Pravěk – maturitní otázka z dějepisu (8)

 

   Otázka: Staroorientální státy

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Iva

 

Vymezení pojmu pravěk

  • Je to nejstarší část vývoje lidské společnosti
  • Je to období od starší doby kamenné až do konce starší doby železné
  • Prehistorie- zabývá se pravěkem

 

Archeologie, její prameny, metody a význam pro studium pravěkých dějin

  • Archeologie vyhledává a zkoumá hmotné archeologické prameny
  • Archeologickými prameny jsou veškeré pozůstatky po činnosti pravěkých lidí

o   Sídliště

o   Pohřebiště

o   Pole

o   Těžební okrsky aj.

  • Artefakty – jedná se o člověkem záměrně vytvořené předměty
    • Pohřebiště a hroby

o   Jsou svědectvím, jak pravěcí lidé zacházely se svými zemřelými příslušníky

o   Jejich zvyklosti nazýváme jako pohřební ritus

o   Kostrový ritus- nespálené tělo zemřelého

o   Žárový ritus-  spálené tělo uložené do hrobu

o   Hroby

ploché- splývají s terénem

Mohyly- navršené hliněné náspy nad hrobem

o   Pravěké sídliště

 

o   Prameny

  • Hmotné
  • Písemné
  • Obrazové
  • Tradiční
  • Zvukové

 

Metody

  • Datový průzkum
  • aplikace přírodovědných metod
  • povrchový průzkum
  • omezený zásah pod povrch terénu

 

Význam archeologie pro studium pravěkých dějin

o   Cílem je sestavit co možná nejúplnější obraz lidských dějin

o   Dějepis

  • je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny člověka a jeho civilizace především na základě písemných a hmotných pramenů

 

  • Etnologie
  • Národopis
  • Je to společenská věda, která se zabývá srovnávacím studiem kultur a společností
  • Provádí rekonstrukce výroby, nebo způsobu použití předmětů, které archeologie nemůže zařadit

 

  • Numizmatika
  • Zabývá se nejstaršími platidly

 

  • Srovnávací jazykověda
  • Zkoumá počátky vývojů jazyků po celém světě

 

  • Dějiny umění
  • Nejstarší počátky výtvarného pravěkého projevu

 

  • Paleoantropologie
  • disciplína antropologie
  • studuje vývoj člověka na základě kosterních pozůstatků
  • Určuje věk a pohlaví zemřelých
  • Odhaluje příčiny úmrtí
  • Popisuje nemoci prodělané za života lidí v daném období
  • Někdy nalezne i způsob jak se léčili pravěcí lidé

 

  • Antropogeneze
  • Studium vývojové linie směřující přímo od živočišných předchůdců člověka k formě Homo

 

  • Paleontologie
  • Studium pravěkých zvířat

 

  • Paleobotanika
  • Studium pravěkých rostlin

 

Vznik a vývoj člověka

o   Egyptopitékus

  • Žil před 35 miliony lety v Egyptě
  • Byl to primát vážící 5-6 kg
  • Nejstarší spolehlivě známý společný předek člověka
  • Pohyboval se pomocí všech čtyř končetin ve stromech tropického pralesa
  • Živil se ovocem

 

o   Kenyapitékus

  • První skutečný lidoopi
  • Žil před 17-16 mil. Lety ve východní Africe
  • Měl zesílenou sklovinu zubů

 

o   Dryopitékus

  • Žil v tlupách před 11 mil. Lety
  • Vážil kolem 35 kg

 

o   Australopitekové

  • První hominidé
  • Žil před 3-4 mil lety
  • Nejstarší byl Australopithecus Afarensis
  • Jeho pozůstatky se nalezli např. v Etiopii a Tanzanii
  • Jeho mozkovna byla dlouhá a nízká a skrývala mozek o objemu asi 380-450 cm3

 

  • Australopithecus africanus
  • Opouštěl lesní prostředí
  • Pohyboval se více po dvou končetinách
  • Byl asi 1,5 m vysoký
  • Vážil kolem 50 kg
  • „Taungské dítě“

o   Nejznámější nález

o   Naleziště v Jižní Africe

o   Nálezy byly objeveny v lokalitách v Keni, Jihoafrické republice a Tanzanii

o   První lidé

  • Homo Habillis- člověk zručný
  • Byl první výrobce v dějinách lidstva
  • Dokázal zhotovovat jednoduché kamenné, popř. kostěné nástroje

 

  • Homo Erectus- člověk vzpřímený
  • Žil před 2. Mil lety
  • Měl větší mozek, než jeho předchůdci
  • Došlo u něj ke zkrácení obličejové části a k vytvoření mohutných nadočnicových oblouků
  • V době mezi 1,5 mil. – 1 mil lety se rozšířil z Afriky do Asie a později do Evropy

 

  • Homo Sapiens- člověk rozumný
  • Dokázali zhotovit dokonalejší kamenné nástroje (škrabadla, drasadla, rydla…)
  • Používaly nástroje k lovu, porcování masa, čištění kůží, opracování dřeva parohů a kostí
  • Řadíme k němu Neandrtálce

o   Objevily se asi před 200 tis. Lety

o   Měly malou postavu a robustní kostru

o   Jejich mozkovna byla větší, než je tomu u lidí dnes

o   Silný chrup

  • Používán i při manipulaci s předměty

o   Bez bradového výstupku

 

  • Homo sapiens sapiens
  • K dokončení tělesného vývoje člověka došlo před 40 tis. Lety
  • Byl zcela podobný dnešním lidem
  • Nacházel se v:

o   Jihozápadní Asii

o   Oblasti mezi střední Evropou a Jihozápadní Asií

  • Brzo se rozšířil i do ostatních území obývaných neandrtálci
  • Před 25 tis. Lety se rozšířil do Ameriky a Austrálie

o   Lidé se tam dostávali přes pevninské mosty, které dočasně spojovaly jinak oddělené kontinenty

o   Když pak byli po zvýšení hladiny moří tyto mosty zaplaveny, zůstali jejich potomci (Indiáni, Austrálci) v izolaci až do objevení Evropany

o   Působením místních podmínek vznikali z lidí dnešního typu jednotlivé rasy (běloši, černoši…)

 

Před 2,5 mil. Lety př. n. l Pozůstatky člověka Homo Habillis
2 mil. Lety př. n. l Homo Erectus
200 000 let. Př. n. l Homo Sapiens
40 000 let. Př. n. l Homo Sapiens Sapiens

 

  • Možnosti periodizace pravěkých dějin, charakter. jednotlivých období

 

 Nejstarší paleolit 3500 000 – 1000 000 př. n. l
 Starší paleolit 1000 000 – 300 000 př. n. l
Střední paleolit 300 000 – 40 000 př. n. l
Mladý paleolit 40 000 – 8000 př. n. l
Mezolit 8000 – 3200 př. n. l

 

o   Střarší a Střední doba kamenná (Paleolit a Mezolit)

  • Nejdelší etapu rodu Homo nazýváme starší doba kamenná
  • Postupně se objevovaly první produkty práce, které umožňovaly existenci
  • Vznikala lidská kultura
  • Základem obživy byl rybolov, lov, sběr plodin a drobných živočichů
  • => kořistnický způsob života
  • Trval od začátku třetihor po celou starší část čtvrtohor
  • Střídaly se doby ledové a meziledové
  • Nejstarší paleolit
  • Nejstarší, nejdelší a nejméně poznaná fáze starší doby kamenné
  • Nálezy hominidů zejména ve východní africe
  • Nejznámější naleziště ve východní Africe
  • Na konci nejstaršího paleolitu vystřídal člověka zručného člověk vzpřímený
  • Osídlení se začalo šířit z Afriky do Středomoří
  • Starý paleolit
  • Tvůrcem kultury v této době byl člověk vzpřímený
  • Došlo k výraznému ochlazení
  • Člověk dokázal již využívat oheň, stavět jednoduché pevnější příbytky, lovil drobná zvířata (ryby ptáky) i větší savce (koně, bizony…)
  • Využívali nástroje jako pěstní klíny, hrubé úštěpy
  • Nálezy: Afrika, Čína, Evropa, Asie
  • Střední paleolit
  • Člověka vzpřímeného nahradil člověk rozumný, včetně neandrtálců
  • Používali kamenné úštěpy, pěstní klíny
  • Lov byl specializovaný

o   Alpy – medvědi

o   Sever Evropy – soby

o   Ostatní území – mamuti

  • Sbírali jedlé rostliny, kořínky a plody
  • Žili v loveckých tlupách v primitivních chatách, nebo jeskyních
  • Uměli rozdělávat oheň
  • Nález prvního kultu -> „Medvědí kult“
  • Rituální pohřby s milodary
  • Mladý paleolit
  • nositelem kultury se stal člověk dnešního typu
  • lidé dokázali vyrábět rozmanité typy kamenných a kostěných nástrojů

o   Používali k tomu různé výrobní postupy

  • Čepelová technika
  • Z čepelí připravovali:

o   Škrabadla ke zpracování kůži

o   Rydla a kruhy k opracování dřeva

o   Kosti a vrtáčky k vrtání otvorů

  • Používali dobře štěpné druhy hornin (pazourky, obsidián, křemenec…)
  • Lidé žili v pevnějších skupinách
  • Mluvili plně artikulovanou řečí
  • Základem obživy byl specializovaný lov velikých zvířat
  • Lovecké skupiny většinou táhly za stády zvířat
  • K lovu používaly luk a šípy nebo oštěp
  • Sběru rostlin se věnovaly ženy a děti
  • Jako příbytky používaly jeskyně, skalní převisy, jednoduché konstrukce z mamutích kostí a dřevěných kůlů
  • Prohlubovala se úcta k zemřelým
  • Počátky umění v mladém paleolitu

o   Lidé už měli v tomto období umělecké cítění

o   Pravěké umění:

  • Jeskynní malby – Španělko – Altamira, Francie –

Lascaux

  • Znázorňují většinou lovnou zvěř
  • Souvislost maleb s náboženskými představami

o   Obřady, které měly zajistit úspěšný lov

  • Reliéfy
  • Plastiky
  • Řezbářské výtvory -> plastiky žen
  • Výtvory z pálené hlíny -> drobné zvířecí figurky, venuše
  • Mezolit
  • V důsledku oteplení docházelo k rozšíření lesů a lesostepí
  • Zvířata přestávala migrovat

o   Lovecké skupiny se díky tomu pohybovaly v loveckých revírech

  • Závěr kořistnického způsobu života
  • Živily se lovem i sběrem
  • Používali luk a šípy, kopí, harpuny…
  • První ochočené zvíře-pes

o   Mladší doba kamenná (neolit)

  • Počátky zemědělství-jedna z nejvýznamnějších událostí lidstva
  • Začalo na předním východě
  • Tzv. „Neolitická revoluce“

o   Přelom 10. a 9. Tis. Př. n. l.

o   Produktivní hospodaření

  • Zmírnilo se podnebí po ústupu kontinentálního ledovce na Sever
  • Obnažila se horská údolí -> nové plodiny (pšenice, ječmen…)
  • Náhodně objevila možnost množení obilovin
  • Začala se objevovat malá obilná políčka

o   Ta přilákala stáda zvěře, kterou mohly lovci lovit

  • První zadržená stáda (ovce, antilopy…)
  • První pevné příbytky
  • Začaly používat primitivní srpy při sklizni obilí, mlýnky, stavy…
  • Usedlý způsob života způsobil zvýšení počtu osad a jejich obyvatel
  • Začaly se stěhovat do všech koutů světa

o   Pozdní doba kamenná (Eneolit)

  • Rozšiřoval se nový materiál – měď
  • Společná dělba práce
  • Zdokonalení zemědělské techniky
  • Oradlo
  • Vůz
  • Objevení kovu -> metarulgie ->získávání kovu z rud
  • Objev hutnění -> tavba měděné rudy
  • Nejdůležitější surovinou byl ale stále kámen, protože měď byla vzácná
  • Začaly se skutečnou těžbou
  • Suroviny na výrobu kamenných nástrojů byli předmětem počínajícího dálkového obchodu
  • Megalitické stavby
  • Kultovní a pohřební památníky
  • Kamenné řady
  • Dolmeny -> hrobky z velikých balvanů
  • Menhiry -> vztyčené obří balvany (Carnac, Stonehenge)
  • sídliště na jezerech
  • Nastolení patriarchátu
  • Chovaly kozy, prasata, ovce…
  • Ochočování koní
  • Hradiště
  • Byla to jakási centra
  • Na konci tohoto období se již mluvilo indoevropskými jazyky

 

o   Doba bronzová

Starší doba bronzová 2200 – 1600 př. n. l
Střední doba bronzová 1600 – 1250 př. n. l
Mladší doba bronzová 1250 – 750 př. n. l

 

  • Rozvíjela se výroba zbraní, nástrojů a ozdob
  • Rozšíření znalosti slévání mědi a cínu
  • Nový materiál -> bronz
  • Primitivní výměna surovin se měnila ve skutečný obchod
  • Ve vyspělejší Egejské oblasti vznikaly první státní útvary
  • Vznikala zde města i s paláci
  • Rozvíjelo se zde rychleji řemeslo
  • Starší doba bronzová – únětická kultura
  • Významná ve střední Evropě
  • Kvalitní keramika
  • Nejdůležitějšími pracovními nástroji byla sekera
  • Používali zbraně jako dýky, hroty, kopí…)
  • Vyráběly lodě
  • Srp odlévaly z bronzu
  • Vyráběly bronzové šperky a ozdoby
  • I nadále se udržely kamenné broušené sekery, kostěné nástroje nebo i jednoduchá drtila na mletí obilí
  • Střední doba bronzová
  • Došlo k výraznému ochlazení a ke zpomalení vývoje
  • Zhoršení podmínek v zemědělství
  • Usnadnění chovu dobytka
  • Na jihu rozvoj mykénské civilizace
  • Vyvážel se jantar
  • Ve střední Evropě se objevily meče
  • Základ společnosti tvoří kmenové svazy v čele s náčelníky
  • Lidé se stěhovaly podle ročního období se svými stády
  • Skupina středoevropských mohylových kultur
  • Mladší doba bronzová
  • Život společnosti na jihu nabyl primitivnějšího charakteru
  • Suché období mělo za následek pokles úrody
  • Stejná klimatická změna ale zlepšila přírodní i životní podmínky ve větší části Evropy
  • Začal se pěstovat žito a oves
  • Nový rozkvět evropských kultur
  • Zvýšil se počet obyvatelstva
  • Využívali žárové pohřby

o   Popel se ukládal do popelnic

  • Doba popelnicových polí
  • Náboženské představy a kulty
  • V závěru doby bronzové můžeme již na území Evropy určit rozmístění pravěkých národů, které známe jménem.
  • Zhoršení podnebí ve střední Evropě vedlo k zániku některých osad a narušení obchodních styků
  • Bylo nedostatek surovin k výrobě bronzu
  • Některé etnické skupiny se oddělily od indoevropských skupin (Germáni, Keltové…)

o   Doba železná

Starší doba železná (období halštatské) 750 – 450 př. n. l
Mladší doba železná (období laténské) 450  př. n. l

 

  • Zdokonalení nástrojů díky poznání nového kovu- železa
  • Starší doba železná
  • Klesl počet osad
  • Díky zhoršení klimatu došlo k pohybům obyvatelstva
  • Rozmach řeckých států
  • Rozvoj civilizace Etrusků
  • Výborní mořeplavci a obchodníci
  • Nabízeli měď, železo a tepané kovové výrobky
  • Rozšíření železa vyřešil krizi, která nastala v době bronzové po vyčerpání surovinových zdrojů
  • Začalo se s hutnictvím
  • Lidé se naučili tavit železo
  • V zemědělství se používaly železné nástroje
  • Kovářské dílny
  • Stoupl význam koně
  • Začaly chovat kur domácí
  • Kolařství
  • Loukotě
  • Obvodový kruh konstrukce kola
  • Jantarové a zlaté cesty
  • Rozdíl v pohřbívání podle majetnosti
  • Halštatské osídlení bylo ohroženo vpádem Skytů
  • Mladší doba železná – období laténské
  • Do popředí se dostávají keltské kmeny
  • Objevují se rozsáhlá keltská pohřebiště
  • Keltové byli zruční řemeslníci
  • Vynikali zejména v hutnictví železa a kovářství
  • Lidé se věnovali především zemědělské činnosti
  • Jako zbraně sloužily nejčastěji meče a kopí
  • Využívalo se kruhových rotačních mlýnků
  • Hrnčířský kruh
  • Základem společnosti je rodina
  • Vedoucí postavení má muž
  • Druidové
  • Oppidia
  • veliká hradiště, předchůdci měst
  • propracovaný systém opevnění
  • některé cesty na oppidech byli dláždeny
  • uprostřed stálo sídlo velmože
  • vrchol pravěkého vývoje v Evropě

o   Doba římská

Doba římská 0-400 n. l

 

  • Došlo ke kontraktu starověké říše římské s pravěkými kmeny -> barbary
  • Válečné střety a obchodní styky
  • Rozvoj zaostalejších kmenů
  • Základy feudálních vztahů
  • Jižně od Říma se vztahy projevily negativně a urychlily krizi římského impéria
  • Germáni získávají na důležitosti
  • Jejich osídlení bylo nerovnoměrné, vesnického charakteru
  • Podzemnice
  • Dvorce
  • Zpomalil se rozvoj zemědělství
  • Regionálně se odlišoval podíl zemědělství a chov dobytka
  • Pěstovali čočku, len, některé druhy zeleniny, oves….
  • Hnojení polí
  • Důležité bylo hutnění železa a kovářská výroba
  • Rozvíjelo se kovolitectví a výroba šperků
  • Převažoval žárový ritus
  • Hliněné urny
  • Germáni měli mnoho bohů
  • V Prvním století začaly používat písmo
  • Vlastní abeceda- 24 znaků ->runy
  • Sloužilo k magickým účelům

 

  • Přehled pravěkého osídlení českých zemí a nejvýznamnějších nalezišť
  • České země v mladší době kamenné
  • Ve střední Evropě se první zemědělci objevili kolem roku 5500 př. n. l
  • Šlo o lid kultury s lineární keramikou
  • Do Čech se dostaly nejstarší zemědělci z Moravy
  • Neolitické osídlení v Čechách a na Moravě se váže na přírodní podmínky
  • Obsazovány byly především úrodné sprašové půdy v nižších polohách (Březno u Loun)
  • Mezi nejvýznamnější nálezy patří sídliště z mladší doby kamenní v Bylanech u Kutné hory
  • Osídlení Českých zemí
  • Počínaje neolitem bylo vývoj osídlení nepřetržitý
  • Ve starším eneolitu na naše území zasahoval rozsáhlý komplex kultury s nálevkovitými poháry
  • V této kultuře najdeme už vědy jako je matematika, zeměměřičství a astronomie
  • Makotřasy -> nalezený kultovní objekt v podobě čtvercového příkopového ohrazení -> kalendářní systém
  • Poprvé se v této době objevily pohřby těl ve skrčené poloze
  • Ve střední Evropě patřili eneolitické kultury k okruhu zemědělských civilizací
  • V mladším eneolitu na naše území přišli lidé z Německa a ze středního Podunají
  • Archeologicky se označují jako lid se šňůrovou keramikou
  • Pohřbívali zesnulé obou pohlaví podle zvláštních pohřebních zvyklostí
  • Vikletice u Chomutova – zde bylo prozkoumáno pohřebiště se 164 hroby
  • §  Starší doba bronzová – únětická kultura
  • Nazvaná podle pohřebiště Úněticích u Prahy
  • Ústředním centrem únětické kultury se staly Čechy a Morava
  • Osídleny byly také jižní Čechy
  • Lidé žili někdy i v méně přístupných polohách
  • V Čechách i na Moravě vznikla vyspělá a bohatá společnost
  • Vyráběla se kvalitní vypalovaná keramika – lesklý kovový vzhled
  • Koflík- nejtypičtější tvar nádob této kultury
  • Zemřelé pohřbívali ve skrčené poloze
  • Mladší doba bronzová – knovízská kultura
  • Jméno této kultuře dala obec Knovíz u Slaného
  • Kultura popelnicových polí
  • Součástí širokého okruhu předkelstkých kultur
  • Hromadné nálezy bronzových předmětů tzv. depoty
  • kostrové pohřby naznačují problémy sociální diferenciace a zvyků, jelikož byly nebožtíci odkládány do odpadních sídlištním jam






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: