Doba kamenná – maturitní otázka z dějepisu

 

   Otázka: Doba kamenná

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Jan Gutvirt

 

Rozdělení

  • Starší doba kamenná – paleolit
  • Střední doba kamenná – mezolit
  • Mladší doba kamenná – neolit
  • Pozdní doba kamenná – eneolit

 

Charakteristika paleolitu

paleolit = starší doba kamenná

slovo z řečtiny: palaios = starý

lithos = kámen

Hospodářství: přisvojovací

Způsob obživy: sběr, lov

 

Výroba nástrojů:

  • z kamene – pazourek, křemen
  • kosti
  • kůže
  • hlíny

 

Základní společenská jednotka: tlupa – rod – rodová společnost

Přirozená dělba práce: mezi mužem a ženou

Obydlí: náhodné (v nejstarších dobách)

budované (u vyspělejších druhů homo)

sezónní (při loveckých výpravách za pohybující se zvěří)

Proces hominizace

 

Umění: 4 typy:

  • malby
  • sošky
  • rytiny
  • ozdoby

 

Náboženství: důvody vzniku:

– potřeba vysvětlit přírodní jevy

– víra v tajemné neviditelné bytosti

– víra v posmrtný život: pohřbívání

– strach, bezmocnost

 

Mezolit (střední doba kamenná)

10-7 tis. př.n.l.

 

z řeckého mesos = střední

 

Klimatické podmínky:

doba poledová: – změna podnebí (ústup ledovce)

– oteplení, zvýšení hladiny světových moří (tání ledovců)

– velká zvěř vyhynula

Způsob obživy: – sběr, lov, rybolov

Domestifikace: pes, koza, vepř

Závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství

Nástroje a zbraně: – mikrolity (drobné nástroje)

– složené (kombinované) nástroje: kámen + dřevo

– luk, šípy, harpuny, udice, oštěp, dřevěné pádlo, lodě, lyže, sáně

 

Neolit (mladší doba kamenná)

slovo z řečtiny: neos=mladý

 

Doba: – nejdříve na Předním východě (jižní část Malé Asie:  Palestina, Kudikistán) přelom 9. a 10. tisíciletí

– v Evropě od 7. tisíciletí

– ve střední Evropě od poloviny 6. tisíciletí

 

Rozlišujeme 2 typy způsobů opatřování potravy:

  1. přisvojovací hospodářství:

9-7 tis. př.n.l. na Předním východě

do 5 tis. př.n.l. v Evropě

doba kočovnictví (do vzniku zemědělství) – paleolit až mezolit

 

  1. výrobní hospodářství

do pol. 4. tis. př.n.l.

neolit až závěr pravěku

 

období výrobního hospodářství: vlastní účast na tvorbě životních potřeb: výroba potravin

 

neolitická revoluce: změna, která byla vyvolána oteplením a výraznou klimatickou změnou a znamenala přechod od sběračství a lovectví k zemědělství (pěstování plodin, chov dobytka) a usedlému způsobu života. Znamenala ohromný civilizační skok dopředu.

plodiny:

nejdříve: pouze ochrana divokého obilí před plevelem

později: pěstování obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže) a luštěnin (čočka, hrách) a textilních plodin (len)

výnos z každého zasetého zrna byl až 10 zrn

zvířata:

nejdříve: chytání a odchov mláďat divoké zvěře

později: domestifikace (ochočování) – ovce, kozy, vepři, hovězí dobytek

 

výroba nástrojů:

– velké množství nástrojů: hlazené, broušené, vrtané, štípané

– nástroje z kamene, kosti, dřeva

– sekery, klíny, srpy, násady, topůrka, kamenné mlýnky na drcení obilí

– velký pokrok: orací nářadí – hák (rádlo), využití tažné síly zvířete

 

vznik prvních řemesel:

– hrnčířství: k uskladnění zrní, mléka, vody, k vaření

– keramika: hliněné vypalované nástroje

– tesařství

– předení a tkaní: vznik nástrojů k tomu určených: přeslice, vřeteno, později svislý stav. Z tkanin výroba oblečení

 

obohacení stravy:

– pražení a mletí obilí

– kaše z mouky a mléka

 

společenské vztahy:

– rodová společnost

– sdružování v rodové svazy=kmeny

– společná práce, majetek, rovnost

– neexistovala směna

– významná role ženy=matky: tzv. matriarchát (souvisí s rozmnožováním, plodivou silou. Proto se nacházejí sošky těhotných žen či přímo rodících. Žena se starala současně o více dětí najednou, také mohla mít dítě každý rok)

 

obydlí:

– usedlý život

– vznik vesnic

chaty z dřevěných kůlů i ze sušených hliněných cihel, uprostřed domu ohniště, rozloha domu: přibližně 6-40 m x 5-7 m

– každá vesnice má společný kult

– majetek je ve vesnici společný pro všechny

 

– vyšší věk

– nárůst počtu obyvatelstva

 

hledání nové půdy:

– více možností:

a) žďáření = vypalování lesů, vznikne nová plocha, popel je také úrodný

b) přesuny celých vesnic po vyčerpání půdy

 

neolitické sídliště

– Bylany u Kutné Hory

– Mohelnice na Moravě

(na ochranu před nepřáteli se budovala hradiště)

 

duševní život:

– kultovní a náboženské obřady: ztotožňování přírodních jevů (bouře, déšť) s nadpřirozenými silami

– báje a mýty

 

pohřbívání:

– 2 způsoby:

1. kosterní hroby (skrčenci na levém boku směrem tváří na východ – kult Slunce)

2. žárové hroby – spalování mtvých

Neolit na našem území 

[Otevřít toto téma]

 

Chalkolit, eneolit

Chalkolit na Předním východě

– doba neolitu přešla v eneolit (chalkolit) zhruba ve 4. tis. př.n.l.

– nejdříve začala tato etapa na Předním východě

V Evropě se tato doba nazývá eneolit

V Středomoří se nazývá Chalkolit

V Německu a Skandinávii se používá označení pozdní mladší doba kamenná neboli pozdní neolit

 

Chalkolit: doba měděná

odvozeno z řečtiny: chalkos = měď

Eneolit: pozdní doba kamenná

 

Nsledující období pravěkých dějin má 2 hlavní názvy, protože

  1. se začíná používat měď
  2. se stále užívá kámen, jelikož mědi je nedostatek

 

Materiál pro výrobu nástrojů:

  • kámen
  • měď

 

Objev zpracování kovu:

– metalurgie = získávání kovů z rud a jejich další zpracování

– nejstarším užívaným kovem byla měď (vedle zlata a stříbra)

 

4 významné novinky eneolitu: (některé objevy mají kořeny již v době neolitu, ale nyní dochází k masivnímu využívání)

  1. objevení metalurgie
  2. použití oradla (háku) pro orbu polí

– nové pole připraveno pro setbu rozoráním půdy (nikoli žďářením)

  1. vynález kola a používání čtyřkolového vozu

– usnadnění – dopravy nákladů

– spojení míst

  1. užívání zvířecího zápřahu

– rychlejší orba

– provádí jeden člověk

– táhne pár dobytčat

– vyšší výnosy

 

Přední východ:

– příznivé klimatické podmínky

– dělba práce: vznik zvláštní vrstvy řemeslníků

dříve: mezi mužem a ženou

nyní: mezi řemeslníkem a zemědělcem

– opakovaná sklizeň

– hojná ložiska kovů

– rozvoj obchodu

– sociální rozdíly: bohatí x chudí (dokazuje různé vybavení hrobů)

– války – vznik opevněných vesnic – vznik měst

– ze svatyň vznik chrámů, vzniká i kněžská vrstva

– posílení postavení muže – patriarchát

– muž:

  • pečuje o stáda
  • orá
  • zpracovává kovy
  • obchoduje
  • bojuje

 

– rozpad rodových občin: vznik sousedských občin (teritoriální chápání původu, nikoli rodové, příslušnost lidí k vesnici, bez příbuzenských svazků)

– vznik společenských vrstev: kněžstvo, vojáci

– počátky směny a obchodu (i dálkový: jantar, měď, zlato, sůl, kožešiny, dobytek, obilí, kámen)

– podařilo se vyrobit nadprodukt = část potravy přebývající nad množství nutné k obživě. Tím vznikly podmínky pro společenskou dělbu

 

chrámové hospodářství:

– chrám je střdiskem veškerého života: náboženského, hospodářského, politického, ekonomického

– kněz vykonává náboženské obřady + řídí hospodářskou činnost

 

Eneolit = pozdní doba kamenná ve střední Evropě

– doba:

  • začíná přibližně ve 4. tisíciletí př.n.l.
  • končí asi 2200 př.n.l.

 

Pro střední Evropu a Přední východ platí některé shodné znaky, ale také celá řada odlišností:

Rozdíly:

– zpracování mědi v Evropě nepřevládá, protože je zde málo nalezišť

– prvořadé je zpracovávání kamene

– pomalejší růst výroby

– drsnější klima

– pomalý vznik nových řemesel a obchodu

– nevznikají větší sociální rozdíly

– řidší osídlení, vesnický charakter sídel, které jsou hospodářsky soběstačné

 

Shody:

– hlavní shodné rysy tvoří 4 novinky: metalurgie, oradlo, kolo, zvířecí zápřah

– růst postavení muže: patriarchát

– vznik sousedských občin

– rozvoj zemědělství

– vznik opevněných sídlišť

 

2 typy sídlišť:

  1. nížinné osady: většinou bez hrazení
  2. výšinné osady: stavěny na přírodních vyvýšeninách, chráněny palisádovými hradbami

– sídliště nebývají velké

– mizí dlouhé domy: převaha malých chat, ve kterých přebývá jedna rodina (otec, matka, děti)

 

Indoevropské jazyky:

– na konci eneolitu se v Evropě mluví indoevropskými jazyky

– jejich přesnou pdobu ale neznáme

– tyto jazyky se staly v následujícím období základem ve vytváření prajazyků dnešních evropských národů

 

Vznik skutečného hornictví:

Jednotlivé kultury na našem území v době eneolitu:

– čtyři nejvýznamnější

– nazývají se podle příznačných rysů její keramiky

– rozkládaly se nejen na území Čech, ale na velkém území Evropy: od západní evprpu po Ukrajinu

od jižní Skandinávie po Alpy

 

Kultura nálevkovitých pohárů

– doba 4. tisíciletí

ZNAKY:

– sídlí v rovinách i nížinách (2 základní typy osad)

– nálevkovitě se rozvírající hrdla pohárků

– dálkový obchod: měď, jantar, pazourek

– stavby z kamene

– počátky opevnění

– pohřbívají ve skrčené poloze, na jejich hroby stavějí hliněné mohyly

– stopy mědi: počátky metalurgie

– monumenty z velkých kamenů: megality

– největší naleziště: Makotřesy u Kladna

 

Kultura kanelované keramiky

– doba 4. tisíciletí

ZNAKY:

– hlavní ozdobný prvek: kanelura (žlábkování na stěně nádob)

– přidělávání uch na nádoby

– sídliště nížinná i výšinná

– diferenciace společnosti

– znalost vozu

– pohřby žárové i kosterní

 

Kultura šňůrové keramiky

doba 3. tisíciletí

ZNAKY:

– na nádobu se otáčely šňůry, které se na ní obtiskly

– první Indoevropané

– málo nálezů: nedochovaly se domy, nic nevíme o duchovním životě

– při pohřbu rozlišovali polohu muže a ženy: žena na levém boku, muž na pravém

– naleziště: Vikletice u Chomutova

 

Kultura zvoncovitých pohárků

– doba 3. tisíciletí

ZNAKY:

– obrácení poháru vzhůru nohama: tvar zvonce – červenobílá kombinace geometrických tvarů

– neindoevropské obyvatelstvo

– bojovní kočovníci, přišli k nám z jihozápadu

 

Megalitické stavby:

– typické pro západní Evropu

– vyžadovalo součinnost více lidí, náročné

– jeden z nejmonumentálnějších jevů eneolitu

– dnes velice přísně chráněné

– obrovské kamenné stavby

 

důvod budování: náboženský (kultovní) význam

pohřebiště

astronomický význam

 

podle tvarů a významu se dělí na jednotlivé typy:

aleje (kamenné řady)

– typické pro přímořské oblasti západní Evropy

dolmeny (chodbovité hroby)

– typické pro vnitrozemí

– pohřbeno i několik desítek lidí najednou

menhiry (jednotlivé obří balvany záměrně vztyčené)

 

dochované kamenné památky:

Carnac:

– ve Francii nedaleko Bretaně (na pobřeží Atlanského oceánu)

– v pravidelných řadách je jich rozmístěno přes 3000

Stonehange

– v Anglii

– velký kruhový objekt o průměru 110 m

– obě strany obehnány příkopem, před nímž se táhne nízký val

– astronomický význam

 






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: