Naše země ve 13.-15. století – maturitní otázka

 

   Otázka: Naše země ve 13.-15. století

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Kateřina Bažantová

 

 

Přemyslovci:

Přemysl Otakar I.

– konec bojů mezi Přemyslovci

– střídavá podpora všech kandidátů na Něm trůn + podpora papeže

-> výhody: potvrzení dědičnosti královského titulu + ustálení hranic

Čechy součást Svaté říše Římské x samostatnost (císař nezasahuje) + český král = jeden z kurfiřtů

– 1212 – Zlatá bula Sicilská

 

Václav I. Jednooký

– bratr sv. Anežky, vrchol vnější kolonizace -> bohatství

– 1241 – zničení Moravy Mongoly

 

Přemysl Otakar II.

– „král železný a zlatý“

– získal Rakousy (Korutany) a Štýrsko (Kraňsko) => Alpské země

-> boj proti Uhrám (nelíbil se jim růst našich zemí) – 1260 bitva u Kresmbrunu

-> porážka Uher -> zakládání měst -> bohatnutí x šlechta, církev -> strach o svou moc

 -> schůze na zemském sněmu -> snaha o oslabení moci krále

– kandidatura na císaře x zvolen Rudolf Habsburský (omezení moci P. O. II.)

-> P. O. II. žádá Alpské země o pomoc

– 1278 – bitva na Moravském poli -> poražen, zabit

 

Václav II.

– v době smrti P. O. II. nebyl zletilý -> poručník Ota Braniborský

– Ota Braniborský – drancování Čech, Braniborska a Špandavy (Václav s matkou Kunhutou na Bezdězu)

-> vzpoura šlechty proti Otovi -> dosazení manžela Kunhuty

– Záviš z Falkenštejna – Vítkovec, zatknut -> povstání vítkovců x pokud se nevzdají, zabijí Z. z F. -> zabit

 – Vítek (bratr) zavražděn v Hluboké

 – samostatná vláda od 15 let – bohatství z těžby Ag v Kutné Hoře -> ražba pražských grošů

-> Horní zákoník – rozdělení se se šlechtou o moc

– získání Polska (po vymření Piastovců -> manželka Eliška Rejčka)

– pro syna nechal Uhry (po vymření Arpádovců)

růst moci -> obavy Habsburků -> boje

 

Václav III.

– povstání v Polsku a Uhrách -> vzdal se Uher, v Polsku upevnil moc

> 1306 zavražděn v Olomouci

 

Lucemburkové:

Jan Lucemburský

– dosazen stavy, manželka Eliška Přemyslovna

– střety se šlechtou -> výhra šlechty -> pobyt a účast v bojích v cizině (hl. FR)

-> správce Čech – Jindřich z Lipé

– získal Chebsko, markrabství Horní Lužice (=Šestiměstí; zástupce = fojt, hl. m. Budyšín) + Slezsko

-> Chebsko – vévodství, vedlejší větev Piastovců

-> Slezsko – hl. m. Vratislav, J. L. dohoda s polským králem ve Visegrádu

-> J. L. přestane používat titul polského krále a může si nechat Slezsko

– 1346 – Bitva u Kresčaku (v průběhu stoleté války) -> smrt J. L.

 

Karel IV.

– vychován ve FR

– správa lucemburských držav (=území) v It., správa Čech za vlády J. L.

– 1346 – německý král, později císař

– české království:

  • rozvoj hospodářství (peníze) a zemědělství (chmel, vinná réva, Velký rybník = Mácháč)
  • rozvoj řemesla a obchodu
  • Nové město Pražské, zlepšení komunikace mezi městy -> Karlův most
  • podpora kultury a vzdělání (1348 – KU; hrady Karlštejn a Oybin; Vita Caroli)
  • přesun říšských korunovačních klenotů do kaple sv. Kříže na Karlštejně

 

– vnitřní politika:

  • zákoník Majestas Carolina x zamítnut šlechtou
  • podpora církve (z důvodu oslabení šlechty) -> povýšení biskupství na arcibiskupství
    • -> 1. arcibiskup + rádce = Arnošt z Pardubic
    • -> gotická katedrála sv. Víta -> kaple sv. Víta (české korunovační klenoty)
    • -> léna

– zahraniční politika:

získal – markrabství Dolní Lužice (hl. m. Chotěbuz, v čele fojt)

 – zbytek Slezska (do této chvíle jen většina naše) + Sítnicko + Javorsko

sjednocení v Země koruny české (uzákoněno) = Čechy, Slezsko, Lužice

 

   Václav IV.

– slabá vláda (opírá se o nižší šlechtu a měšťany) -> využila toho šlechta (spolek Panská jednota) -> 2x vězněn

– boje s církví -> arcibiskup Jan z Jenštejna musel utéct z Čech x jeho spolupracovníci zajati

-> popravení Jana Nepomuckého

– mor + snížení výnosů z Ag + ochlazení

-> chudnutí šlechty a měšťanů

-> šlechta krade u nižších vrstev, zvyšuje nájem za půdu, okrádá kupce z cizích zemí

x církev má bohatství od Karla IV. -> nepomohla ostatním, navýšila své bohatství prodeje odpustků

 – papežské schizma – 2 papežové (Řím, Avignon) -> povolán koncil k rozsudku x přizve 3. papeže

> boj mezi všemi 3 -> zkaženost -> boží trest -> náprava = reforma církve

– reformátoři: Konrad Waldhauser, Matěj z Janova, Jan Milíč z Kroměříže, …

Jan Hus – návrh reforma církve (zabavení majetku, proti odpustkům, …)

– církev proti -> interdikt na Prahu -> kázal v jiných městech

– pozván na koncil do Kostnice (měl zaručené bezpečí od Zikmunda Lucemburského)

– diskuze -> chtěli odvolání od Husa x Hus ho nepodal

-> 6. 7. 1415 upálen

> totéž se stalo Jeronýmu Pražskému 1416

Jakoubek ze Stříbra – zavedl přijímání podobojí pro všechny vrstvy

– 1419 – první pražská defenestrace -> zastánci Husa vyhodili konšely z okna v Novém městě Pražském

 

Zikmund Lucemburský

– považován za zrádce, nechal upálit Husa -> urážka českého krále

-> nepřijatelný pro český trůn -> husitské války

– 1437 vymření Lucemburků

 

Husité

– část šlechty -> vidina zabavení církevního majetku v jejich prospěch = sekularizace

– měšťané -> chtějí se dostat k moci

– poddaní, chudina -> chtějí rovnost, spravedlnost

-> radikálové

  • TÁBORITÉ: dodržování rovnosti, v čele hejtmané (J. Žižka – smrt 1424)
  • OREBITÉ: v čele Žižka, sídlo – Hradec Králové

po smrti J. Ž. nazývaní sirotci

-> sepsání 4 pražských artikul (= společný program všech vrstev) -> dohodnuta vláda šlechty a měšťanů

 

Husitské války:

Zikmund x husité Katolíci x husité Husité x husité
– prostřednictvím křížových

výprav

– 1420 – u Sudoměře – umírnění a měšťané si splnili

požadavky -> chtějí umírnění

radikálů

– 1424 – u Malešova

– 1420 – první výprava

-> bitva na Vítkově

-> Zikmund poražen

– 1426 – u Ústí n. Labem
– 1432 – u Domažlic

 

Bitva u Domažlic – 1431

– největší výprava, užití husitských zbraní (píseň Kdož sú boží bojovníci) -> útěk Zikmundových vojsk

-> Zikmund se spojil s částí husitů (za slib majetku a přijímání podobojí)

-> umírnění + měšťané x radikálové

 

Bitva u Lipan – 1434     

-> umírnění + měšťané x radikálové

-> poražení radikálů

 

Basilejská kompaktáta – 1436

= dohoda Zikmunda a církví o přijímání podobojí

-> Zikmund nastupuje na český trůn

 

Výsledek husitských válek:

Král Slabá moc
Šlechta Církevní majetek
Měšťané Podíl na vládě
Katolická církev  

Bez majetku, bez moci

Kališnická církev
Jednota bratrská
poddaní Zbaveni nkt. povinností x poškozeni válkou

 

Habsburkové:

Albrecht II.

– král Uher

 

Ladislav Pohrobek

– z počátku bezvládí – správce země Jiří z Poděbrad

– král x J. z P. rádcem

-> brzká smrt ¨

 

Šlechtici:

Jiří z Poděbrad

– kališník, zvolen 1458 (nepocházel z panovnického rodu)

– zlepšení hospodářské situace (zničená země po husitských válkách)

– udržení míru mezi katolíky a kališníky (dodržování kompaktát) -> KRÁL DVOJÍHO LIDU

– návrh Všeobecné evropské organizace (mírové řešení problémů) x vpády Turků do Ev. -> neuskutečněno

– nový papež -> zrušení kompaktát + zrušení kališnické církve x neuskutečněno

-> křížové výpravy – v čele Matyáš Korvín (uherský král) -> dohoda

x později obnovení bojů -> ztráta vedlejších zemí Koruny české

– boj s katolickou šlechtou -> spolek Jednota Zelenohorská

– 1471 příchod Jagelonců

 

Jagelonci:

Vladislav II.

– „král dobře“ … nezájem o českou vládu -> slabý král

– po smrti Matyáše Korvína se stal králem v Uhrách -> přesídlení do Uher

-> využito stavy -> růst vlivů stavů -> 1500 … Vladislavské zřízení zemské (zákoník)

 

Ludvík Jagelonský

– padl v bitvě u Moháče (proti Turkům)

-> vymření Jagelonců






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: