Československo mezi válkami – maturitní otázka

dějepis

 

   Otázka: Československo mezi válkami

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Kristýna Š

 

 

V období mezi lety 1918 a 1939 se v ČSR vžilo označení PRVNÍ REPUBLIKA. Tento nově vzniklý stát zůstal po celou dobu svojí existence demokratický -> ve střední Evropě výjimečné. Ani demokratické ČSR nedokázalo vyřešit národnostní problémy, které se staly hlavní příčinou jeho zániku.

 

NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ

  • v této době v tehdejším Československu žilo přibližně 13 milionů obyvatel
  • 51 % Čechů (6 850 000), 23 % Němců (3 100 000), 14 % Slováků (1 900 000), Maďaři, Rusíni, Poláci, Ukrajinci…
  • oblasti, kde žili Němci:
  1. DEUTSCHBÖHMEN – centrum Liberec
  2. SUDETELAND – centrum Opava
  3. DEUTSCHSÜDMÄHREN – centrum ve Znojmě
  4. BÖHMERWALDGAU – centrum Prachatice

 

VZNIK PRVNÍ REPUBLIKY (28. října 1918 – 30. září 1938)

  • 18. říjen 1918 – v Paříži vydána Washingtonská deklarace – prohlášení nezávislosti Československa exilovou vládou
  • 27. října 1918 – Andrássyho nóta – ochota Rakouska-Uherska (dále RU) uzavřít mír a přislíbení uznat práva Čechoslovákům, odpověď ministra zahraničí RU na 14 bodů prezidenta Wilsona, zveřejněna 28. října
  • 28. října 1918 – vyhlášení samostatné Československé republiky předními představiteli Národního výboru
  • Muži 28. října – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Vavro Šrobár
  • 30. října 1918 – 200 členských politiků přijalo Martinskou Deklaraci – na jejím základě se Slovensko připojilo k českým zemím
  • Pařížská mírová konference – ČSR definitivně uznána v mezinárodním měřítku
  • o Karel Kramář a Edvard Beneš – dojednání podoby hranic, nedořešena pouze hranice s Polskem

 

POLITICKÝ SYSTÉM

  • 14. listopadu 1918 – první zasedání národního výboru
  • Výsledky zasedání – odtržení od RU, sesazení Habsburků z trůnu, zrušení šlechtických titulů a privilegií, zákon o 8 hodinové pracovní době, nově vzniklý stát bude republikou
  • Prezidentem byl zvolen T. G. Masaryk – mohl být zvolen více než 2x
  • Stanovena nová vláda:
  • Předseda vlády – Karel Kramář
  • Ministr zahraničí – Edvard Beneš
  • Ministr financí – Alois Rašín
  • Ministr války – Milan Rastislav Štefánik
  • Duben 1919 – pozemková reforma – vyvlastněna/vykoupena půda velkostatků nad 250 ha půdy nezemědělské a 150 ha půdy zemědělské – jednalo se skoro o 30 % veškeré půdy, která byla v lednu 1920 přerozdělena mezi obyvatelstvo bez půdy (640 000 rodin), což vedlo k vytváření střední třídy, která měla být oporou státu
  • 26. února 1919 – proběhla měnová reforma (Alois Rašín) -> vojensky uzavřené hranice, aby se zabránilo pronikání peněz z okolních států, část bankovek stažena z oběhu, okolkování RU měny, později vyměněny za měny koruny československé – zabránění hyperinflace a stabilizace měny

 

  • ÚSTAVA byla přijata 29. února 1920
  • o ČSR je demokratická republika
  • o Občanům zaručena plná práva – volební, náboženská, majetková
  • o V čele státu prezident volený na 7 let
  • o Rozdělena moc soudní
  • o Zákonodárná moc – NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

 

POLITICKÉ STRANY

  • Celá řada politických stran
  • Nejvlivnější – AGRÁRNÍ STRANA – republikánská strana malorolnického lidu
  • o Pravicová strana, podporována především venkovským obyvatelstvem
  • o Během 1. republiky vyhrála většinu voleb
  • o Představitelé – A. Švehla, Hodža, Beran
  • ČESKOSLOVENSKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ
  • o Původně nejpočetnější
  • o Představitelé: V. Tusar, Soukup
  • o V roce 1921 se od ní oddělila Komunistická strana ČS
  • KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKÁ
  • o Chtěla soc. demokracii radikalizovat
  • o Hlavní představitel: K. Gottwald
  • DNSAP = Německá nacionálně socialistická strana dělnická
  • o Od roku 1933 SUDETONĚMECKÁ STRANA
  • o Heinlein, K. H. Frank
  • o Usilovala o odtržení pohraničí a jeho připojení k Německu
  • HLINKOVA L´UDOVÁ STRANA
  • Neuznávala čechoslovakismus a chtěla autonomii Slovenska
  • Postupně se fašizovala
  • Pod vedením J. Tisa
  • STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ
  • Václav Klofáč
  • STRANA LIDOVÁ
  • Katolický proud
  • Jan Šrámek
  • 1919 se konaly první komunální volby – vítězství sociální demokracie (30%) a agrární strana (20%) – premiér Vlastimil Tusar
  • o Vznikla RUDOZELENÁ VLÁDA, která prosadila ústavu podobající se té dnešní z roku 1993 – podkladem pro ní byla ústava 3. Francouzské republiky z roku 1940
  • 1920 se konaly první parlamentní volby
  • o Opět zvítězila sociální demokracie a agrárníci a vytvořili RUDOZELENOU KOALICI, která vydržela jen do září a později se konaly předčasné volby

 

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

  • Republika orientovala svoji politiku na dohodové mocnosti, zvláště na Francii.
  • Komplikované vztahy se sousedy a se sovětským Ruskem (podzim 1919 – listopad 1920 -> návrat legionářů ze Sibiře)
  • Snaha o urovnání sporů s Polskem (spor o Těšínsko)
  • Srpen 1920 uzavřela ČSR dohodu s Jugoslávií a v roce 1921 se k nim připojilo Rumunsko -> Malá dohoda

 

EKONOMIKA ČSR A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE (1929 – 1935)

  • Problémy za vzniku ČSR: rozložený přídělový systém, pandemie španělské chřipky, růst nezaměstnanosti kvůli vojákům z front, vznik nových států vedl k celním bariérám, přerušením železničních tratí…
  • Listopad 1918 – hladové bouře, zejména v německém pohraničí, další přišly r. 1919
  • V ČSR bylo 60-70% veškerého průmyslu RU, byl to jediný nástupnický stát, kde průmysl převažoval nad zemědělstvím – nejrozvinutější byli Čechy, Morava a Slezsko. Výrazněji hůř na tom bylo Slovensko a nejhůře Podkarpatská Rus
  • Na počátku 20. let byly odstraněny poválečné ekonomické problémy, vytvořena stabilní měna
  • ČSR od roku 1924 – ekonomicky prosperuje – patří mezi 10 nejprůmyslovějších států světa
  • Vznik nových podniků, modernizování starých
  • Značky na světové úrovni: Škodovy a Baťovy závody, československé zbrojovky -> tahouni ekonomiky
  • Automobily Praga, Tatra, Laurin & Klement -> nebyly schopné automobilům ze Západu konkurovat, technologická zaostalost
  • KRIZE VYPUKLA v roce 1929 – v ČSR až se zpožděním v roce 1933
  • o Nejprve postila zemědělství
  • o Později spotřební průmysl a nakonec celé hospodářství
  • Pokles vývozu (o více než 70%), průmyslová výroba se snížila na polovinu, nezaměstnanost (z 2% na 13% – přes 980 000 nezaměstnaných)
  • Vláda (široké koalice) nebyla na nic podobné ho připravena – zavedla opatření, která mírnila dopady krize na obyvatelstvo (příspěvky v nezaměstnanosti, stravovací akce, veřejné práce), ale bohužel neřešila příčiny krize -> stávka a demonstrace – nasazení četnictva, oběti
  • dopad krize: nejhorší v německém pohraničí (Sudetech) -> otázka Němců se dostává do popředí, sociální a národnostní napětí
  • roce 1932 nastoupil Jan Malypetr – vláda přikročila k řešení problémů
  • 9. června 1933 – zákon o mimořádné moci nařizovací – proto vláda směla vydávat ekonomické zákony bez schválení parlamentu
  • Mnohé firmy zachráněny za cenu omezení svobody podnikání
  • Stát reguloval zahraniční obchod
  • krize se u nás obešla bez krachu na burze a bankrotů velkých bank
  • Hluboké sociální důsledky krize – aktivizace extrémistických stran, zejména KSČ (Klement Gottwald), plánem bylo podřídit stranu mezinárodní Kominterně (sdružení kom. stran, sídlo v Moskvě) – na počátku 30. let organizovala KSČ většinu dělnických protestních akcí
  • Nejhorší incidenty se uskutečnily v Sudetech (únor 1931 – protestní pochod v Duchcově, 4 mrtví; listopad 31 nedaleko Frývaldova hladový pochod-akce úředně zakázána, 8 mrtvých)
  • Kromě komunistů narostl vliv dalších extrémistů př. německých nacionalistů
  • Krize pomalu odeznívala, avšak do vypuknutí války zcela nezmizela

 

CESTA K ZÁNIKU

  • Růst Hitlerovi agresivity – porušování Versailleského systému
  • Říjen 1933 zákon o zastavování činnosti politických stran
  • o Zakázána DNSAP – přeměnila se na SUDETONĚMECKOU STRANU a v činnosti pokračovala
  • Nebezpečí hrozilo hlavně zvenčí – ČSR obklopena nedemokratickými režimy (Polsko, Maďarsko, Německo, Rakousko) – „Ostrůvek demokracie“
  • Pokus o aktivaci MALÉ DOHODY – ale režimy v Jugoslávii a Rumunsko už byly závislé na Německu
  • Měla smlouvu se SSSR o vzájemné pomoci a spolupráci z května, ale SSSR mělo obdobnou i s Německem, a proto neměla moc velké význam
  • Politika appeasementu západních zemí (Francie, VB,…)
  • ČSR – mezinárodní izolace – jediným spojencem byla Francie
  • Květen 1935 PARLAMENTNÍ VOLBY – ŠOK!!!
  • o Nejsilnější stranou se stala SUDETONĚMECKÁ STRANA – v čele M. Hodža
  • o SdP navázala úzkou spolupráci s Hitlerem
  • 1935 odstoupení T. G. Masaryka a ve stejném roce byl prezidentem zvolen E. Beneš
  • Situace se ještě zhoršila po Anšlusu = záboru Rakouska
  • Na sjezdu v dubnu 1938 vyhlásil Henlein program strany – KARLOVARSKÉ POŽADAVKY
  • o Požadují, aby vláda vytvořila uzavřené celky tam, kde je většina Němců (zejména Sudety) s vlastní samosprávou a možností volného šíření světového německého názoru
  • o ČSR tyto požadavky nepřijímá (přijetím by vznikl německý stát ve státě)
  • o V této době již SdP nechtěla pouze autonomii, ale připojení území k Německu

 

MNICHOV

  • 15.9. 1938 inicioval britský ministerský předseda Chemberlain schůzku s Hitlerem v Berchtesgadenu
  • o Šlo mu o udržení míru v Evropě – přinesl návrh na odtržení pohraničních oblastní ČSR s více než polovinou německého obyvatelstva – přijato
  • o Kvůli tomuto rozhodnutí – demonstrace – 22. 9. následovala demise Hodžovi vlády -> následovala vláda generála J. Syrového
  • 22.9. se Chamberlain s Hitlerem sešli znovu – Německo požadovalo územní ústupky ČSR i ve prospěch Maďarska a Polska
  • o Syrového vláda to odmítla akceptovat a 23. 9. vyhlásila mobilizaci
  • Hitler veřejně prohlásil, že ČSR musí jeho požadavky přijmout do 28. 9. jinak Německo zaútočí
  • Jen několik hodin před vypršením ultimáta byla zorganizována schůze (mnichovská dohoda) – 30. 9. 1938 – bez československé účasti („O nás, bez nás“)
  • o NĚMECKO (Hitler), VB (Chamberlain), FRANCIE (Daladier), ITÁLIE (Mussolini)
  • o Naši zástupci čekali v předpokoji, kde jim bylo předáno memorandum –(„Odpověď vaší vlády se neočekává“) – obsahovalo předání Německého, Polského i Maďárského pohraničí
  • o výsledek ČSR musí odevzdat pohraničí, Beneš podepisuje, ale ne po dohodě s parlamentem – aby se to dalo v budoucnu zpochybnit
  • podepsáním mnichovského skončilo období první republiky

 

DRUHÁ REPUBLIKA (30. 9. 1938 – 15. 3. 1939)

  • ČSR oslabena – přišla o 1/3 území (41 000 km2) a o 5 milionů obyvatel z toho 1,5 mil Čechů
  • Oslabení využili separatistické síly – 6. října 1938 Hlinkova strana předala vládě požadavek o autonomii Slovenska – druhého dne vznikla v Bratislavě slovenská vláda v čele s předsedou Hlinkovi strany Tisem
  • Příkladu Slovenska se přidala Podkarpatská Rus, která autonomii vyhlásila 11. Října.
  • Tyto změny byly schváleny ústavními zákony -> konec existence Československé republiky – nadále jen Česko-Slovensko
  • 5. Října 1938 prezident Beneš abdikuje a odjíždí do exilu (VB) –
  • Všechny pravicové strany se sloučily – STRANA NÁRODNÍ JEDNOTY – premiér bývalý agrárník R. Beran
  • Prezidentem byl zvolen EMIL HÁCHA 30. listopadu 1938
  • Druhá republika – snaha o udržování korektních vztahů s Německem – Hitler však byl už rozhodnut ČSR zničit
  • Hitler donutil Tisa (pod pohrůžkou předání Slovenska Maďarsku), aby vyhlásil samostatnost
  • 14.3. 1939 SAMOSTATNÝ SLOVENSKÝ STÁT
  • Téhož dne zahájilo Maďarsko obsazování Podkarpatské Rusi
  • Prezident Hácha odjel do Berlína konzultovat situaci s Hitlerem, bylo však jen oznámeno, že ráno 15. 3. 1939 začnou české území obsazovat jednotky – Hácha to měl pouze schválit
  • o Po nátlaku a vyhrožování zničením Prahy Hácha souhlasil a podepsal dokument
  • 16.3. 1939 PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: