Komunismus v Československu

 

   Otázka: Komunismus v Československu

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Lucie

 

 Komunismus v Československu

– Po skončení války a osvobození 9. května 1944, v roce 1945 – odcházejí vojska USA, ale SSSR zůstávají

– Vrací se vězni z koncentračních táborů a lidé s exilu – z Londýny – prezident E. Beneš

– Obnovují se hranice, ČSR ale přichází o Podkarpatskou Rus – Beneš ji daruje SSSR, aby se zbavil rusínské menšiny

v Košicích vzniká vláda

 

Košický vládní program

  1. Spolupráce se SSSR a západem
  2. Národní fronta Čechů a Slováků – koalice pol. stran, které se účastnily odboje
  3. Obecní samospráva svěřena Národním výborům
  4. Rovnoprávnost Čechů a Slováků
  5. Potrestání zrádců a kolaborantů – konfiskace majetku

 

Odsun Němců

– Nejdříve nastal divoký odsun – bezprostředně po válce – masakry, vraždění, okrádání německých civilistů, násilný odsun zpět do Německa

– Po Postupimské konferenci – řízený odsun – odsunuta většina Německého obyvatelstva – kolem 2,5 milionu

– Odsun způsobil – vybydlení pohraničí a nedostatek pracovních sil

 

Benešovy dekrety

– Po válce – legislativní nouze – neexistoval parlament a nebylo možné uspořádat volby

– Zákony nahrazovány – dekrety prezidenta republiky (Benešovi dekrety)

– schvalovány vládou

– Beneš měnil republiku podle svých představ

– 1945 – sestavené Národní shromáždění – dodatečné schválení všech dekretů

 

Povoleny pouze některé politické strany (komunistická, sociálně demokratická, národně socialistická) – ostatní zakázány – z povolených vzniká Národní fronta Čechů a Slováků. Největší vliv má komunistická strana – zastoupena jak v Česku, tak i na Slovensku – podpora ze SSSR.

 

Změny v hospodářství

1. Zachován přídělový systém (až do r. 1953)

2. Na základě Benešových dekretů – zkonfiskování majetku Němců, zrádců, kolaborantů

  • – Zestátnění fabrik nad 500 zaměstnanců
  • – První etapa pozemkové reformy – zabrání půdy Němcům a kolaborantům – hospodářská půda rozdělena rolníkům a bezzemkům

3. Měnová reforma – opět československá koruna místo marky

 

Poslední demokratické volby

– 1946 – první poválečné volby – zároveň poslední svobodné

– V Česku vítězí komunistická strana na Slovensku demokratická

– Celkově ale vítězí komunisti

– Zvolen prezident – Edvard Beneš, premiér – Klement Gottwald, do vlády přijati 2 nestraníci – Jan Masaryk – min. zahraničí a Ludvík Svoboda – min. obrany

 

Nástup Stalinismu

– Komunistická strana se snaží získat popularitu – orientace na mládež

– Ekonomické problémy – navržena Milionářská daň – daň z každého milionu

– ČSR přihlášeno k Marshallovu plánu – delegace ke Stalinovi – zakázal vstoupit ČSR do Marshallova plánu – SSSR by to chápalo jako akt nepřátelství

 

Vládní krize

– Komunisti získávají kontrolu nad STB – tajná policie

– Příprava tajných akcí na odstranění nekomunistických ministrů a politiků – sabotáže, vydírání, atentáty, donucení k demisi

– Vláda se štěpí na komunisty a nekomunisty

 

Vítězný únor

– Odstraněno vedení policie ve větších městech

– Většina vlády podává demisi – vláda má být rozpuštěna – je nahrazena kom. sympatizanty

1 hodinová stávka – lidové milice obsazují továrny

E. Beneš pod hrozbou občanské války schvaluje demisi – komunisti ve vládě

Nastolení komunistické diktatury

– Vznikají akční výbory v organizacích – snaha vyčistit organizace od nespolehlivých lidí

– Záhadná smrt Jana Masaryka – nepodal demisi – považována za sebevraždu

9. květen 1948 – nová ústava – schvaluje kom.diktaturu – Beneš ji nepodepíše

– Nové volby – zmanipulované komunisty

– Beneš umírá – K.Gottwald – prezident, premiér – Antonín Zápotocký

 

Budování komunismu

– Po únorovém převratu – konec spolupráce se západem – silná vazba na SSSR

– Výrazné omezení lidských práv – odchod lidí do emigrace – lépe hlídána státní hranice

– Zrušení některých organizací – Sokol a Junák – nahradil Pionýr

Změny ve školství – povinná školní docházka z 8 na 9 let

– Likvidace 8letých gymnázií

– Změny v učebnicích – popírání významu T. G. Masaryka

– Na střední a vysokou školu přijmutí podle třídního postavení – 4 třídy – dělníci, rolníci, pracující inteligence a jiní

 

2. etapa rušení osobního vlastnictví

– Zestátněny všechny podniky nad 50 zaměstnanců, a nakonec i majetek soukromých podnikatelů

– Ekonomika soustředěna na budování těžkého průmyslu (Československo určeno pro výrobu zbraní)

Centrálně plánovaná výroba – pětiletky

– Do r.1953 zlikvidováno osobní vlastnictví – soukromníci pracují v továrnách nebo utváří družstva

Kolektivizace zemědělství

– Vznikají JZD

– Sedláci nuceni násilím, aby tvořili družstva – úpadek zemědělství, sedláci ztrácí vztah k půdě – když nepracují na své půdě, proč se snažit

 

Pronásledování odpůrců režimu

– Propouštění inteligence – lékaři, živnostníci

– Kontrola nespolehlivých lidí a pronásledování třídních nepřátel

– Likvidace odpůrců režimu

– Po vítězném únoru začali politické procesy – hlavně odbojáři s vazbami na Londýn, důstojníci Československé armády, nekomunističtí politici, novináři

– V pozadí fungují poradci ze SSSR (zkušenosti se Stalinismem)

– Teror posléze nasměrován i do řad komunistů

– Mučení, vynucená přiznání, předem připravené rozsudky, popravy (Heliodor Pýka)

  • jeden z prvních popravených – odbojář, vztyčný důstojník Londýna v SSSR)

– Milada Horáková – vykonstruovaný proces – jediná žena popravená z politických důvodů v celém sovětském bloku – 1950 oběšena za protistátní činnost

– Ničení náboženství – rušení klášterů, církevních sňatků

– Kněz potřebuje pro výkon povolání povolení

– Uvěznění lidé v táborech nucených prací

Povinná vojenská služba

– Nespolehliví odvedenci – PTP – pomocné technické prapory

– Těžká práce jako v pracovních táborech (Černí baroni)

 

Vývoj v 50. letech

– Plánovaná výroba se neosvědčila – plýtvání, krádeže – všechno je všech a nikoho

– Celkový pokles morálky

– Klesá kvalita výroby a životní úroveň

– Orientace na těžký průmysl – nedostatek spotřebního zboží

– Snaha zničit nezaměstnanost – zbytečná pracovní místa – přezaměstnanost – snížená efektivita práce

 

1953 – umírá Klement Gottwald místo něj prezident Antonín Zápotocký

– lidový prezident, chodí do hospody. Během jeho vlády lehké uvolnění – propuštění politických vězňů, zastavení kolektivizace.

Trvá hospodářská krize – tajená měnová reforma, aby si lidé nestihli vyměnit peníze

– růst cen na pětinásobek – zrušení přídělového systému

Hospodářské reformy

Zmírnění politického režimu – zastaveny velké politické procesy

 

Budování socialismu

– 1957 – Antonín Zápotocký vystřídán Antonínem Novotným

– kumulace funkcí – A. Novotný zároveň prezident a 1.tajemník komunistické strany

– stoupá životní úroveň – podniky můžou částečně sami rozhodovat o svojí činnosti

– zrušeny pracovní tábory a PTP

– zastaveny všechny politické procesy

– 1961 – nový pětiletý plán

– Stále trvá hospodářská krize – řešením pověřen Oto Šik – návrh hospodářské reformy – upravení plánovaného hospodářství – větší svoboda pro podniky, povoleno soukromé podnikání bez zaměstnanců

 

Socialismus s lidskou tváří

– Zlepšení situace

– Ve společnosti pochyby o účincích socialismu takových jako je popisuje propaganda

– Touha po změnách – odpor klade hlavně prezident – A. Novotný

 

Pražské jaro

– Novotný odvolán z funkce generálního tajemníka – nový tajemník Alexander Dubček

– Výměna tajemníků vyvolala naději na změnu

– Uznána potřeba reforem

– 20. března 1968 – Antonín Novotný skládá funkci

– Nový prezident – Ludvík Svoboda

– Celkové uvolnění režimu – cenzura tisku, opět povoleny některé organizace a politické strany

– Vydán akční program – proti potlačování lidských práv a svobod

– Řešení Slovenské otázky vznikem federace

 

Odpor proti Pražskému jaru

– Reformní komunisté jsou velmi oblíbení

– Roste reformní hnutí

– Brežněva reformní hnutí znepokojuje – má strach, aby ČSR nevystoupilo z Varšavské smlouva a nepřipojilo se k NATO

– Brežněv několikrát vyzívá reformní komunisty, aby s reformami přestlali, ale ti odmítají, jelikož reformy jdou dobře a není důvod jich nechat

– Brežněv, chce situaci řešit v klidu, ale nakonec mu nezbyde než zasáhnout vojensky

– Červen 1968 – setkání zemí Varšavské smlouvy – bez ČSR (Maďarsko, SSSR, Vých. Německo, Polsko, Bulharsko)

 

20.– 21. srpna 1968 – vpád vojsk do Československa

– Přesvědčení vojáků, že v ČSR probíhá občanská válka a revoluce – jdou nám na pomoc

– Reformní představitelé – zatčeni – deportováni so SSSR

23. srpna 1968 – Ludvík Svoboda – jednání s Brežněvem v Moskvě – donucen podepsat Moskevský protokol – ČSR dočasně obsazeno vojsky Varšavské smlouvy

 

Normalizace

– Likvidace Pražského jara

– Normalizace = snaha protirevolučních komunistů vrátit věci do původního stavu

28. října 1968 – Československá federace

– Vznikají 3 vlády – česká, slovenská, federativní

– Odstranění reformních komunistů z veřejného života – nahrazení spolehlivými jedinci

– Nesmiřitelně se k situaci staví studenti – demonstrace

– Jan Palach, Jan Zajíc – upálili se na protest proti pasivitě společnosti

 

Dokončení normalizace

– Dubček odvolán z pozice prezidenta – nastupuje Gustav Husák – zarytý protireformátor – byla jistota, že reformy nebudou pokračovat

– Úplné uzavření západní hranice

– Zákaz vycestování bez devizového příslibu – zaručoval, že se do ČSR vrátíš

– Obnovení centrálního plánování – vrátili se i hospodářské problémy

– 1975 – centralizace moci – Gustav Husák – prezident + generální tajemník komunistické strany – až do r. 1989

– Zahájeny velké stavby – Temelín, Dukovany, plynovod Bratrství, ropovod Družba, vodní dílo Gabčíkovo

– Spartakiády – každých 5 let – místo sokolských sletů

 

Opozice a protesty

– Hlavně lidé, kteří byli sami nebo jejich blízcí perzekuováni režimem

– Disidenti – nesouhlasí s režimem

– 1977 – propojení opozice – upozornění na nedodržování lidských práv

Sepsání Charty 77

– Signatáři Charty pronásledováni

– Podepsalo zhruba 1900 lidí

– Anticharta – umělci museli veřejně deklarovat odpor proti Chartě 77

 

Sametová revoluce

– První odpor 1985 – náboženské setkání na Velehradě – 1000. výročí úmrtí sv. Metoděje

– 1988 – další demonstrace – potlačeny policií

– Přes léto 1989 utichli demonstrace – společnost tuší, že komunismus padne

17. listopad 1989

– Povolená demonstrace 15000 studentů – sešli se na Albertově

– Výročí smrti Jana Opletala a uzavření vysokých škol Němci

– Na Národní třídě studenti zastaveni a zbiti – začíná proces „Sametové revoluce“

– Následují další demonstrace – na Letenské pláni

Výstražná hodinová generální stávka

– jednání vlády a opozice – demise vlády a prezidenta Husáka

– formuje se nová vláda

1. prosinec 1989 – V. Havel – prezident






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: