Pravěké umění – dějiny umění (2)

 

   Otázka: Pravěké umění

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): anonym

 

 

Pravěké umění

= souhrné označení pro výtvory předhistorických lovců, zemědělců a pastevců

– nejdelší, nejméně známá, prehistorická (=bez písemných dokladů) epocha ve vývoji umění

– 3 periody podle použitého materiálu k výrobě nástrojů

DOBA KAMENNÁ – do r. 3500 př.n.l.

DOBA BRONZOVÁ – 3500-1100 př.n.l.

DOBA ŽELEZNÁ – 1100 př.n.l. – současnost, tímto názvem však pouze pravěk

* toto roztřídění formuloval Christian Thomsen (1788-1865) – však nepřesné jelikož v

různých oblastech zeměpisných oblastech probíhala tato 3 období jinak (starověký

Egypt, Mezopotámie, Čína, Řecko ~ v E pravěk)

– pozdní objev – pravěké umění známo teprve 150 let

 

DOBA KAMENNÁ – nejdelší úsek lidských dějin

STŘEDNÍ PALEOLIT (250-40 000 př.n.l.) – počátky E pravěkého umění

MLADŠÍ PALEOLIT (40-10 000 př.n.l.)

MEZOLIT = střední doba kamenná (10-7 000 př.n.l.)

NEOLIT = mladší doba kamenná (7000 – 3500 př.n.l.)

ENEOLIT = pozdní doba kamenná (4000-2000 př.n.l.) – vstupní brána do doby bronzové

 

Střední paleolit

– kultura této doby se shrnuje jedním názvem – MOUSTÉRIEN – podle jeskyně La Moustier, Fr

– nástroje – klíny, nože, rydla, škrabáky, vrtáky → vytvořil člověk neadrtálský → první projevy

estetického cítění

  • Toiranské kresby prstem v jílu – nejstarší

–  jeskyně Toiran ve Fr

–  obsahují otisky nohou v jílu, značky načrtnuté prsty a četné

vrypy – napodobeniny medvědího drápání

 

Mladší paleolit

– vznikalo zde klasické pravěké umění

– už můžeme hovořit o malířství a sochařství

– první umělecké projevy realistické i abstraktní

– homo sapiens

○ mnoho kreseb objeveno v jeskyních frankokantaberského okruhu (Fr, Šp)

– vznik uměleckých projevů abstraktních – geometrizace

– počátky nefigurálního umění

– abstr. tvorba se vyvíjela ze 2 zdrojů:

od 15. tisíciletí z realistického zobrazování – postupnou deformací

od 30. tisíciletí existují doklady čisté abstrakce

  • založené na výhradně nezobrazujících liniích
  • významné náleziště: Miziň na Ukrajině
    • ornamenty vryté do kostí z mamutoviny
    • ornamenty : • šikmé čáry
    •   písmeno V
    •   klikatka
    •   meandr – ornament „řeckého“ typu; složitější
  • od této doby (až dodnes) mezi sebou soupeří zobrazující a abstraktní umění

M – rozlišujeme 2 cykly:

périgordský

magdalénský

     Périgordská škola

  • périgord = historické území v J Fr
  • tisíciletí – 13 500 př.n.l.
  • vrcholí v jeskyni Lescaux – mohutné postavy v Síny býků (př. Černý býk)
  • technika – žluté a červené linie
  • vytvořila jednoduché vizuální znaky, primitivní technické postupy a zvláštnosti ve způsobu zobrazování

○ kroucená perspektiva – zvířata z profilu s rohy z čelního pohledu

○ „stříkaná“ malba – místo, kde se přitiskla ruka, zůstalo bílé, zbytek barevný

○ z tečkovaných čar → čára jedním tahem → * lineární (= tvořené čarami) obrazy

    Magdalénská škola

  • podle jeskyně La Madelaine v Dordogni, Fr
  • – 10. tisíciletí př.n.l.
  • nejlepší výtvory pravěkého umění
  • technika – těla vybarvena černě

○ normální perspektiva

○ uspořádání postav do zákl. tématických skupin

  • významné jeskyně : Rouffignac, Les Combarelles, Font de Gaume, Le Tuc d’Audoubert,

Les Trois Fréres, … ; nejznámější Altamira ve Šp

společné rysy

  • zoomorfní náměty – koně, zubři, mamuti, jeleni, nosorožci
  • většinou chybí kompozice – např. pouhá seskupení zvířat, někdy přes sebe
  • materiál – použití drcených nerostů obsahujích kysličníky manganu míchaných s tuky nebo vodou nanesených na zeď pomocí štětců ze zvířecí srsti nebo samotnými prsty
  • motivace :

a) lovecký kult – oštěpy a šípy v tělech zvířat

b) kult plodnosti – sochy těhotných žen

c) magie – věřili, že to co namalují, se stane i ve skutečnosti

 

S – 30. tisíciletí

   – zoomorfní náměty nebo náměty ženských postav (tzv. venuše)

venuše – rys – zdůrazněné pohlavní znaky – mohutné boky, ňadra a břicho

–  materiál: hlína, kámen, kost

–  v E nalezeno 90 sošek

– vznik souvisí s kultem matky (příbuzenstvo se určovalo v linii matky; ona je dárcem živ)

  • z Věstonic na Moravě – věstonická
  •    z Mentonu ve Fr – mentonská
  • z Willendorfu v Rakousku
  • s rohem z Lausselu, Fr
  • s křivou tváří z Dolních věstonic – kuriózní

 

mladší paleolit – ryté kresby – rytiny v kostech a mamutovině

  • rytiny zápasících býků nebo pasoucích se koní (vyryty do koňských žeber) –

– jeskyně Pekárna na Moravě (Moravský kras)

  •    unikát tzv. Geometrická venuše – ženská postava pomocí geom. ornamentů

– do mamutího klu z Předmostí u Přerova

mezolit – vlivem vlhčího podnebí → * louky a lesy → člověk opuštěl jeskyni → přeorientování

z lovu na zemědělství → ZROZENÍ KERAMIKY – hlavní umělecký druh neolitu

– zdobení : ○ spirálami (=volutami) → volutová keramika

keramika vypichovaná

mezolit, neolit – kostěné nástroje – jehly, dýky, hroty ke zbraním, ..

– vynález také saní, bruslí a lyží

– krátké etapy, ale technologie výroby kamenných nástrojů a zbraní se výrazně

zdokonalila

neolit – podle druhů keramiky rozlišujeme různé kultury

kultura nálevkovitých pohárů

kultura zvoncovitých pohárů

– ukončen magický názor → * animismus – oživují vše v přírodě jakýmsi božstvy

– ty zobrazováa pomocí tzv. idolů

– pravděpodobně sloužící náboženskému kultu

– nejdokonalejší díla pocházejí z doby malované moravské keramiky

  • postavy stylizované, občasné sklony k naturalismu
  • obličej nepropracovaný
  • pohlavní znaky naznačené, však nezdůrazněné
  • ženská soška s pozdviženýma rukama z Hlubokých Mašůvek na Moravě – !!!

– okolo 2000 př.n.l.              vypálené sošky – tělo členěné podle skutečnosti

(doba žlábkové kremiky)         kamenné sošky

kostěné sošky

sošky mající místo hlavy měsíčkovitý roh

 

DOBA BRONZOVÁ (2000-700 let př.n.l.)

– převrat v objevu slitiny mědi a cínu = bronz

– kultury:

  1. útěnická – známé kostry skrčenců u Útěnic u Prahy
  2. mohylová – hl. znakem je budování rozměrných konstrukcí – mohyl na hroby
  3. lidu popelnicových polí – spalování nebožtíků a ukládání jejich popela do uren a popelnic
  4. knovízská kultura – dle obce Knovíž u Slaného

– typické jsou žárové hroby spolu s kostroovými pohřby

– dle pohozených a vykloubených kostí se usuzuje kanibalismus

– přinesla :  kovotepectví

odlévání do pískových forem; později do ztracené formy (forma se po ztvrdnutí odseká)

inkrustaci

výsledky : šperky, spony, zdobené dýky, jehlice, meče a hřivny(pozdější platidlo)

– nejčastější výzdoba : spirála

  • plastika koně zapřaženého do Slunečního vozíku z Trundholmu –

votivní předmět (= jehož prostřednictvím se lidé dovolávali pomoci nadpřirozených sil)

kotouč se spirálou – symbolika slunce, pohuby a života

 

A – prakticky nedochovalá

– pouze stavby megalitické (pozdní neolit až doba bronzová) = velké kamenné bloky

(E, S af, Indie, Oceánie)

– pravděpodobný smysl – kultovní místa, observatoře, posvátná obřadiště

– 3  zákl. typy megalitů:

a) menhiry – kameny neopracované, postavené na výšku, volně stojící v přírodě

                                              někdy vytvářejí aleje – Fr

u nás – 23 – • menhir u obce Klobouky u Slaného – 3,5 m; u nás největší

Fr – 8200 – • menhir z Bretaně – největší; 23 m, 348 tun

– rozdrcen bleskem

b) dolmeny = kamenné desky nebo balvany

                                            – pravděpodobně obětní kameny

– na podložených kamenech = na nohách jako od stolu

c) kromlechy = balvany sestavené v kruzích nebo elipsách

                                               – astronomicky orientované

– využití: kultovně náboženské středisko pro celý kraj

– tzv. trilit – dva vztyčené bloky spojovány kamenným překladem

 

  • Stonehenge u Salisbury, VB

– obrovské žulové bloky dopraveny ze vzdálenosti

30 km, menší ze 160 km

= zasvěcený kult Slunce – vymezuje přechod od

megalitů k architektuře (okolo 1800 př.n.l.)

– 7100 astronomických směrů – např. půdorys je

orientovan tak, aby osa procházela bodem, v němž

vychází Slunce v nejdelším den roku)

 

DOBA ŽELEZNÁ

– 2 významná období

A: KULTURA HALŠTATSKÁ (7.st – 5.st. př.n.l.) ve stř E

  • podle pohřebištěv Halestattu v Rakousku
  • užívá současně bronz i Fe
  • s stř a SZ Čechách – kultura bylanská

– navazovala na starší kulturu knovízskou – bohaté kostrové hroby

  • bronzový koník z Obřan u Brna
  • bronzový býček z Býčí skály u Adamova
  • výzdoba keramiky – geometrická
  • později se objevuje vliv etrusků a skytů

skytové – ze S Černomoří

– mohutné mohyly nas hroby náčelníků, nákladně vybavené

B: LATÉNSKÁ DOBA (4.-1.st.př.n.l.)

  • pravděpodobně od naleziště La Téne, Švýcarsko
  • v E se zvyšuje hustota zalidnění → * kmenová knížectví → navazuje se kontakt s antickým světem

=> inspirace etrusky a řeky  – umělecký projev živější, fantastické figurální motivy,

ne realistické

  • vrací se opět ke stylizaci

 

– další

C: KELTSKÁ KULTURA (3.st – 1.st. př.n.l.)

  • zavedli těžbu drahých kovů, zpracovávali železnou rudu, znali hrnčířský kruh , rotační mlýny na obilí i výrobu skla
  • od 2.st. stavěli oppida(hradiště)

– obchodní, výrobní i správní střediska obehnaná hradbou z kamene,     dřeva a sypané zeminy; vstup několika branami

– ulice → okrsky – řemeslníci se stejného oboru

– nacházíme zde i chrámy – k náboženským účelům však dloužila

ohrazená místa s posvátnými stromy či kůly

– od 1.st.př.n.l. Se zde razily i keltské mince

  • keltské umění – řemeslníci – umělecké šperky, zdobené meče, ozdobná keramika, …
  • keltská civilizace směřovala k vytvoření městských států
  • zanechali Čechám latinský název Bohemia od kmene Bójů

 

koncem 1.st.př.n.l. – vpád Germánů do Českých zemí – vytlačili či asimilovali kelty

  • věnovali se převážně zemědělství
  • jazykem a kulturou se dělili na:

východní

severní

západní

  • České země – osídleny kmenem Markomanů, Slovensko – kmen Kvádů
  • vliv laténské a římské kultury

 

ke konci 4.st.n.l. zasáhl do vývoje E vpád turkotatarských Hunů → začíná stěhování národů →

→ důsledek : 476 – pád Římské říše – na jejím území vznikají barbarské státy

 

od 5.st.n.l. Slované obsazují střední E – umění stále ovlivněno římským

  • st. – existují hrady a hradiště
  • začátek 9.st. – křesťanské kostelíky – již před příchodem Cyrila a Metoděje
  • vykopávky v Mikulčicích
  • mohylo Žurán u Brna – z doby nejstarších Slovanů – konec 5.st.

– keramika, bronzové památky (šperky – 2.po.9.st. – byzantské vlivy

– postava oranta – modlící se postava

– mince se na Velké Moravě nerazily – platilo se Fe zpracovaným do hřiven – stříbrné mince

denáry začali obíhat až po rozpadu Velké Moravy






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: