Evropa v 16. a 17. století – maturita z dějepisu

 

   Otázka: Evropa v 16. a 17. století

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Tereza Malzová

 

 

Anglie (v raném novověku)

  • během 100leté války vymřela v Anglii aristokratická šlechta a nastoupila šlechta podnikatelská – vznik manufaktur – Soustředěné manufaktury: výroba je soustředěná na jednom místě
  • Rozptýlené manufaktury:každý řemeslník si část výrobku udělal doma a faktor to převážel dál (faktor je i platil)
  • pod Anglii patřilo Irsko i Skotsko
  • 1600vznik Východoindické společnosti – zajišťovala obchod s Indií
  • Moskevská společnost– obchod s Afrikou (dovoz otroků), pirátství
  • ohrazování– rozšiřování pastvin, ohraničili pole
  • více nezaměstnaných na venkově (odcházeli do měst, manufaktur)
  • vývoz vlny a lodí

 

Jindřich VII.

  • 1485 – 1509
  • zakázal šlechtě mít vlastní armády
  • z vypleněné Anglie z války růží vytvořil velmoc Evropy
  • podporuje města (měšťanstvo a obyvatelstvo bude největší oporou Tudorovců)
  • velmi skromný a spořivý člověk – obnovil anglické bohatství
  • pochopil, že zámořské objevy bude budoucnost a je potřeba orientovat se na námořní obchod – zakládá námořnické školy – platí odborníky
  • vytvořil loďstvo, které může být válečné nebo obchodní (jak je potřeba)
  • stojí na začátku doby, kdy Anglie bude ovládat všechny oceány

 

Jindřich VIII.

  • vládl 1491–1547
  • král Anglie a Irska
  • druhý nejstarší syn Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku
  • bylo mu poskytnuto prvotřídní vzdělání (měl být knězem), takže ovládal latinu, francouzštinu a španělštinu
  • roku 1502 náhle zemřel jeho starší bratr Albert, takže se stal princem z Walesu
  • jeho otec chtěl udržet dobré vztahy se Španělskem, a proto navrhl, že se Jindřich ožení s vdovou po svém bratru Kateřinou Aragonskou (nejmladší dcera Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské) – potřebné svolení papeže (Julius II.)
  • 1513 se Jindřich vylodil ve Francii – chtěl rozšířit svoje území, nakonec Francouzi napadli Skotsko, tím to vše skončilo
  • 1525 se chtěl oženit s Annou Boleynovou, protože Kateřina byla už stará a nemohla mu dát dědice, ale proto musel požádat papeže o prohlášení předchozího sňatku za neplatný (vyhlašoval to papež) – Klement VII. (v zajetí Karla V.)
  • kardinál Thomas Wolsey(podporoval Jindřicha) se zúčastnil spiknutí proti Anně (spojenec s Kateřinou), spiknutí odhaleno, Wolsey byl uvězněn
  • na jeho místo přišel Thomas More– nechtěl prohlásit žádný z Jindřichových sňatků za neplatný
  • 1533 Jindřich + Anna Boleynová – oficiální sňatek
  • po mnohých nesrovnalostem s papežem (provinění proti němu, neuposlechnutí jeho nařízení) byl Jindřich z církve exkomunikován– vznik anglikánské církve (1533)
  • mnoho odpůrců církve bylo pronásledováno a upáleno (Sv.Thomas More)
  • Anna Boleynová „nebyla schopna“ dát Jindřichovi mužského potomka (měl jen dceru Alžbětu), jeho to štvalo – chtěl se vrátit ke Kateřině, ale ona 8. 1. 1536 zemřela – tak prohlásil, že sňatek s Annou byl dílem čarodějnic – Anna byla uvězněnav Toweru, obviněna z cizoložství, krvesmilstva a odsouzena k trestu smrti, 19. 5. 1536 popravena
  • Jana Seymourová– 3. žena Jindřicha VIII., dala mu syna Edwarda, který se stal právoplatným dědicem – po porodu zemřela 1537
  • 1540 sňatek s Annou Klevskou, 4. žena Jindřicha VIII., tu ale shledal nepřitažlivou a nechal se s ní rozvést, sňatek dojednal Cromwell, který tímto upadl v nemilost a byl popraven (protože Anna se Jindřichovi nelíbila)
  • Kateřina Howardová– Jindřichova 5. manželka (dcera Thomase Howarda, představitele katolického hnutí v Jindřichově době, sestřenice Anny Boleynové, byla milenkou svého bývalého snoubence, popravena
  • 1543 šestý a poslední sňatek s Kateřinou Parrovou, protestantka, pomohla usmířit Jindřicha s jeho dcerami Marii a Alžbětou, kterým bylo roku 1544 navráceno právo na nástupnictví (ale až po Edwardovi)
  • Jindřich VIII. zemřel  1. 1547a jeho následníkem se stal jeho devítiletý syn Edward I. (jeho poručník Eduard Seymour)

 

Anglikánská církev

  • v čele stojí britský monarcha, 2 arcibiskupové a 24 nejstarších biskupství
  • v církevních záležitostech církvi předsedá arcibiskup z Canterburyjakožto primas
  • kněžské svěcení žen, anglikánská církev má blíže k církvi římskokatolické než k církvím protestantským, 1552 byla ale odmítnutá transsubstanciace(reálná přítomnost Ježíše Krista v krvi a těle Páně)

 

Eduard VI.

  • po Jindřichově smrti 1547 nastupuje na trůn jako devítiletý, 1553umírá na tuberkulózu
  • Jane Greyová, Eduard jí v závěti odkazuje trůn, Eduard nechtěl, aby se Anglie dostala do rukou katolické panovnice (jeho sestry Marie)
  • tohle se ale lidem nelíbilo a udělali devítidenní rozvrat

 

Marie I. Tudorovna

  • „Krvavá“ Marie
  • na trůn nastoupila roku 1553
  • byla to katolička
  • její manžel byl Filip II., král Španělský (její synovec, o 11 let mladší)
  • vládli každý ve své zemi, docela si rozuměli
  • vymohla si na parlamentu válku s Francií, kterou Anglie nakonec prohrála – ztratili přístav Calais, což se ale nakonec ukázalo ekonomicky výhodným
  • zemřela v roce 1558

 

Alžběta I.

  • vládla 45 let
  • znovuobnovení anglikánské církve, podpora parlamentu
  • podporovala podnikatelskou šlechtu, kladla velký důraz na schopnosti lidí, ne na jejich původ
  • podporovala kolonizaci (východoindická společnost 1600)
  • Porážka neporazitelné Armady(španělského loďstva) v bitvě o kanál La Manche 1588
  • Zlatý věk– rozvoj renesance a humanismu
  • Christopher Marllow + William Shakespeare
  • pirátská flotila – v čele Francis DrakeWalter Raleigh
  • zemřela roku 1603

 

Marie Stuartovna

  • byla rok Francouzská královna (manželka francouzského krále Františka II. Francouzského), také skotská královna, po smrti svého manžela vládla ve Skotsku sama jako regentka
  • byla velmi krásná a byla to katolička
  • šlechtické rody ve Skotsku ji uvěznily, ona však uprchla – hledala pomoc u své tety Alžběty I.
  • jako Alžbětina konkurentka byla uvězněna někde na pobřeží (věznili ji 20 let)
  • byla nalezena korespondence se španělským králem, který ji měl pomoci k útěku a svrhnout Alžbětu – popravena za velezradu

 

Jakub I.

  • 1603 – 1625
  • syn Marie Stuartovny
  • přišel z jiných poměrů a vystupoval proti parlamentu
  • vytváří se proti němu skupina Puritánů – jsou pronásledování → odjíždějí do kolonií

 

Francie

  • Francie byla státem rozlehlým, mocným a lidnatým, jehož hlavním zdrojem zisku bylo zemědělství
  • půdu vlastnila šlechta a pronajímala ji – feudální stát
  • vládnoucí rod z Valois,vyznává katolické náboženství, pak rod Guisů (taky katolíci)
  • do Francie se šíří ze Španělska kalvinismus, přívrženci kalvinismu ve Francii byli hugenoti(zejména měšťané a chudina)
  • šlechtický rod Bourbonů(hugenoti) vládl v Navarře
  • hugenoti byli udáváni a nazýváni kacíři
  • otevřený boj katolíků proti hugenotům, 1570byli hugenoti zrovnoprávněni
  • 1572 svatba Markéty z Valois (katolička) a Jindřicha Navarrského (hugenot)
  • (svátek sv. Bartoloměje) hromadné vraždění hugenotů (na příkaz Guisů s tichou podporou rodu z Valois) – Bartolomějská noc, vraždění pokračovalo až do října (10-20 tisíc mrtvých)
  • 1589 byl zavražděn bratr Markéty z Valois král Jindřich II. – rod z Valois vymírá po meči
  • francouzská koruna byla pod podmínkou přijetí katolicismu nabídnuta Jindřichu Navarrskému, který ji přijal (výrok “Paříž stojí za mši“)
  • 1598 vydání Ediktu Nantského – konec náboženských válek ve Francii
  • vydal ho Jindřich Navarrský, zaručoval zrovnoprávnění hugenotů s katolíky

 

Jindřich IV. Navarrský

  • 1589 – 1610
  • období hospodářského rozkvětu
  • rozvoj manufaktur, vývoz zboží, kolonie – zásluha jeho ministra financí Sully
  • oprostil poddané dočasně od daní
  • 1610 byl zavražděn náboženským fanatikem
  • zakladatel dynastie Bourbonů
  • prvním panovníkem je Ludvík XIII.– nastoupil na trůn jako nezletilý (vládla za něj jeho matka)

 

Ludvík XIII.

  • 1610 – 1643
  • při nástupu mu bylo 9 let → vládla za něj jeho matka Marie Medici
  • omezování moci šlechty, vytváření absolutistické monarchie
  • 1614 – naposledy zasedaly generální stavy, poté až v roce 1789
  • 3 stavy (církev, šlechta, měšťanstvo)
  • vybral si velmi známého rádce, který mnohdy vládl za něj – kardinál Richelieu
  • země prosperovala

 

Polsko

  • Polsko – litevská unie za vlády Jagellonců (1386 – 1572)
  • Unie – oba státy jsou samostatné
  • společného mají jen panovníka
  • 1569 – Lublinská unie – spojila Polsko a Litvu do jednoho jednotného státu
  • stává se postupně šlechtickou republikou
  • sejm – ve Francii generální stavy
  • v Anglii parlament
  • u nás Český sněm
  • 1505 – Nihil novi (nic nového)
    • všechno musí panovník rozhodovat se stavy

 

Jindřich z Valois

  • 1573 – volitelnost polských králů
    • pravidelné setkávání stavů (bez rozhodnutí panovníka)

 

Rusko

  • vládl rod Rurikovců

 

Ivan III. Veliký

  • 1462 – 1505

 

Ivan IV. Hrozný

  • 1533 – 1584
  • zahájil politiku ruských carů — vznik carství = císařství
  • rozšiřoval území – 1552 – 1555 – tatarské území – získal a připojil k Rusku
  • na severu – Livonská válka 1558 – 1582 proti Švédsku, Polsku a Litvě
  • část území získali
  • od doby Ivana chce se Rusko připojit k Evropě — vznik Moskevské obchodní společnosti – proniká i do Evropy
  • pronikání Ruská na východ – postupně se dostává až k Tichému oceánu

 

Vnitřní správa Ruska

  • šlechta = bojaři – v té době mají obrovský majetek a postavení
  • panovník je ve své moci omezen pomocí dumy
  • vytváří novou šlechtu – opričnina a opričníci – byli podřízení pouze panovníkovi a byli vyňati ze zákona — zabíjeli, využívali své moci, panovník je nakonec rozpustil a nechal potrestat jejich představitele

 

České země

Samostatná maturitní otázka zde:

https://dejiny-online.cz/ceske-zeme-v-16-a-17-stoleti-maturita-z-dejepisu/

 

Třicetiletá válka (1618 – 1648)

1. válka česká

  • 1618 – 1620
  • nebojovalo se jen u nás
  • povstání proti Habsburkům
  • 1620 – bitva na Bílé hoře
    • porážka českého stavovského vojska

 

2. válka falcká

  • 1620 – 1623
  • Habsburkové + katolíci X Falc + protestanti (Sasko)
  • vyhrála katolická strana – obsadili území Falc (Fridrich Falcký uprchl)
  • Falc byla předána Maxmiliánovi
  • jednání v Hávu spojilo nejvýznamnější představitelé protestanství

 

3. válka dánská

  • 1623 (1625) – 1630
  • dánský král Kristián IV. + Anglie + Nizozemí X Habsburkové
  • Kristián IV. byl poražen
  • císařské vojsko (velitel z Čech – Albrecht z Valdštejna) dobylo severní Německo
  • Dánsko je donuceno ustoupit – Kristián IV. musí slíbit, že už nebude bojovat proti Habsburkům

 

4. válka švédská

  • 1630 – 1635
  • přidalo se Sasko, Francie (pouze finančně)
  • 1630 – Albrecht z Valdštejna byl zbaven velení
  • 1631 – bitva u Breitenfieldu
    • porážka císařských vojsk
    • velitel armády proti Habsburkům – král Švédska
    • → císař povolá opět Albrechta z Valdštejna do velení
  • 1632 – bitva u Lützenu
    • v bitvě padl král Gustav Adolf
    • císařské vojsko ustoupilo → Albrecht byl znova odvolán, 1634 – byl zavražděn v Chebu
    • Sasové útočí v Čechách – získali i Prahu
  • 1635 – Pražský mír
    • podepsán se Saskou stranou, České země patří opět Habsburkům, ztráta území Lužic

 

5. válka francouzská

  • 1635 – 1648
  • 1645 – bitva u Jankova
    • zvítězili Švédové
  • 1648 – Švédové zaútočili i na Prahu – dobyta Malá Strana a Pražský Hrad
    • Staré Město se brání – Švédská armáda se tam nedostala
  • 1648 – Vestfálský mír
    • nikdo nevyhrál
    • je potvrzena samostatnost: Nizozemska (původně Španělské) a Švýcarska
    • Švédsko nejvíce získalo (evropská velmoc) – území Pobaltí
    • Česku zůstávají pravidla potvrzena Obnovením zřízením zemským
    • Svatá říše římská existuje dál – jednotlivé státy si ale dělají, co chtějí






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: