České země v 16. a 17. století – maturita z dějepisu

 

   Otázka: České země v 16. a 17. století

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Tereza Malzová

 

 

České země

  • hospodářská situace – po hospodářské stránce na tom Čechy byly nejlépe z celé monarchie
  • dostatek nerostných surovin (stříbro)
  • zakládaly se manufaktury – textilní průmysl (sukno, Olomouc, Brno, Podkrkonoší)
  • pivovarnictví, rybníkářství, sklenářství (Harrachov, Krušné a Jizerské hory, Šumava)
  • hutnictví (Železné hory, Českomoravská vrchovina, Brdy – cín, měď)
  • Jáchymovský tolar (Šlikové)

 

Ferdinand I. Habsburský

  • 1526 – 1564
  • manžel Jany Jagellonské(sestra zemřelého Ludvíka Jagellonského)
  • před nástupem byl arcivévoda rakouský (Alpské země)
  • byl zvolen – privilegium ze Zlaté buly sicilské
  • založil ústřední dvorské úřady ve Vídni – tajná rada, dvorská komora, dvorská rada
  • tyto úřady byly nezávislé na stavovských sněmech v jednotlivých zemích (panovník jmenoval úředníky) – absolutistické orgány

 

vládl: Alpské země – Horní a Dolní Rakousy

  • Štýrsko
  • Korutany
  • Tyrolsko
  • Kraňsko

 

Země koruny české – Čechy

  • Morava
  • Slezsko
  • Horní a Dolní Lužice
  • v Uhrách byl také zvolen jako panovník Ferdinand, ale toto území převážně získala Osmanská říše v bitvě u Moháče v roce 1526

 

Uhry – Císařské Uhry

  • Horní Uhry
  • u nás stavovská monarchie (Český sněm) – vrchol stavovských institucí

 

Stavy:

1) vyšší šlechta (panské rody)

  • staropanské (nejváženější, Rožmberkové, Vítkovci…)
  • novopanské (Lobkovicové)

2) nižší šlechta (rytířské rody) – významné, díky získání majetku během husitských válek

3) měšťanstvo – posílali své zástupce, po roce 1526 mělo výjimečné postavení město Praha, po ní Kutná Hora

 

Náboženství:

  • katolictví
  • kališnictví
    • novokališníci
    • starokališníci
  • Jednota bratrská

 

Katolictví

  • arcibiskupství nemá zástupce
  • 1561 – obnovení arcibiskupství pražského
  • arcibiskup světil nové kněze, platili projíždějícím biskupům
  • zatupoval arcibiskup olomoucký

 

1556 – Jezuité

  • hlavně školský řád – zakládali školy (Klementinum)
  • kazatelství

 

Kališníci

  • základem jsou 4 pražské partikule v podání vatikánských kompaktátách, které uznala i katolická církev
  • rozpadají se na starokališníky a novokališníky
  • starokališníci vycházejí z Basilejských kompaktát
  • novokališníci přijímají prvky z luteránství, přicházejí s návrhem – Česká konfese (=vyznání)
  • po panovníkovi je požadována náboženská tolerance – odmítl, Maxmilián potvrdil ústně
  • 1609 Rudolfův majestát – potvrzuje náboženskou toleranci

 

Jednota bratrská

  • velký kulturní význam
  • podpora vzdělanosti, opírá se o Bibli Kralickou, kterou přeložili do českého jazyka
  • první instituce – 1457 zakladatel Řehoř – vychází s učení Petra Chelčického – jeho dílo vzniklo jako určité rozčarování z husitství, vytváří vzor ideální společnosti podle raně křesťanských obci
  • u Petra se objevuje názor, že lidé jsou si rovni → nelze ve středověké společnosti
  • 1464 vzniká samostatná církev – jako první je začíná pronásledovat Jiří z Poděbrad
  • v čele stojí čtyři volení biskupové
  • začali klást veliký důraz na vzdělání — odcházejí do ciziny a studují na univerzitách (většinou studují protestantství – je jim nejbližší)
  • mohli existovat díky silné stavovské společnosti – někteří šlechtici jim pomáhali a dávali útočiště na svých panstvích – rod Rožmberků
  • Jan Blahoslav – napsal dílo Filipika proti misomusům
  • Jan Amos Komenský – je završením snah Jednoty bratrské

 

hospodářství:

šlechtický velkostatek – šlechta začala sama podnikat v některých kruzích

  • rybníkářství – Štěpán Netolický – postavil zlatou stoku – umělý potok, který propojuje rybníky, Jakub Krčín
  • pivovarnictví
  • těžba dřeva
  • hornictví
  • těžba kovů – Mikuláš Šlik – Jáchymovských tolar – nová stříbrná mince od roku 1516

 

stavovská společnost se dostává do konfliktu s panovníkem Ferdinandem I. již od jeho nástupu

 

stavovské povstání 1546 – 1547

  • 1546 svolává Ferdinand zemskou hotovost, chce poslat vojsko do Saska (na pomoc jeho bratrovi Karlu V.), jenže nejde o ochranu českého státu, neměl právo → vojsko nikam netáhlo, opustil Čechy s najatou armádou, když se vrátil, český sněm se sešel bez panovníka (což se nesmělo)
  • stavy se chtěli omluvit → přijal jen některou šlechtu, města nepřijal vůbec → chtěl stavy rozdělit, aby nebyly jednotní proti němu
    • architektura, kultura se opět rozvíjí → Praha se stává centrem Habsburské říše
    • úpravy Pražského Hradu → do renesančního slohu
    • přistaveno sněmovní sídlo
    • postaven Letohrad královny Anny – nejčistší renesanční stavba za Alpami
  • 1547 – Anna zemřela, tak se Ferdinand rozhodl přestěhovat, protože Praha mu připomínala Annu

 

Maxmilián II.

  • 1564 – 1576
  • vládne z Vídně
  • 1575 – česká šlechta chtěla potvrdit Českou konfesi (přijetí nových prvků z luteránství pro novokališníky)
  • slíbil, že on a jeho nástupce ji dodrží → ústní potvrzení

 

Rudolf II. Habsburský

  • 1576 – 1611
  • byl vychováván ve Španělsku na dvoře Filipa II. → byl silně katolický
  • měl duševní chorobu
  • opustil Vídeň a od roku 1563 přesídlil do Prahy → stává se centrem Evropy
  • velice podporoval vědu a umění
  • Johannes Kepler, Tadeáš Hájek z Hájku, Ján Jesenský – první pitva na univerzitě
  • vzkvétá i židovská Praha

 

česká společnost:  stále rozdvojená

centrum katolíků – rod Pernštejnů (Lobkovický palác)

kališníci se scházeli v paláci Smiřických

  • války mezi Habsburskou a Osmanskou říší – financovali ji převážně české stavy (šlechta)

 

1608  – rodinná porada ve Vídni → vzpoura proti Rudolfovi

  • je potřeba se ho zbavit → na jeho místo chtějí dosadit jeho bratra Matyáše – v Českých zemích ho podpořil Moravský sněm
  • Český sněm zůstal věrný Rudolfovi – chtěli za to odsouhlasit 24 požadavků – souhlasil
  • Český sněm svolává vojsko, které má bojovat proti Matyášovi
  • byl podepsán Libeňský mír (1608)- země se rozdělily: Matyáš vládne Rakouským zemím a Moravě

Rudolf vládne Českým zemím, Slezsku a zůstal mu císařský titul

 

1609 – Rudolfův majestát

  • přislíbil svobody Českému státu
  • podepsal Českou konfesi
  • Rudolf pak litoval vydání majestátu a snažil se ho zrušit- 1611pozval do Čech Pasovské vojsko (mělo pomoci zrušit majestát)
  • toto vojsko drancovalo nejvíce Prahu a lidé se hodně bouřili, nakonec vojsko vyplatili Rožmberkové

 

Matyáš Habsburský

  • 1611 – 1619
  • žádné další mužské potomky – vedlejší větev neměla právo na český trůn
  • Český sněm ustoupil a dovolil, aby vedlejší větev mohla nastoupit na trůn (Štýrská větev)
  • 21. 5. 1618sjezd protestanské šlechty v Praze
    • Matyáš původně povolil, ale nakonec nátlak Ferdinand II. ho donutil odvolat → stejně se sešli (v paláci Smiřických)
  • 23. 5. 1618II. Pražská defenestrace
    • z oken byli vyhozeni místodržící (Bořita z Martinic, Slavata z Chlumu, písař Fabricius)
    • počátek 30ti leté války
    • Matyáš požaduje, aby se české stavy vzdaly, nebo zaútočí armádou
  • → dočasný stav: direktorium – každý stav si vybral 10 direktorů (např.: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Jesenius)

 

Jindřich Thurn – v čele stavovského vojska

  • 1619 – Matyáš umírá, sesazení Habsburků z českého trůnu
  • zvolili si jako panovníka Fridricha Falckého

 

Fridrich Falcký

  • 1619 – 1620
  • byl vůdce protestantů v Německu – očekávali pomoc, která ale nepřišla
  • 8. 11. 1620bitva na Bílé hoře
  • české stavovské vojsko prohrálo

 

1621 – hromadné poprava hlavních představitelů povstání

  • bylo jich 27
  • těla byla pohřbena v Týnském chrámě
  • hlavy byly po 10 na věži
  • konfiskace majetku – nejvíc zbohatl představitel komise Karel z Lichtenštejna

 

1627Obnovené zřízení zemské

  • zákoník
  • znamená dědičný titul pro Habsburky (konec Zlaté buly sicilské)
  • povolen pouze katolicismus (judaismus je trpěný)
  • pro církev je obnoven stav → nabývá znova majetek
  • Český sněm ztrácí možnost jmenovat nejvyšší úředníky
  • zrovnoprávnění češtiny a němčiny

 

Inkolát – označoval příslušnost mezi šlechtické rody, zařazoval svého nositele mezi „zemskou šlechtu“

 

  • 1635 – ztráta území Lužice → stává se součástí Saského státu

 

S otázkou souvisí i Třicetiletá válka (1618 – 1648) na konci materiálu zde:

https://dejiny-online.cz/evropa-v-16-a-17-stoleti-maturita-z-dejepisu/






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: