Protektorát Čechy a Morava – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Protektorát Čechy a Morava

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): ivjur

 

 

 

 

Vznik

  • 3. 1939 – oficiálně vstoupily Německá vojska
  • 3 – vznik Protektorátu – autonomie v rámci Německa
  • vznik úřadů: Státní prezident – Emil Hácha
    • Česká vláda: premiér – Rudolf Beran, generál – Alois Eliáš, ministr školství – Emanuel Moravec
      – členové po válce souzeni a většinou zemřeli ve vězení
    • vládní vojsko – několik tisíc vojáků (nakonec nasazeni v Itálii)
    • čeká policie, české četnictvo, soudy,…
  • pouze iluze protektorátu, rozhodoval říšský protektor – Konstantin von Neurath

 

Německé cíle

  • dlouhodobý cíl – germanizace střední Evropy, 1/3 poněmčována, 1/3 vystěhována, 1/3 vybita
  • krátkodobý cíl – továrny (zbrojovky), dobrý průmysl, zlato v bankách

 

Obyčejný život

  • žádné velké represe (do vstupu do války)
  • židé – Norimberské zákony

 

Odbojové organizace

  • Demokratický odboj: ž Obrana národa – z důstojníků a vojáků (mysleli že okupace bude krátká, že dojde
    k povstání)
    • Tři králové (Mašín, Balabán, Morávek)
    • napojeni na agenta A54 (Čech vynášel z Německa)
    • přenášeli info do Londýna – centrum č. zpravodajství odboje
      • Petiční výbor věrni zůstaneme
      • Politické ústředí – později sjednocení – ÚVOD (ústřední vedení odboje domácího)
    • Komunistický odboj – do roku 1941 nebyl

 

Zahraničí odboj

  • Londýn – Beneš, formoval vojenské jednotky – generál Kapálek
    • Zpočátku ho ve VB nechtěli – kvůli Mnichovské dohodě, po vstupu VB do války podporován
    • Voje v Sýrii a severní Af. (Tobruk), II. fronta – přístav Dunkerque
  • Moskva – komunistický odboj
    • vojáci co chtěli bojovat proti nacistům odvezeni do gulagů,až 1943 – formovala se v Buzuluku
    • Ludvík Svoboda – velitel, Heliodor Píka – důstojník
    • poprvé bitva o Sokolovo – 1943
    • později se přidali Volyňští Češi (odešli po roce 1890)

 

Nacistický teror 1941/1942

  • vystupňoval se za Reinharda Heydricha – září 1941, byl jen zastupujícím Říšským protektorem
  • Stanné právo – přísnější tresty, rychlé soudy, brzo rozbíjí odboj, ..
  • Politika cukru a biče – zvýšení přídělů pro dělníky, lepší podmínky, generál Eliáš – premiér, kontakty s Londýnem – popraven

 

Heydrichiáda

  • Uzavření vysokých škol– 1939 – částečná manifestace:
    • Uložení ostatků Máchy na Slavíně (Vyšehrad), 7.3. Narozeniny G.M.
    • Prázdné tramvaje, chodili všichni pěšky, Katolické poutě – Velehrad, Říp
    • 10. protesty proti okupaci rozehnány střelbou, úmrtí – Jan Opletal – studen lékařské fak.
    • 11. Mezinárodní den studenstva → studentské protesty → uzavření vysokých škol,
      9 studentů popraveno, 1 200 studentů deportováno do Sachsenhausen – konc. Tábor
    • Do konce války vysoké školy uzavřeny, postižena elita národa
    • Povinná němčina na středních školách
  • O atentátu rozhodnuto v Londýně, parašutisté pro radiové spojení – udržení kontaktu
  • Antropoid – Jan Kubiš, Josef Gabčík; Silver A, B – aktéři, většinou popraveni
  • → 3 000 popravených vypáleny Lidice – 10. 6. 1942

 

Zahraniční orientace

  • Mění se (před válkou orientace na Z)
  • ČR „most mezi Z a V“ → prosinec 1943 – jednání v Moskvě → smlouva o vzájemné pomoci a pováleční spolupráci (→ po válce orientace na V)
  • Podkarpatská Rus bude uvolněna v SSSR, měl proběhnout plebiscit, ten však nebyl

 

Slovenské národní povstání – 29. 8. 1944

  • Centrum v Báňské Bystřici
  • Předcházelo: Slovenský štát – nacistická loutka
    • Vánoční dohoda mezi odbojovými skupinami – v čele Slovenská národní rada – příprava
      povstání, mělo propuknout až se Slovenské divize spojí s SSSR  armádou, nebo
      až Slov. bude okupováno německou armádou – ta tam pak zůstane do konce
      války (téměř tam nebyla)
  • Prezident Jozef Tiso (nacista) – pozval Německou armádu na Slovensko, ochrana před SSSR armádou
  • 8. propuklo povstání – bojovala Slovenská povstalecká armáda
    • nepodpořeno SSSR – aby měli zásluhy za osvobození, ne že se Slováci
      osvobodili sami
  • Karpatsko-dukelská operace: mělo pomoci povstání, narychlo ve špatném terénu, obtížné, bojovali i Českoslov. Jednotky, nepomohlo, po dvou měsících poraženo

 

Osvobození Čech a Moravy

  • Spojeneckou armádou i SSSR armádou
  • Demarkační linie – Cheb-Plzeň-České Budějovice
  • Ostravská operace – největší válečné střety
  • Povstání v Praze 5. 5. 1945 – na území Č. a Mor. stále 100 000 něm. vojáků (chtěli do Záp. Zajetí raději
    než do sovětského)
    • V čele Česká národní rada – Albert Pražák
    • Jednotky vlasovců – pomohli povstání, z ruských zajatců, ve válce na straně Něm. –
      = Ruská osvobozenecká armáda, v čele generál Vlasov, zachránili nás
      před porážkou, 8. 5. z Prahy odcházejí, domluveno že mohou odejít na
      volně na Z. – terčem kritiky
  • 5. Ctíme jako konec války; 9. 8. k nám přicházejí jednotky SSSR od Berlína – už zde žádné boje ale nejsou

 

Košický vládní program – 5. 4. 1945

  • Stěžejní dokument, program nové vlády, vláda na základě ?parity?– strany co byly povoleny – každý jen 3 zástupce ve vládě
  • Povolené strany: ČR – komunistický, sociálně demokratická, národně socialistická, lidová
    SR – komunistická, demokratická, strana práce, strana svobody
  • V čele Zdeněk Fierlinger – formálně soc. demokracie, ve skutečnosti komunista
  • Připraven v Moskvě → levicový, levice vyhrává v celé Evropě
  • Likvidace pravicové opozice (agrární zcela zakázaná – obvinění že za Druhé rep. napomáhali nacistům –
    účelová lež)
  • Body: vytvořena Národní fronta – všechny politické strany, odbory, organizace – hasiči, tělových. org…
    – vše první projednáno zde, potom až v parlamentu, nedala se kontrolovat
    • Zahraniční orientace na SSSR
    • Armáda po vzoru SSSR – měla se stát politickou (za První rep. důsledně nepolitická – nesměli
      být členy polit. stran ani volit – proti zneužití)
      – politická kontrola v armádě, političtí důstojníci – politruci
    • Požadavek odsunu Němců a Maďarů – zabrání majetku kolaborantů – konfiskace – potrestání
    • Pozemková reforma – rozdělení zabavených pozemků
    • Znárodnění bank, pojišťoven, těžkého průmyslu a dolů
    • Sociální zákony – zlepšení podmínek pro pracující,…

 

Realizace programu

  • Volby neproběhli, program nebyl podložen zákony
  • Realizace díky prezidentským dekretům – podepisovali prezident a premiér, kolem 150 – museli být následně schváleny parlamentem – 28. 10. parlament v provizorní podobě
  • Dekrety: ž Velký retribuční dekret
    • Potrestání členů protektorátních vlád – kolaborace
    • Prezident Jozef Tiso – popraven, K.H. Frank – popraven
    • Často neprávem odsouzeni k smrti
  • Malý retribuční dekret
    • Provinění proti národní cti, tvrdé tresty – udavačství, řešení osobních sporů, …

 

Divoký odsun

  • Bezprostředně po válce, Němci a Maďaři násilně vyháněni Čechy, násilí, vraždy,… bez právního podkladu
  • Menšiny neplnoprávní občané
  • Významné: Brno – až 10 000 Němců, vyhánění do Rakouska; Ústí nad Labem – výbuch v chemičce –
    lynčování Němců; Postoloprty, Přerov
  • Až 50 000 lidí umírá, končí Postupimí- legalizace odsunu právní cestou

 

Organizovaný odsun

  • Schválila Postupimská konference – netýkalo se to Maďarů
  • Organizováno v roce 1946, 50kg majetku na osobu, 2,5 mil. lidí
  • Vyjmuty: antifašisté, smíšená manželství, odborníci – pro továrny, lékaři, …

 

Znárodnění

  • Října 1945, později prezentován jako dekret z 28. Října
  • Znárodnění podniků nad 500 zaměstnanců, bank, pojišťoven, dolů
  • Později komunisty posunut na 28. Října – připomenutí 1. Republiky přebito dnem znárodnění
  • Evropa v této době znárodňovala – VB, FR, x ČSSR (u nás ne), posléze znovu privatizovány
  • Cca 150 dekretů, na úrovni zákona, měli být přijaty parlamentem
  • Října svolán prozatímní parlament – schválil je, schválil i zločiny, které se staly v průběhu osvobození, např. Habrmannův mlýn

 

Volby 1946

  • Poválečné volby, povinné, poslední svobodné, ale povoleny jen určité strany – demokratická, strana práce, strana svobody
  • V Čechách vítězí komunisté, na Slovensku Demokratické strana
  • Celkový vítěz – komunisté, mohli určit premiéra – K. Gottwald
  • Komunisté obsadily nejdůležitější ministerstva: zemědělství, vnitra, …místopředsedy
  • Komunisté ale neměli ve vládě většinu, byly zde zastoupeny všechny strany
  • 2 nestraníci – min. zahraničí – Jan Masaryk, min. obrany – Ludvík Svoboda – pochybná nestrannost, sympatie
  • Při nesouhlasu s žádnou stranou mohli lidé hodit bílé lístky- počítali se jen do vol. účasti s komun.

 

Marshallův plán

  • Pomoc z USA státům zasažených válkou, přijali jsme, ale SSSR ostře nesouhlasil → nátlak, do Mosky odletěla vládní delegace – museli jsme se podrobit a plán odmítnout (stejně jako Polsko)
  • Fatální následky – tragédie československé ekonomiky

 

Budovatelský program

  • Zavedeno centrální plánování
  • Fáze = dvouletý plán = budovatelský plán – měl nastartovat ekonomiku
  • Za války nebylo ČSR příliš poškozeno, nálety však poškodily – Škoda Plzeň, Ústí n.L., Kralupy, Litvínov, Zlín, chemické závody→ hnědé uhlí → benzín, ale infrastruktura a továrny nezničeny

 

Rok 1947

  • Upevnění moci komunisty
  • Zvýšení tlaku na vládu, manifestace, petice; parlament i vláda – „pod tlakem ulice“
  • Velké sucho – postihlo zemědělství a zároveň pohraničí – noví lidé – „nezemědělci“ → nedostatek potravin
  • Populistické zákony – milionářská daň – lidé s velkými příjmy nezdaněni

 

Únorový převrat

  • Volby do parlamentu – měly být v roce 1948
  • Předvolební průzkumy ukázali, že by komunisté byly poraženi → příprava na převzetí moci na únor 1948
  • Předcházela tomu krize na Slovensku – zřízeno sborem pověřenců) = „vláda“ – lidé z demokratické strany, obviněni ze spolupráce s nacionalisty → odvolání
  • Polovina února – sezvány dvě masové komunistické akce – sjezd rolníků – rolníci ze státních statků, sjezd závodních rad – složené z dělníků, kontrolovali chod továrny v Praze – větší komunistická podpora

 

Vládní krize

  • Tvrdé spory vlády
  • vnitra Nosek odvolal poslední nekomun. velitele bezpečnosti – jako záminka →
  • Ministři demokratických vlád jeho rozhodnutí zvrátili, on ale své rozhodnutí nevzal zpět → 12 ministrů demokratických stran podalo demisi (nebyla většina – vláda mohla být pouze doplněna) – mysleli, že to prezident nepřijme, že se uskuteční předčasné volby
  • února krize, podání demisí – 25. Února
  • Vyhlášení předčasných voleb
  • Beneš – špatný zdravotní stav, komunisté mobilizovali masy (manifestace), kom. Povolali lidové milice (ozbrojené dělníky)
  • Na stranu demok. se postavili pouze vysokoškoláci – manifestační pochod na hrad – bez výsledku
  • Beneš nechtěl aby mu politiku určovala ulice
  • Února – Beneš přijal demisi, komunisté převzali moc ve státě
  • Vláda doplněna – oficiálně nekomunisté – ve skutečnosti trojští koně – komunisté

 

Procesy

  • Milada Horáková – právnička, za protektorátu vězněna nacisty, po vílce poslankyní nár. soc.
    strany, netajila se odporem ke komunistům
  • Monstrproces – 4 rozsudky smrti – Heliodor Píka, Milada Horáková, Záviš Kalenda (literát), …
    – mnoho vězení na doživotí, 15-20 let vězení
  • Organizované komun. stranou s politickými odpůrci – podle vzoru SSSR – sovětští poradci, vedly výslechy
  • Procesy prosti církvi: Číhošťský zázrak – na Vysočině, při mši se pohnul kříž na oltáři →
    zatčen farář Toufar, na následky zranění z výslechů ve vězení
    umřel → (komunistický film – jak to farář podvrhnul – soustava
    kladek) → posloužila jako záminka k akci proti církvi →
    Akce K = rozbití církve – rušeny kláštery, zatýkání kněžích i biskupů a kardinálů..
    soudy – internování – mnichové – Želiv, a jeptišky – Bílá voda, Králíky
  • Procesy s komunismy: brzy ekonom. problémy – zklamání pro lidi, klesá živ. úroveň → hledání vnitřního
    nepřítele – na svedení příčiny, zastrašení veřejnosti
    • ve všech satelitních zemí SSSR
    • snaha zabránit Jugoslávského scénáře – vzepření se SSSR – Tito
    • proces s „protistátním spikleneckým centrem“ – souzen i druhý muž státu – Rudolf Slánský a mnoho významných komunistů
    • výpovědi se obžalovaní museli učit nazpaměť – za příslib snížení trestu
    • tresty absolutní – smrti, zločiny: agenti cizí rozvědky, vlastizrada, paragraf 241 = obrana lidového demokratického státu
  • Justiční vraždy: vše zmanipulováno – soudci, advokáti, státní prokurátoři

 

Politická emigrace

  • Asi 30 000 na začátku, během 10 let asi 100 000 lidí
  • Na začátku útěk jednoduchý, později hlídané záp. hranice – Železná opona – dráty, supi (=psi), elektřina,…
  • Vysoké tresty při chycení
  • Triky: umělé hranice, celnice – výslechy „Američanů“ – info kdo jim pomáhal
  • Komunisté se báli odchodu mozků = inteligence

 

Násilná kolektivizace – 1951

  • Po vzoru svazu, závislost lidí na státu
  • Probíhá pomalu, bouření se lidí → provokace – Babice – vyvraždění tří funkcionářů národního výboru a KSČ, obvinění ze spolupráce s americkou centrálou → rychlé řešení vyšetřování → 100 lidí odsouzeno, 11 rozsudků smrti, vězení, celou vraždu zinscenovala STB, svedla to na obyčejné lidi
  • Kulaci = bohatí statkáři

 

1953 – klíčový rok

  • Březen – umírá Stalin – mrtvice, do dvou týdnů umírá i Gottwald – oba mumifikováni
  • Měnová reforma – snaha znehodnotit měnu, vypořádat se s přídělovým systémem, snížit poměr mezi
    poptávkou a nedostatečnou nabídkou
    – následky: znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů, pokles životní úrovně

 

1956

  • Na sjezdu KSSS Nikita Sergejevič Chruščov ve svém 6-ti hodinovém projevu obrovsky kritizoval Stalina
    – odhalení kultu osobnosti, část Stalinových zločinů → obrovský šok (u nás se zrovna
    dokončoval Stalinův pomník na Letné, za stovky milionů)
  • Dva pokusy o změnu režimu – Polsko a Maďarsko – potlačeno

 

50 léta

  • Srovnávání s nástupem nacismu v Německu
  • Justiční vraždy, omyly, lidé nejistí budoucností, období neustálého strachu

 

1960

  • Antonín Novotný (prezidentem od r. 1957) – vyhlašuje Československou Socialistickou republiku
  • Většina politických vězňů propuštěna

 

3. Pětiletka – 1964-65

  • Pokračování centrálního plánování (nemůžou reagovat na požadavky trhu – přesycení trhu, mnoho nechtěného zboží)
  • Zhroutila se v druhém roce
  • Hledání nového modelu – Ota Šik – tzv. Třetí cesta – spojení působení trhu a centrálního plánování, nepodařilo se zavést

 

Všední den

  • Stále policejní stát
  • Životní úroveň se zvyšuje, ale Evropa nás již předbíhá
  • Mzdová nivelizace – mzdy srovnávány na jednu úroveň
  • Tuzexy – obchody se západním zbožím, dvojí měna – nakupování za bony – získali jen ti, co pracovali v
    zahraničí
  • Zaměstnanost žen – za 1. Rep. ženy v domácnosti, nyní museli všechny do práce, jinak by nevyšli
  • Nezájem obyvatel o věci veřejné – lidé se se situací smířili, snažili se přežít, éra budování chalup, …
  • Životní styl mládeže: začala se oblékat stylem jako na západě – džíny, …
    • Éra rock n‘ rollu
    • Vznikají divadla malých forem, malá divadla, avantgarda, …
    • Povolení politiky: povolení trezorových autorů: J. Škvorecký, B. Hrabal, M. Kundera
    • Nová filmová vlna: „Nová vlna českého filmu“ – Forman, Němec, Jasný, Chytilová

 

Pokus o reformu socialismu

Rok 1967:

  • Sjezd spisovatelů – kritika 50. Let a toho, poměrů, požadovali zrušení cenzury
    • Ludvík Vaculík, Jan Procházka- chtěli zrušení cenzury (spisovatelé= „svědomí národa“)
  • Strahovské události na kolejích docházelo k výpadkům proudu- došla trpělivost, vzbouření → pochod na Hrad, na Nerudově ulici zastaven policií – zmláceni → studentské bouření, stávky, meetingy, …

 

Pokus o reformaci socialismu- 1968

  • Snaha vytvořit socialismus s „lidskou tváří“- kritika 50 let, politických procesů
  • = Pražské jaro = obrodný proces
  • Režim se dobral své podstaty, hroucení ekonomiky → nutná změna

 

Alexandr Dubček:

  • Leden 1968- zasedání KSČ- odvolání 1. Tajemníka A. Novotného (zároveň prezident) a zvolen A. Dubček
  • Symbol pokusu o reformu socialismu
  • Velmi populární, choval se jinak- vystupoval v televizi, objevoval se v časopisech a novinách…
  • Tragická postava- nebyl to politik, byl to funkcionář KSČ, svázán s kom. Stranou (narodil se a studoval v SSSR), neměl pol. Koncepci- rok 1968-1969, udělal pouze to, k čemu ho situace donutila

 

Reformní komunisté

  • Nešlo jim o změnu režimu, chtěli reformovat socialismus
  • Oldřich Černík- předseda vlády, Josef Smrkovský- předseda parlamentu, František Kriegl- předseda národní fronty (chybně k nim řazen i Ludvík Svoboda)

 

Březen 1968

  • Antonín Novotný odvolán z prezidentské funkce
  • Nastoupil Ludvík Svoboda- svázaný se sovětským prostředím, ublížil vývoji

 

Duben – Akční program KSČ

  • Veřejnost přijala změny s nadšením→ komunisté přijali akční program, slíbili Šikovu reformu (3. Cesta)
  • Zahájili jednání o federálním státě
  • Státy Varšavské smlouvy (tzv. bratrské státy) znepokojeny vývojem, snaží se tomu zabránit, označovali to za kontrarevoluci – chtěli návrat poměrů

 

Veřejné mínění

  • Změna během pražského jara → podpora reformních komunistů a změn, které začali probíhat
  • Vydávání knih zakázaných autorů, zrušení cenzury, Obnova organizací- Junák, Sokol
  • Vznik prvních zárodků politických stran- KAN (klub angažovaných nestraníků), K231– dříve pol. Vězni
  • Prohlášení 200 slov= petice, sepsal Ludvík Vaculík, vyzývá společnost k pokračování reforem bez ohledu na názor komunistů

 

Červenec

  • Spřátelené země – společná schůzka ve Varšavě (bez účasti ČSSR), pozvány země, které ČSSR později okupovali → vznik Brežněvovi doktríny- považuje vojenský zásah proti kontrarevoluci za legitimní, ukládá povinnost kom. Zemím vojensky zachovat socialismus → „Legalizace vpádu do ČSSR“
  • Čierná nad Tisou– 2. schůzka (na přelomu června a července, na hraničním přechodu)
    • setkání delegace SSSR – Brežněv s ČSSR Dubček, nic se nedohodlo, nikdo nechtěl kompromis

 

Srpen

  • Srpna: schůzka v Bratislavě (jen někteří funkcionáři)
    • Odevzdání Zvacího dopisu – vlastizrada, požadovali vojenský zásah proti ČSSR
      • Kolder, Kapek, Indra, Kriegle, …
    • Srpen: invaze začala už ve 23:00 20. Srpna – konec pražského jara
      • Přeprava těžké techniky (6 000 tanků) → začátek okupace
      • Vládu měla převzít dělnicko-rolnická vláda – složena z vlastizrádců – měli schválit okupaci
      • Skutečnost: zasedali reformní komunisté – prohlášení ve kterém napsali odsuzovací prohlášení, že to proběhlo bez jejich vědomí
      • Operace Dunaj: vpád vojsk varšavské smlouvy
        • okupaci provedli 4 státy: SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko (NDR-souhlasilo, ale neposlalo armádu), neúčast Rumunska a Jugoslávie- Varšavská smlouva
        • odpor veřejnosti, zahynulo asi 100 lidí
        • snahy dobití rozhlasu a televize – převzetí informačního toku
        • 6 000 tanků, 750 000 vojáků – nej vojenská akce po II. sv válce

 

14. sjezd KSČ

  • Mimořádný sjezd – Praha na Vysočanech, v továrním komplexu ČKD (dnes Sazka aréna)
  • Odmítnutí okupace, podpora reforem
  • SSSR zatknul představitele státu- odvezli je, nuceni podepsat dokumentaci→ Později prohlášen za neplatný

 

Moskevské protokoly

  • Brežněv uvažoval o ukončení okupace – nebyla příliš povedená – nestává však druhá cesta →
  • Jednání v Moskvě – Brežněv a Dubček + Svoboda + kolaboranti → nakonec připraveny Moskevské protokoly
  • Schválení okupace a „dočasného pobytu“ sovětských vojsk na našem území
  • Ne všichni to chtěli podepsat – Svoboda je donutil → zrazení programu který podporovali, selhání → nepodepsal je jen František Kriegel

 

I. Fáze normalizace – do jara 1969

  • Velká deziluze spol., lidé pochopili, že naděje na změny ztracené, studentské stávky, …
  • Přijaté zákony o ČSR Federaci – 28. 10.
  • Upálení Jana Palacha – leden 1969 – demonstrace na Václavském nám.
    • Upozornění na letargii spol., smíření se se situací – snaha vyburcovat dav
    • Obrovská pohřeb, pohřben Praze, demonstrace studentů, …
    • Jana Zajíce – 25. 2. 1969 – komunistické výročí, kom. reagovali rychle, brzy se ztratilo z podvědomí
    • I v Polsku, na protest proti okupaci ČSR
  • Normalizace – vytvořil hlubokou propast mezi Z a V, zaostalost
    • U nás mnoho těžkého průmyslu – drahá energie kvůli uhlí, na Z už restrukturalizace
    • Budování atomových elektráren → plýtvání energie
    • Nedostatková nabídka – na všechno fronty, pořadníky, …

 

Hokejový týden

  • Duben 1969 dvě utkání se SSSR – vítězná → nadšení, radost v ulicích
  • StB vyrabovala kancelář sovětské letecké spol. Aeroloft – svedli to na obyčejné lidi – posloužilo jako argument k potlačení takovýchto akcí
  • Ukázalo se, že společnost můžou zastavit jen represe

 

Konec II. Fáze normalizace – 21. 8. 1969

  • Znovu desetitisíce lidí v ulicích, protesty proti okupaci – potlačeny policií, lidovými milicemi

 

Pendrekové zákony

  • Přijetí 22.8. – Dubček, Svoboda, Černík – proti možným projevům dem. odporu demonstracemi, trestání

 

III. fáze normalizace – po srpnu 1969

  • Ze všech funkcí odstraněni reformní komunisté

 

Poučení z krizového vývoje

  • Text, který z pohledu kom. řešil Pražské jaro → velké čistky ve společnosti – lidé vyhazováni ze škol, ze zaměstnání, ze strany

 

Gustav Husák

  • Symbolem normalizace, stal se 1. Tajemníkem KSČ (po úmrtí Svobody prezidentem – na 20 let)




Další podobné materiály na webu: