Starověk a starověké státy

 

   Otázka: Starověk a starověké státy

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Martin Brablec

 

Typy starověkých států:

Orientální despocie – vznikají v povodí velkých řek, půda patří panovníkovi nebo vesnické občině, základní zdroje obživy je zemědělství, panovník vládne neomezeně jako despota, je pokládán za boha nebo jeho zástupce na zemi. Patří sem: Mezopotámie, Egypt, Persie, Palestina.

Antické státy – vznikají u moře, půda je soukromým vlastnictvím jednotlivce, zdrojem obživy je zemědělství, řemesla a obchod, výroba je závislá na otrocké práci. Patří sem Řecko, Řím.

 

Starověk

  • je období od vzniku nových států do zániku Západořímské říše roku 476
  • na konci 4. tisíciletí př. n. l. se vytvořili v oblastech s vhodnými přírodními podmínkami předpoklady pro vznik prvních států
  • byly to oblasti kolem velkých řek, bylo zde teplo a dostatek vody => rozvinuté zemědělství
  • byly zde dobré podmínky pro zemědělství, střídaly se doby sucha s obdobím záplav, které přinášely úrodnou půdu
  • pro potřeby zemědělství bylo nutné vodu zadržovat a používat v době sucha na zavlažování polí
  • stavba zavlažovacích systémů vyžadovala spolupráci a řízení => vznik městských států
  • velký vliv v nich měl vládce, který se opíral o úředníky
  • v zemědělství se vytvářely nadprodukty a to vedlo k oddělení řemesel a obchodu
  • řemesla a obchod se usazovaly u obchodních cest a zakládaly města
  • významné místo ve společnosti měli kněží
  • jejich chrámy se staly 1. centry států => chrámové hospodářství
  • později rostl význam náčelníka a jeho vojenské družiny a náčelník začal zpravovat stát ze svého paláce => palácové hospodářství
  • vznik písma – pro potřeby úředníků
  • vznik úřednického aparátu – dohlíží na výběr přebytků – naturálie, daně, války
  • vrstvy, jež žili z přebytků – vojáci, kněží, panovník
  • společenská dělba práce – oddělování řemesel od zemědělství

 

Mezopotámie

= znamená meziříčí a je to oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, území dnešního Iráku

  • je považována za kolébku civilizace
  • toto území patří do oblasti úrodného půlměsíce, v níž bylo rozvinuté zemědělství
  • řeky přinášely při záplavách úrodnou půdu, byly zdrojem ryb a sloužily k dopravě
  • vyvážely se vlněné tkaniny, dovážel se kámen, kovy, dřevo

 

1) Sumerské období

4 000 – 2 400 př. n. l.

  • civilizaci vytvořili v jižní Mezopotámii Sumerové
  • jejich původ neznámý, ale vytvořili vyspělou kulturu, která položila základy civilizace předního Východu
  • stavěli zavlažovací a odvodňovací systémy
  • vytvořili písmo z něhož vzniklo písmo klínové
  • vytvářeli městské státy, kupř. Ur, Uruk, Nippur, Lagaš – nevytvořili jednotný stát
  • centrem státu nejprve chrám, v jehož čele stál nejvyšší kněz, který vykonával náboženské funkce, řídil celé hospodářství – náleželo k chrámu – tuto formu správy nazýváme chrámové hospodářství; později centrem palác a v čele státu stál král
  • městské státy spolu vedly války a narůstal význam velitelů, stali se z nich panovníci, kteří řídili stát ze svého paláce – palácové hospodářství

 

2) Akkad

2 400 – 2 200 př. n. l.

  • ve 24. století př. n. l. se zmocnili vlády v Sumeru kočovní Akkadové
  • jejich vládce Sargon I. zde vybudoval 1. centralizovaný stát, jehož centrum bylo město Akkad
  • říši zničily kočovné kmeny – sousední nájezdníci

 

3) Asýrie

2 000 – 700 př. n. l.

  • Asyřané vytvořili říši na severu Mezopotámie, jejíž centrem byl Aššúr
  • panovník Sargon II. (8. st. př. n. l.) vedl výbojné války a při nich dobyl Babylon, území Sýrie, Palestiny a část Egypta; Aššúrbanipal II. (ovládl Egypt) byl velmi vzdělaný a ve městě Ninive založil velkou knihovnu – 30 000 svitků
  • zde byl uložen i epos o Gilgamešovi

 

4) Babylónie

1 900 – 600 př. n. l.

  • tato říše vznikla na jihu Mezopotámie a centrem byl Babylon
  • král Chammurapi, nejvýznamnější panovník starobabylonské říše, zde vytvořil v 18. století silný stát a sestavil pro něj zákoník
  • zákoník vytesán na čedičové desce klínovým písmem; rozděloval společnost na 3 třídy
  • další významný král (novobabylonský) byl Nabukadnesar II., jenž napadl Judsko, kde r. 587 př. n. l. dobyl Jeruzalém, zbořil Jeruzalémský / Šalamounův chrám a odvedl židy do zajetí – otroctví
  • vytvořil na jihu centrálně řízený stát
  • během válek pronikl až do Egypta, v 6. st. př. n. l. území dobyli Peršané a stalo se součástí Perské říše

 

Kultura v Mezopotámii

  • Sumerové vytvořili v Mezopotámii vyspělou kulturu, na kterou navázaly další národy
  • vytvořili písmo z něhož se vyvinulo písmo klínové
  • psali rákosem na hliněné tabulky
  • měli svou literaturu, z níž nejznámější je epos o Gilgamešovi – vypráví o králi z města Uruku, který hledal nesmrtelnost, zjistil že člověk se nesmrtelný stává svými skutky
  • náboženství založeno na víře rady bohů, kterým stavěli chrámy
  • stály na vysokých terasách a nazývají se zikkuraty
  • Sumerové byli velmi vzdělaní, měli vyspělou matematiku, astronomii, zeměpis a přírodopis
  • v oblasti lékařství vykonávali složité chirurgické zákroky
  • v matematice používali desítkovou a šedesátkovou soustavu
  • jejich kalendář měl 12 měsíců (354 dní)

 

Chetitská říše

  • vznikla v 17. století př. n. l. v Malé Asii
  • Chetité byli indoevropským národem a jejich centrem bylo město Chattušaš
  • psali klínovým písmem, jež převzali od Asyřanů
  • jejich králové vedly výbojné války, ovládli načas Asýrii a Babylónii a válčili s Egyptem
  • mezi nejvýznamnější krále patří Chattušil III., který bojoval v Egyptě s Ramessem II.
  • v roce 1 270 př. n. l. bojovali v bitvě u Kadeše, jež skončila nerozhodně
  • uzavřeli potom první dochovanou mírovou smlouvu v dějinách, kterou nikdy neporušili

 

Fénicie

  • oblast dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie – úzký pruh země u Středozemního moře
  • Féničané byli výborní mořeplavci a obchodníci a proslavili se vývozem červeného barviva purpuru – proto se jim říkalo Punové
  • řecké ,,foiniks“ – červené barvy získávané z mořských plžů ostranek – nejvýznamnější vývozní zboží
  • ovládli obchod v celém středomoří a zakládali zde obchodní osady – nejznámější Kartágo v severní Africe (dále ve Španělsku, Francii a Sicílii)
  • vytvořili první hláskové písmo, mělo 22 znaků pro souhlásky, převzali ho i další národy; z tohoto písma vychází např. Řečtina, Latina, Hebrejština
  • nebyla jednotným státem, byly zde jen městské státy, z nichž nejvýznamnější byl Týros

 

Palestina

  • území dnešního Izraele, židovský národ
  • starověký hebrejský stát
  • jeho původní název byl Kanaán; název Palestina získal podle mořského národa Pelištejců, kteří se usadili na jihu země
  • proti Pelištejcům bojoval vojevůdce Saul, který v bojích padl
  • byl to pravděpodobně první hebrejský král
  • za zakladatele jednotného státu je považován Saulův nástupce, král David, z kmene Juda – odtud označení židé
  • centrem jeho říše se stal Jeruzalém
  • vedl výbojné války a rozšiřoval území své říše
  • po jeho smrti, r. 970 př. n. l., nastoupil na trůn jeho syn Šalamoun
  • byl známý svou moudrostí a byl výborným politikem
  • za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu
  • v Jeruzalémě nechal postavit chrám

 

Po smrti krále Šalamouna se země rozpadla na 2 části: na severu vznikl Izrael s centrem Samaří – území bylo vystaveno útokům Asyřanů, kteří ho ovládli a obyvatele deportovali; na jihu vzniklo Judsko – jeho centrem byl Jeruzalém, zde zůstala u moci dynastie krále Davida. V roce 587 př. n. l. dobyl Jeruzalém král Nabukadnezar, nechal zničit Šalamounův chrám a odvlekl židy do babylónského zajetí, odtud se vrátili až za 50 let, když babylónskou říši ovládli Peršané. Jejich nový stát se nazýval Judea. Ta se stala v roce 64 př. n. l. kořistí Římanů. Ti sem dosazovali judské krále, z nichž poslední byl Herodes Veliký (40-4 př. n. l.). Byl schopným vojevůdcem a za jeho vlády se podle bible narodil Ježíš. V Jeruzalémě nechal přestavět celý chrámový areál. Po jeho smrti spravovali Judeu římští místodržící.

 

Persie

  • perská říše vznikla ve 2. tisíciletí př. n. l. na území dnešního Íránu, silný stát
  • její obyvatelé byli Indoevropané – Peršané
  • perští vládcové vedli výbojné války a rozšiřovali své území
  • mezi nejvýznamnější patří:
    • Kýros II. Veliký – během válek sjednotil celou přední Asii – zakladatel v 6. st, velký dobyvatel starověku
    • Kambýsés II. – zmocnil se Egypta a Libye v 6. století př. n.    l., vytvořil největší starověkou říši






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: