Renesanční umění v Čechách – dějiny umění

 

   Otázka: Renesanční umění v Čechách

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): kledis

 

Architektura:

– Do českých zemí se renesanční umění dostalo jako import královského dvora a vysoké šlechty.

– V architektuře se zprvu objevují jen renesanční detaily na pozdně gotických stavbách.

– 1. Slohově vyhraněné dílo je Královský letohrádek na Pražském hradě

 

Letohrádky:

Královský letohrádek na Pražském hradě

– První slohově vyhraněné dílo

– Dal ho postavit král Ferdinand I. Údajně pro svou manželku Annu Jagelonskou

– Projekt pravděpodobně vypracoval Italský architekt Paolo della Stella

– Má půdorys řeckého chrámu

– Na stavbě se podílel hlavní dvorní architekt Ferdinanda I., Bonifác Wolmut

 

Letohrádek Hvězda

– Navrhl ho Ferdinand Tyrolský syn Ferdinanda I.

– Architekt Bonifác Wolmut à dokončil ho

 

Bonifác Wolmut:

Renesanční tribuna ve sněmovně na Pražském hradě

Hudební kruchta ve Sv. Vítu

Míčovna v Královské zahradě

Kaple Sv. Vojtěcha na Pražském hradě – projektoval ji

 

Pražské Paláce:

Schwarzenberský palác

– Na Hradčanském náměstí

– Vybudoval ho Italský stavitel Agostino Galli zvaný Vlach

Rožmberský palác

Pernštějnský palác

Palác pánů z Hradce

Palác Metychů z Čechova

 

Pražské radnice a domy:

Staroměstská radnice

– Renesanční okno s nápisem ,,Praga caput regni‘‘=,,Praha hlava království‘‘

Radnice Novoměstská, Malostránská, Hradčanská

Týnská škola na Staroměstském náměstí

– Má štít Benátského typu

Dům u Minuty na Staroměstském náměstí

U Dvou zlatých medvědů

Dům Granovských v Ungeltu

 

Městské stavby:

Městská brána Pardubice

Radnice Plzeň

Náměstí v Novém Městě nad Metují

Město Pardubice

– Architekt Jiřík z Olomouce

– Ostění a portály z pernštejnských stavebních hutí

Město Slavonice

– Některé domy mají síně sklenuté diamantovými klenbami a průčelí zdobená sgrafity

 

Zámky:

– Šlechtické zámky mají různé dispozice(pozdně renesanční čtyřkřídlé i manýristické, otevřené do zahrady)

– Používá se několik typů arkád (toskánské sloupové, kombinované sloupové a pilířové,klasicist. a manýrist.)

 

Zámek v Pardubicích, Litomyšli, Moravském Krumlově, Prostějově, Přerově

– Nechali si je postavit Pernštejnové

 

Zámek v Českém Krumlově

– Rožmberkové

 

Zámek v Bučovicích

– Jeden z nejkrásnějších renesančních zámků na Moravě

– Postaven pro Jana Šemberu z Boskovic

– Má čtyři křídla a architektonicky upravenou zahradu

 

Kostely:

– Doznívá v nich gotická tradice

Kostel Jednoty bratrské v Brandýse n. Labem a Mladé Boleslavi

– Jsou 1. Příklady renesančních chrámů ve střední Evropě

Kaple Sv. Vojtěcha

Vlašská kaple

– Vynikají umělecky nápaditou dispozicí

Kostel Sv. Rocha

Kostel v Kralovicích

– Kaple vytažené mezi opěráky à Předjímá raný Barok

 

Rudolf II.:  – Za jeho vlády manýrismus -> ,, Rudolfínská Praha‘‘

Renesanční rezidence na Pražském hradě

– Podílely se na ní dvorní architekti (O. Fontana, G.M. Filippi)

Konírna – na severní straně II. nádvoří

Sál galerie – Nad konírnou

Španělský sál – vytvářeli jej nejlepší sochaři, štukatéři z okruhu Adriana de Vriese

 

G.M. Filippi:

– Uvedl do českých zemí pozdně renesanční styl římské architektury, v některých dílech i znaky raného baroka.

Matyášova Brána

Kostel Sv. Trojice na Malé Straně

Kostel Sv. Salvátora na Starém Městě

 

Sochařství:

– Rozvíjelo se ve třech hlavních druzích:

1) Kamenictví

2) Řezbářství

3) Kovolijectví

+ Štuk

 

1) Kamenictví

– První renesanční kamenická díla se uplatnila při dekoraci architektury

– Většinou práce Italských kameníků

Dílo:      Okna Vladislavského sálu na pražském hradu

Podobizny zámeckých pánů na zámku v Moravské Třebové

Portál na Zámku v Pardubicích

Klášter Sv. Jiří na pražském Hradě – jižní portál

Výzdoba Belvedéru v Královské zahradě – Paolo della Stella, reliéfy s různými mytologickými výjevy

Kašna na Staroměstském Náměstí v Praze – z mramoru

Náhrobek Jana Popela z Lobkovic – mistr Vincenc Strašrybka

Královské mauzoleum v chóru Sv. Víta – Alexander Colin

 

2) Řezbářství     – Do pol.16.stol. doznívala gotická tradice

Dílo:      Zámecké kazetové stropy Pardubice,Jindřichův Hradec

 

3) Kovolijectví

Dílo:      Sousoší Venuše s delfínem – Umístěno do vrcholu fontány ve Valdštejnské zahradě v Praze

Štuk:     – Italští umělci k nám přinesli renesanční techniku Štuku

– Uplatnila se Při výzdobách interiérů

Dílo:

Štukový reliéf Klanění tří králů v Obrazárně Pražského Hradu

Interiér Letohrádku Hvězda

Interiér Bučovického zámku – na Moravě, velké trojrozměrné postavy, vrcholné dílo středo- evropského štukatérství.

 

Manýrismus:

Adrien de Vries   – Pracoval pro císaře Rudolfa II. po jeho smrti pro Albrechta z Valdštejna

Dílo:   Bronzové sochy kašny ve Valdštejnské zahradě

Busty, reliéfy, jezdecké sochy císaře Rudolfa II. – v Praze zůstala jen bronzová soška koně

Bronzová socha Herkula – vznikla v posledním roce jeho pražského pobytu

 

Hans Mont

Dílo:

Venuše a Mars

Obrazárna Pražského hradu

 

Malířství:

– V Čechách a na Moravě pozdní gotika do 16.stol. ve všech hlavních malířských druzích (nástěnná, desková, knižní)

– Nejvýznamnější malíř Mistr Litoměřického oltáře – Obrazy pod vlivem italského a německého malířství

– Značný vliv podunajské školy (pohled do krajiny)

Dílo:   Litoměřický oltář – pašijové výjevy

Podobizna Albrechta z Kolovrat

Fresky v Horní části kaple Sv. Václava v chrámu Sv. Víta

Desková malba:  – Převládá v ní saský vliv

– Vznik portrétních galerií à rozvoj portrétu

Galerie rožmberská v Českém Krumlově, pánů z Hradce v Jindřichově Hradci

Nástěnná malba:

a) Sgrafito    

– Nová technika přinesli ji Italští umělci

– Bylo levnější náhradou plastické výzdoby stěn

Dílo:   Míčovna v královské zahradě na Pražském hradu

                      Dům u Minuty

                      Zámek Litomyšl reprodukce Raffaelovy fresky ve Vatikánu

                      Město Slavonicesgrafita na náměty z bible

 

b) Freska   

Dílo:

Chiaroscurové malby v pražském Ungeltu

Lovecké výjevy v zámku v Bučovicích

 

Knižní malba:    – Českou zvláštností jsou renesanční iluminované ,,kancionály‘‘ a ,,graduály‘‘

Dílo:         Kancionál Litoměřický – nejvýznačnější památka v Čechách

Fabián Puléř            Svatovítský graduál

Čáslavský kancionál

Matouš Ornys         Litomyšlský kancionál

Třebenický kancionál

Mladoboleslavský kancionál

Jan Kantor Starý     Malostranský kancionál

Matouš Rudouš      Královéhradecký graduál

*Giuseppe Arcimboldo – Dvorní malíř Rudolfa II.

– Manýristická renesance

– Ital

– Maloval portréty, krajiny, nebo zátiší z ovoce, zeleniny a květin

– Ovlivnil fantaskní moderní malířství

Dílo:         Císař Rudolf II. jako Vertumnus

Užité umění: – Renesanční sloh v uměleckých řemeslech se projevil už za krále Vladislava Jagellonského

– Sloh se projevil hlavně ve zlatnictví

– V renesanci byli české korunovační klenoty doplněny o žezlo a jablko

– Prsteny se zdobili emailovými nápisy

– Nejproslulejším Pražským zlatníkem byl Mikuláš Müller

Dílo:

Stříbrná ostatková busta Sv. Víta ve svatovítském pokladu

Kalich z Kádova – gotický styl s renesanční ornamentikou






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: