Andrej Hlinka – referát z dějepisu

 

   Otázka: Andrej Hlinka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): olinka.chaloupkova

 

 

Narodil se 27.září 1864 v Černové u Ružomberka .Byl to slovenský,katolický kněz,politik a zakladatel Hlinkovy slovenské l´udové strany. Jelikož pocházel z chudé rodiny,  musel si na studium přivydělávat. Z peněz pak studoval na gymnáziu v Levoči a v Ružomberku.Po vystudování teologie ve Spišské kapitule ,byl roku 1889 vysvěcen na kněze.Působil jako kaplan a později jako farář na několika místech.V letech 1892-1905 ve Sliači a od roku 1905 v Ružomberku.Od poloviny 90.let začal svou politickou kariéru v křesťanskodemokratické L´udové straně vedené hrabětem Zichym.Stranu a opustil ji po té ,když se vzdala principů národností tolerance.Přestoupil do pravicové strany ,totiž Slovenské l´udové strany.Roku 1897 se stal redaktorem L´udových novin a roku 1906 založil Ľudovou banku. Na konci 19. století dokonce kandidoval na poslance za stranu sdružující maďarské i slovenské katolíky, ale marně. Svou trvalou aktivitou přilákal pozornost uherských úřadů, které ho zařadily na černou listinu nepřátel Maďarů. Mezitím byl v letech 1906-1909 ve vězení, protože se vyslovil proti národnostnímu útlaku a žádal pro Slováky slovenské školy. Ve vězení se setkal a polemizoval s pozdějším maďarským komunistickým vůdcem Bélou Kunem. Když mu bylo ještě jako vězněnému  naznačeno, aby si vybral faru, ovšem ne tu v Ružomberku, napsal: „Niet pre Hlinku inej fary!“ Po propuštění se na ni skutečně vrátil. Bojoval za katolický ráz škol a roku 1910 založil slovenské tiskárny v Bratislavě. V roce 1913 založil Slovenskou ľudovou stranu (od 1925 Hlinkova slovenská ľudová strana),které ale fungovala až od roku 1918.V témže roce se sta členem nově vytvořené Slovenské národní rady. Na samém počátku byl nakloněn myšlence jednotného československého národa, rychle ji však opustil. Hlinka neúspěšně žádal naplnění tzv. Pittsburské dohody z května 1918, která slibovala Slovákům v novém státě vlastní sněm a soudy. V srpnu 1919 se ve Varšavě setkal s tamním premiérem a dalšími politiky. Poláci, mající územní spory s ČSR, rádi naslouchali jeho stížnostem, že Češi na Slovensku, ovládli školy i kulturní instituce a vojáci střílejí v kostelech. Vybaven polským pasem s falešným jménem zamířil pak na mírovou konferenci do Paříže, kde žádal, aby Slovákům byla v ČSR dána autonomie. Na naléhání Prahy jej francouzské úřady vyhodily. Vláda, slovenští poslanci i ľudová strana jeho jednání odsoudili, Hlinka byl zbaven poslanecké funkce a tím i imunity. Přesto se 9. října do Ružomberku vrátil , jako by se nic nestalo. Napsal premiérovi a ministru vnitra dopis . V noci na 12. října Hlinku na faře zatkli tajní policisté a odvezli jej do mírovské věznice. Za čas ho přemístili do vězení v Brodku. Vláda našla důvod k jeho propuštění, když byl v dubnu 1920 zvolen poslancem. Hlinkova strana přecházela na přelomu let 1921–22 do opozice a předkládala návrh slovenské autonomie. V roce 1924 byl Andrej Hlinka jmenován papežským komořím a roku 1925 se stala slovenská ľudová strana s asi půlmilionem hlasů nejsilnější stranou na Slovensku. Do voleb šla s heslem: „Von s Čechmi!!“, které mělo mezi Slováky velký ohlas.Roku 1927 se stal Hlinka apoštolským protonotářem a zástupci jeho strany vstoupili do vlády. V červenci 1933 vrcholily v Nitře mileniové oslavy založení kostela. Státní moc si přála udržet je na nepolitické úrovni, ale Hlinka tento návrh odmítl. Při statisícovém průvodu jej na tribunu nepozvali. Na náměstí nejprve vpochodovali Sokolové, průvody vládních stran a další. Sedmitisícový skupina ľuďáků vykročila v čele s Hlinkou jako jeden z posledních. Jenže rostl jako lavina, vítaný skandováním: „Príde Hlinka z Ružomberku, prinesie nám slobodienku!“ Hlinku donesl dav na ramenou na tribunu. Řečníci – mezi nimi premiér i biskup – museli mlčet, dokud nepromluvil on. Deklaroval suverenitu slovenského národa. „Chcem, aby Slovensko patrilo Slovákom!“ Na jeho otázku: „Národe, chceš autonómiu?“ odpověděl ohlušující souhlas. Vládní činitelé urychleně odešli. Podle policie hrozil Čechům, Maďarům a Židům pogrom a zdaleka ne pouze ze strany ľuďáků. Na sklonku roku 1935 při volbě prezidenta podporoval kandidaturu Beneše vedle levice i Vatikán, oceňující jeho odpor proti pohanskému nacismu. Vše se vyvinulo tak, že Benešovi ke zvolení stačilo získat hlasy ľuďáků. Prezident Beneš,ale nesplnili sliby ohledně autonomie– v ohrožené republice ani nemohl. Ľuďáci v boji o autonomii stále častěji zahlíželi k totalitám, toužícím rozbít ČSR. Hlinka zesnul v třiasedmdesáti 16. srpna 1938.

 

Hlinkova slovenská ľudová strana byla slovenská pravicová politická strana působící na Slovensku v první polovině 20. století. Jejím původním cílem byla autonomie Slovenska, postupně však v ní převládly autoritativní a fašistické sklony. Byla vedoucí politickou silou tzv. Slovenského štátu.Opírala se hlavně o nacionalistickou inteligenci a obecně křesťansky a nacionalisticky smýšlející obyvatelstvo.Tiskovým orgánem strany byly Slovenské ľudové noviny a Slovák. V září 1936 se oficiálně přihlásila k tehdejšímu fašistickému hnutí, vyhlásila svůj požadavek totalitní fašistické společnosti a od NSDAP převzaté heslo „jeden národ, jedna strana, jeden vodca“. Po Hlinkově smrti v srpnu 1938 se vedení strany ujal Jozef Tiso. Strana postupně ovládla situaci na Slovensku a po vzniku Slovenského štátu převzala veškerou moc.Strana se změnila ve skutečně hromadnou a z Hlinky se stala kultovní osobnost nového režimu. Odvolávaly se na něj i nově založené organizace Hlinkova garda (napodobenina německých Sturmabteilung) a Hlinkova mládež (napodobenina německých Hitlerjugend).

 

Zákon o zásluhách Andreje Hlinky je slovenský zákon zakotvující zásluhy Andreje Hlinky o slovenský národ a Slovenskou republiku přijatý Slovenským sněmem v dubnu 1939 a vyhlášený pod číslem 83/1939 Sl.z.

Andrej Hlinka byl vyobrazen na slovenské 1000 do té doby,než bylo zavedeno euro.

 

Zdroje:

panzernet.net/php/index.php?topic=574.0

www.cs-magazin.com/template/index.php/index.php?a=a2004111064

leccos.com/index.php/clanky/hlinkova-slovenska-ludova-strana

cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Hlinka






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: