Neolit na našem území – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Neolit na našem území

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Jan Gutvirt

 

Příchod nových obyvatel na území ČR

– v 6. tisíciletí se na našem území objevili noví obyvatelé, kteří sem přišli z jihovýchodu. Neživili se narozdíl od předchozího obyvatelstva lovem a sběrem, ale zemědělstvím – ohromný civilizační zlom.

– zemědělci přicházeli po dlouhou dobu a v několika vlnách

– noví obyvatelé žili po jistou dobu společně s obyvateli mezolitickými. Navzájem si nekonkurovali a nepřekáželi si, protože noví příchozí vyhledávali pouze novou půdu pro zemědělství, a té bylo díky nízké hustotě zalidnění mnoho.

 

Stěhovavé zemědělství

– časem se půda vyčerpala a úrada klesala. Bylo to způsobeno obděláváním zemědělců a zarůstáním plevele. Proto zhruba po 15-20 letech museli zemědělci svou osadu opustit. Ale neodešli daleko, v blízkosti si vybudovali novou vesnici s tzv. dlouhými domy. Žďářením si vytvořili nová políčka. Osud nové vesnice se opakoval. Po několikerém přestěhování se zěmědělci vrátili na původní místo (přibližně po 50-60 letech), ketré bylo znovu zalesněné. Někteří se však nevraceli na původní místo, ale odvážně pronikali do nových míst.

 

Kultura:

(mnohovýznamové slovo, více definic)

definice:

– souhrn hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidstvem

– soubor znaků života určité skupiny, jak se dochoval v artefaktech (vhodná definice pro pravěk)

 

Keramika

– výrobky z pálené jílovité hlíny, hliněné nádoby

– různé tvary, zdobení, způsob výroby

– vyráběna bez hrnčířského kruhu

– z různých oblastí a z různých vývojových období se od sebe odlišovala, proto archeologie těchto odlišností využila a určuje podle nich, z které doby nádoby pocházejí. Dokonce se i podle keramiky nazývají jednotlivé historické epochy.

 

Faktory, důležité pro určování jednotlivých kultur:

– keramika

– způsob pohřbívání (žárové, kosterní: poloha, vybavení hrobu)

– obydlí: typ stavby, materiál, poloha

– předměty denní potřeby

 

Kultura s lineární (volutovou) keramikou

Keramika:

– volutová: voluta: dekorační architektonický prvek ve tvaru závitnice, spirály

– první zemědělci, kteří k nám přišli

– název podle vzorů vyrytých na jejich nádobách

– území této kultury se nacházelo na velikém území ohraničeném:

na západě Rýnem

na východě Ukrajinou

na severu Polskem

na jihu Rumunskem

– na území ČR žili 600 – 700 let

 

Obydlí:

– vznikají sídliště: tvořeny 3 – 5 tzv. dlouhými domy (délka přibližně 20 – 40 metrů), které byly typické téměř pro celou tehdejší Evropu

– vchody do domů pravděpodobně směřovaly na jih

– vedle domů byly odpadní jámy

sila na zrno

pece

ohniště

– významnější osady byly obehnány příkopem nebo dřevěnou palisádou (plnily ochrannou funkci, ale i magickou: symbolizovaly ovládnutý prostor)

– vesnice byla obhospodařována jen 15 – 20 let: souvisí se zemědělství – stěhovavé zemědělství

– vesnice budovány na březích řek, potoků nebo naopak na vyvýšených místech

 

Naleziště:

– Bylany u Kutné Hory (u potoka)

– Tetín u Prahy (na vrších)

– Mužský vrch u Mnichova Hradiště

 

Pohřby:

– systematické pohřbívání mrtvých (poprvé v historii) – skutečné hřbitovy

– hřbitovy nedaleko od osad

– mrtví uspořádáni do řad a ukládáni v jednotné poloze: leží na levém boku, obličej na jih, pokrčené nohy

– hroby vybaveny četnými dary

– kosterní hroby

 

Kultura s vypíchanou keramikou

Kultura navazovala na předchozí, to se projevilo v celé řadě shodných aspektů (přesto bylo mnoho rozdílů)

Shody:

– podobná keramika, stejný tvar, pouze jiné zdobení

– podobná místa osídlení

– podobné pohřbívání

 

– kultura zabírala rozsáhlé území:

od Maďarska po Nizozemí a Francii

centrem byly ale samotné Čechy, jsou i úvahy, že naše země byla místem zrodu této kultury

 

Obydlí:

– vesnice byly menší než u kultury volutové

– dlouhý dům zůstal, ale přeměnil se v lichoběžníkový tvar: severní strana byla kratší než jižní (kvůli povětrnostním podmínkám – kratší strana směřovala na převládající směr větru)

– novinka: zvláštní ohrady pro dobytek, což dokládá vývoj chovu dobytka

– dobytek: vlastnictví všech

– opevněná i bez ochrany

 

Pohřbívání:

– kosterní i žárové (změna oproti munulosti: dokládá posun v myšlení o posmrtném životě: již není potřeba zachovávat tělo zemřelého, tedy duše a tělo mají od sebe oddělenou existenci)

 

Naleziště:

– Horní Pole u Pavlova

– Šárka

 

Kultura s lengyelskou keramikou

– jediná keramika s malovaným povrchem, zdobena barvou

– název podle naleziště v Maďarsku – Lengyel

– materiálně bohatá a kulturně vyspělá

– archeologie ji dělí na další podtypy: z nichž má pro naše území největší význam kultura lidu s moravskou malovanou keramikou

– rozkládala se na území Rakouska, Maďarska, Slovenska, ČR

– trvala přes 1000 let

 

Obydlí:

– přibližně stejné jako u minulých kultur, ale mizí dlouhé domy, místo nich jsou kratší

– počet lidí ve vesnici 200

 

Rondely:

– stavby kruhového půdorysu o průměru 40 – 200 metrů

– po obvodě obehnané palisádou a příkopem

– sloužily ke kutovním účelům: doloženo existencí sošek, obětních jam, dokonce i s lidskými kostmi

– možná i astronomický význam

 

Neolitická společnost:

– velkorodiny: v jednom dlouhém domě žila širší rodina, kterou tvořila rodina matky a rodiny jejích dcer. Počet rodin byl zřejmě shodný s počtem ohnišť v domě. Měli společný kult, např. v Březně u Postoloprt byl vykopán ve výklenku rituální pohřeb prasete.

– dřívější lovecké společnosti měly rozhodujícím mezníkem střídání dne a noci, nyní v neolitu je to vegetační cyklus, kryjící se v Evropě s slunečním rokem. Tím byly představy lidí mnohem více abstraktnější a obecnější.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: