Hudba v českých zemích 19. století – dějiny hudby

 

   Otázka: Hudba v českých zemích 19. století

   Předmět: Dějiny hudby

   Přidal(a): mkhole

 

 

 

Hudba v českých zemích 19. století

  • Roku 1803 byla v Praze po vídeňském vzoru založena Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků , která potom pořádala vždy jednou nebo dvakrát ročně koncerty k dobročinným účelům, k dalším institucím, vyvíjejícím koncertní činnost, patřily hudební školy, především pražská Konzervatoř, která pod vedením prvního ředitele Friedricha Dionyse Webera zahájila výuku roku 1811, a o něco později Varhanická škola, založená roku 1830.
  • 1830 si v Praze otevřel soukromou hudební školu nevidomý pedagog Josef Proksch
  • roku 1840 započaly svou koncertní a vzdělávací činnost Cecilská jednota Žofínská akademie, na níž se vedle profesionálních hudebníků podíleli také zdatní amatéři.
  • originálním domácím příspěvkem byla naopak polka, která se od konce 30. let 19. století rychle rozšířila jako módní „hit” do celé Evropy i na americký kontinent.

 

  • Václav Jan Tomášek
    • tři symfonie, ouvertury, klavírní koncerty, chrámové skladby, z nichž vyniká Missa solemnis

 

  • Bedřich Smetana (1824 – 1884)
    • pocházel z poměrně zámožné sládkovské rodiny, ale od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici. Po studiu u Josefa Proksche od roku 1847 působil v Praze jako koncertní klavírista a hudební pedagog, v letech 1856–61 pak jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu. Po návratu do Prahy se mnohostranně zapojil do českého společenského a kulturního života, a to i jako hudební kritik, jako první kapelník Prozatimního divadla v letech 1866–74 a zejména jako operní skladatel
    • v padesáti letech zcela ohluchnul, ale i po ztrátě sluchu dokázal složit řadu vrcholných děl, jeho choroba se postupně zhoršovala a přešla v šílenství; zemřel v pražském ústavu pro choromyslné
    • V duchu pozdního národního obrození celým svým dílem usiloval o vytvoření svébytného českého hudebního stylu na základě domácích i soudobých světových podnětů. Hlavním hudebním vzorem mu byl Franz Listz
    • svými osmi dokončenými operami různých žánrů položil základ českého repertoáru; největší popularity, a to i ve světě, dosáhla komická opera z venkovského prostředí Prodaná nevěsta, která je považována za prototyp české národní opery.
    • z dalších skladeb jsou nejznámější cyklussymfonických básní Má vlast a smyčcový kvarte č.1 e moll „Z mého života“ mého života“
    • napsal také četné klavírní skladby a sbory
    • ačkoli jeho působení i tvorba vyvolávaly bouřlivé polemiky, stal se Bedřich Smetana ještě za svého života předním reprezentantem české hudby a národní kultury vůbec. Je tradičně označován za zakladatele moderní české národní hudby a výrazně ovlivnil následující generace českých skladatelů. Jeho dílo i osobnost jsou v českém prostředí předmětem soustavné pozornosti odborníků i interpretů, těší se značné oblibě u posluchačů a pronikly i do všeobecného povědomí.

 

  • Antonín Dvořák (1841 – 1904)
    • jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec
    • Dvořákova symfonická jsou obvyklou součástí repertoáru významných orchestrů a jsou hrána na festivalech vážné hudby po celém světě (symfonie č.9 e moll „Z Nového světa“ )
    • mimo symfonie se proslavil velkými vokálně-instrumentálními skladbami (Svatební košile, Svatá Ludmila, Rekviem), komorní hudbou a operami (Rusalka, Armida, Čert a Káča)

 

  • Zdeněk Fibich (1850 – 1900)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: