Rohanové na Sychrově – seminární práce

 

   Otázka: Rohanové na Sychrově

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Jan Janku

 

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Ekonomické lyceum

Praktická odborná část maturitní zkoušky z dějepisu

 

Anotace

Hlavním tématem této práce je šlechtický rod Rohanové a jejich život a skutky na zámku Sychrov. Cílem je seznámit studenty s jejich životem, podmínkami a dobou, ve které žili.

Práce je sepsána tak, aby dodržovala všechna stanovená kritéria, takže slouží také jako vzor informací pro ostatní generace na téma Rohanové na Sychrově.

 

Klíčová slova:

Rohanové, Sychrov, doba, podmínky

 

1.     Úvod

Tato práce pojednává o Rohanech na Sychrově. Cílem této práce je seznámit i ostatní občany včetně mé osoby s historií zámku a jedním z nejslavnějších francouzských rodů, který zde působil – Rohany.  Tato práce se jeví velmi zajímavě z několika důvodů, Sychrov je v dnešní době překrásný zámek nacházející se v Libereckém kraji, avšak  je v dnešní době velmi přehlížen, druhý důvod jen ten, že na toto téma bylo zpracováno velmi málo seminárních prací  a bylo by potřeba tento okruh rozšířit.

Tato seminární práce má dvě části: Praktickou část a teoretickou část. Je dělena na kapitoly a podkapitoly.

Teoretická část se věnuje historii Sychrova před Rohany. Potom následuje vysvětlení rodu a otázky, kdo vlastně jsou Rohanové? Odkud pochází? = Rohanové a země jejich původu. Dále se budeme věnovat Francouzské revoluci, aneb proč Rohanové opustili Francii? Rohanové a Čechy. Jejich rodokmen. Rohanovští majitelé.

 

2. Sychrov před příchodem Rohanů

Zámek Sychrov leží v severních Čechách, nachází se ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji. Je vzdálen 16 km jižně od města Liberec a 6 km severozápadně od  města Turnov.

Sychrovské dějiny jsou těsně spjaté s Vranovským panstvím. Když se toto panství dělilo, nejmladší Jaroslav z Vartemberka dostal část Svijanskou, k níž náležel nevelký panský dvůr a vesnice Svojkov. Jméno dostal Sychrov až později, podle zdejšího ,,Sychrova dvora´´.  Dějiny dnešního zámku začínají dobou pobělohorskou.

Dějiny tohoto panství sahají daleko do středověku. První doložená zmínka pochází z roku 1367. Vartemberkové Svojkov vlastnili ve 14. století. Na počátku 15. století zde stála tvrz. V 16. století se stali majiteli rod Kyjovských z Kyjova. Ti se zúčastnili stavovského povstání v letech 1618 – 1620. Jelikož byli protestanti, byli za tento čin potrestáni a k tomu jim byl majetek po bitvě na Bílé hoře zabaven.

V roce 1628 Svojkov koupil Albrechet z Valdštejna. Hrůzy třicetileté války se dotkly i tohoto kraje. Byl zpustlý a žilo zde málo obyvatel.

Později ho koupil Vincento Lamottovi z Frintroppu. Byl to Francouz, který za třicetileté války stál na straně císaře Ferdinanda II. Po smrti majetek zdědil syn Jan Jakub, který zde v letech 1690 – 1693 vybudoval malý dvoupatrový barokní zámek s věží, kaplí a parkem.

V roce 1740 kupuje zámek František z Valdštejna, jelikož sídlil v Mnichově Hradišti. Hrad již neobývala šlechta, ale úředníci, byl využíván k hospodářským účelům.  Zámek nebyl využíván osmdesát let, až ho v roce 1820 koupili Rohanové.[1]

 

3. Historie Rohanů

      Rohanové a země jejich původu –  Francie

Rohanové jsou starobylý šlechtický rod.  Země jejich původu byla Francie, kraj Bretaň. Žili na hradě Josselin, který se nachází ve městě Rohan. Odtud pochází také jejich rodový název. Část tohoto rodu zde stále žije.

Nejstarší informace o této šlechtě jsou již z roku 951. Tato šlechta funguje dodnes. Je stará více než 1000 let, konkrétně 1064 let. Za zakladatele rodu je považován Alain I. Právě on si přisvojil jméno Rohan. V Bretani zastávali významná postavení. Byly oporou bretaňských vévodů, ale i církve, především podporovali templáře, kteří přišli na toto území v roce 1141. Byli významnými válečníky. Především Alain IV. z Rohanu. Proslavil se, když Bretaň vedl do boje proti slavnému Richardovi Lví srdce, kterého porazil.

V 15. století se stala Bretaň součástí Francie. Do té doby existovala Bretaň jako samostatné vévodství.

Ale Rohanové byli i ve Francii velmi důležití a vážení, po několik století zastávali významné posty u francouzského královského dvora např: guvernantky královských dětí, či nejvyšší komoří anebo lovčí. Byli zapleteni i do známé „Náhrdelníkové aféry,“ v níž hráli důležitou roli. Dodnes se říká: ,,náhrdelníková aféra byla poslední kapkou, díky které přetekla číše nenávisti potlačované vůči šlechtě, královi a církvi´´. Znamenalo to vypuknutí Velké francouzské revoluce, bohužel, částečnou vinu za tento akt nesou i Rohanové.  Na začátku Velké francouzské revoluce se začali bát o svůj holý život, proto raději z této země utíkají.

 

 Důvod odchodu z Francie

Důvodem jejich odchodu byla Velká francouzská revoluce  která začala 14.  7.  1789  pádem Bastily. Ve Francii to znamenalo, že lidé bojovali proti bohatství církve a šlechty, a proto některé šlechtické rody odešly..

Vždyť také dostali dostatečné  varování, co by mohlo nastat, kdyby ve Francii zůstali. Právě v této době byl popraven viceadmirál Ludvík Armand, princ z Rohanu, za údajný nesouhlas s revolučními ideami. Rohanové opouští svou vlast.

 

Doba ukáže, že  bezpečné nejsou pro ně ani blízké německé hranice. To se nevyplatilo Ludvíku Antonínovi Bourboun-Condé, manželu Charlotty z Rohanu. Ten byl v noci unesen z bádenského vévodství na příkaz Napoleona Bonaparte. Krátce na to byl popraven.  Šlechta ze široka a daleka byla velice otřesená, dokonce i v Petrohradě. Tolstoj tuto událost komentuje v románě Vojna a mír, slovy: Byla to státní nutnost. Tato poprava měla být pouhou demonstrací jejich politické síly, chtěli dokázat, že je moc Bourbonů nenávratně pryč a již se nikdy nevrátí.

Zbytek vyděšených Rohanů prchá do Rakouska v této době byly České země součástí Rakouska zde většinou vstupují do vojenských služeb, aby se mohli účastnit bojům proti Francii. Již v roce 1799 jim bylo po amnestii Napoleonem nabídnuto, aby se vrátili zpátky do Francie. Část šlechty se s Napoleonem smířila a tuto nabídku přijala, avšak zdejší Rohanové to tvrdošíjně odmítli. Později se dozvídáme, že v Českých zemích se cítili daleko bezpečněji, byli dostatečně vzdálení od moci Francie.

 

 Rohanové a Čechy

Je známo, že si Čechy nevybrali jako svůj první domov. Rozhodli se pro ně, protože zde neměla takový vliv Francie. Pro ně to byla zcela neznámá země, nikdo z rodiny tu dříve nežil. Avšak jiná část tohoto rodu Rohanů se také usadila v Itálii, Nizozemí a Rakousku.

 

Jejich první statky v Čechách byly zakoupeny mezi lety 1806 až 1808 na Boleslavsku. V roce 1808 získávají občanství v Českých zemích Inkolátním právo.

O něco později získali Sychrov, který Karel Alain Gabriel Rohan koupil dne 30. srpna 1820 za 650 000 zlatých od Valdštejnů, kteří ho využívali k ubytování úředníků a na hospodářské účely. Na zámku strávili 125 let, než ho museli nedobrovolně opustit. Sychrovský zámek si vybrali i přesto, že v té době nebyl v dobrém stavu. Údajně se velmi podobal jejich rodnému sídlu (hradu Josselin) ve Francii. Díky Rohanům dostal Sychrov svojí grácii a krásu.

Několikrát jim bylo nabídnuto se vrátit do Francis tím, že jim bude jejich majetek navrácen. Oni to vždy odmítli a rozhodli se, že zůstanou zde v Čechách. Samozřejmě jejich nechuť k návratu měla své pádné důvody. Byla to především: nestabilní politická situace ve Francii a jejich přílišné majetkové nároky (příkladem byl: spor o vévodství Bouillon či prohra v procesu o dědictví po vévodovi z Bourbonu).

Na Sychrově Rohanové žili až do roku 1945, kdy jim byl majetek zkonfiskován na základě prezidentského dekretu číslo 12/1945 Sbírky zákonů. Majetek jim byl zabaven kvůi tomu, že spolupracovali s Němci. Jedním z důkazů viny bylo to, že nechali na Sychrově bydlet hitlerjugend.

Po svém odchodu se usadili hlavně v Rakousku a Francii. Na základě zjištěných informacích nikdy nežádali o návrat majetku.

Princezna Joselína (jedna ze 7 dcer posledního majitele zámku) ze Sychrova, jej každý rok navštěvovala, ale nepřijela již šest let. Její zdraví jí to bohužel nedovoluje, jelikož je upoutána na lůžko.[2]

Současným majitelem zámku je Česká republika.

 

4. Rodokmen Rohanů na Sychrově

Vysvětlivky:

Bratři,Dítě,Adoptivní dítě,Dítě od Bratra Benjamína, + Manželé

Charles Alain Gabriel Rohan    +    Luise Angela Marguise de Conflas

Victor Lous Meriadec Rohan   +   Berta Rohan

Camilej Josef Phillip Idesbald  Rohan  +   Adelheide z Lowesteinu, Rossenberg

Alain Benjamín Arthur Rohn   +   Johanna Auersperg

Alaint  Rohan   +   Margueritte Schönburg Hostenstein

 

  • Sychrov roku 1820 kupuje Charles Alain Gabriel kníže Rohan, princ Guemeneé + Luise Angela Marguise de Conflas

 

  • Po jejich smrti zámek zdědila jejich dcera Berta, která si vzala svého strýce ( otcova bratra ) Byli bezdětní, proto adoptovali svého synovce Kamila. Berta princezna z Rohanů Guemeneé ( 4. 5. 1782 – 22. 2. 1841 ) +  Victor Lous Meriadec ( 20. 7. 1766 – 10. 12. 1846 )

 

  • Camilej Josef Phillip Idesbald, kníže Rohan, vévoda z Mobtbazonu a Boullonu, Princ Guemeneé a Montauban ( 19. 12. 1800 – 13. 9. 1892 ) + Adelheide Princezna z Lowesteinu, Rossenberg  ( 19. 12. 1806 – 16. 11. 1884 ) Byli bezdětní.

 

  • Kamilův synovec ( od bratra Benjamína ) Alain Benjamín Arthur kníže rohan, vévoda z Montbazonu a Bouillonu, princ Guemeneé a  Montauban ( 8. 1. 1853 – 1914) + Johanna Princezna Auersperg

 

  • Syn Alaina, Alaint Princ Rohan ( 26. 7. 1893 – 2. 9. 1976 ) + Margueritte Schönburg Hostenstein Na zámku do roku 1945 = zestátnění

 

5. Rohanští majitelé Sychrova

  • Karel Alein Gabriel se jako první z rodu usadil v Čechách. Začal s přestavbou Sychrova na klasicistní zámek. Měl jedinou dceru. Byl to Rakouský podmaršál.
  • Victor Lous spolu se svou ženou Adoptovali synovce Kamila a Benjamína ( synové Marie Louisy Josefíny Rohanové sestry prvního majitele Sychrova a Karela Louse Kašpara Rohana ) v roce 1833. Byl to rakouský polní maršál. Vlastnil řád zlatého rouna. Vymírá s ním větev Rohan – Guemeneé
  • Kamil Rohan byl rytíř zlatého rouna a kříže Leopolda. Měl řád Maltézských rytířů. Byl to čestný občan královského hlavního města Prahy. Byl to vášnivý botanik známý v českých kruzích. Přestavěl Sychrovský zámek v novogotickém slohu. Tato doba je největší rozkvět tohoto panství. Rodová linie Rohan – Rochefort.
  • Alain Benjamín měl šest dětí. Obdržel řád zlatého rouna. Začal upravovat na zámku interiér, kvůli funkčním požadavkům.
  • Alain získal řád zlatého rouna. Zámek přizpůsoboval modernímu bydlení. Měnil jak interiér tak exteriér ( úprava fasád, snesení novogotických štítů z budovy ).3

 

6. Náhrdelníková aféra

Tato aféra je velmi známá, avšak málokdo ví, že je spojena  s Rohany. Jedna z hlavních postav je kardinál Ludvík René prince Rohan, kterému bylo přezdíváno ,,krásná Eminence´´. Je znám z románu Alexandra Dumase Královnin náhrdelník, kde je líčen jako nevinná oběť chamtivé hraběnky Jany de Le Motte.

Příběh se odehrává v 2. polovině 18. století. Kardinál byl jako mladík velvyslancem na rakouském dvoře. Tam urazil Marii Antoinettou, budoucí královnu Francie.

Jak plynul čas, kardinál se do francouzské královny zamiloval. Ona mu však nikdy neodpustila urážku. Zhloubi duše ho nenáviděla.

V roce 1885 přijela hraběnka Jane de La Motte za kardinálem. Měla pro něj údajný vzkaz od královny.  Ludvík René byl velice překvapen, když se ze vzkazu dozvěděl, že ho Marie Antoinetta také miluje. Prosila ho, aby jí půjčil dva miliony liver. On souhlasil, k předání peněz mělo dojít v noci v parku. Kardinál peníze předal královně, ale netušil, že to nebyla ona, ale chamtivá Jane. Ta dostala jak šperk, tak peníze.

Klenotník se ozval Antoinettě, chtěl po ní první splátku za šperk, který jí dal. Ona byla zaskočená, vždyť si žádný šperk nekoupila.  Nakonec pravda vyšla najevo a kardinála i hraběnku zavřeli do vězení.

Kardinála nakonec za přímluvu z vězení pustili. Bohužel musel nadosmrti splácet náhrdelník.

Hraběnka o rok později utekla z vězení do Londýna. Šperk už dávno rozprodala na části. Svůj beznadějný život ukončila skokem z okna.

 

Náhrdelník z aféry

Byl to překrásný a originální šperk. Původně ho objednal král Ludvík XV. pro svou milenku paní de Barry. Ludvík si ho nevyzvedl, ani náhrdelník nezaplatil. Po jeho smrti byl nabídnut Marii Antoinettě, ta na něj však neměla peníze. Proto ho odmítla. V tu chvíli se zrodil plán v hlavě hraběnky Jany de Le Motte.4

 

7. Rohanští majitelé Sychrova

Karel Alain Gabriel z Rohanu

Karel Alain Gabriel z Rohanu se narodil 18. ledna 1764 ve Versailles jako princ královské krve. Jeho otec Jindřich z Rohanu vykonával v letech 1775 – 1782 úřad nejvyššího komorního, matka Viktorie Armanda, rozená z Rohanu – Soubise, byla od roku 1775 vychovatelkou královských dětí. 29. května 1781 se v Paříži oženil s Luisou Aglae ( 1763  – 1819). Z tohoto manželství vzešla jediná dcera  Berta ( 1782 – 1841 ).

Karel Alain roku 1792 emigroval spolu se svými bratry Viktorem Ludvíkem Meriadecem a Julesem Armandem Ludvíkem ke své tetě, hraběnce z Marsan, do Bruselu. Karel, který měl za sebou v té době již několik let vojenské služby, postavil pluk lehké pěchoty a pluk husarů a zapojil se do bojů za znovuobnovení pořádku ve Francii.

Období let 1806 – 1808 bylo pro další osud Rohanů velice důležité, protože zakoupili první pozemkové majetky v rakouské monarchii, a to na Boleslavsku. 19. srpna 1808 Rohanové získali od Františka I. Inkolátní právo. 30. srpna 1820 koupil Karel Alain Gabriel z Rohanu od Františka Adama Valdštejna panství Svijany se statky Sychrovem, Loukovcem, Albrechticemi a Kůrovodicemi. Tento majetek se stal jádrem pozemkového majetku Rohanů v Čechách.

Největší pozornost věnovali především Sychrovu. Nevelký barokní dvoupatrový zámeček z let 1690 – 1693, jehož stavebníkem byla rytířská rodina Lamottů z Frintroppu, Karel Alain Gabriel z Rohanu přestavěl v letech 1824 – 1835 ve stylu pozdního klasicismu. Po nešťastném porodu jeho dcery Berty z Rohanu, která se provdala za vlastního strýce Viktora Ludvíka Meriadeca, manželství tůstalo již bezdětné. Rohanové stanuli před problémem dědice. Karel Alain Gabrial se tehdy začal zabývat otázkou možnosti adopce svých synovců Kamila a Benjamína, kteří byli syny jeho sestry Marie Louisy. K naplnění tohoto záměru došlo až v roce 1833. Adopce stála Rohany 60 000 franků.

Byla ovšem vyvážena jistotou bezpečného zajištění dědictví, protože adoptovaný Benjamín měl v té době již tři syny. Karel Alain Gabriel, který za svého života získal Řád zlatého rouna, Řád Marie Terezie a stal se rytířem královského francouzského Řádu sv. Ludvíka, zemřel na Sychrově 24. dubna 1836. Majetek zdědila jeho jediná dcera Berta, která jej hned následujícího roku prodala za 1 400 000 zlatých konvenční měny Kamilu z Rohanu.

 

Kamil Filip Josef Idesbald z Rohanu

O nebývalý rozkvět rohanského majetku včetně sídelního zámku Sychrov a jeho parku se zasloužil kníže Kamil z Rohanu. Narodil se 19. prosince 1800 v Bruselu jako nejstarší syn Karla Ludvíka Kašpara z Rohanu a Marie Louisy, princezny z Rohanu, sestry Karla Alaina Gabriela, prvního rohanského majitele Sychrova.

I tato rodina prchla před hrůzami francouzské buržoázní revoluce do Nizozemí. Jako šestnáctiletý Kamil přišel do Čech. Ačkoli měl velice rozsáhlé filozofické vzdělání, byl připravován rovněž pro vojenskou kariéru, dosáhl hodnosti poručíka. Nakonec nenastoupil, protože byl z důvodu zajištění mužského potomka adoptován do hlavní rohanské linie.

  1. května se oženil s Adélou, princeznou z Lowenstein. Přestože manželství zůstalo bezdětné, následovnictví bylo zajištěno, neboť Kamilův bratr Benjamín a jeho choť Štěpánka měli čtyři syny. Rohanové zřídili i vlastní železárnu v Jesenném. Kamil z Rohanu byl v padesátých letech 19. století podílníkem stavby liberecko – pardubické železnice, která se používá dodnes.

Kamil z Rohanu byl také horlivým sběratelem umění, ale jeho největší zálibou se stala botanika. Anglický zámecký park se pyšnil řadou botanických a dendrologických unikátů. Kamil z Rohanu byl nositelem velkoknížete Leopoldova řádu, rytířem Řádu zlatého rouna a zároveň jako prvnímu z Rohanů mu byla propůjčena dědičná hodnost říšského rady rakouských panských domů. Roku 1890 ho ranila mrtvice a již se nikdy zcela nezotavil. Zemřel 13. září 1892 na Sychrově.

 

Alain Benjamin z Rohanu

Než se Alain Benjamin z Rohanu, narozený 8. ledna 1853 v Budapešti, stal dědicem rodového majetku, nastoupil po skončení domácí výchovy jako kadet k devátému husarskému pluku. V roce 1880 absolvoval c. a k. vojenskou školu ve Vídni, po osmnácti letech aktivní služby byl na svou žádost přeložen do zálohy, získal hodnost majora. Po smrti svého prastrýce převzal ve svých třiceti devíti letech dědictví.

Následujícího roku se stal členem Říšské rady, kde se angažoval jako člen Strany ústavověrného velkostatku. Za tuto stranu byl v roce 1901 zvolen do Českého zemského sněmu. Alain Benjamin se oženil 10. října 1885 s Johannou z Auerspergu. Z tohoto manželství se narodilo šest dětí – čtyři dcery a dva synové (Alain a Karel Anton ).

Zvýšená potřeba obytných místností a nárok na větší komfort bydlení knížete koncem roku 1892 přivedly k rozhodnutí zahájit přípravy k adaptaci takzvaného královského bytu na obývací pokoje pro děti a jejich vychovatelky. Zásahy v interiérech narušily stylovou novogotickou jednotu zámku. Rovněž byla rozprodána řada uměleckých sbírek. K značným změnám došlo i v zámeckém parku.

V roce 1894 byly skleníky zbourány, dokonce se uvažovalo i o odstranění budovy oranžérie, jejíž provoz a údržba byly velice nákladné. Nicméně budova byla na naléhání manželky zachována. Park nedostával potřebnou údržbu, a proto  do něho kníže Rohan zakázal vstup. Alain Benjamin z Rohanu byl vyznamenán hodností tajného rady, dále byl rytířem Řádu zlatého rouna, Řádu železné koruny první třídy, c. a k. komořím, čestným rytířem suverénního Řádu maltézských rytířů. Zemřel na Sychrově 23. února 1914.

 

Alain Rohan

Poslední majitel zámku Sychrov z rodu Rohanů, Alain, se narodil 26. července na Sychrově. Po maturitě v roce 1912 se stal vojákem v Polsku. Rok na to zahájil studia na vysoké škole zemědělské v Mnichově, po smrti otce v únoru 1914 je musel ukončit, zůstat na Sychrově a starat se o rodinný majetek.

Za první světové války dobrovolně narukoval na frontu a o rodový majetek pečovala až do jeho návratu v roce 1917 jeho matka Johanna. Zahájil studia na právnické škole v Praze, které úspěšně dokončil v roce 1920. Vstoupil do tzv. „ústavní strany“ a posléze i do Svazu německých velkomajitelů a do Svazu československých velkostatkářů. Alain byl nejen vyhledávaným právníkem, ale i velice úspěšným hospodářem.

  1. září 1921 uzavřel sňatek s Margaretou Schonburg. Z manželství se narodilo sedm dcer. Manželé Rohanovi ve dvacátých letech dvacátého století přizpůsobili Sychrov požadavkům moderního bydlení. Judr. Alain Rohan byl člověk všestranných zájmů – hrál tenis, miloval automobilismus a cestoval.

Po druhé světové válce byl majetek Rohanům zabaven na základě dekretu č. 12/1945 Sb. Judr. Alain Rohan byl zatčen, převezen do Žitavy a po propuštění odešel za manželkou do Rakouska, s níž se zhledal v Salcburku 29. září 1945. Věnoval se právnické činnosti a správcovství majetku. Rok před smrtí mu byl udělen Řád zlatého rouna. Zemřel v roce 1976.

 

8. Zabavení majetku

Majetek jim byl zabaven podle Benešových dekretů. Konkrétně podle dekretu č. 12/1945 Sbírky zákonů.

Který udělal toto: konfiskoval a urychleně rozdělil zemědělský majetek Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.Výjimkou byly osoby německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky, kterým se zemědělský majetek podle odstavce 1 nekonfiskuje.

Prezidentské (Benešovi) dekrety vydal československý prezident Edward Beneš 21. června 1945.

Majetek jim byl tedy zabaven a oni neměli nárok na náhradu, k tomu museli opustit zemi. Mohli si však vzít sebou, co chtěli.5

 

9. Rozhovor s panem kastelánem Milošem Kadlecem

Pan Miloš Kadlec je velmi chytrý, ochotný a inteligentní člověk. S jeho vědomím a souhlasem zde zveřejňuji všechny věci, které jsem se od něj dozvěděl, smím zde použít i jeho jméno. Vyprávěl mi vše o Sychrově a hlavně o Rohanech, které studoval přes 40 let, dále, jak vypadal život na Sychrově a také jak to zde v současné době vypadá. Ze začátku jsem mu kladl otázky, na které odpovídal, později se rozmluvil a mluvil sám od sebe. Rád bych tady něco z toho rozhovoru uveřejnil.

 

Jakým způsobem se stará stát o zámek?

Já bych nejprve začal rokem 1945, kdy náš pan prezident Beneš vydal Benešovy dekrety a hrad byl dle zákona ( 12/1945 ) konfiskovaný, neboli hrad začal patřit státu. Zmínil bych se o listopadu v roce 1948, kdy se o hrad začala starat Národní kulturní komise a začal se zde zavádět takzvaná „sběrná“, přesněji řečeno se na Sychrov začal dovážet majetek z celé republiky ( 1026 míst ). Například z Doks, Sloupu, Jilemnice, atd.

 

A kdy byl tedy zámek zpřístupněn veřejnosti?

Zámek Sychrov byl zpřístupněn veřejnosti 1. května 1950, kdy se o něj začal starat okresem národní výbor v Libereckém kraji ( hrady a zámky Libereckém okresu ), který sídlil ve Frýdlantu. Potom od 1. května  1975 do 30. června 1992 se o zámek starala zpráva státního zámku Sychrov.

 

Co bylo tedy se zámkem od 1. července 1992?

No, od 1. července 1992 do 31. 12. 2002 se stal ze Sychrova samostatná příspěvková organizace, která byla podporována ministerstvem kultury. Poté se dostáváme k datu 1. 1.  2003, kdy byl Sychrov označován jako samostatné územní pracoviště pro vzorovací prezentaci národních památek. A nyní se konečně dostáváme k poslednímu období, které se datuje od 1. 1. 2013 až do současnosti.

 

 

Nyní je Sychrov považován jako sídlo územní památeční zprávy, v dnešní době řídí 18 památkových objektů, z Libereckého, Královohradeckého a Pardubického kraje. V Libereckém kraji to je Bezděz, Frýdlant, Grabštejn, Lemberk, Sychrov, Trosky, Zákupy a Hrubý Rohozec, v Královohradeckém kraji to je Hrádek u Nechanic, Hospitál Kuks, Náchod, Opočno a Ratibořice. A těch zbylých pět je pochopitelně z Pardubického kraje tedy: Kunětická hora, Litice, Litomyšl, Slatiňany a soubor lidových staveb Vysočina.

 

Dobrá, pojďme k finanční stránce, jak je na tom Sychrov s ročním obratem ?

Náš roční obrat se pohybuje okolo 13 – 14 milionů korun ročně.

 

A z čeho máte největší výdělky?

Pochopitelně ze vstupného, to dělá tak 75% z našeho ročního výdělku, poté také prodej suvenýrů (10% ), pronájmy prostorů ( 10% ) a zbytek tvoří koncerty a dobové trhy ( zbylých 5% ).

 

Takže Sychrov si „vydělá sám na sebe“  nebo potřebuje dotace?

Jelikož je náš obrat tak velký, tak si pochopitelně „vyděláme sami na sebe“ . Samozřejmě , že dostáváme i nějaké dotace na speciální projekty ke zkrášlení Sychrova Například v roce 2009 jsme dostali dotaci na novou čističku odpadních vod ( 9 mil. ), potom 8 mil. na  stavbu návštěvnického centra a do budoucna máme přislíbenou dotaci na rozebrání a sestavení nového pískovcového schodiště ( 14 mil. ).

Také existoval Spolek přátel zámku Sychrova, který vznikl v roce 1990. Byl založen Margarett Rohanovou dcerou pana Alaina z Rohanu. Tento spolek se rozšířil po celé Evropě, okolo roku 2000 bychom našli tyto spolky ve Velké Británii, Francii, Německu, Rakousku a dokonce i USA, nejvýznamnější byl ten z Velké Británii, který ročně přispíval 300 000 korun.

 

Jaká je roční návštěvnost na Sychrově?

Roční návštěvnost se pohybuje mezi 110 000 – 115 000 návštěvníky. V roce 2015 navštívilo náš zámek přesně 111 069 návštěvníků.

 

V jakém obdobím je tedy největší návštěvnost?

Samozřejmě v létě.

 

A dostáváte nějaké jednorázové dotace?

Musím říct, že spíš ne, maximálně na nějaké speciální události, jako třeba Dvořákův Turnov a Sychrov, na který firma Preciosa přispívá 10 000 nebo J. B. Horáček, který přispívá 20 000.

 

Slyšel jsem, že máte otevřeno celoročně, je to pravda?

Ano, je to pravda , máme otevřeno celoročně, vlastně jsou jen dva dny, kdy máme zavřeno to na 24. prosince, avšak pořádáme půlnoční mše, a poté 25. prosince, ovšem je možnost si na tento den objednat zájezd a prožít speciální prohlídku na našem zámku.

 

Mohu se Vás zeptat, jaké doprovodné akce zde na Sychrově pořádáte?

Tak my zde pořádáme mnoho akcí, ať už se jedná o řemeslné jarmarky, kde prodáváme tradiční dobové předměty ze středověku nebo Velikonoční a Vánoční trhy, které denně navštěvuje přes 6000 lidí. Potom v lednu nebo v únoru pořádáme zámecký Masopust, na který přijde okolo 1000 lidí. Dále Knížecí lov na Sychrově, která se koná v září nebo v říjnu a týká se hlavně lukostřelby.

 

V neposlední řadě organizujeme Skotské hry, letos se bude 16. ročník a můžeme se pyšnit návštěvností 8000 – 9000 lidí za jeden den. Poté Dvořákův Turnov a Sychrov, což pořádáme jakožto připomínku pobytu pana Dvořáka zde na Sychrově a v Turnově, letos to bude již 61. ročník. Velmi populární je také Čaj o „5“, kdy se zde odehrávají malé koncerty nebo přednášky, také bych nerad opomenul na naši Klasiku pod  hvězdami, kdy se zde odehrává nějaké slavné operní dílo.

Všechny tyto události organizujeme zcela sami, jedinou výjimkou jsou Slavnosti jablka, kdy pouze pronajímáme prostor pro tuto slavnost.

 

Pořádáte zde na zámku také hodně svateb že?

Ano, to je pravda, ročně tu uspořádáme okolo 120 svateb, ale dřív to bylo ještě lepší, jenž v roce 2000, vyšel zákon, že se mohou lidé vdávat na jakémkoli místě se jim líbí, tím ta popularita rapidně klesla, dřív to bývalo okolo 400 svateb ročně to je pomalu čtyřnásobek  loňského čísla.

 

Mohu se Vás zeptat z čeho čerpají průvodci nebo dokonce i Vy informace o zámku nebo například Rohanech?

Těch zdrojů je pochopitelně víc, já osobně hlavně čerpal z archivů, které jsou nyní uloženy ve Státním oblastním archivu Litoměřice, na pobočce v Děčíně, také pamětní knize zámku Sychrova, která se přestala psát až roku 1928 a byla celá kompletně v němčině, kterou jsem za několik let dokázal celou přeložit do češtiny.

Pak ještě existuje pamětní kniha zámecké kaple, která byla psána v letech 1693 – 1950 kaplány na zdejším zámku a asi nejdůležitější a nejlepším zdrojem pro mne byly osobní rozhovory s lidmi, kteří zde působili několik let, to mi dalo opravdu nejvíc znalostí. Pro průvodce máme speciální brožuru, kterou se musí naučit a pak složit zkoušky, aby mohli být průvodci na našem zámku.

 

Jak to tedy máte s průvodci, pracují zde jako brigádníci nebo na plný úvazek?

Máme zde tři průvodce na plný úvazek a zbytek jsou buď brigádníci nebo studenti ze středních škol, kteří sem chodí na praxi.

 

Od kolika let berete průvodce?

Od 16, samozřejmě, že čím vzdělanější jsou, tím to je lepší.

 

O ně se staráte přímo Vy?

Ne ne, já už zde zařizuji dost věcí.

 

Tak kdo tedy?

Máme tu proto speciální oddělení, které se na toto téma zaměřuje.

 

Dobře, to je vše já Vám děkuji, bylo mi potěšením, na shledanou.

Také, na shledanou.

 

10. Vyhodnocení ankety

Šetření proběhlo v průběhu února 2016, kdy zjišťování proběhlo v lokalitách Liberec, Petrašovice a Hostinné. Celkem se ankety zúčastnilo 60 lidí. Cílem dotazníku bylo zjistit, co oslovení respondenti vědí o zámku Sychrov a jeho historii. V dotazníku byly použity uzavřené otázky. Dotazovaní si mohli vybrat z několika variant odpovědí, či mohli vybrat  právě jednu. Byla zde i otevřená otázka, na kterou respondenti měli možnost odpovědět svými slovy.

Tento výzkum je zaměřen na  znalosti a historii o zámku Sychrov. Na dotazník odpovědělo 31 žen a 29 mužů. Největší počet respondentů v dotazníku byl v kategorii   40 – 65 let. Poté následuje věková kategorie 30 – 40 let, 50 – více, 25 – 30 a poslední věková kategorie je méně než 25 let. Zjišťovalo se také dosažené vzdělání respondentů. Nejvíce bylo zastoupeno středoškolské vzdělání, vysokoškolské vzdělání a v poslední řadě základní vzdělání.

 

Otázka č. 1 : „Kde se nachází zámek Sychrov?“

• Středočeský kraj
•Liberecký kraj
•Královéhradecký kraj
•Pardubický kraj

Středočeský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj
6 lidí 35 lidí 10 lidí 9 lidí

 

Z výsledku lze určit, že většina respondentů ví, kde se zámek Sychrov alespoň přibližně nachází.

 

Otázka č. 2: „Podle čeho dostal zámek Sychrov svůj název?“

Tato otázka byla otevřená, tudíž každý odpověděl jinak. Odpovědi respondentů zněly:

sychravo →podle počasí
• nevím
• podle rodu , který zámek založil
• podle vesnice Sychrov

  • jiná odpověď

Z výsledku vyplývá, že většina lidí neví, jak vznikl název Sychrov. Lidé v jiné odpovědi odpovídali různě například: podle názvu jídla, činnosti, která zde byla vykonávána nebo dokonce podle řeky.

Otázka č. 3: „Je Sychrov v státním nebo soukromém vlastnictví?“

státním
• soukromém

 

Otázka č. 4: „Jaká je roční průměrná návštěvnost?“

•50 000 – 100 000
100 000 – 120 000
•120 000 – 150 000
•150 000 – 200 000
Otázka č. 5: „Je Sychrov otevřen celoročně?“

• ano
• ne
ano, s výjimkami

 

Podotázka k otázce č. 5: „Víte, jaké výjimky to jsou?“

 

Z předešlých otázek a odpovědí lze vyčíst, že většina tázaných respondentů nemá všeobecný přehled a ani se o o zámek Sychrov speciálně nezajímají.

Otázka č. 6: „V jakém slohu byl Sychrov postaven?“

• romantismus
novogotika
• baroko
• klasicismus

Otázka č. 7: „Kdo byli poslední majitelé Sychrova?“

Rohanové
• Slavníkovci
• Valdštejnové
• Habsburkové

Otázka č. 8: „Odkud pochází Rohanové?“

Francie
• Anglie
• Německo
• Rakousko
• Čechy
Respondenti byli tázáni na historii zámku a všeobecné znalosti, samozřejmě kdybychom změnili pořadí otázek, úspěšnost odpovědí by nejspíše rapidně stoupla, avšak správnost odpovědí byla lehce znepokojující.

Otázka č. 9: „Kdo byl nejvýznamnější Rohan na Sychrově?“

• Alain Rohan
Kamil Rohan
• Albert Rohan
• Vlastimil Rohan

Otázka č. 10: „Čím se proslavil Kamil Rohan?“

rekonstrukce hradu a zahrady
•snížení daní
•zvýšení daní
•založení poutě

Výsledky ankety nám jasně ukázaly, že mladší generace se v historii vyzná opravdu málo a někdy dokonce vůbec, ani tipovací metoda jim tentokrát nepomohla a jejich správnost odpovědí byla většinou 1 z 10 což je pouhých 10%. U ostatních generací byla úspěšnost značně vyšší (u střední 30% a u starší 55%). Zaskočila mě odpověď na první otázku, protože je opravdu k zamyšleni, že pouze lehce přes polovinu tázaných respondentů ví, kde se Sychrov nachází. Pochopitelně zde byly i těžké otázky, jako třeba kdy má Sychrov zavřeno nebo čím se proslavil Kamil Rohan. Tyto otázky ví málokdo, nicméně zbytek otázek se dal buď logicky odvodit (název), nebo to byli základní znalosti. Průměrná správnost odpovědí 26% je pro mě opravdu velkým zklamáním a překvapením, proto pouze doufám, že to byla spíše shoda náhod a tázaní lidé o zámku Sychrov nic neví a nikdy na něm nebyli.

 

11. Závěr

Cílem této maturitní práce nebylo jen zmapovat rod Rohanů na Sychrově, ale také poukázat na život, jakým se zde žilo v 19. a 20. a v neposlední řadě zjistit všeobecné informace o zámku Sychrov.

Analýza tohoto pramene dokázala, že nejvýznamnější osobností byl kníže Kamil Rohan, který se po mládí stráveném ve Francii v 19 letech natrvalo usadil v Čechách. Po Kamilově adopci jeho strýcem Karlem Alainem v roce 1833 se zařadil mezi nejvýznamnější zemskou šlechtu a svými činy si zajistit co nejprestižnější postavení. V této době byl členem mnoha spolků s charitativními cíli  i hospodářsko-ekonomickým zaměřením. Zlom přinesly události roku 1848 (revoluční rok), které znamenaly změnu v jeho společenské vystupování i politickém smýšlení. Od této doby se prezentoval jako aristokrat lpící na tradičních hodnotách a movitém životním stylu.

Samozřejmě se práce věnuje  i dalším 3 Rohanům ( Kamil Filip Josef Idesbald, Alain Benjamin a Alain Rohan), stejně tak i stručnému popisu vzniku zámku až do roku 1945, kdy proběhlo jeho zestátnění. Tato maturitní práce má dvě části.

V první část již byla zmiňována a druhá polovina neboli praktická práce je rovněž rozdělena na dvě celky, nejdříve jde zde uveden krátký rozhovor s panem Milošem Kadlecem, což je místní kastelán, od kterého jsem se dozvěděl zajímavé informace nejen o historii zámku, ale hlavně o tradicích, které tu každý rok probíhají. Poslední částí je anketa, kde odpovídalo 60 tázaných respondentů, na 10 položených otázek vyplývajících z tohoto díla. Odpovědi respondentů se značně lišily, mladší generace totálně propadla, kdežto ta střední zapadla do průměru a ti nejstarší byli očividně nejlepší, bohužel průměrná správnost odpovědí byla okolo 26% což je opravdu málo.

 

12. Seznam zdrojů a citací

1 Získáno 20. prosince 2015, z https://cs.wikipedia.org/wiki/Sychrov_(zámek)

2 KADLEC, Miloš. Sychrov čtvrtletník obecního úřadu, 3.  vydání 2002, str. 17, 18, 19

3 KADLEC, Miloš. Sychrov čtvrtletník obecního úřadu, 3. vydání 1999, str. 15, 16, 17

4 KADLEC, Miloš. Rohanové. Nymburk: Pro Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci vydal Ivan Ulrych – nakl. Vega-L, 2013, 18 s. ISBN 978-80-905555-5-6.

5 MŽYKOVÁ, Marie. Rohanská portrétní galerie. Liberec : Správa státního zámku Sychrov : Okresní národní výbor v Liberci, 1985, str. 50 – 70

 

13. Seznam příloh

Anketa

Dobrý den, jmenuji se Jan Janků. Jsem studentem čtvrtého ročníku Obchodní akademie Liberec. Mým maturitním projektem je téma s názvem ˮ Rohané na Sychrově.ˮ Rád bych Vás požádal o vyplnění ankety. Ujišťuji Vás, že anketa je anonymní a že veškeré výsledky jsou využity v rámci vzdělávání a použity na můj maturitní projekt. Děkuji za vyplnění.

 

Otázka č. 1 : „Kde se nachází zámek Sychrov?“

 

  • Středočeský kraj
    •Liberecký kraj
    •Královéhradecký kraj
    •Pardubický kraj

 

Otázka č. 2: „Podle čeho dostal zámek Sychrov svůj název?“
Tato otázka byla otevřená, tudíž každý odpověděl jinak. Odpovědi respondentů zněly:

  • sychravo →podle počasí
    • nevím
    • podle rodu , který zámek založil
    • podle vesnice Sychrov
  • jiná odpověď

 

Otázka č. 3: „Je Sychrov v státním nebo soukromém vlastnictví?“

  • státním
    • soukromém

 

Otázka č. 4: „Jaká je roční průměrná návštěvnost?“

  • 50 000 – 100 000
    100 000 – 120 000
    •120 000 – 150 000
    •150 000 – 200 000

 

Otázka č. 5: „Je Sychrov otevřen celoročně?“
• ano
• ne
ano, s výjimkami

 

Podotázka k otázce č. 5: „Víte, jaké výjimky to jsou?“

  • vím
  • nevím

 

Otázka č. 6: „V jakém slohu byl Sychrov postaven?“
• romantismus
novogotika
• baroko
• klasicismus

 

Otázka č. 7: „Kdo byli poslední majitelé Sychrova?“

Rohanové
• Slavníkovci
• Valdštejnové
• Habsburkové

 

Otázka č. 8: „Odkud pochází Rohanové?“

Francie
• Anglie
• Německo
• Rakousko
• Čechy

 

Otázka č. 9: „Kdo byl nejvýznamnější Rohan na Sychrově?“

• Alain Rohan
Kamil Rohan
• Albert Rohan
• Vlastimil Rohan

 

Otázka č. 10: „Čím se proslavil Kamil Rohan?“

rekonstrukce hradu a zahrady
•snížení daní
•zvýšení daní
•založení poutě

 

*tučné odpovědi = správné odpovědi

 

Úspěšnost odpovědí

Generace Počet tázaných respon. Úspěšnost odpovědí
Mladší (15- 25) 31 10%
Střední (25-40) 14 30%
Starší (40-65) 15 55%

[1] Získáno 20. prosince 2015, z https://cs.wikipedia.org/wiki/Sychrov_(zámek)

[2] KADLEC, Miloš. Sychrov čtvrtletník obecního úřadu, 3.  vydání 2002, str. 17, 18, 19

3 KADLEC, Miloš. Sychrov čtvrtletník obecního úřadu, 3. vydání 1999, str. 15, 16, 17

4 KADLEC, Miloš. Rohanové. Nymburk: Pro Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci vydal Ivan Ulrych – nakl. Vega-L, 2013, 18 s. ISBN 978-80-905555-5-6.

5 MŽYKOVÁ, Marie. Rohanská portrétní galerie. Liberec : Správa státního zámku Sychrov : Okresní národní výbor v Liberci, 1985, str. 50 – 70






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: