pozemkový majetek

 

5) Pozdní Egypt (700-31 př.n.l.)

  • 525 př.n.l. – Egypt dobit Peršany
  • 332 př.n.l. – vláda Alexandra Makedonského po Alexandrovi vládnou Ptolemajovci
  • 31 př.n.l. se Egypt stává římskou provincií, po smrti Kleopatry

 

systém Egypta

– vrstvení obyvatelstva

faraon a jeho rodina  kněží  vojenští velitelé  úřednictvo  obchodníci řemeslníci, umělci  zemědělci váleční zajatci, otroci

+ ženy rovnoprávnější mužům než jinde

faraon – ztělesnění boha na Zemi

– nejvyšší soudce, velitel – jeho vůle měla platnost zákona

             Tutanchamon

Thutmos III.

Achnaton – náboženská reforma (namířena proti kněžím) – uctívání nového boha Atona

– jeho skutečné jméno bylo Amenhotep IV.

– výstavba nového města – Achetatonu

– za jeho vlády – značně oslabená moc v Sýrii a Palestině

Ramess II.– 1- mírová smlouva

Ramess III.– odražení hrozícího nebezpečí od mořských národů

kněžstvo – ekonomická síla

– provádění obřadů, obětí, věštění, zajišťování chodu chrámu

úředníci – jejich hlavním úkolem bylo vybírat daně, zajišťovat práce na stavbách…..

vezír – nejvyšší královský hodnostář

písaři – nejvzdělanější vrstva obyvatelstva

– nutnost znalosti geometrie a matematiky – sloužili i jako stavitelé

řemeslníci – patřili sem i umělci, lékaři

zemědělci – práce na pronajaté půdě od faraona + povinnost práce na státních stavbách

– pastevectví, lov, chov – ovcí, koz, vepřů, hus, kachen

– závislost na nilských záplavách

– kvůli jejich předpovědi – přesný kalendář (12 měs./30dnů, 5dní svátky)

– směnný obchod – ražba prvních mincí až v Pozdní říši na vyplácení řeckých žoldáků

nomy – správní oblasti do kterých je země rozdělená (j.č. nomos)

– v čele každého nomu – nomarchos – úředník jmenován panovníkem

– dědičná funkce

 

pyramida – hrobka (mastaba)

kultura Egypta

náboženství

– bohové nejprve v podobě zvířat, později lidská podoba – často však se zvířecí hlavou

– př. Hathor (hlava krávy)

– ztělesněný bůh je faraon

– množství bohů – př. Hór – bůh nebes (nejvýznamnější v počátku egyptského státu)

Re – bůh slunce (

Amon – dárce života

                                              Osiris – soudce duší (důležitý kvůli víře v posmrtný život)

– proces mumifikace  dobré znalosti v lékařství

– nejprve vyjmutí vnitřností (umístěny do kanop), vysoušení těla, následně

napuštěno vonnými oleji, po zabalení do obinadel uloženo do rakve –

sarkofagu

 

– do hrobů přikládány šperky, kanopy, zbraně….+ Kniha mrtvých

umění

– sochy faraonů, sfingy

– zdobení chrámů – hodně barevné (polychromování)

– zobrazování lidí – hlava + nohy z profilu, tělo zepředu

– skalní chrámy – Údolí Králů (…významné chrámy – Luxor, Karnak), pyramidy – Gíza

– malby – reliéfy (= část těla z profilu, část ze předu)

– sochy – u obyčejných lidí zachycen pohyb  u faraonů nelidské postavení

 

písmo

– písmo rozluštil Champollion r 1822  rozluštil Rosellskou desku

– obrázkové písmo (znaky)

  • hieroglifické písmo – 1 znak = 1 skutečnost

– ovládáno pouze kněžími

  • heretické písmo – obřadní písmo – ovládáno pouze kněžími

– jednodušší než hieroglyfické

  • demotické písmo – lidové písmo

– zákaz jeho používání pro náboženské účely

– psaní na kámen a papyrus

+ literatura – náboženská (zaklínadla, mýty…), světská (učebnice, životopisy…)

 

Starověká Indie

  • díky horám izolovaný vývoj
  • přítomnost řek – Indus, Ganga závlahový systém
  • výroba keramiky, bronzu

 

kultura

– orientace na náboženství

indické písmo (sanskrt)

– hrdinské eposy (př. Mahábhárata, Rámájana) – získaly náboženský význam

vědy

– lékařství, matematika (Ludolfovo číslo, desítková soustava)

umění

– buddhistické  stavby kupolovitého tvaru

– bohatá sochařská výzdoba ve svatyních

 

náboženství Indie

– Hinduismus, Buddhismus  obyvatelstvo rozděleno do kast

– přesné a přísné rituály k získání přízně bohů  uctívání bohů přírodních sil (bůh bouře Iorna)

– védy – náboženské výklady – 2. tis. př.n.l.

– upanišady – počátky indické filozofie

– bráhma – všeobsahující duchovní princip     +     átman – duchovní složka člověka

 

obyvatelstvo

– třídění obyvatelstva do varn (kast):

  • bráhmani – kněží (nejvyšší úcta)

– úkol – zajišťování přízně bohů

  • kšatriové – bojovníci
  • vaišové – řemeslníci, rolníci, obchodníci
  • šúdrové – sluhové, nádeníci (bez právní ochrany)

– úkol – sloužit vyšším stavům

– Árjové – podmanění původního obyvatelstva

– v čele jednotlivých kmenů rádžové

– postupně získávají královskou moc

 

Harappská kultura (cca 3.tis př.n.l.)

  • jednotnost kulturních projevů v různých lokalitách
  • města – pravoúhlé ulice, kanalizace
  • domy z pálených cihel, součástí koupelny, WC
  • uprostřed města citadela (na vyvýšeném místě)
  • řemeslná výroba – zbraně, hračky, keramika, terakovoté figurky
  • postupný vnitřní rozklad

 

Guptovská říše (cca – 4. tis. př.n.l.)

  • zánik – nájezdy tzv. bílých Hunů – mongolské kmeny

 

Magadhská říše (1.tis. př.n.l.)

  • těžiště vývoje se přesunulo na řeku Gangu
  • později období Peršanů, Alexandra Velikého

 

Maurijská říše

  • po odchodu Alexandra Velikého, nespokojenost lidí s despotickou vládou
  • Čandragupta Maurja – zmocnil se vlády

– zakladatel dynastie Maurjů – vláda až do cca 185 př.n.l.

  • Ašók (273 př.n.l. – 232 př.n.l.)

–  vytvoření největšího státního celku v Indii

–  stoupenec buddhismu  zasloužil se o jeho rozšíření

–  výstavba nemocnic, útulků, studen

–  nápisy – mravní zákony – tesány po celé zemi

 

Starověká Čína

  • mezi řekami Huang – He a Jiang C’Tiang závlahové zemědělství
  • kvůli horám izolovaný vývoj
  • příznivé klimatické podmínky urychlení přechodu k neolitu
  • zemědělství – J rýže, S proso

– zásoby sprašové hlíny  výroba kvalitní keramiky (od 3. tis. př.n.l. na hrnčířském kruhu) + užívání bronzu

  • přelom 3. a 2. tis. př.n.l. – vznik prvních poloměst, období nejstarších států městského typu
  • vláda císařů – byli pokládáni za původce všeho (je jim např. připisován objev pluhu….)
  • vysoce rozvinutá řemesla – jemné odlévání bronzu
  • vnitřní obchod i dálkový obchod (především hedvábí – Velká hedvábná stezka)
  • ražba mincí různých tvarů

polohistorická dynastie Sia (2100 př.n.l. – 1600 př.n.l.)

dynastie Šang (1600 př.n.l. – 1025 př.n.l.)

– stavba chrámů, paláců

despotická vláda  povstání rolníků, svržení Jinů

dynastie Čou (1025 př.n.l. – 221 př.n.l.)

– oslabování centrální moci – nájezdy kočovníků (Žungové)

– snahy odstředivé aristokratických správců oblastí

dynastie Čchin

– stavba Velké čínské zdi (215 př.n.l. – 213 př.n.l.)

– pevně centralizovaně organizovaná správa státu

– sjednocení písma, měny a vah

dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.)

– vnitřní stabilita říše  expanze

– chudnutí rolnictva  oslabování císařské moci

– růst moci aristokracie  zánik centrální císařské moci

  1. – 6. stol. n.l. – rozdělení Číny na malé státy

 

správní systém

– v čele státu – panovník (císař, král)

– politická, vojenská moc

– opora o úředníky

– funkce zastávali i nižší vrstvy – podle schopností – skládání státních zkoušek

– říše – rozdělena na pevné jednotky – spravovány úředníky

– jejich činnost kontrolována císařskými inspektory

– města – mohutné hradby

– rolnictvo – každá rodina vlastní pole

– dlužní otroctví – lidé zadluženi vůči vlastníkům velkých pozemků

– otroci – zločinci, rodiny popravených

 

kultura

náboženství

– císař – syn boha nebes

– kult předků – věštění z jejich činů

– bohatá výzdoba hrobů, pohřbívání do pohřebních komor – ukládaly se např. i vozy s obilím

 

písmo

– 9000 znaků

 

filozofie

– období Sta škol

– filozofové – snaha řešit politické problémy

– úcta ke starobylým tradicím

– škola Jin a Jang

(Jin – země, ženský prvek, tma, smrt, sever  Jang – nebe, mužský prvek, světlo, život, jih)

síly Jin a Jang  se prolínají  tao

taoismus – zakladatel Lao’c (Starý mistr)

– vnitřní síla je důležitější než fyzická

– tao se projevuje jako te (síla, ctnost)

konfucianismus – zakladatel Kchung-fu-c‘ (551 př.n.l. – 497př.n.l)

– důležité je konání člověka – má být v souladu s nebesy

– prosazuje vzdělání, první mnišské řády a kláštery

 

Asijské despotie

Chetitská říše

Starochetitské období (1650 př.n.l. – 1450 př.n.l.)

  • výboje do Malé Asie a Sýrie, dobytí Babylonu
  • kvůli nástupnickým sporům – postupná ztráta dobytých území

 

Novochetitské období (1450 př.n.l. – 1200 př.n.l.)

  • ovládnutí rozsáhlých území v Malé Asii, Mezopotámii
  • střety s Egyptem
  • 1200 př.n.l. – konec říše kvůli útokům mořských národů

 

správní systém

král – v čele státu

– opora o úřednický aparát

královna – významný vliv na zahraniční politiku

– vládla i po smrti manžela

– obyvatelstvo rozděleno na 2 skupiny:

–  svobodní lidé (vládnoucí vrstva, rolníci, řemeslníci)

–  závislí lidé (váleční zajatci….)

 

kultura

– převzata z Mezopotámie

– bohové – především přírodní božstva

písmo  – klínové (rozluštěno B. Hrozným v r. 1922)

 

Frýžské království

  • největší rozkvět v 8. stol př.n.l.
  • území západní Malé Asie a Kappadokie
  • království zničeno po náporu kočovných Kimmeriů

 

Lýdské království

  • po zániku Fryžské říše nejmocnější maloasijský stát (7. a 1.pol 6. stol. př.n.l.)
  • Sardy – sídelní město králů
  • postupné vytlačení Kimmeriů
  • Lýdové poraženi perským králem Kýrem Lýdie pod nadvládou Peršanů

 

Perská říše

  • Kýros II. Veliký – první perský král

– ovládnutí velkého území sahajícího na V až k Indii

  • král – neomezený vládce, opora o šlechtu (v jejích rukou důležité úřady)
  • země rozdělená na správní oblasti – satrapie
    • soudní, politická i ekonomická moc v rámci satrapie
  • kvalitní síť silnic
  • užívání babylonského kalendáře
  • písmo nerozluštěno
  • kultura ovlivněna Řeky, Mezopotámci
  • významná města – Sardy, Pseudopolis

 

Foinikie

  • ryze hospodářský stát, díky politické situaci ovládnutí dálkového obchodu

–  cedrové dřevo (Libanon)

–  měď (Kypr)

–  purpurové tkaniny = foinix

  • zakládání osad – opěrné body při plavbách
  • 814 př.n.l. – založení Kartága
  • každé město vlastní správa (panovník, kněz) nejednotná vláda

 

Izrael

  • oblast ovládaná Egyptem
  • ve 13 stol. př.n.l. pronikání hebrejsko-izraelských kmenů
  • odchod z Egypta spojen s Mojžíšem – cca za vlády Ramesse II.
  • jednotný stát vytvořen z 12 kmenů – v čele každého kmene je tzv. soudce
  • kvůli ohrožení – vytvoření královské moci
  • David (1010 př.n.l. – 970 př.n.l.) – upevnění královské moci
  • sídelní město – Jeruzalém
  • díky slabosti Egypta a Asýrie – rozšíření hranic k Sinaji a Eufratu
  • Šalamoun (970 př.n.l. – 930 př.n.l.)
  • výstavba chrámů pro jednoho boha (př. Jeruzalémský chrám)
  • po smrti Šalamouna – vnitřní rozpory rozpad říše na 2 části
  • severní izraelské království
  • Judsko – hl. m. Jeruzalém

722 př.n.l. – Asyřané dobývají Samaří

587 př.n.l. – Babyloňané dobývají Jeruzalém  rozbořen Jeruzalémský chrám

 

Židovské náboženství (judaismus)

  • vznik ve 2. tisíciletí před Kristem
  • spjato s historií židů
  • monoteistické náboženství bůh Jahve (což se ovšem nevyslovuje)
  • prorok Mojžíš, který dovedl židy do Země Zaslíbené (Palestina)
  • bůh stvořil svět a dal židovskému národu Zákon

nejvýznamnější část – Desatero (morální kodex)

  • základem je kniha Tóra – 5 knih Mojžíšových

– začíná stvořením světa a končí smrtí Mojžíše

– tři praotcové – Abrahám, Isák, Jákob

(Starý Zákon – psán hebrejsky a aramejsky)

ze SZ vychází jak judaismus, tak i křesťanství a islám

  • neopírá se o žádná dogmata (dlouhou dobu jediná platná pravda byla, že Tóra je boží zákon seslaný bohem)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: