Egyptské a mezopotámské umění – dějiny umění

 

   Otázka: Egyptské a mezopotámské umění

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): Kristýna Průšová

 

 

Egyptské umění

  • Velká města s velkým počtem obyvatel
  • Vyspělá řemesla, rozsáhlý obchod a závlahové zemědělství (využívali záplav z Nilu)
  • Vlády byla nejdříve prostřednictvím velmožů a později pak státních úředníků s odstupňovanou pravomocí, její oporou byli kněží (kteří vykládali vůli bohů, ovládali písmo a rozvíjeli vědy např. matematiku, anatomii, lékařství)
  • První despotické státy byly založeny na patriarchálním otroctví (otroci museli vykonávat nejtěžší práce)
  • Otroci mohli vlastnit majetek a také mohli mít své otroky, ale nebyli svobodní
  • Egypt tvoří uzavřené území po obou březích Nilu
  • Egyptský panovník – farao se vydával za syna boha Hora, později za Hora samotného
  • Požadoval, aby se k němu chovali jako k bohu, celý Egypt patřil jemu a pouze pronajímal půdu svým poddaným
  • Egypťané věřili, že duše žije po smrti
  • Egypt se sjednotil už na konci 4. Tisíciletí ve dvě říšeHorní a dolní Egypt
  • Spojení Egypta v jednu říši pak dovršil kolem roku 3100 př. n. l. první farao Meni (zakladatel první egyptské dynastie)
  • Svahy údolí Nilu v Horním Egyptě poskytovaly hodně kamene, žuly nebo čediče a pískovce
  • Budovali veliké stavby, které měly zajistit přízeň bohů nebo věčný život faraonů
  • Egyptské sloupy byly buď monolitické, nebo členěné na patku, dřík a hlavici
  • Funkce egyptské monumentální architektury byla služby v náboženství a kultu mrtvých (protože i farao byl ztělesněním boha)
  • Egyptské chrámy byly stavěny k poctě bohům nebo sloužily jako pohřební chrámy
  • Alej sfing (lev s hlavou faraona) s kolosy (sochy faraonů), před nimi stály obelisky (úzké vysoké jehlany s malou pyramidou, symbolizovala sluneční paprsek)
  • V Horním Egyptě byly budovány skalní chrámy (Abú Simbel)
  • Největší chrámy byly postaveny v době Nové říše v Luxoru a Karnaku
  • Pyramidy = továrny na energii (byly postaveny podle souhvězdí Orion)
  • Pyramidy jsou hrobky faraonů a vznikaly většinou v období Staré říše
  • V období Střední říše se začaly budovat skalní hrobky
  • Nejstarší typ kamenné hrobky byla mastaba
  • Mastaby byly zdobeny sochami, reliéfy a malbami
  • Vznikaly první stupňovité pyramidy Džosérova u Sakkáry jejímž architektem byl Imhotep
  • Největší pyramidy vystavěli u Gízy faraonové Cheops, Raachef a Menkauré (pracovalo na nich 11000 lidí – nebyli to otroci, ale dělníci)
  • Pyramidy jsou stavby orientované
  • Údolí králů a královen – tvořila je řada sálů a komor spojených chodbami a zdobených kolorovanými reliéfy a nástěnnými malbami
  • Sochařství i malířství sloužilo v Egyptě náboženství, sloužilo i panovníkovu kultu a reprezentaci, oslavě jeho moci a skutků
  • Koncepční realismus znamenal, že při zobrazování člověka nevycházeli z jeho optického vjemu, ale z celkové představy
  • Frontální zobrazení určovalo, že postava nebyla na obraze nebo reliéfu podána realisticky (hlava, ruce a nohy byly zachyceny z profilu, trup, ramena a oko zepředu
  • Hieratická perspektiva znamená, že velikost postav v obraze nebo reliéfu se neřídila podle umístění v prostoru (největší byl panovník a nejmenší otroci)
  • Egypťané neznali perspektivu, vytvořili si pro znázornění prostoru zvláštní plošnou projekci, podle které vše, co leží za sebou, zobrazovali v horizontálních pásech nad sebou
  • Hlavními druhy egyptského sochařství bylo:
    • Monumentální sochařství, přímo související s architekturou (kolosy faraonů)
    • Sochařství volné (kamenné sochy faraonů v chrámech)
    • Drobné sochařství interiérové (dřevěné sochy služebníků v hrobkách)
  • Měli jak trojrozměrnou sochu, tak i reliéfy (zapuštěné, vystupujícíbasreliéfy)
  • Rozvinuli hlavní sochařské odvětví (kamenictví řezbářství) plastiku (keramiku, kovolitectví)
  • Egypťané věřili v lidského dvojníka Ka, který žil po smrti za určitých podmínek, jednou z nich bylo například zachování těla (mumifikace)
  • Rahotep a Nofret (Nofret je zároveň jednou z prvních ženských podobizen)
  • Achnaton provedl politickou, náboženskou a uměleckou revoluci, aby utvrdil jednotu země a omezil rostoucí moc kněžstva, zrušil kulty místních bohů, založil monoteistický kult boha slunce Atona, sám se nazvam Achnatonem

 

MEZOPOTÁMIE

  • Mezi Eufratem a Tigris
  • Byli přesvědčení, že po smrti se z člověka stává stín, který se smutně pohybuje ve tmě bez spojení s živými lidmi
  • Chammurappiho zákon – klínové písmo
  • Chammurappi – zakladatel starobabylónské říše
  • Nedostatek kamene v Mezopotámii vedl k rozvoji cihlové architektuře (cihly byly barevně glazurované)
  • Mezopotámská architektura usilovala o to, aby stavba působila dojmem jednolitosti
  • Cihla se také dobře hodila ke klenbě (sloup už není konstrukčním prvkem)
  • Byla v první řadě určena náboženskému kultu a reprezentaci panovníka
  • Architektonická tvořivost se rozvinula při budování paláce
  • Zikkuratystupňovité pyramidy (sedmi stupňovité), každý stupeň byl pomalován podle některých hvězd (černá, bílá, purpurová, modrá, červená, stříbrná, zlatá)
  • Babylón – největší město – byl opevněn trojitými hradbami, všechny hradby byly zpevněny stovkami věží a na vnější straně byly obloženy glazovanými cihlami
  • Mardukova cesta vedla od velké brány k Ištařině bráně kolem královského paláce k Mardukovu chrámu
  • Půdorys babylonského domu byl obdélný, rozdělený na obytnou a hospodářskou část, uprostřed byl dvůr, dům byl plochostropý a měl hygienická zařízení
  • V Mezopotámii se budovali také užitkové stavby jako opevnění, kanály, vodní nádrže, vodovody, mosty
  • K technickým divům patřil 400 metrů dlouhý most (kanál králů), který spojoval Eufrat a Tigris, další byl babylonský akvadukt
  • Visuté zahrady královny Semiramis
  • Drobné sošky z vápence, řezba do dřeva a kostí
  • I v mezopotamském sochařství se uplatnil princip koncepčního realismu, zákon frontálního zobrazení a hieratická perspektiva
  • Inkustace = vykládání předmětů jinými materiály
  • V Mezopotámii se rozvinula glyptika, vytvářející řezbu do kamene nebo tvrdé směsi pečetních válečků (sloužili k pečetění písemných smluv)
  • Nedostatek kamene vedl v malířství k vynálezu hliněných plastických a polévaných cihel
  • Mozaiky
  • V sumerském období vyniklo zlatnictví (ozdoba hlavy královny Šabady)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: