Ponapoleonská Evropa – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Ponapoleonská Evropa

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Duchková

 

Jedná se období od Vídeňského kongresu 1815 do tzv. Jara národů 1848.

 

Vídeňský kongres trval půl roku, od září 1814 do června 1815, byl přerušen kvůli Napoleonovu útěku z Elby. Účastnily se ho všechny evropské státy kromě Turecka a jeho cílem bylo uspořádání Evropy po napoleonských válkách a navrácení poměrů zpět před Velkou francouzskou revoluci (tzv. restaurace režimů). Hostitelskou zemí bylo Rakousko a spolu s Pruskem, Ruskem a Anglií mělo hlavní slovo, tzv. „Výbor čtyř“. Díky množství zábavního programu jako koncerty, ples, hony, atd. se tomuto zasedání přezdívá „Tančící kongres“.

Francouzské hranice se vrátily do podoby před Velkou francouzskou revolucí, obnovuje se monarchie-na trůn Ludvík XVIII (bratr Ludvíka XVI, nezletilý Ludvík „XVII“ zabit během VFR, z piety přeskočena sedmička).

Rakousko získává území na severu Itálie (Lombardie+Benátsko), ale přichází o Belgii.

Rusko získává Finsko a část Polska.

Prusko získává Porýní, Vestfálsko a část Saska.

Anglie získává opěrné body v mořích (např. Malta, Cejlon).

Dánsko musí odevzdat Norsko Švédsku.

Rozpadá se Svatá říše římská, na jejím místě vzniká Německý spolek 36ti států (včetně Čech), v čele je spolkový sněm namísto císaře, do budoucna rozpoutává soupeření mezi Rakouskem a Pruskem o politický vliv v Německu.

Vzniká Svatá aliance, jde o spojenectví Rakouska, Ruska a Pruska v případě pokusů o revoluce, úkolem dohlížet na statut quo (quotismus=snaha udržet stávající stav, hlavně ne revoluce, quietismus=snaha o klid a žádné změny). Navzdory těmto snahám se však objevuje čím dál více národních hnutí, která byla stále dokola potlačována. Lidé volali po ústavách a po změně poddanství na občanství.

 

Klasicismus je umělecký směr této doby, rozšířený především v západní a jižní Evropě. Inspiraci hledá v antice, ctí symetrii, střízlivý rozum a zbavuje se barokních ozdob, zdůrazňuje povinnost jedince podřídit se veřejnému řádu. Nejvýznamnějšími mysliteli klasicismu byli Immanuel Kant, René Descartes, Thomas Hobbes. Nejčastějšími stavbami byly paláce, např. Louvre, Panteon nebo budovy na náměstí Svornosti ve Francii, v Čechách třeba Stavovské divadlo nebo Terezín. Vznikají také široké bulváry a francouzské parky. Nejslavnějším malířem je Jacques Louis David se svými obrazy z dob revoluce a Napoleona. Tři nejznámější hudební klasici jsou Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn a Ludvig von Beethoven. Literatura se dělí na vysokou a nízkou, představiteli jsou např. Moliére, Jean Racine nebo Pierre Corneille.

 

Empír je odnoží klasicismu císaře Napoleona. Vše je okázalé, monumentální a snaží se vyvolat představu antického Říma.

 

Romantismus byl nejvýraznější v hudbě a literatuře. Vznikl jako reakce na Velkou francouzskou revoluci, Napoleonské války a Osvícenství, namísto racionalismu klade důraz na cit, víru, nespoutanou obrazotvornost a především individualitu. Dominuje téma přírody, nešťastné lásky a boje jedince proti společnosti. V hudbě se prudce rozvíjí opery, v malířství obrazy s přírodní tématikou.

 

Biedermeier je nejen uměleckým směrem, ale i životním stylem měšťanstva první poloviny 19. století. Název vznikl původně jako recese v novinovém článku, také je označován jako měšťanský empír. Hlavní myšlenkou je klidný rodinný život, což se odráželo jak ve výbavě interiéru měšťanských domácností (koberce, čalounění, krajkové záclony, porcelán, kredence, dekorace,…), tak v trávení volného času (organizované výlety do přírody, poslech literatury a hudby v salóncích). Vznikl pravděpodobně i díky Metternichovskému absolutismu, před nímž lidé hledali únik právě v „bezpečí rodinného krbu“.

 

Metternichovský absolutismus je označení období, kdy funkci rakouského kancléře zastával kníže Klemens Wenzel von Metternich. Spolu s císařem Ferdinandem I/V Dobrotivým (I rakouský císař, V český král) měl v rukou absolutistickou moc nad celou zemí, a protože císař byl velmi silný epileptik, prakticky neschopný stát reprezentovat, Metternich v podstatě vládne za něj.

Původem Němec, byl zarytým monarchistou a vynikajícím diplomatem. Styky získal sňatkem s Eleanorou Kaunitzovou, po její smrti se oženil ještě dvakrát, ale všechny své ženy přežil. Byl znám jako velký elegán a lev salónů, byl znám mnoha milostnými skandály. Zastupoval Rakousko na Vídeňském kongresu a podporoval vznik Svaté aliance. V obavách z šířících se revolucí oklešťoval práva rakouských obyvatel, obzvláště pronásledoval liberály. Rakousko se stalo policejním státem až do revoluce v roce 1848, pak prchá před revolucí do Anglie a do rakouské politiky už se nevrátil.

 

Průmyslová revoluce je období ohromného hospodářského rozmachu, datovaného mezi léty1760 a 1830. Vypukla v Anglii, která měla ze všech evropských států nejlepší podmínky: dostatek volné pracovní síly (lidé se přesouvají z venkova do měst), dostatek kapitálu a surovin z kolonií, zároveň kolonie jako jisté odbytiště. Zcela se změnil způsob práce a obživy, vznikají továrny, železnice, průplavy, ruční výroba s mění na manufakturní a tovární. Prudce se rozvíjí strojírenství, hutnictví a těžební průmysl, jedno podporuje druhé. Původně rolníci a statkáři se nyní mění na dělníky (proletariát) a kapitalisty (majitele továren, podniků,…). Nově vniká také střední třída, složená především z úředníků a inteligence, tzv buržoazie..

Symbolem této doby se stal parní stroj, který byl vylepšen vynálezcem Jamesem Wattem tak, aby mohl fungovat jako univerzální hnací stroj a okamžitě se uplatnil ve většině průmyslových odvětví. Vzniká první parní lokomotiva, sestrojená Georgem Stephensonem a první parník Roberta Fultona, objevují se koksovací vysoké pece v hutích, stroje v textilnictví, brzy také telegraf.

Zemědělství se také mechanizuje, vznikají umělá hnojiva, pěstuje se více pícnin pro rychle narůstající množství dobytka, zavádí se střídavé hospodáření (střídání plodin na konkrétním poli podle přesného systému, zvyšuje úrodu a produktivitu půdy).

Sociální důsledky revoluce byly však ohromné. Došlo k obrovským přesunům obyvatelstva z venkova do měst (=urbanizace), města rostou, bourají se staré stavby, mnohdy i historické, např. hradby. Pracovní síly často převažovaly nad volnými pracovními místy, takže se snižovaly mzdy a pracovní podmínky byly často nelidské. Dělníci a jejich rodiny žili v bídě a v periferiích měst začaly vznikat chudinské čtvrti. Nejprve se proti vykořisťování snaží dělníci bránit rozbíjením strojů, později začnou vznikat první odbory organizující stávky a žádající snížení pracovní doby, zákaz práce dětí, zlepšení pracovních podmínek atd. Tyto problémy se také snaží řešit řada  sociálních myslitelů, vzniká například revoluční socialistické učení Marxe a Engelse.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: