Ruské revoluce – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Klasické otrokářské státy

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): K.

 

Povstání děkabristů prosinec 1825: Alexandr I. se podílel na potlačování revolučních snah v Evropě – toho využili šlechtičtí revolucionáři a připravují reformy. Rusko je agrární stát, nejpočetnější jsou – velkostatkáři a kupci, buržoazie je velmi slabá, není manufakturní výroba – závislá na zahraničním kapitálu, dělníci – nevolníci; tvrdý absolutismus, samoděržaví, opírá se o armádu, byrokratický aparát, policii 1825 umírá Alexandr I. u období bezvládí

  • kandidát – Mikuláš I. (1825-1855) – 26. 12. – složena přísaha carských vojenských pluků(senátní náměstí) v Petrohradě – v čele pluků jsou revolucionáři – složí přísahu, když car bude – souhlasit s ústavou – konstituční monarchie. Povstání potlačeno, absolutismus utužen -cenzura, policejní dozor.
  • význam: poprvé byl otřesen absolutismus

 

Rusko v době revolucí r. 1917 a občanské války

– hosp. a pol. nejslabší mezi velmocemi

– centrum revolučního dění

– velké podniky těžkého průmyslu ovládány fr., angl., belgickým a něm. kapitálem

– výrobní závislost = dovoz strojů

– feudální přežitky – největším vlastníkem carská rodina Romanovců

– vojensko-pol. systém = nevolnické poměry, sociální a národnostní útlak = stávková hnutí  (revoluce 1905 – neúspěch, obnova absolutismu)

– r. 1917 kritická situace v Rusku (špatné zásobování) = nespokojenost obyv. (všechny spol. vrstvy)= demokratická únorová revoluce 1917 (podle starého rus. kalendáře v březnu)

– odpor proti carovi a samoděržaví

– zahájily ji živelné demonstrace proti těžkým životním podmínkám v Petrohradě

– CAR ABDIKOVAL na doporučení dumy

– v dumě 12. 3. vznikl prozatímní výbor a poté Prozatímní vláda knížete G. J. Lvova, která však musela brát ohled na petrohradský sovět, jenž hodlal plnit funkci parlamentu = nastolení pluralitního pol. systému

 

Opatření Prozatímní vlády:

– propuštěni pol. vězni

– svoboda tisku a projevu

– pokračuje v 1. sv. v. = začátek jejího konce

–  neřeší se hosp. a soc. požadavky + pokračování ve válce = výhodná situace pro bolševiky = říjnová socialistická revoluce 1917 (komunistický puč)

–    útok na Zimní palác = zatčení ministrů Prozatímní vlády = moc v rukou bolševiků = Lenin

 

Bolševická rozhodnutí:

– vydána Deklarace práv národů (Ruska na sebeurčení až do úplného odtržení) = každý národ má právo vystoupit z Ruska a vytvořit samostatný stát – nebylo dodrženo (Gruzie, Litva,Estonsko)

– Dekret o půdě = všechna půda bude zestátněna + zčásti přidělena rolníkům, veškeré nerostné bohatství prohlášeno za majetek státu

– Dekret o míru = Rusko je pro ukončení vál. konfliktu a vyzývá všechny státy, aby svou účast ve válce ukončily bez nároku na náhradu (důvod – vnitřní stabilita Ruska)

– 3. 3.1918 uzavřen separátní mír s Německem v Brestu Litevském

– Rusko ukončilo účast ve válce + je nuceno odstoupit území na Z

– s tím však nesouhlasí dohodoví spojenci = na území Ruska jsou vyslány intervenční jednotky; Němci provádějí Ludendorffovu ofenzívuàdo nitra Francie

– vláda zavádí tzv. Válečný komunismus = vše je podřízeno válce, potřebě arm.

– neúspěch intervence, ale Rusko je vyčerpané

– vlny hladomoru = decimace obyv. = nedostatek práč. sil = těžká obnova zem. výroby = kritická situace v průmyslu

 

Intervence využili protibolševické skupiny = 1918 – 1920 občanská válka (Kronštatská vzpoura, rudí x bílým)

–  do čela ozbrojeného boje s komunistickou mocí se postavili bývalí carští důstojníci a kozáci

–  finančně a hospodářsky byli podporováni Dohodou, vojensky mimo jiné českoslov. legiemi

–  pro dobrovolnický charakter svých armád i mnohdy nevyjasněný program nemohli soupeřit s Rudou armádou v té podobě, jak ji organizoval L. D. Trockij

– v průběhu roku 1919 dostávala občanská válka charakter rolnické války, rolníci se však neprosadili proti síle Rudé armády

– po ukočení OV = tvrdá likvidace pól. odpůrců

 

Po OV jsou zavedena hosp. a pol. opatření:

–  pětiletky = základní formy plánování a organizování rozvoje nár. hosp. = centrální plánování

– cílem je vytvoření moderního hosp., soběstačné a konkurence schopné

– těchto plánů celkem 12, poslední v letech 86 – 90

1) 1928 – 32 = kolektivizace (= výsledkem kolchozy a sovchozy) + industrializace (= přeměna agrární ekonomiky v ekon. industriální)

2) 33 – 37 = rozvoj prům., využívání nerostného bohatství, modernizace vál. prům.

3) 38 – 42 = budování těžkého prům.

 

Výsledky:

vyšší životní úroveň, velký producent oceli, 2. nejv. prům. velmoc na světě, sociální a třídní přeměny

– ideály demokracie a humanity = neopakovat válečné hrůzy

– vítězné státy = parlamentní demokracie (přívržencem i T. G. Masaryk)

– totalitní ideologie – v Rusku 1917 komunismus, v Itálii 1922 fašismus, v Něm. 1923 nacismus






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: