První polovina 20. století – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: První polovina 20. století

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): ivamik

 

1. světová válka, versailleský mír

Evropské poměry a válečná ohniska před vypuknutím 1. svět. válkyve druhé polovině, zejména v závěru 19. století, vrcholí proces 2. průmyslové revoluce, kdy je využito vědeckých poznatků. Využívají se stroje, rozvíjí se obchod, peněžnictví a tovární velkovýroba – prvenství má Anglie.

Z nových odvětví je to  textilní průmysl (bavlna), strojírenství, kovoobrábění, chemický průmysl (umělé hmoty – celuloid, bakelit), ocelářství, zájem o vlastnosti elektřiny (Křižík, Edison), vynález telefonu (Bell), zájem o uhlí (koks), vynález spalovacího a naftového motoru, s čímž souvisí rozvoj automobilismu (Ford, Benz, Renault) a letectví. Objevuje se film – bratři Lumiérové.

S rozmachem technického pokroku souvisí i rostoucí zájem velmocí o získání nových oblastí  pro investice kapitálu, zisk surovin a trhů. Roste  zájem velmocí o kolonie.

Tradiční koloniální velmoci – Anglie, Francie;  nové velmoci – Německo, Itálie, Japonsko, Rakousko- Uhersko, Japonsko, USA.

Největší koloniální panství má Anglie (podmanila si Irsko, Indii, Egypt,Súdán, Ugandu, Maltu, Gibraltar, Somálsko…, dominia Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Jihoafrická unie),

Francie (Alžírsko, Tunisko, Maroko, Madagaskar, území v západní a rovníkové Africe a v

Indočíně),  USA (Kuba, Filipíny, Portoriko, anexe Havaje), Německo (Togo, Kamerun, východní a jz.. Afrika)….

Kvůli koloniím se Evropa rozděluje na dva tábory  a ve světě vznikají válečná ohniska.

 

Nepřátelské tábory v Evropě:

 Dohoda – spojenectví – Anglie, Francie, Rusko;

 Trojspolek – Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie.

Válečná ohniska – americko-španělská válka, búrská válka, rusko-japonská válka.

Poslední záminkou vedoucí k světovému válečnému konfliktu je atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Ferdinanda d Este v Sarajevu 28. června 1914, při němž zahynul následník trůnu i se svou manželkou. Atentát spáchali Srbové – členové nacionalistické organizace Černá ruka – atentátník Gavrilo Princip.

 

I.světová válka (1914 – 1918) +  versailleský mírový systém (1919 – 1920), svět po I světové válce mezinárodní poměry

28. světová válka vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, k němuž se přidalo Německo. Vyhlásilo Srbsku válku. Měla to být blesková válka, ale změnila se na zákopovou (poziční boje) a týlovou (vliv války na celé hospodářství). Byla to válka dobyvačná, spravedlivou vedlo pouze Srbsko.

Odehrávala se na několika frontách: srbská (proti Srbsku),  východní (proti Rusku), západní (proti Francii – nejkrvavější bitva  1916 u Verdunu), haličská (oblast od Krakova k západní Ukrajině), italská ( proti Itálii, která se přidala na stranu Dohody; těžké boje se odehrávaly horské oblasti na řece Piavě).

6. dubna 1917 vstoupily do války USA, 3. března 1918 v důsledku vítězství Říjnové revoluce v Rusku, uzavřeli Rusové v Brestu Litevském (oblast Polska) separátní mír. V Rusku vydán tzv. Dekret o míru.

 

Ve válce využita nová technika: rychlopalné zbraně, plamenomety, tanky (Britové na řece Sommě), letadla, ponorky (Němci), otravné plyny (Němci u města Yprés).

Konec 1. světové války je vyhlášen  – 11. listopadu 1918. Po této válce se rozpadly  čtyři monarchie:  Německo –  vyhlašuje Výmarskou republiku – 1919 – 1933; v politice vítězí sociální demokraté.

Rakousko-Uhersko se rozpadá na nástupnické státy – vzniká ČSR, Maďarsko,  Rakouské republiky, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců  (Jugoslávie),  Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko – vyčleněny s ruského impéria, Polsko – obnoveno na území patřící dosud Německu, Rakousku-Uhersku a Rusku  (důsledek dělení Polska v poslední třetině 18. stol.).

Rusko – vznik komunistické diktatury.

 

Versailleský mír – mírová konference, která začala r.1919 na zámku ve Versailles u Paříže, měla vtisknout novou podobu mezinárodním vztahům, které válka rozvrátila. Snaha o novou politickou podobu Evropy  a řešení problému vítězové x poražení. Rozhodující slovo měly vítězné mocnosti – USA ( prezident W. Wilson), Anglie ( ministerský předseda Loyd Georgie), Francie (ministerský předseda G.Clemenceau), Itálie ( ministerský předseda Vitorio Orgando). Výsledkem jednání byla série mírových smluv s poraženými státy v letech 1919 – 1920 (probíhaly v e Versailles s Německem, v Saint Germain s Rakouskem, v Neully s Bulharsekm, v Trianonu s Maďarskem, v Sévers – s Tureckem) souhrnně označovaných versailleský mírový systém.

 

Německo musí platit vysoké válečné reparace ( asi 20 miliard), může mít pouze 100 000 vojáků, zakázána všeobecná branná povinnost, ztráta kolonií + loďstva.

V letech 1921-1922 upravena situace na Dálném východě a v Tichomoří  – tzv.versaillesko- washingtonský systém.

 

Významné politické a hospodářské smlouvy upevňující stabilitu poměrů v Evropě:

1922 – Janov – mezinárodní konference, řeší  poválečné hospodářské poměry, Němci doufali ve zmírnění poválečných reparací, Rusové doufali v prolomení izolace komunistického režimu a získání hospodářské podpory. Požadavky Francie znemožnily dosažení dohody.

1922 – Rapallo ( městečko nedaleko Janova) – navázána úzká spolupráce Německa a Ruska, uzavřely smlouvu a navázaly diplomatické vztahy.

Společnost národů ( činnost začíná v lednu 1920) vzniká z iniciativy USA, ale USA a Rusko do ní nevstoupily.  Cílem bylo udržení světového míru, což se ovšem nepodařilo. 1926 do ní vstoupilo i Německo.

Dawesův /dózův/ plán – 1924 – americký bankéř a politik, návrh půjčky Německu, aby překonalo a obnovilo hospodářství.

Briand-Kellogův pakt – 1928 vzniká v Paříži z iniciativy francouzského ministra zahraničí Brianda a amerického státního tajemníka Kelloga – vylučuje válku jako způsob řešení mezinárodních problémů. Do roku 1938 se k ní připojilo asi 60 států.

Locarno –  konference 1925 – švýcarské městečko – zde se potvrdily hranice mezi Německem, Francií a Belgií – tzv. rýnský garanční pakt.

 

Poměry v Evropě

– vznik totalitních režimů    komunismus a fašismus

– v Rusku občanská válka  1918 – 1920  ( bílí = bělogvardějci a rudí = RA, formuje ji a řídí

Lev  Trockij)

– v Rusku zabrána půda velkostatkářům, znárodněn průmysl, rolníkům brána půda násilím

–  průmysl a obchod řídí úřady  (později se toto opatření nazývá válečný komunismus).

– prosinec 1922 vyhlášení SSSR

 

Vznik ČSR

K vyhlášení republiky dochází 28. října 1918. Na prosazení vzniku samostatné republiky se podílí  jak domácí (Mafie – v čele Beneš, Rašín, Kramář), tak zahraniční odboj (Československá národní rada v Paříži – TGM, Štefanik, Beneš), který podporuje vznik čs.legií (v Rusku 80 000 vojáků, Itálii 20 000, ve Francii – 10 000 vojáků) bojujících ve válce na straně Dohody.

Události související se vznikem samostatného státu:

      –     6.1.1918 – právo na sebeurčení – Tříkrálová deklarace

  • 10. 1918 – Martinská deklarace – připojili se Slováci
  • 11. 1918 – 1. zasedání parlamentu, (vláda prezident TGM, ministerský

                             předseda K.Kramář, ministr zahraničí E. Beneš,

                             ministr financí A. Rašín..)

  • 12.1918 – přijíždí 1. prezident T.G.Masaryk

ČSR je národnostním státem – Češi, Slováci, Maďaři, Poláci, Němci, Rusíni, Ukrajinci.

 

    Hospodářská a politická situace  po vzniku republiky

Většina průmyslu sice zůstala v českých zemích, ale průmysl je poškozen válkou, ztráta evropských a světových trhů, objevuje se nezaměstnanost.

Sociální a hospodářské změny

  • zavedena 8 hodinová pracovní doba
  • podpora v nezaměstnanosti
  • celní odluka od Rakouska
  • 1920 – pozemková reforma (velkostatkářům odňata půda nad 250 ha a odprodána
  • zbytkové statky
  • politické strany – agrární strana, sociálně demokratická, národní demokraté, národní socialisté, lidovci; nejsilnější byli agrárníci a sociální demokraté. V sociální demokracii dochází rozštěpení  na levici (později 1921 KSČ – boj o Lidový dům – prosinec 1920, vítězí pravice) a pravici.
  • Slovensko má také své politické strany, především Hlinkova ludová strana

 

Politický život  ovládají 3 mocenští činitelé:

  • Hrad (lidé kolem TGM)
  • Pětka (mimoparlamentní výbor 5 zástupců nejsilnějších politických stran)
  • Živnostenská banka (ovlivňovala hospodářskou politiku)

 

Význam pro politický a veřejný život mají:

Československá obec legionářská a Československá obec sokolská

Hospodářská krize po vzniku republiky překonána v letech 1921 – 1923, , hje posílena měna, oživena čsl. a světová ekonomika, budují se nové továrny + nové pracovní příležitosti , např. Baťa, zavádí se pásová výroba.

Klesl počet nezaměstnaných, úspěšně se provádí také elektrifikace.

 

Světová hospodářská krize 1929

Krachem na newyorské burze 24. 10. 2929 (černý čtvrtek nebo pátek) vypukla v hospodářská krize, která během tří let přerostla ve světovou. Zachvátila zemědělství, lehký průmysl, postupně bankovnictví  a těžký průmysl.

U nás vrcholí v letech 1932 – 1933 (1 000 000 nezaměstnaných), sílí stávkové hnutí – Frývaldov, Horní Lipová, Mostecko. Zaveden finanční příspěvek v nezaměstnanosti (žebračenky), snaha vytvořit pracovní příležitosti (např. stavba Baťova kanálu)

V USA  prezident Roosevelt prosadil program rekonstrukce ekonomiky tzv. New Deal (= Nový úděl) – zavedl státní dozor nad bankami, zakázal vývozu zlata a stříbra, snížil mzdy a důchody státních zaměstnanců, pro nezaměstnané vyhlásil program pomoci (stavba letišť, silnic..)

Světová hospodářská krize byla zároveň jedním z faktorů, který stál u zrodu totalitních režimů – komunismu a fašismu.

 

Nástup komunismu a fašismu ( vznik totalitních režimů)

Komunismus zvítězil v Rusku 7. listopadu 1917. vznikají revoluční centra – sověty. V čele revoluce  V.I.Lenin.

Car byl svržen a jeho rodina vyvražděna, velkostatkářům zabrána půda (Dekret o půdě), průmysl znárodněn.

V letech 1918 – 1920 vypukla v Rusku občanská válka (rudí x bílí), vítězí Rudá armáda (rudí). Rusko je bolševické, v prosinci 1922 vyhlášen SSSR (= Svaz sovětských socialistických republik). Po smrti V.Lenina (1924) se dostal k moci Stalin  a nastolil osobní diktaturu. Zavedl GULAGY- kam byli zavíráni lidé nepohodlní komunistům.

 

Fašismus – posléze nacismus (= nejhorší forma fašismu, rasová nesnášenlivost, antisemitismus – za všechno zlo mohou Židé) – stává se východiskem z hospodářské krize v Německu, kde byla nejhorší v Evropě (6-7 milionů nezaměstnaných). V roce 1932  sice ve volbách vítězí soc. demokraté a  komunisté – podcenili nebezpečí NSDAP. 

1933 fašismus vrcholí, na politické scéně vítězí Hitler a v lednu 1933 je jmenován říšským kancléřem. Likviduje demokracii, ruší Říšský sněm, pronásleduje soc. demokraty a komunisty, biblí se stává Mein Kampf, symbolem je hákový kříž.

      

Opory nacistické moci – NSDAP, SA – útočný oddíl, SS – ochranný oddíl, Gestapo, SD

Nacistická elita – Hitler – f¦ürer, Rudolf Hess, Martin Bormann – náměstkové Himmler – vedení SS, Josef Goebels – ministr propagandy, Göring –maršál a ministr obrany

      30.6.1934- Noc dlouhých nožů – krvavý střet SA x SS o moc

1934 září – přijaty Norimberské zákony  – namířeny proti Židům

1938 listopad – tzv.Křišťálová noc – velký pogrom na Židy

V Itálii – se objevil fašismus už v roce 1922 – představitel – Benito Mussolini – Duce.

 

Poměry v ČSR – od roku 1935 prezidentem Edvard Beneš

Sudetypohraniční oblasti ČSR, kde sídlila početná německá menšina, silně nacionalisticky orientovaná, vznikají dvě nacionalistické strany – vláda zakázala jejich  činnost.Členové obou stran založili 1934 Sudetoněmeckou stranu – v čele  sudetský Němec Konrád Henlain (tzv. pátá kolona Němců).

24. dubna 1938 – sjezd Sudeťáků v Karlových Varech – vyhlášeny tzv.Karlovarské požadavky – 8 bodů, jejichž podstatou bylo především připojení Sudet k Německu.

V září 1938 – potlačila česká policie povstání německého obyvatelstva, Sudetoněmecká strana rozpuštěna.

 

Slovensko – šíří se nacionalismus, antisemitismus, u moci ludová strana – Andrej Hlinka

 

Čsl. diplomacie – orientace především na západní mocnosti Francii, Anglii,

1935 Spojenecká smlouva se SSSR, ale její činnost je vázána  na Francii a Anglii, které zahájily politiku smiřování s Německem.

Runcimanova mise (lord + anglický diplomat) – jako pozorovatel politických poměrů v ČSR byl v době  3.8.-16.9.1938 – účastnil se jednání čsl. vlády s Henlainem a měl čsl. vládu k maximálním ústupkům.

 

Mnichov29. září 1938 – šlo o dohodu odstoupení českého pohraničí Němcům.

Účastníci jednání:

  •               Anglie – Chamberlein
  •               Francie – Daladier
  •               Itálie – Mussolini
  •               Německo – Hitler

 

Tomuto jednání nebyli čeští politikové přítomni. 30. září 1938 se československá vláda a prezident tomuto diktátu podvolili. Kromě Německa získalo část čsl. území také Polsko

(Těšínsko, část Oravy a Spíše) a posléze Maďaři ( oblasti jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi). Dobu od 30. září 1938 do úplné likvidace ČSR 15. března 1939 nazýváme druhá republika.

Prezident Beneš se začátkem října vzdal svého úřadu a odletěl do Anglie. Byly zakázány levicové organizace , rozpuštěna KSČ. Ztráta pohraničí podlomila obranyschopnost a hospodářství státu. Vláda se musela vyrovnat také s tisíci uprchlíky, kteří museli odejít ze zabraných území. Novým prezidentem byl zvolen Emil Hácha.

 

14. března 1939 vyhlásili Slováci vlastní stát,

15. března 1939 obsadila německá armáda české země.

16. března 1939 – vyhlášen protektorát Čechy a Morava

 

1. světová válka (1.9. 1939 (začátek v Polsku) – 8.5.1945 – konec války v Evropě, 2.9.1945 kapitulace Japonska)

 

Důležitá světová  data:

1.9. 1939 – přepadení Polska Německem

 jaro 1940 – úspěšné tažení Němců na evropský západ a sever (kapitulace Francie, počátek   bitvy o Anglii

 22.6.1941- přepadení Sovětského svazu Německem

 7.12.1941 – japonský útok na Pearl Harbor, vstup USA do války, leden-únor 1943 porážka Němců u Stalingradu a následně u Kurska

 6.6. 1944 – invaze britských a amerických vojsk v Normandii

 2.5. 1945 – pád Berlína

 7.5.1945 – kapitulace Německa

 

Důležitá data pro české země:

17.11.1939 – uzavření českých vysokých škol

září 1940 – účast čsl. letců v bitvě o Anglii

1941 – uznání čsl. exilové vlády

27.5. 1942 – atentát na Heydricha

10. 6. 1942 – vyhlazení Lidic

29. 8.1944 – počátek Slovenského národního povstání

6.10. 1944 – vstup 1. čsl. armádního sboru na území ČSR

5. 5. 1945 – počátek Pražského povstání

8. 5.1945 – kapitulace německé armády v Praze

9. 5.1945 – příchod sovětských vojsk do Prahy






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: