Politické procesy v ČSR v 50. letech – otázka z dějepisu

 

   Otázka: Politické procesy v ČSR v 50. letech

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Bětka Vašků

 

 

 

Souvislosti:

  • červen 1948: zasedání Informačního byra komunistické strany v Bukurešti, kritika jugoslávských komunistů „ustupujících z pozic dělnické třídy a rozcházejících se s marxistickou teorií tříd a tídního boje.“
  • třídní boj ve všech socialistických zemích, hledání třídního nepřítele
    • proces s László Rajkem v Maďarsku (popravený komunista)
    • ministr zahraničí, od mládí člen komunistické strany (musel kvůli názorům opustit univerzitu), bojoval ve španělské občanské válce, v Maďarsku se stal tajmeníkem tehdy zakázané komunistické strany, v r.1944 málem zatčen; 1946 se stává ministrem zahraničí, zatčen 30. května 1949, v inscenovaném procesu odsouzen k smrti jako špión, zrádce a titoista, který chce nastolit kapitalismus, spolu s ním souzeno 8 dalších lidí
      • na přímé instrukce sovětských poradců začaly probíhat procesy s „buržoazními nacionalisty“ a „titoisty“ v Polsku, Bulharsku a ČSR (proces se Slánským)

 

Charakteristcké znaky politických procesů

  • vedeny formálně podle práva, ale založené na velmi obecné formulaci trestných činů
  • důkaz hlavně výpověďmi, málo věcných důkazů
  • zákulisní ovlivňování a řízení komunistickou stranou, organizace masových kampaní, zneužívání veřejnosti
  • nepřirozené výpovědi, vynucené ve vazbě

 

Nejznámější procesy

Osudy čsl. letců

  • bojovali za války v Anglii – odpůrci režimu
  • celkem 239 odsouzených nebo zavražděných

 

„Chtěl jsem s Tebou v malé chatě žít,

chtěl jsem Tě mít rád,

dnes však musím v cele na Pankráci,

za vlast, život umírat.

A proto jen, že jsem měl svou zem tak rád,

dělí nás ostnatý drát.

A  proto jen, že jsem měl svou zem tak rád,

dělí nás Sovětský svaz.“

 

Josef Bryks

  • za druhé světové války v německém zajetí (oět pokusů o útěk, anglický film Odvážné srdce)
  • po válce obdržel Řád britského impéria (a spoustu dalších)
  • po únoru odeslal svou rodinu okamžitě do Británie
  • Do jeho vždy příkladného služebního hodnocení napsal jeho nadřízený plukovník Václav Fuksa, že je nevyhovující pro svou politickou nespolehlivost a nepochopení ideologie lidovědemokratického zřízení (jakožto člen strany národně sociální, odpůrce komunistů a člen organizací příslušníku zahraničního odboje).
  • května 1948 zatčen (příprava útěku na západ)
    • vojenský soud jej nejprve shledal nevinným
    • před Státním soudem odsouzen k 10-ti letům těžkého žaláře
  • 1950 – odsouzen k dalším 20-ti letům (smyšlené obvinění z přípravy vzpoury a pokusu o útěk)
    • choval se vzpurně, držel protestní hladovky… → přesunut do jáchymovských dolů (důl Rovnost v Ostrově nad Ohří)
    • zhoršování zdravotního stavu, neposkytování lékařské péče → umírá na infarkt z 11. na 12. srpna 1957
  • po listopadu 89 rehabilitován, in memoriam povýšen na plukovníka, byl mu propůjčen řád bílého lva vojenské skupiny II. třídy

 

Heliodor Píka (První poúnorová justiční vražda)

  • 3. července 1897, chtěl jít studovat farmacii, místo toho byl v r.1915 odveden nejdřív k zeměbraneckému regimentu, později na haličskou frontu, 1917 Masarykem převelen na západ, na alsaské frontě získal vyznamenání
  • studoval vojenskou akademii ve Francii, stal se důstojníkem, učil na vojenské akademii v Hranicích, později (1932) se stal atašé na bukurešťském velvyslanectví
  • za 2. světové války spolupracoval s exilovou vládou, na Balkáně pomáhal čs. uprchlíkům
  • po setkání s Ludvíkem Svobodou a sovětským generálem Fokinem navrhuje vznik čs. jednotek na území SSSR a zpravodajskou spolupráci s Moskvou, exilová vláda návrh přijala → 18. května 1941 – vojenská dohoda mezi SSSR a Československem → Píka se stává atašé a velitelem čs.mise v Moskvě
  • varuje E. Beneše, že SSSR neusiluje o osvobození Československa, ale o nastolení diktatury proletariátu
  • na konci války se vrací do Prahy, získává dvě sovětská vyznamenání
  • po únorovém převratu zatčen, hlavní líčení se konalo od 26. do 28. ledna 1949
    • odsouzen k trestu smrti oběšením za to, že: „Koncem roku 1940 v Istambulu, od roku 1941 do konce roku 1945 v Moskvě, na jaře 1946 v Londýně a konečně v období 1945 – 1948 v Praze, vyzradil exponentům britské Imteligence Service skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky.“
    • skutečnost: věděl, kde jsou jaké gulagy a jaké jsou v nich podmínky
  • v r. 1968 proces obnoven, Píka rehabilitován (iniciativa syna Milana a obhájce Rastislava Váhaly
  • z dopisu na rozloučenou: „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, snad toho chtějí moji protivníci využít k dosažení jednoty – studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost, zmizel smysl pro snášenlivost, pro svobodu myšlení a projevu. Jak lehce se pravda překroutila v pravý opak a není dovoleno dáti jediného svědectví a důkazu k obhájení pravdy. … Kam že zmizela poctivost a odvaha? Kam zmizelo naše “credo” – zděděné od mistra Jana Husa a T. G. Masaryka – které jsme tak hrdě sobě i světu připomínali? Pravda! Je to soumrak národního svědomí, nebo už temno svobody lidských práv?“

 

Rudolf Slánský (nepřítel ve vlastních řadách)

  • 31. 6. 1901, židovského původu
  • 1921 – člen a funkcionář KSČ
  • přítel K. Gottwalda, od r. 1929 jeden z představitelů „bolševického“ vedení strany
  • za 2. světové války emigroval do Mosky, kde se také angažoval v komunistické straně
  • po r. 1945 poslancem Národního shromáždění, po Gottwaldovi jeden z nejmocnějších v KSČ
  • zatčen v listopadu 1951, obviněn ze špionáže, trockismu, titoismu, spiknutí proti republice a záškodnictví, spolu s ostatními označen za „nepřítele československého lidu, sionistický a buržoazně nacionalistický zrádce“
  • poprava v noci na 3. 12. 1952
  • 11 trestů smrti, 3 doživotní tresty (nejvyšší počet trestů smrti v jednom procesu mimo SSSR)
  • antisemitismus – zdůrazňování židovského původu odsouzených
  • 1963 – soudní rehabilitce
  • 1968 – stranická rehabilitace

 

Perzekuce církví

  • boj proti (zejména) katolické církvi jako politické síle
  • snaha odstřihnout církev od Říma (vytvoření národní církve)
  • perzekuce tisku
  • omezování církevního vzdělávání
    • zrušena většina církevních škol, seminářů
    • nad zbylými školami dohled (omezení teologických disciplín, zavedení politických předmětů)
    • bohoslovci posíláni jako nebezpečné živly na vojnu („převýchova“)
  • „akce K“
    • likvidace klášerů, monstrproces s představenými
    • internace mnichů do centralizačních středisek s tvrdým režimem vedených dozorci (Hejnice, Broumov, Králíky…)
      • ničení kulturních památek (z „nepoužívaných“ klášterů skladiště, ničení knihoven…)
      • zavření církevních škol vedených kláštery → problém pro sociálně slabé studenty žijících na internátech
    • internace významných představitelů církve
      • Josef Beran – obrázek uprostřed nahoře
        • vězněn za nacismu (Terezín, Dachau)i komunismu (internace na různých místech, nemožnost spravovat diecézi)
        • 1965 jmenován kardinálem (titulární bazilika Santa Croce)
        • režim mu dovolil odjet na jmenování do Říma s tím, že už se nesmí vrátit
        • zemřel v Římě v r.1969, pohřben v kryptě baziliky sv.Petra spolu s papeži (jediný Čech a biskup na tom místě)
      • Štěpán Trochta, SDB – obrázek uprostřed dole
        • rodák z Francovy Lhoty (26. 4. 1905)
        • za druhé světové války podporoval odboj → zatčen
        • po válce jmenován litoměřickým biskupem
        • mluvčí biskupské konference při jednání s komnunistickou vládou
        • internován, vězněn (25 let)
        • zemřel na záchvat mozkové mrtvice, „uřván k smrti“ církením tajmeníkem Karlem Dlabalem
      • akce VKŽ
        • „vyklizení ženských klášterů“
        • likvidování cca 700 klášterů, internováno 10 000 řeholnic
        • obrázek vpravo dole – bl.Zdenka Shellingová, vězněna za pomoc při útěku kněží, zemřela na následky mučení pár let po propuštění, první blahoslavená Slovenka
      • vykonstruované procesy s církevními představiteli
        • proces Machalka a spol.
          • Proces s cílem zdiskreditovat kláštery
          • mezi odsouzenými 10 řeholníků, většinou opatů řádů
          • „Číhošťský zázrak“
            • posunutí křížku při kázání P. Josefa Toufara (měl se stát hlavní postavou monstrprocesu, zemřel však při vyslýchání) – obrázek vpravo nahoře
          • 1950 – 53 procesy s biskupy
        • „akce P“ – násilné sloučení církve pravoslavné a řeckokatolické

 

Akce K (Kulak)

  • vystěhovávání a ožebračování selských rodin
  • tajná směrnice KSČ z 1951: “Směrnice ministra národní bezpečnosti, ministra vnitra a ministra spravedlnosti ze dne 22. října 1951 o úpravě poměrů rodinných příslušníků odsouzených vesnických boháčů”.
  • Přijetí uspíšily babické události
  • první deportace 22. 11. 1951
  • v r.52 pozastavena, 54 zastavena, rodinám nebylo dovoleno vráti se do původních domovů
  • důsledky – vystěhováno 4000 selských rodin, grunty do majetků JZD nebo Státních statků, likvidace starých selských tradic, venkovského rodinného života

 

Video:

Josef Urválek http://www.youtube.com/watch?v=nCXVAKvwnKM

film Doznání (proces se Slánským)

film In nomine Patris (Číhošťský zázrak)

dokument o Josefu Bryksovi: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122453122-muz-ktery-precenil-ceskou-dusi-aneb-uteky-josefa-brykse/

 

Zdroje:

http://www.totalita.cz/proc/proc.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1szl%C3%B3_Rajk

http://zivotopis.osobnosti.cz/heliodor-pika.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Milada_Hor%C3%A1kov%C3%A1

http://totalita.cz/proc/proc_horakovam.php

http://zivotopis.osobnosti.cz/milada-horakova.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Proces_se_Sl%C3%A1nsk%C3%BDm

http://totalita.cz/proc/proc_slanskyr.php

http://totalita.cz/cirkev/cir_05.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n_Trochta

http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran

http://cs.wikipedia.org/wiki/Proces_Machalka_a_spol.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pron%C3%A1sledov%C3%A1n%C3%AD_katolick%C3%A9_c%C3%ADrkve_v_%C4%8Ceskoslovensku






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: