Evropa v období vrcholného středověku

 

   Otázka: Evropa v období vrcholného středověku

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): zellerova

 

Středověká městská a venkovská civilizace

  • Středověká společnost má charakter zemědělské společnosti:
    • zlepšení systému na trojpolní systém – pole je rozděleno na jař, ozim a úhor (sklizeň se zlepšila téměř trojnásobně)
    • zlepšení pluhu, rozšíření vodních a větrných mlýnů,
    • obiloviny, luštěniny, sadařství, trvale málo dobytka, konstrukce pluhu, zapřahání tažných zvířat
  • Kolonizace
    • Díky populačnímu růstu vznikají nové větší osady na dosud neobdělaných plochách (více půdy pro pěstování)
    • příchod zemědělců z nížin do výše položených míst =vnitřní kolonizace
    • z přelidněných zemí přicházejí lidé do méně osídlených oblastí, např. příchod cizinců (německých osadníků) do Česka =vnější kolonizace
    • zákupové právo= poddaný má za poplatek půdu v trvalém držení (dědí se), po určitou dobu je osvobozen od placení nájmu a od roboty (staročesky ulehčení = lhůta – odtud názvy mnoha vsí v Čechách)
  • Městská civilizace
    • vznik řemeslnických a obchodních osad, v podhradí, při brodu řek, na „zeleném drnu“ (dosud neosídlené místo)
  • Druhy měst
    • královská (zakládána panovníkem) – např. Praha, Plzeň, Brno; patří králi nebo králova vdově (tzv věnná města – Hradec Králové)
    • poddanská (zakládána církví, šlechtou, při klášterech) – např. Pardubice, Telč
  • Specializace měst
    • horní města (dolování stříbra, kovů) – např. Jihlava, Kutná Hora, Banská Bystrica
    • soukenictví – např. Brusel, Bruggy
    • tržní města – Paříž, Londýn, Milán
    • námořní přístavy – Benátky, Janov
  • města – střed (náměstí), radnice, kostel, síť ulic, špatné hygienické podmínky, patricijské domy, postranní uličky s chudinou; hradby + brány, věže, mosty, za hradbami – kovárny, hrnčírny, kat, pole
  • městská práva (tzv. privilegia)
    • právo osobní svobody: nejdůležitější výsada pro měšťany
    • právo trhu: právo konat v určitých dnech ve městě trh, což byl pro město velký zdroj příjmů
    • právo várečné: právo vařit pivo
    • právo mílové: na míli (7,5 km) od města se neměla být provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané, výjimku tvořili kováři
    • právo samosprávy: právo postavit si radnici a volit své zástupce (12 konšelů v čele s purkmistrem)
    • právo hradební: město získalo vojenský význam, mohlo si postavit opevnění a vlastní vojsko
    • právo hradební: město mělo pravomoc odsuzovat i k trestu smrti
    • právo horní: právo těžit kovy („veškeré nerostné bohatství patří panovníkovi“), města s tímto právem neodevzdávala všechno vytěžené nerostné bohatství panovníkovi, ale odevzdávala mu jen část (regál)
      • byly vydávány horní zákoníky, které upravovaly těžbu – např. roku 1300 tzv. „Ius Regale Montanorum“ (právo těžit horu)
      • pražský groš
    • právo nuceného skladu: obchodník, jedoucí kolem města, se musel ve městě minimálně tři dny pozdržet a nabídnout své zboží

 

Křižácké výpravy

  • 11. -13. století
  • 1095: Papež vyhlašuje křížovou výpravu
    • Ke konci 11. stol. obsadily turecké kmeny oblast Malé Asie, ovládané Byzantskou říší
  • 1078: byl dobyt Jeruzalém s hrobem Ježíše Krista – nejsvětější místo všech křesťanů
    • Vznikl tak nápad na uspořádaní křížové výpravy, jejíž výsledkem by bylo získání hrobu Ježíše Krista zpět do křesťanských rukou
  • 1099: dobytí Jeruzaléma křižáckými vojsky
  • Celkem jich proběhlo devět (1098–1271)
  • Zúčastnily se jich různé skupiny obyvatel (armády chudáků, vizionářů, výkvět tehdejší šlechty)
  • Nejvelkolepější byla 3. křížová výprava za účasti tří nejvýznamnějších panovníků západního světa (císař Friedrich Barbarossa, anglický král Richard Lví srdce a francouzský král Filip August)
  • 1212: se na pouť dokonce vydala dětská výprava (část zemřela během cesty, část byla rozprodána do otroctví)
  • Výsledky křížových výprav
    • vznik křesťanských panství na východním pobřeží středozemního moře
    • vznik církevních řádů, které měly bránit dobytá území a chránit poutníky před napadením ze strany muslimů: řád Templářů, Johanitů, německých rytířů
    • kromě krásných příběhů plných odvahy a férového boje je i mnoho stinných stránek: dobytých městech umírala spousta nevinných lidí včetně dětí
    • koncem 12. stol. se dostaly křesťanské státy v Malé Asii do obrovské defensivy, jejímž výsledkem bylo dobytí těchto území muslimy, končí tak éra křížových výprav, hrob Ježíše Krista tak končí v rukou muslimů

 

Mocenské soupeření mezi Anglií a Francií: STOLETÁ VÁLKA (1337–1453)

  • příčiny: lidská chamtivost – touha po novém a bohatém území, (Po smrti francouzského krále Karla IV. si dělá nárok na fran. trůn také Eduard III. – šlechta však na jeho místo dosazuje Filipa VI. z Valoise, který si chce podmanit bohatá flanderská města. Flandry jsou závislé na Anglii (dovoz vlny), Anglie se míchá i do politických věcí měst – Francie se proti tomu vzepře.)
  • 1. etapa: převaha Anglie, Eduard III. + jeho syn “Černý princ” pustoší města na severu Francie a vítězí v bitvě u Kresčaku (26.8.1346), 1360 – mír v Brétigny : uznání dobytého území Anglii, vzdání se Anglie franc. Trůnu
  • 2. etapa: převaha Francie, reorganizace armády, dobyta většina ztracených uzemí, boje dočasně ukončeny vlivem epidemie moru
  • 3. etapa: převaha Francie, angl. král Jindřich V. využívá oslabení Francie a útočí – vítezství v bitvě u Azincourtu 1415 – ovládnutí severu Francie, dobytí Paříže, odpor lidu proti anglické nadvládě – v čele odboje Jana z Arku – 1429 povstání – osvobození některých měst
    • Johanka z Arku 1430 zajata a 1431 upálena v Rouenu
  • konečné vítězství Francie – bitva u Castillonu 1453, v anglickém držení pouze Calais a ostrovy v La Manche

 

Po válce:

Francie

  • vyřešení vleklých problémů (Ludvík XI.)
  • zmenšen vliv feudálů – hospodářský rozvoj
  • Francie politicky sjednocena
  • konec 15. stol – přibližně dnešní hranice
  • z účasti na vládě vyloučeny stavy
  • centralizovaná moc – absolutistická monarchie

Anglie

  • vnitřní krize – spory o trůn (sever Anglie podporuje lancasterskou dynastii a jih podporuje vévody z Yorku) -> válka dvou růží – pobita skoro všechna vysoká šlechta
  • vrchol krize za vlády Richarda III. – popudil proti sobě šlechtu, která se spojila s Jindřichem Tudorem – bitva u Bosworthu 1485 – vítězství Tudora – ujal se vlády
  • stabilizace společnosti

 

Johanka z Arku

  • Přezdívaná Panna Janna, narodila se v roce 1412, žila za doby stoleté války, pocházela z chudších poměrů, neuměla číst ani psát, později se zvládla podepsat
  • asi ve 14 letech začala Jana slýchávat zvláštní nadpřirozené „hlasy“, které jí sdělily, že byla Bohem vyvolena osvobodit Francii, domnívala se, že k ní skrze své hlasy promlouvají sv. Kateřina, sv. Markéta a archanděl Michael, Jana věřila, že sám Bůh jí přikázal zachránit Francii a vypudit Angličany ze země
  • ve svých 17 letech řídila první odboj, jako první osvobodila Orleánsko a následně osvobozovala další města, byla odhodlána pokračovat v boji, dokud nevyžene všechny Angličany ze země
  • v roce 1430 byla zajata a prodána Angličanům, v Rouenu Johanka předstoupila před anglický soud, který měl prokázat její spojení s ďáblem v předem rozhodnutém procesu byla odsouzena jako čarodějka a kacířka, devatenáctiletá Johanka byla odsouzena k smrti a byla zaživa upálena na náměstí v Rouenu
  • po její smrti byli Angličané vyhnáni z Francie a Johanka se stala hrdinkou, po smrti se v Rouenu a Paříži konal nový soud, který vyvrátil předchozí rozsudek, v roce 1920 ji Benedikt XV. prohlásil za svatou

 

Černá smrt

  • Morová epidemie (1346–1352)
  • Šíření začalo na východě (v Číně a severní Indii a dalších končinách) mezi lidmi všeho věku a pohlaví, lidé plivali krev a jeden zemřel ihned, jiný za dva nebo více dní, šířil se ve vlnách národ po národu, nakonec se dostal k národům Černého moře, do Sýrie, Turecka, Egypta, pobřeží Rudého moře, na sever do Ruska, Řecka, Arménie, …
  • Přenašeč: Blecha morová; Hostitel: Hlodavci, Krysa; Nemoc má dvě formy: plicní (černá smrt), bubonickou (dýmějový mor), plicní se je kapénková infekce, přenáší se kašlem
  • Preventivní opatření: Uzavírání měst, Vykuřování domů bylinami (jalovec), pálení ohňů, modlitby a procesí, pojídání určitých jídel, Žádosti o rady lékařů a univerzit
  • Preventivní opatření měli minimální výsledky, někdy i horší dopad, MOR = TREST BOŹÍ
  • Flagelanství: snaha usmířit rozhněvaného Boha pomocí sebemrskačství, trestáním sebe samých za hříchy, které měly být důvodem morové epidemie
  • Z morové nákazy byly obviňovány různé skupiny obyvatel, malomocní, ale nejčastěji Židé, kteří prý chtěli vyhubit křesťany. =následkem bylo masové vyvražďování Židů

 

Gotická kultura

  • vznikla v polovině 12. století ve Francii, název odvozen od germánského kmene gótů
  • projevovala se v: písemnictví, architektura, malířství, sochařství, umělecké řemeslo
  • nejstarší gotickou stavbou u nás je Anežský klášter v Praze
  • k největšímu rozmachu gotického slohu došlo v českých zemích za vlády Karla IV.
  • Sloh: dekorativní a figurativní výzdoba portálů, průčelí a vnitřní prostory chrámu, převládají náboženské motivy, portréty panovníků
  • materiál: kámen, dřevo (kamenictví, řezbářství)
  • Rozvoj řemesla
    • monstrance (obvykle zlatá schránka k uložení hostie)
    • relikviáře (skříňka na ostatky svatých)
  • Malířství
    • obrazy deskové (malba na dřevěné desky vaječnými temperami)
    • obrazy nástěnné (fresky)
    • knižní iluminace (výzdoba rukopisů, většinou náboženských knih)
    • v malbě převládají náboženské motivy
    • výjevy ze života Ježíše Krista a svatých
      • Panu Marii jako Madonu (matka s dítětem) nebo Pietu (s mrtvým tělem ukřižovaného syna)
  • v období raného středověku existovaly jen klášterní školy, ve vrcholném středověku postupně vznikaly školy také při farách, rozvoj měst později umožnil i vznik městských škol
  • vzdělání si mohli dovolit pouze bohatí a urození lidé, novým typem škol vrcholného středověku byly také univerzity (vysoké školy) – první vznikly v Itálii, další v Anglii a ve Francii – v českých zemích založil první univerzitu Karel IV. roku 1348






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: