Husitství, Jiří z Poděbrad a Jagellonci – dějepis

 

   Otázka: Husitství, Jiří z Poděbrad a Jagellonci

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Sabina Kolářová

 

HUSITSTVÍ, JIŘÍ Z PODĚBRAD A DOBA JAGELLONSKÁ

 

Jan Hus (1370 -1415)

  • Narozen v Husinci (Jižní Čechy)
  • Mistr svobodného umění – artistická fakulta
  • Děkan, rektor Karlovy univerzity
  • Kázal jako kněz v Betlemské kapli
  • 1409 – dekret Kutnohorský
    • Změna v hlasování na univerzitě, ¾ hlasů měli Češi, zbytek ostatní národnosti (před dekretem tomu bylo naopak)
  • Červen 1410 – arcibiskup na něj podal klatbu (jako kněz nesměl kázat) a interdikt (týkal se zákazu všech církevních obřadů v Praze) za to, co hlásal proti církvi
  • Na základě interdiktu odešel na venkov, kázal pod širým nebem, kázání na Kozím Hrádku
  • Papežské schizma à 3 papežové à kostnický koncil (zvolen papež Martin V.) – 30. Října 1413
    • Měl vyřešit problém trojpapežství a prodiskutovat reformu církve (+vypořádat se s herezemi = kacířstvím)
    • Zikmund dal Husovi glejt = bezpečí na cestě do koncilu
    • Hus zde obviněn za kacíře (hlásá myšlenky proti církvi) à kritizoval dogmata (= církevní pravda)
  • 1415 – upálení mistra Jana Husa

 

Husovy myšlenky:

  1. Kritika bohatství církve
    • Řešení: zbavit církev majetku
    • Bohatství získáváno z odpustků (svatokupectví – „zaplať a bude ti odpuštěno“)
  2. Nemravný, hříšný život církve
  3. Zpochybnil autoritu církve a především papeže à podle něj je hlavní písmo svaté, Ježíš Kristus a Bůh

 

Příčiny husitství?

  • Epidemie moru (1380) – „černá smrt“, nebyl v Čechách příliš katastrofický, ale dopady na obyvatelstvu byli velké
  • Schizma – dvojpapežství, trojpapežství
  • Situace v církvi à kazatelé upozorňovali na poměry, chtěli reformy církve, která se vzdálila pův. ideálům
  • 109 – Kutnohorský dekret – oslabení vlivu cizinců, snížení kvality a vlivu pražské univerzity

 

Předchůdci Husovi (kazatelé):

  • Konrád Waldhauser – za vlády Karla IV.
  • Matěj z Janova, Jan Milíč z Kroměříže, Tomáš Štítný
  • John Wicklef
  • -> byli proti církvi, chtěli reformace, společně s Husem zůstavali pevně zaslíbeni Bibli, chtěli současný řád církve vylepšit a vrátit sjednocení církve, které by znovu naplňovaly ideály rané církve

 

Rozdělení Husitů

  1. Umírnění (teologové, profesoři, nižší šlechta) – proti světskému způsobu života církve
  2. Radikálové (venkovani, chudá vrstva, kazatelé) – chtěli netradiční společenské změny
  3. Střed – v různých obdobích se chovali různě

 

Extrémisti

Adamité – radikálové, ovlivněni chiliasmem, chodili nazí, neřešili tradice, žili promiskuitně

Pikarti – odmítali přijímání pod obojí, museli žít odděleně, Žižka je nakonec zajal a upálil (Petr Kaníš)

 

Průběh husitské revoluce (1419 – 1439)

  • Dá se říci, že to byla občanská válka
  • 1419 – Pražská defenestrace – Husiti vyhodili pražské konšely z Novoměstské radnice
    • Když se o tom dozvěděl král Václav IV., dostal infarkt a zemřel
    • Vůdcem byl Jan Želivský – radikální Husit
    • Počátek husitské revoluce
  • Nástupce na trůn: Zikmund – připravoval se na křížovou výpravu proti husitům
  • 1420 – založeno nové město TÁBOR
    1. Sjížděli se sem všichni obyvatelé vesnic, mysleli si, že se blíží konec světa (vše kromě tábora bude zničeno)
    2. Víra v tisíciletí = chiliasmus = tisíciletí kralování Krista, žili podle Bible
    3. V Táboře panovala rovnost (před bohem)
    4. Existovala rovnost majetková (princip komunismu)
    5. V čele kněží + 4 hejtmani: Jan Žižka z Trocnova
  • 1420 – bitva u Sudoměře – Žižka vyhrál, rytíři se utopili v bahně, jízda katolického panstva napadla Husity
  • 1420 – bitva na Vítkově – křižácká výprava proti Husitům
  • Zikmund se chtěl nechat korunovat králem – korunován à ale šlechta jej nikdy nerespektovala
  • 1420 – papež Martin V. vyhlásil na Zikmundovu žádost proti husitům první křížovou výpravu
  • 1421 – Časlavský sněm – program 4 artikuly = husitský politický program (Husovy myšlenky), účastníci sněmu odmítli Zikmunda, kterého obvinili ze zločinů proti království a jeho obyvatelům, jako svého krále
    1. Svobodné hlásání božího slova – každý může vést mši i na neoficiálních místech, nemusí to být kněz
    2. Přijímání podobojí (sub utraque speaks – utrakvisté), přijímají svátosti oltářní kalichem, tělo=hostie, krev= víno (pije se z kalicha)
    3. Zbavení církve světské vlády – zabavení majetku, zbavení politické moci
    4. Trestání smrtelných hříchů – všichni budou souzeni rovně, rovnost před bohem
  • 1421 – k moci se dostal radikální kněz Jan Želivský, hovoříme o Želivské diktatuře
  • Na podzim ztroskotala druhá křížová výprava proti husitům – probíhala ve dvou proudech, u Žatce a u Německého brodu
  • 1423 – proti Žižkovi vytvořena svatohavelská koalice, kde se poprvé spojili umírnění kališníci a katolická šlechta
  • 1424 – bitva u Malešova – poraženo vojsko svatohavelské koalice Žižkou
  • Října 1424 – Žižka během tažení na Zikmundem ovládanou Moravu zemřel
  • Od roku 1426 v čele táborského svazu kněz Prokop Holý
  • Rejsy = spanilé jízdy – husité podnikali do Rakous a vedlejších zemí Koruny české
  • 1427 – třetí křížová výprava – křižácké vojsko těsně před střetem s husitským vojskem zpanikařilo, neúspěch se stal organizací čtvrté výpravy pod taktovkou papeže Martina V., Husity vedl Prokop Holý
  • 1431 – Domažlicečtvrtá křížová výprava – vojsko oblehlo Domažlice a chystalo se je dobýt, jakmile však křižáci zaslechli hřmot kol blížících se vozů husitského vojska a píseň Ktož jsú boží bojovníci, obrátili se dle legendy v panice na útěk

 

Rozpad husitského proudu a porážka radikálů u Lipan 1434

  • 1434 – rozdělení husitů do dvou bloků
  • Panská jednota – husitská pravice a střed se koaličně spojila s katolíky
  • 30. 5. 1434 – spojená polní vojska byla poražena v bitvě u Lipan, touto porážkou radikální polní vojska vyloučena z politického rozhodování o osudech země, Prokop Holý zemřel, kompaktáta zajistila trůn Zikmundovi
  • Července 1436 – v Jihlavě přijata a vyhlášena Basilejská kompaktáta

 

Důsledky husitské revoluce

  • Ve válečných letech upadlo hospodářství do katastrofálního stavu, obchodní styky se zahraničím byly oficiálně přerušeny, stejně tak domácí produkce
  • Poklesla hodnota mince – i v důsledku oslabení těžby v Kutné Hoře
  • Těžkou zátěží bylo uživení stálých vojsk
  • Dlouhodobá ekonomická izolace měla za důsledek oddálení příchodu sociálně-ekonomických změn z oblastí, kde už probíhala fáze nástupu raného novověku
  • Duchovenstvo a vzdělanost procházely velkou krizí – část venkovských a městských škol zanikla, poklesl význam pražské univerzity, zavření několika fakult
  • Konec stavebního rozmachu i rozvoje gotického umění v Čechách
  • Poklesl zájem o budování nových staveb i tvorbu uměleckých děl
  • Po smrti Václava IV. Se rozpadl panovnický dvůr, a tak české země opustila spousta stavebníků a umělců
  • Velmi těžce bylo postihnuto výtvarné umění, Husité vyplenili početné kláštery a kostely a během obrazoboreckých bouří zničili mnoho vynikajících uměleckých a literárních děl

 

JIŘÍ Z PODĚBRAD (1420 – 1471)

  • Pocházel z rodu šlechticů z Kunštátu, poděbradská linie
  • 1434 – pravděpodobně jako čtrnáctiletý se zúčastnil bitvy u Lipan na straně umírněných kališníků a katolíků
  • Byl původně hejtmanem mladoboleslavského kraje, poté se v něm aktivovala katolická opozice a v roce 1448 přepadl Prahu a zmocnil se jí, prohlásil se zemským správcem
  • Povýšil kompaktáta na zemský zákon (vládl zemi dvojího lidu)
  • Mincovní reforma – Tolar
  • Vznik Jednoty bratrské = ovlivnění Petra Chelčického – proti násilí, revolucím, proti trojímu lidu (kněží, venkované, válečníci), žili v chudobě, odmítali vzdělání, založena Řehořem Krajčím 1457
  • 1452 – Jiří dobyl Tábor, čímž zlikvidoval tábority a prohlásil se za správce království a pokoušel se o obnovu českého království, rozvráceného husitskou revolucí
  • Zemské správcovství
    • Říjen 1453 – Jiří z Poděbrad uznal Ladislava Pohrobka českým králem, korunovace, byl však nezletilý a proto Jiří nadále udržoval rovnováhu mezi kališníky a katolíky
    • 1458 – českým sněmem zvolen na Staroměstské radnici Jiří z Poděbrad

 

  • Jiříkova diplomacie
    • Důvodem Jiříkovy volby byla skutečnost, že si česká kališnická šlechta přála zachovat dosud platné výdobytky husitské revoluce, to znamená především přijímání pod obojí à proto musela do svého čela postavit „husitského krále“
    • Nový král svědomitě dodržoval basilejská kompaktáta
    • Zároveň se snažil o poklidné soužití většiny kališnického obyvatelstva s katolickou menšinou
    • Nábožensky snášenlivý byl i v osobním životě – obě jeho manžely pocházely z katolických rodů
    • V předvečer své korunovace se tajně zavázal papežským legátům zachovat poslušnost papeži a pronásledovat kacíře, Jiřík sám závazek neinterpretoval jako slib pronásledování kališníků, ale členů vznikající Jednoty bratské, proti které skutečně razantně zasáhl
    • Jiří si díky své skvělé diplomatické obratnosti získal přízeň císaře Fridricha III., který mu roku 1459 v Brně udělil v léno české země a pravděpodobně umu také potvrdil kurfiřtskou hodnost a výsady českého království à to ovšem znamenalo konec jeho přátelství s Matyášem Korvínem (kterému pomohl na uherský trůn) a provdal za něj svoji dceru Kateřinu (Kunhutu)

 

  • „Husitský král“
    • Jiří se stal úspěšný panovníkem, který vzbuzoval respekt u mnohých doma i v zahraničí
    • Vyrovnával se s obtížným mezinárodním politickým postavením
    • Byl považován za husitského kacíře, který se zmocnil panovnického trůnu neprávem

 

Pokus o sjednocení Evropy

  • Jiří už dlouho předvídal, že dojde ke střetu s papežem
  • Vytvoření projektu Všeobecné mírové organizace = Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu
  • Evropa se měla sjednotit v boji proti Turkům a vyhnat je z bývalých křesťanských zemí

 

 

Výprava

  • I přes krach myšlenky Všeobecné mírové organizace se král nevzdal snah o odvrácení hospodářské izolace království
  • Rozhodl se vyslat na cestu po Evropě další výpravu (tentokrát veřejně) – neměla však žádný zvláštní úkol, pouze měla v zahraničí zapůsobit dary pro panovníky
  • Cestu popsal ve svém deníku Václav Šašek z Bířkova à tato práce inspirovala českého romanopisce Aloise Jiráska k napsání díla ‚ZČech až na konec světa‘

 

Uherské spory a smrt

  • 1466 – papež uvrhl krále jako kacíře do klatby a vyhlásil proti němu křížovou výpravu
  • Této příležitosti využil ctižádostivý uherský král Matyáš Korvín, bývalý Jiříkův zeť, a postavil se do jejího čela
  • Jeho zprvu úspěšný útok byl však odražen nedaleko Vilémova ve východních Čechách
  • Zajatý Matyáš ustoupil a slíbil, že od dalšího boje upustí
  • Po svém propuštění se však nechal katolickou šlechtou zvolit roku 1469 v Olomouci za českého krále
  • Jiříkovi tak zůstala vláda pouze nad kališnickou částí Čech
  • Jiří pochopil, že královskou korunu neudrží a proto ji nabídl polským Jagelloncům, kteří o ni měli zájem

 

JAGELLONCI

Vladislav II. Jagellonský (1471-1516)

  • Zvolen králem podle politické dohody, aby se mohly Čechy stát rovnocenným státem v Evropě
  • Po smrti Matyáše Korvína k Čechám připojena Morava a Uherské království
  • Král „dobře“ s Čechy nechtěl žádné konflikty a tak se vším souhlasil
  • Moc krále omezena stavovskou monarchií, rozhodují zemské sněmy: města, vyšší i nižší šlechta
  • 1500 – Vladislavské zřízení zemské = nová zemská ústava ve prospěch šlechty

 

Ludvík Jagellonský (1514-1526)

  • Slabý a nedospělý panovník
  • 1517 – svatováclavská smlouva (kompromisní dohoda mezi městy a šlechtou)
  • Do Čech se šíří z Německa reformace Martin Luther – reformátor, zakladatel protestantismu
  • Pronikání humanismu a vrchol gotiky – Pražský hrad, Kutná Hora
  • 1526 – bitva u Moháče v Jižních Uhrách proti Turkům vedeným Sulejmanem – za 2 hodiny porážka Ludvíka
  • Ludvík se utopil v bažině
  • Nastupují Habsburkové






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: