Pozdní středověk – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Pozdní středověk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): ivamik

 

Pozdní středověk (přelom a 16. stol)

Hospodářství západní a částečně i střední Evropy se ocitlo v krizi. Zemědělská kolonizace postupně slábla, klesla těžba drahých kovů, snižovala se hodnota mincí. Řada šlechticů kvůli zachování určité životní úrovně se věnovala lapkovství = přepadávání a olupování kupeckých karavan.

 

Český stát za Lucemburků – spory o český trůn končí roku 1310 nástupem Lucemburků.

Jan Lucemburský – (1310-1346)

  • král cizinec, ale i diplomat. Bojoval na evropských bojištích a padl 1346 v bitvě u Kresčaku. Razí se zlaté dukáty (1325), pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství (1344)  – 1. arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Karel IV. – (Otec vlasti 1346-1378)

  • vzdělaný a proslulý politik, 1.český král a zároveň římský císař. Čechy se stávají centrem Svaté říše římské – především Praha. Založena Karlova univerzita (1348), postaven Karlův most, buduje se Svatovítský chrám  s kaplí svatováclavskou  ( stavitelé – Matyáš z Arrasu, následně Petr Parléř) ,dále Nové Město pražské, zhotoveny nové korunovační klenoty Svatováclavská koruna – symbol korunovace. Vrcholí období gotické architektury a rozmachu českého státu.

Václav IV. –(1378-1419)

  • za jeho vlády období hospodářské pasivity, šlechta vede odboj proti králi, král je v konfliktu s arcibiskupem (Jan z Jenštejna), obětí je Jan z Pomuku, generální vikář. Později tato událost dala vzniknout legendě  o  sv. Janu Nepomuckém.

Zikmund Lucemburský (1436 – 1437)

  • jím vymřeli Lucemburkové, období bezvládí, 1453 nastupuje Ladislav Pohrobek.

 

Husitství – prvopočátky jsou spojeny s vystoupením Jana Husa – ostře kritizuje církev, která se neřídí Biblí, odsuzuje prodej odpustků, káže v Betlémské kapli.

Symbol husitů – kalich = kališníci (přijímání pod obojí způsobou = hostie + víno z poháru = tělo a krev Krista.

Nepřátelé husitů – vyšší duchovenstvo, šlechta, patriciát.

Program husitůčtyři pražské artikuly (Svoboda kázání a výkladu Bible; Zákaz světské vlády kněží; Právo přijímat z kalicha; Trestání smrtelných hříchů).

První vystoupení pražské chudiny pod vedením Jana Želivského 30.7.1419 – tzv. 1. pražská defenestrace = vyhození konšelů z oken Novoměstské radnice, kde bylo vězněno několik husitů. Husité ovládli Prahu – zahájena husitská revoluce (1419-1436).

Roku 1420 založeno centrum husitů – město Tábor. V čele husitů stojí Jan Žižka, po jeho smrti Prokop Holý. Proti husitům vedeno 5 křížových výprav, kde husité vítězí (bitva na hoře Vítkově, u Kutné horu, u Ústí n/Labem, u Tachova, u Domažlic). Husité poraženi v bitvě u Lipan –květen 1434. Teprve 1436 Zikmund Lucemburský přijat za českého krále. Po smrti Zikmunda vládne krátce jeho zeť Albrecht Habsburský a po jeho smrti za nezletilého  syna Ladislava Pohrobka se zemským správcem stává Jiří z Poděbrad. Ladislav Pohrobek pak vládne (1453-1457)

 

Jiří z Poděbrad – (1458-1471)

  • byla  to 1. skutečná volba českého krále bez ohledu na příbuzenské vztahy. Dobrý politik a diplomat, usiloval o klidné soužití katolíků a kališníků (tzv. král dvojího lidu). Chtěl vytvořit Mírovou unii evropských panovníků  – nepodařilo se. Roku 1466 dán papežem do klatby a vstoupil do války s uherským králem Matyášem Korvínem, který se nechal 1469 v Olomouci korunovat českým králem. R.1471 Jiří náhle zemřel a politické poměry v Čechách se změnily nástupem dynastie Jagellovců.

 

Jagellovci –polská královská větev (1471 -1526)

Vladislav (1471-1516) – katolík, slabý panovník, je to období politické nejednoty – spory mezi městy a šlechtou. Pro uspořádání vztahů mezi městy a šlechtou vydal:

1500 – Vladislavské zemské zřízení (omezil moc měst, posílil šlechtu)

1517 – Svatováclavská smlouva (uznány některé starší městské výsady)

   Ludvík Jagellonský (1516-1526), řečený Dítě. Většinu času trávil v Uhrách, Padl u Moháče, v bitvě proti Turkům, kteří tehdy ohrožovali Evropu.

 

Francie, Anglie – stoletá válka – ve Francii skončila r. 1328 vláda Kapetovců a na  trůn nastupuje rod Valois. Jejich nárok na francouzskou korunu neuznal anglický král Eduard III., který byl po matce Kapetovec , chtěl uchovat a rozšířit anglické državy na   pevnině. Vypukl vleklý konflikt, tzv. stoletá válka (1337-1453). Zpočátku je úspěch na straně Angličanů, později zachránkyní Francie se stala mladá vesnická dívka Jana z Arku, která se postavila do čela vojska a pomohla ke korunovaci králi Karlu VII.. Angličané sice Janu z Arku zajali a roku 1431 ji nechali upálit ale válku už nevyhráli. V roce 1453 kromě přístavu Calais ztratili na území Francie všechny državy a stoletá válka tím skončila.

Následky stoleté války  ve 2.polovině 15. stol. hospodářsky překonala dříve Francie a posílila své postavení. V Anglii trvalo uklidnění poměrů déle, neboť zde probíhal zápas  o trůn, nazývaný válka dvou růží (podle erbů dvou znepřátelených rodů – Yorkové x Lancasterové), nakonec se r. 1485 vlády ujal rod Tudorovců.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: