Doba pohusitská a vláda Jagellonců v zemích Koruny české

 

   Otázka: Doba pohusitská a vláda Jagellonců v zemích Koruny české

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): MS

 

 

Doba pohusitská a vláda Jagellonců v zemích Koruny české

  • 1437 umírá Zikmund Lucemburský, který nemá mužského potomka
  • Moci se ujímá jeho zet´ Albrecht Habsburský (umírá 1439)
  • Krátce po jeho smrti se narodí syn: Ladislav Pohrobek (1440)
    • Moci se ujímá až v roce 1453
  • Období mezi 1440–1453 období mezivládí
    • Boj o moc mezi šlechtou katolická x kališnická a městy
    • Vytvořily se tzv. Landfrídy (krajské spolky), v čele stál hejtman
      • Nejvýznamnější jihočeský v čele s Oldřichem z Rožmberka

 

Boj o moc (1440-1453):

  • Roku 1444 se hlavní postavou stává Jiří z Poděbrad
    • Pod jeho vedením se formuje poděbradská jednota – politická strana českých kališníků
    • Pokračuje „drobná válka“ o moc v českých zemích
  • Roku 1448 přepadá Jiří Prahu a ovládne ji
    • Prohlašuje se zemským správcem do dospělosti krále
  • Katolická šlechto to neuzná a rozhoří se válka
    • Do čela odboje se staví Rožmberkové
  • Po skončení války, ve které Jiří vítězí ho uznává jako správce i katolická šlechta a od roku 1952 se stává Gubernátorem (správcem zemí koruny české)

 

Ladislav Pohrobek 1440-1457

  • Nastupuje na trůn ve 13 letech (1453)
  • Prakticky ale nevládne (vládu má ve svých rukou Jiří)
    • Hospodářský rozkvět – obnovena těžba stříbra
  • Umírá v 17 letech (1457) z neznámých důvodů (mluvilo se o otravě jedem Jiřím z Poděbrad) ve 20. stoletím se přišlo, že umřel na leukémii

Jiří z Poděbrad

  • Hejtman Východočeského Lanfrydu
  • Po smrti Ladislava boj o moc mezi Jiřím a Matyášem Korvínem
    • Jiří vyhraje a roku 1458 je zvolen český králem (1. český král z řad šlechty)
  • Velice schopný král – hospodářský rozkvět snaha o smír katolíků a kališníků („král dvojího lidu“)
  • Uznává Basilejská kompaktáta – ujednání mezi basilejským koncilem a husity z Čech a Moravy (přijímání z kalicha)
  • Uznán papežem za krále za slib, že bude bojovat proti kacířství (kališnictví) – Jiří sám ale kališník
  • 1462 papež ruší kompaktátu a uvrhl Jiřího do klatby (protože byl kališník a nebojoval proti nim)
  • Jiří se snaží získat spojence v Evropě: Liga křesťanských panovníků (diplomatická akce – Lev z Rožmitálu)
    • První myšlenka spojené Evropy – neútočení, předchůdce NATO
  • Navrhoval vytvoření spolku na obranu proti Turkům, omezení moci papeže a umožnění řešení sporů mírovou cestou místo bojů
  • Tato myšlenka se však u evropských dvorů neuchytila, ba naopak prohloubila spor s papežem
  • Toho využívá domácí katolická šlechta a roku 1465 vzniká: „Zelenohorská jednota“ proti Jiřímu – česká katolická opozice
  • Roku 1468 se na popud papeže konala křížová výprava vedená Matyášem Korvínem, který se spojí se Zelenohorskou jednotou, aby sesadili Jiřího z trůnu
    • Matyáš poražen a zajat v bitvě u Vilémova (1469), propuštěn za slib, že se za Jiřího přimluví u papeže (slib nedodržel)
    • Slib Matyáš nedodržel a nechává se v Olomouci korunovat králem, Za podpory Zelenohorské jednoty
  • Jiří hledá pomoc v Polsku (smlouva s Jagellonci, že po jeho smrti nastoupí na trůn, protože oni jediní ho podpořili, když zakládal Ligu Křesťanských panovníků)
  • Jiří ale během příprav na válku umírá (1471)
  • Po smrti Jiřího nastupují Jagellonci, kteří mají smlouvu s Matyášem, že bude vládnou Moravě a ostatním zemím koruny české a Jagellonci budou vládnou v Čechách.
  • Matyáš Korvín byl zeť Jiřího z Poděbrad

 

Období vlády Jagellonců 1471-1526

  • Původně z Litvy, ale jinak polský rod

 

Vladislav Jagellonský 1471 – 1516

  • syn krále Kazimíra IV.
  • nástup po smrti Jiřího z Poděbrad
  • slabý panovník
  • nástup za nepříznivých okolností:
    • Země Koruny české rozděleny
  • 1478 – Olomoucké dohody:
    • Moravu, Slezsko, Lužici a Uhry ovládá Matyáš Korvín
    • Čechy ovládá Vladislav
  • 1490 – král na Moravě, ve Slezsku, v Lužici a Uhrách, protože zemřel Matyáš
  • Přesídlil do Budapešti-Budín
  • vznik Česko – uherského soustátí (do 1918)
  • Čechy a Uhry byly jen personální unií – byly spojovány osobou panovníka
  • Ztráta významu Prahy a úpadek královské moci v Čechách
  • Vladislavský sál
  • „král bene“ (= „král dobře“) – protože takhle na vše odpovídal šlechtě
  • Reprezentant moci, protože reálnou moc má šlechta a města
  • 2 právní dokumenty:
    • Vladislavské zřízení zemské (1500) – zvýhodňovalo šlechtu na úkor měst, základní zákoník Království Českého
    • Svatováclavská smlouva (1517) – uklidnění situace mezi šlechtou a královskými městy
  • 1515 – uzavřel s Habsburky svatební smlouvy – Ludvík si bere Marii Habsburskou a Anna Jagellonská si bere Ferdinanda Habsburského
  • 1516 – umírá

 

Ludvík Habsburský 1516 – 1526

  • „Ludvík Dítě“- na trůn nastoupil v 10 letech
  • vyvrcholil rozvrat v zemi, Hegemonie panstva
  • 1522 – svatba s Marií Habsburskou (Španělskou)
  • 29. 8. 1526 – bitva u Moháče
    • Turci X vojsko L. Jagellonského – na obranu Uher
    • L. Jagellonský zemřel (utopil se v Bažině)
  • Jagellonci vymírají po meči
    • jeho smrtí se uvolnily trůny českého království – nástup Habsburků, protože Ferdinand Habsburský si vzal Annu Jagellonskou, která dědila trůn

 

Gotika

  • „vladislavská gotika“
  • Nejvýznamnější stavitelé – Matěj Rejsek, Benedikt Ried (Rejt)
  • Prašná Brána, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Vladislavský sál
  • umělecký směr, vznikl ve 12.století ve Francii
  • velký vztah člověka k bohu
  • šíří se ve 12. – 15.století, vrchol ve 14. století

 

ARCHITEKTURA

  • vysoké štíhlé stavby
  • lomený oblouk, vitráž, rozeta
  • žebrová a křížová klenba a pilíře
  • slabé zdi snažící se o maximální odhmotnění stavby – pilíře a oblouky
  • typická gotická stavba: katedrála – nový typ městského kostela
  • vysoká stavba, vysoká úzká zdobená okna, půdorys kříže, bohatě zdobený portál
  • světové památky: katedrála v Remeši, Benátkách, Florencii, katedrála Notre–Dame v Paříži
  • raná gotika (konec 12.st., vláda Vladislava II.)
    • Juditin most
  • vrcholná gotika ( st., vláda Lucemburků, Karel IV.)
    • Karlštejn, Karlův most, Karlova univerzita, Týnský chrám, Anežský klášter, katedrála sv. Víta
    • Architekti: Matyáš z Arrasu (Francouz), Petr Parléř (Němec)
    • Malíři: mistr Theodorik
  • pozdní gotika (2. pol. st.)
    • přestavba Pražského hradu – Vladislavský sál, Prašná brána, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
    • Architekti: Matěj Rejsek z Prostějova, Benedikt Reid
    • Malíři: Mistr litoměřického oltáře

 

SOCHAŘSTVÍ

  • sochy – výzdoby mnoha katedrál
  • uvolnění sochy od zdi – vznik samostatného uměleckého předmětu
  • náboženské náměty: Panna Maria s malým Ježíškem = madona, Panna Maria s tělem Krista sejmutým z kříže = pieta

 

MALÍŘSTVÍ

  • malba na sklo – okna
  • knižní malba ručně psaných knih (iniciály, miniatury)
  • náboženská tématika – ze života svatých; přírodní motivy ´rostliny, motýli, ptáci atd.
  • tabulové obrazy – na vyhlazené dřevěné desce (olejová malba) – výzdoba oltářů

 

HUDBA

  • nejen bohoslužby x i pro světské účely: hudba vagantů a žáků (pro šlechtice), jarmareční písně, lidové písně






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: