Novověk – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Novověk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): ivamik

 

Novověk (17. – 19. stol)

Humanismus a renesance , objevné plavby

Počátky novověku v 2.polovině 16. stol. jsou spjaty především s velkým rozmachem humanismu a renesance – myšlenkový a umělecký směr, který odklání pozornost od věcí božských,  středem zájmu je  člověk jako tvůrce  hodnot, člověk se svými životními radostmi i strastmi. Mění se nejen pojetí výtvarného umění a architektury, ale uplatňuje se touha po poznání, využívají se nové technické objevy (např. kormidlo, kompas, astroláb), což vede k zájmu o cestování a objevné plavby – s tím souvisí i počátky kolonialismu (= podmanění nově objevených území).

Významní mořeplavci byli Portugalci a Španělé – PortugalciBartolomeo Diáz (1487 doplul k mysu Dobré naděje), Vasco da Gama (1498 – obeplul mys Dobré naděje a doplul do Indie);

Španělé – Kryštof Kolumbus  (1492 – objev Amerika, Bahamy, Kuba); Vasco Balboa (1513 — přešel Panamskou šíji a objevil Tichý oceán).

 

Vznik habsburské monarchie, stavovské povstání, třicetiletá válka

Vznik habsburské monarchie1526, (Habsburkové vládnou v Čechách až do r. 1918 ) Po smrti Ludvíka Jagellonského roku 1526 získává vládu v zemích Koruny české rakouský arcivévoda Ferdinand I (manželka Anna Jagellonská). Dochází k vytvoření soustátí – spojení zemí rakouských a alpských (Korutany, Horní a Dolní Rakousy, Kraňsko, Štýrsko), zemí Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko + obě Lužice) a části Uherska (Slovensko, západní část Uher, Chorvatsko a drobné državy na území Německa.) Protože jsou spojeny jen osobou panovníka = personální unie.

Příčiny vzniku mnohonárodnostní habsburské monarchie – snaha Habsburků posílit své postavení  v Evropě, vytvořit absolutní monarchii řízenou centrálně a čelit tureckému nebezpečí na východě.

Ferdinand I. Habsburský (1526 – 1564) – upevnil panovnickou moc, katolík, r. 1556 pozval do Čech jezuity a upevnil tím v Čechách katolictví. Nedodržel sliby Čechům ( Praha se nestává centrem říše, ale Vídeň), omezil moc královských měst a protestantů, dochází k prvnímu nepovedenému povstání.

Maxmilián II. (1564 – 1575) – katolík, ale k protestantům choval sympatie, slíbil tzv. Českou konfesi = společné vyznání katolické i nekatolické, bohužel Konfesi potvrdil pouze ústně, ne písemně.

Rudolf II. ( 1°575 – 1611) – usazuje se v Praze na Hradčanech, Praha se stává centrem říše, Rudolf usiluje o její kulturní a společenský rozvoj. Vydán tzv. Rudolfův majestát 1609 – bylo to vlastně písemné potvrzení České konfese  o rovnoprávnosti nekatolických vyznání s katolickým náboženstvím. Později je donucen vzdát se trůnu ve prospěch bratra Matyáše.

Matyáš II. (1611 – 1619) – přenesl své sídlo do Vídně, upevnil katolictví.

Ferdinand II. Štýrský (1619 -1637) – postupuje ostře proti nekatolíkům, ruší Rudolfův majestát.Narůstá nespokojenost českých stavů, důsledkem je 23. května 1618

tzv. II. pražská defenestrace ( z okna dvorské kanceláře na Pražském hradě vyhozeni dva místodržící – Vilém Slavata a Jaroslav Martinic) . Tak začalo otevřené povstání českých stavů proti Habsburkům  a zároveň počátek třicetileté války.

V Čechách krátce vládne tzv. zimní král  německý protestant Fridrich Falcký.

V listopadu 1620 bitva na Bílé hoře – nad českými stavy vítězí Habsburkové. Následuje únik protestantů ze země. 21. června 1621 popraveno na Staroměstském náměstí 27. českých pánů – odsouzených za organizaci stavovského povstání.

1627 vydáno Obnovené zřízení zemské (nová ústava) – jako jediné náboženství povoluje katolictví, královský trůn dědičný pro Habsburky, němčina zrovnoprávněna s češtinou.

Třicetiletá válka – evropský válečný konflikt (1618 – 1648), končí tzv. vestfálským mírem (dojednán ve Vestfálsku). Měla 4 fáze: válka česká, válka dánská, švédská a francouzská.

Významnou osobností , generálem, třicetileté války ve službách Habsburků byl český šlechtic

Albrecht z Valdštejna, 1634 zavražděn v Chebu.

 

Anglie a Francie – 16. a 17. stol

Anglievládnou Tudorovci (1485-1603) – nejvýznamnější panovníci Jindřich VIII. – upevnil hospodářství, vznikla samostatná anglikánská církev, kde stál v čele.

Alžběta I. (1558 – 1603, jí vymírají Tudorovci) – tzv. doba alžbětinská, kulturní a hospodářský rozvoj, podporovala anglikánskou církev, 1600 založila Východoindickou společnost – rozmach obchodu s Indií.

Nastupují Stuartovci  – upevňují absolutismus, jsou zpátečnici. Jakub I. podporoval anglikánskou církev, Karel I. – vydával různá nařízení a nové daně bez souhlasu parlamentu. Proti němu vzniká opozice, která vrcholí  v letech 1640-1649 anglickou buržoazní revolucí, král je popraven. Vznik republiky, v čele Oliver Cromwell – zavádí vojenskou diktaturu. Po jeho smrti konec republiky, vznik konstituční monarchie.

Francie – do r. 1589 vládne rod Valois. Francie je zmítána náboženskými válkami – hugenoti (= francouzští kalvinisté) x katolíci. Spory mezi nimi vrcholí tzv. bartolomějskou nocí  24.8.1572, kdy francouzští katolíci u příležitosti svatby předáka hugenotů Jindřicha Navarrského s královskou dcerou Markétou z Valois  – katolička – pobili několik tisíc hugenotů..

Jindřich Navarrský po vymření rodu Valois nastoupil na trůn (dynastie Bourbonů)  a usiloval o náboženskou toleranci.vydáním tzv. ediktu nantského 1598 (platil do r. 1685). Hugenotům dával právo zastávat státní úřady

 

Habsburská monarchie za vlády Marie Terezie a Josefa II.

Toto období je uváděno jako osvícenský absolutismus – je to snaha o nové reformy v monarchii.  Nástup ženám na habsburský trůn zajišťuje r. 1713 tzv. pragmatická sankce (vydal ji císař Karel VI., otec Marie Terezie, která se narodila 1717).

Marie Terezie (1740 – 1780 – tzv. doba tereziánská), českou královnou je od r. 1743.

Počátek její vlády je poznamenán třemi válkami o dědictví habsburské. V opozici proti ní stojí Bavorsko, Prusko, Sasko i Francie). V těchto válkách Marie Terezie ztratila Kladsko  a Slezsko. Nejvýznamnější reformy Marie Terezie:

Tereziánský katastr – soupis poddanské půdy,

1754 – první sčítání obyvatel, zavedena čísla popisná + příjmení,

1774 – povinná školní docházka 6 – 12 let.

Josef II. (1780 – 1790), syn Marie Terezie a od r. 1765 také spoluvladař, vydal řadu patentů, z nichž nejvýznamnější jsou z roku 1781 patent o zrušení nevolnictví (zrušena tuhá poddanská závislost) a toleranční patent (náboženská svoboda).

 

Vznik USA – boj amerických osad za nezávislost

Původně 13 osad na pobřeží Ameriky – obyvatelé přistěhovalci, především Britové, Skoti, Irové, Nizozemci, Němci… Tyto osady chtějí ovládat Angličané a vnucovat jim své zboží, především čaj. Osadníci se bouří – vyvrcholením je tzv. bostonské pití čaje, kdy  skupina osadníků převlečená za Indiány vycházela v přístavu Boston bedny čaje do moře. Vznikl z toho válečný konflikt  1775 – 1781 – tzv. boj amerických osad za nezávislost.

4. července 1776 – schválil kongres Prohlášení nezávislosti amerických osad, 1. prezidentem se stává Georgie Washington.

 

Francouzská buržoazní revoluce

Jedná se o střet krále s opozicí, který vrcholí revolučním a zároveň vítězným vystoupením pařížského lidu – důsledkem je pád Bastily (vězení + symbol absolutistické  moci) 14. července 1789.

Příčinami revoluce je: zadlužení země, vysoké daně, požadavek republiky.

Opory krále –  šlechta a duchovenstvo – neplatí daně; opozici proti králi tvoří – tzv. 3. stav = měšťané a zámožní rolníci – tato vrstva musí platit daně.

V srpnu 1789 přijata Ústavodárným národním shromážděním Deklarace práv člověka a

občana – zajišťovala rovnost občanů před zákonem svobodu slova, tisku, shromažďování, král Ludvík XVI. není králem Francie, ale stává se králem Francouzů.

Vznikají dva politické klubyjakobíni (název podle kostela sv.Jakuba, kde se stoupenci scházejí) – jsou velmi radikální ve vedení revoluce (Robesperre, Danton, Marat); girondisté ( název podle departementu Gironde) umírněná skupina zámožných občanů .

1791 se pokusil král s rodinou o útěk, ale nezdařil se, královská rodina vrácena do Paříže.

21. září 1792 – poslanci Konventu vyhlásili republiku (vliv jakobínů). Politickou scénu ovládli 1793 jakobíni, 1793 je král popraven a o něco později téhož roku i královna Marie Antoinetta. Jakobíni prosazují tzv. Zákon o podezřelých – začíná teror (=boj s vnitřním nepřítelem).

22. července 1794 je zavražděn předák jakobínů Robespierre – konec revoluce.

Moci se chopili tzv. thermidoriáni – vláda majetných.

 

Napoleonské období + vídeňský kongres

Thermidoriáni vytlačili z politického života jakobíny, obnovili svobodu podnikání a obchodu a přijali novou ústavu, která zachovala republiku. Výkonná moc byla svěřena pětičlennému direktoriu. Hrozilo však nebezpečí vítězství roajalistů (= stoupenci království). Před pádem republiku zachránilo vojsko vedené mladým generálem Napoleonem Bonapartem. Autoritu si armáda svými vítěznými taženími vydobyla i v zahraničí. .

   V listopadu 1799 po návratu z Egypta provedl Napoleon státní převrat a tím byla definitivně ukončena Velká francouzská revoluce,

   Napoleon ve funkci 1. konzula  soustřeďuje ve svých rukou zákonodárnou a výkonnou moc. R.1802 jmenován doživotně konzulem a roku 1804 se stává císařem. Korunoval se sám za přítomnosti papeže v pařížské katedrále Notre Dame.

S Francií měl světovládné plány, podnikl proto řadu dobyvačných tažení, z nichž nejznámější jsou:  r.1805, kdy připravoval vylodění na britských ostrovech, ale v říjnu u mysu Trafalgar francouzské  loďstvo poraženo anglickým admirálem Nelsonem. V zimě  1805 –  bitva tří císařů u Slavkova, kde Napoleon vítězí (Rusko x Rakousko x Francie), 1812 tažení do Ruska – N. je poražen generálem Kutuzovem, 1813 bitva u Lipska N. opět poražen a poslán do vyhnanství na ostrov Elba, odkud uprchl a vrátil se do Francie a  po stodenním císařství a následně prohrané bitvě u Waterloo r. 1815 definitivně poražen a odvezen do vyhnanství na ostrov Svatá Helena, kde po několika letech umírá.

 

    Vídeňský kongres – 1814 – 1815 po pádu Napoleona se ve Vídni scházejí vítězové za účelem nového uspořádání poměrů v Evropě. Mezi evropskými panovníky navázána

spolupráce  (prohlášení tzv. Svatá aliance), aby se zamezilo revolucím.

 

Věk revolucí

Evropou otřásaly  revoluční vlny opět v letech 1820, 1830, nejsilněji v letech  1848.

Požadavky

  • vymanit se z nadvlády – Češi, Uhry
  • sjednotit rozdrobené země v jeden státní celek – Itálie, Německo
  • odstranit absolutismus – Uhry, Francie

 

Tyto požadavky nebyly splněny, pouze částečně Uhrám .

V Čechách revoluční nálady potlačeny tažením a následným obležením Prahy armádou generála Windisgrätze , utužen absolutismus  – tzv. Bachův absolutismus, odvolán až r. 1860 tzv. Říjnovým diplomem – tím je znovu obnoven český  kulturní život.

Uhry 1867 –tzv. dualismus – rakousko uherské vyrovnání –  vznik unie Rakousko – Uhry – země mají společné pouze ministerstvo zahraničí, financí, války a panovníka, který se  nechává korunovat uherským králem)

Itálie a Německo zůstávají rozdrobeny,  k jejich sjednocení dochází až 1871. V Itálii je hlavním městem vyhlášen Řím. v Německu dochází ke sjednocení za spolupráce pruského krále Viléma I., později císaře a Otty von Bismarcka.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: